Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odolnost proti zatížení větrem a vodotěsnost

následující text předchozí text

Odolnost proti zatížení větrem

Hodnotí se relativní čelní průhyb rámu. Zatížení větrem se stanovuje podle ČSN EN 1991-1-4 a je závislé na:

  • výšce budovy,
  • tvaru budovy (poměru výšky a šířky),
  • větrné oblasti,
  • charakteru (drsnosti povrchu) území.

Podle rychlosti větru se větrné oblasti dělí na kategorie I až IV, přičemž většina území ČR se nachází ve větrných oblastech kategorie I a II.

Obecně lze jako hrubé vodítko doporučit pro běžný typ zástavby (bez převahy vysokých budov), není-li stavba v horském prostředí, použít následující údaje (odolnost proti zatížení větrem je značena podle ČSN EN 12210):

  • výška do 10 m ........................ odolnost proti zatížení větrem B2
  • výška do 20 m ........................ odolnost proti zatížení větrem B3

V případě pochybností je nutno provést posouzení pro konkrétní případ.

Vodotěsnost

Hodnotí se odolnost proti průniku vody výrobkem při určitém tlakovém zatížení na vnějším povrchu výrobku. Požadovaná vodotěsnost závisí na tlakových poměrech v exteriéru, což má přímou souvislost s účinky zatížení větrem.

U parametru vodotěsnosti je však nutno být o něco obezřetnější. Tam, kde by například nevyhověla požadovaná odolnost proti průhybu rámu, ale uživatel bytu by tuto skutečnost nemusel u odolnosti proti zatížení větrem nebo průvzdušnosti případně nijak zaznamenat, u vodotěsnosti dochází k okamžitému efektu průniku vody do interiéru.

U vodotěsnosti hraje roli i to, je-li výrobek nakonec ve stavbě:

  • částečně chráněný (například přesahem ostění hlubším než cca 200 mm) – klasifikační označení B,
  • echráněný – klasifikační označení A.
následující text předchozí text
 
 
Reklama