Učebny v českých školách nemají dost čerstvého vzduchu
Školám hrozí, že budou vracet dotace
Již bezmála rok je platná vyhláška 343/2009, která určuje hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání. Přesto jen minimum českých škol splňuje vyhláškou předepsaný objem přiváděného čerstvého vzduchu v učebnách, protože nemají vhodná okna. Do problémů se kvůli tomu může dostat řada škol, které v posledním roce získaly dotaci z Operačního programu životní prostředí a využily ji i na výměnu oken.
U více než 90 procent těchto rekonstrukcí se totiž použila špatná okna, která neumožňují splnit předepsané hodnoty, a školám hrozí, že by musely dotaci vrátit.
Vyhláška kromě jiného předepisuje, že na jednoho žáka se musí v učebnách vyměnit 25 krychlových metrů čerstvého vzduchu za hodinu. Pokud není větrání místnosti nucené (řízené moderním rekuperačním systémem), je tato hodnota v místnostech o velikosti učeben dosažitelná pouze pomocí instalace vhodných oken, která umožňují dostatečnou přirozenou výměnu vzduchu i v případě, že jsou zavřená.
"V případě absence systému pro nucené větrání místnosti lze požadovaných hodnot dosáhnout požitím okenního profilu, který je opatřen rekuperační jednotkou. Ta zachytává teplo unikající okny a využívá je k ohřevu vzduchu, který okny přichází do místnosti. Objem přiváděného vzduchu lze nastavit přímo s ohledem na potřeby dané místnosti, což minimalizuje energetické ztráty a zároveň zajišťuje dostatečné množství čerstvého vzduchu," říká Marián Figa, manažer pro výzkum a vývoj českého výrobce oken SULKO.
Nedostatečné větrání učeben má především v podzimních a zimních měsících, kdy okna zůstávají déle zavřená, negativní vliv na studijní a pracovní podmínky žáků a učitelů.
"Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou děti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO2, prachu a škodlivých chemických látek. Roste také teplota v místnosti a objem pachů ve vzduchu.. Důsledkem je vyšší únava a nesoustředěnost žáků i učitelů, objevují se i zdravotní potíže. Protože větrání otevřenými okny je většinou z důvodu bezpečnosti žáků nemožné, narůstá i množství neodvedené vlhkosti a školské budovy jsou plné plísní," vysvětluje Ing. Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu, která se dlouhodobě specializuje na problematiku mikroklimatu pracovního prostředí i vnitřního prostředí staveb. "Výměna oken by vždy měla být řešena společně se způsobem větrání rekonstruované budovy, následná opatření k zajištění dostatečného větrání jsou velmi složitá i finančně náročná," dodává Zuzana Mathauserová.
Školy mají možnost vyhlášku splnit například pomocí peněz z Operačního programu Životní prostředí. Více než 90 procent takto financovaných rekonstrukcí ale paradoxně situaci s odvětráváním nezlepšilo, naopak použitím oken s moderními systémy těsnění ji ještě zhoršilo. Školy se tak vystavují nebezpečí, že by dotace musely vrátit.
"Okna, která dokážou dosáhnout předepsaných hodnot, v současnosti na český trh dodává pouze naše firma. Lze tedy říct, že kromě 23 škol v Pardubickém a Moravskoslezském kraji, kde jsme realizovali výměnu oken, jsou ostatní rekonstrukce z hlediska normami předepsané přirozené výměny vzduchu provedeny nesprávně", doplnil Marián Figa.
