Příklady nejčastějších chybných instalací oken a dveří

Nedostatky při instalaci oken či dveří pramení nejčastěji z absence projektové dokumentace, tedy chybějícího návrhu zabudování výrobku do stavby, nebo chybnou montáží. Mnohdy jde rovnou o kombinaci obou problémů. Navzdory tomu, že existuje norma ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování, která stanovuje jasná pravidla pro návrh i samotnou montáž, stále se chybná instalace prvků objevuje.

Obr. 1.

Obr. 1. – Revitalizace panelového domu. Ve stavebním otvoru byly ponechány dřevěné hranoly, které dříve sloužily k uchycení prvků do panelu. Hranol naruší funkční vlastnosti připojovací spáry. Zde je nutné dřevěné hranoly a nečistoty odstranit ze stavebního otvoru, vzniklé prohlubně stavebně zapravit a následně instalovat prvek.

Obr. 2.

Obr. 2. – Novostavba. Stavební otvor je ve spodní části nevhodný pro instalaci. Dutiny cihel jsou otevřené, připojovací spára je nefunkční a nelze provést správné ukotvení prvku. Ideální je použití systémového zdiva, které umožní správnou montáž, nebo otvor stavebně připravit pro ukotvení výrobku a instalaci funkční připojovací spáry.

Obr. 3.

Obr. 3. – Novostavba. Nepřipravený stavební otvor nebo chybějící nosný podkladní profil. Znemožněno napojení hydroizolace na prvek, neřešena připojovací spára a chybějící ukotvení prvku.
V tomto případě je nejlepší řešení použít nosný podkladní profil, který vyřeší napojení hydroizolace, připojovací spáru a ukotvení prvku.

Obr. 4.

Obr. 4. – Dřevostavba. Chybná projektová dokumentace nebo konstrukční chyba stavebního otvoru. Z důvodu úrovně čisté podlahy byl prvek instalován přímo na hranol, bez jakékoliv hydroizolace, izolace a podkladního profilu. Tím vznikla nefunkční připojovací spára (chybějící uzávěry a tepelněizolační výplň pouze místy), nosné podložky v tomto případně znemožňují položení podlahové krytiny. Prvek je ukotven okenními šrouby, pohyb hranolu (stavební konstrukce) bude přímo přenášen na prvek.
Řešením je správná projektová dokumentace nebo konstrukce otvoru, která umožní řešení připojovací spáry. Dále je nutné zvolit způsob kotvení prvku tak, aby se síly ze stavební konstrukce nepřenášely na prvek.

Obr. 5.

Obr. 6.

Obr. 5. – Rekonstrukce. Chybně navržen nebo zvolen způsob kotvení. Do betonového monolitu jsou použity pásové kotvy, které nelze zapravit. Zde je jednoduché řešení, použít pro ukotvení prvku okenní šroub.

Obr. 6. – Novostavba. Velká připojovací spára, chybný rozměr prvku vůči stavebnímu otvoru, opět otevřené dutiny cihel, a navíc i chybná montáž. Spára je vyplněna dřevěnými klíny, chybí uzávěry a nosné podložky. Velká připojovací spára má vliv na funkčnost těsnícího materiálu, a proto se nedoporučuje vetší připojovací spára než 40 mm.

Obr. 7.

Obr. 7. – Rekonstrukce. Malá připojovací spára. Po instalaci prvku byla připojovací spára vyplněna maltou. Připojovací spára mimo jiné umožňuje i dilataci prvku, v tomto případě byla dilatace prvku znemožněna a došlo k deformaci.
Šířku připojovací spáry je nutné navrhnout a dodržet podle normy ČSN 74 6077.

Obr. 8.

Obr. 8. – Dřevostavba. Chybně aplikovaná komprimační páska a prvek opět kotven okenními šrouby do dřevěného hranolu. Komprimační páska s funkcí uzávěrů je v rozích nefunkční. Chybný technologický postup při aplikaci komprimační pásky, nutná kontrola při instalaci.

Obr. 9.

Obr. 9. – Novostavba. Neřešený detail u spojovacího profilu, chybějící uzávěry, nosné podložky a otevřené dutiny cihel.
Detail spojovacího profilu ve spodní části lze řešit systémově, tedy s dodavatelem prvků. Systémové řešení umožní napojení uzávěrů a následně i parapetů.

Obr. 10.

Obr. 11.

Obr. 10. a 11. – Rekonstrukce, novostavba. Vypraskaná omítka (fasáda). Neřešené napojení omítky k rámu. Styk rámu a omítky musí umožnit dilataci, jedná se o pohyblivou spáru.

Obr. 12.

Obr. 13.

Obr. 12. – Novostavba. Nepřipravený nebo chybný stavební otvor, nelze použit nosný podkladní profil. Mezera mezi prahem a hrubou podlahou způsobila deformaci prahu, nosné podložky trčí z připojovací spáry, dále chybí hydroizolace (tudíž i možnost ji napojit na prvek), tepelněizolační výplň a uzávěry.
V projektové dokumentaci (v návrhu zabudování výrobku do stavby) je nutné počítat u prvků, které budou osazeny na rovinu hrubé podlahy, s nosným podkladním profilem.

Obr. 13. – Novostavba. To stejné, ale u zdvižně posuvných dveří, u kterých vlivem váhy posuvného křídla (cca 200 kg) a chybějícího nosného podkladového profilu (velká připojovací spára bez podložení) došlo k deformaci prahu. A jako v předešlém případě chybí hydroizolace.

Obr. 14.

Obr. 14. – Rekonstrukce. Asi nejvíce opomíjená část montáže – parapety. Při výměně se nový prvek usadil na místo původního prvku a původní parapet se napojil. Je vidět nepřekrytý podkladní profil a otevřená připojovací spára (tepelněizolační výplň).
V tomto případě by měl být použit nový parapet, který by se osazoval na nově stavebně připravené parapetní lůžko a ošetřenou připojovací spáru.

Obr. 15.

Obr. 15. – Novostavba. Chybná montáž a chybějící podkladní profil. Dřevěné nosné podložky, nečistoty v připojovací spáře, velká připojovací spára vyplněná kousky polystyrénu, nedostatečně aplikovaná tepelněizolační výplň, pásová kotva, která není ukotvena do ostění, a uzávěr, který nelze aplikovat na ostění (šířka připojovací spáry, nečistoty), a to vše schová parapet.
Správně by měl být stavení otvor zbaven nečistot před aplikací tepelněizolační výplně a uzávěrů, měl by být použit podkladní profil podložený nosnými podložkami s vlastnostmi uvedenými v normě. Totéž platí pro umístění a ukotvení pásových kotev.

Na závěr je nutné uvést, že většině uvedených chybných instalací by se dalo předejít pouze tím, že by byl zpracovaný návrh zabudovaní výrobku do stavby (projektová dokumentace) podle normy ČSN 74 6077 a podle něj by se postupovalo při výrobě a instalaci prvků. Při samotné instalaci prvku už nelze danou situaci řešit a tím vzniká prostor pro uvedené závady.

Článek byl nejprve publikován v Ročence ČKLOP 2024 a poté se svolením ČKLOP upraven k otištění v TZB-info