Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Změny v normě ČSN 74 4505 Podlahy: společná ustanovení platné od května 2012

Příspěvek představuje změny normy ČSN 74 4505 z roku 2012 oproti jejímu znění z roku 2008. Po zapracování připomínek a vypořádání nezbytných formálních náležitostí bylo nové změní normy vydáno v květnu 2012. Nahrazuje normu, kterou jsme vypracovali v roce 2008. Cílem nové verze je opravit nedostatky normy, které se při jejím používání ukázaly, a zaktualizovat ji tak, aby odrážela posun, ke kterému za poslední 4 roky v oboru došlo.

Úvod

Společně s Doc. Ing. Jiřím Dohnálkem CSc. jsme v loňském roce a na začátku roku letošního zpracovávali revizi základní normy pro podlahové konstrukce – ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. Předfinální verze byla relativně široce diskutována na předchozím ročníku konference. Po zapracování připomínek a vypořádání nezbytných formálních náležitostí bylo nové změní normy vydáno v květnu 2012. Nahrazuje normu, kterou jsme vypracovali v roce 2008. Cílem nové verze je opravit nedostatky normy, které se při jejím používání ukázaly a zaktualizovat ji tak, aby odrážela posun, ke kterému za poslední 4 roky v oboru došlo.

V dalším textu jsou uvedeny hlavní změny textu normy. Přeškrtnutý text je původní, vypuštěný, klasickým písmem je uvedeno aktuální znění a kurzívou případné komentáře.

Hlavní změny v textu normy

Problematika trhlin v betonových podlahách

4.1 Charakteristiky viditelného povrchu

4.1.1 Povrch podlahy nesmí vykazovat vady, jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, vlny apod. Prvky skládaných podlahovin a podlahových krytin nesmí mít olámané hrany. U betonových podlah musí výskyt a šířka trhlin odpovídat ČSN 73 1201, nebo ČSN EN 1992-1-1.

4.1 Charakteristiky viditelného povrchu

4.1.1 Povrch podlahy nesmí vykazovat vady, jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, vlny apod. Prvky skládaných podlahovin a podlahových krytin nesmí mít olámané hrany. U betonových podlah se připouští výskyt trhlin o maximální šířce 0,1 mm.

POZNÁMKA Dominantní vliv na vznik trhlin má vyztužení desky a provedení smršťovacích spár.

Původní odkaz na návrhové normy umožňoval tolerovat trhliny o šířce až 0,4 mm, podle příslušného stupně vlivu prostředí. Takto široké trhliny v podlahách by mohly vést ke snížení trvanlivosti postižených míst, proto byl odkaz nahrazen konkrétní hodnotou 0,1 mm. Trhliny této šířky jsou u většiny podlah akceptovatelné.

Problematika rovinnosti

V původním textu nebyly důsledně rozlišovány pojmy místní rovinnost a celková rovinnost, což snižovalo jeho přehlednost. Toto bylo napraveno. Dále byly doplněny odkazy na normy definující požadavky na podlahy do skladových hal s výškovými regálovými sklady obsluhovanými regálovými zakladači a do hal, kde má být umožněno stohování manipulačních jednotek.

4.3.2 Požadavky na celkovou rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady obsluhované regálovými zakladači jsou uvedeny v ČSN 26 7406 a v ČSN EN 15620.

POZNÁMKA V ČSN 26 7406:1993 jsou požadavky uvedeny v článku 4.1. Požadavky na rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady jsou relativně přísné. Obvykle nejsou splnitelné běžnými technologiemi.

4.3.3 Pokud má být na podlaze, zejména průmyslové, umožněno stohování manipulačních jednotek (palet, boxů apod.) nesmí sklon podlahy překročit požadavky ČSN 26 9030.

POZNÁMKA V ČSN 26 9030:1998 platné v době vydání této normy je dovolen sklon nejvýše 0,9 %.

Bylo doplněno ustanovení týkající se pochůzných střech, kde se upozorňuje, že tyto konstrukce musí splnit jak požadavky na podlahy, tak požadavky na střechy.

4.3.6 U pochůzných střech je třeba splnit požadavky příslušných norem, zejména ČSN 73 1901.

POZNÁMKA 1 Pokud je třeba provést povrch pochozí podlahy ve sklonu, doporučuje se sklon ploch v rozmezí 1 % až 2 %. Při spodní hranici sklonu je v některých případech, pro dodržení požadavku odstavce 4.3.5, třeba požadovat přísnější požadavky na místní rovinnost povrchu, než je uvedeno v článku 4.4.

POZNÁMKA 2 Dlažbu, bez provedení speciálních hydroizolačních opatření podle ČSN P 73 0600, není možno považovat za vodotěsnou vrstvu.

A byla doplněna poznámka upozorňující na specifickou problematiku dlažeb z velkoformátových prvků.

POZNÁMKA Odchylky geometrických parametrů (např. rovinnost ploch prvků, přímost hran prvků apod.) některých stavebních výrobků pro podlahy (např. dlaždice velmi velkých formátů) jsou větší, než požadavky na místní rovinnost. Při použití těchto výrobků je třeba buď v návrhu podlahy definovat odlišné požadavky na místní rovinnost nášlapné vrstvy (méně přísné), nebo počítat s větší pracností pokládky na přetřídění a vhodné sestavení výrobků.

Rozměrová stálost

4.7 Rozměrová stálost

Podlahové vrstvy nesmí po dobu své životnosti vykazovat výrazné rozměrové změny. Povolené odchylky stanoví příslušné normy výrobků a projektová dokumentace objektu.

4.7 Rozměrová stálost

Návrh podlahy musí počítat s objemovými změnami použitých materiálů spojených např. s tvorbou mikrostruktury materiálu, se změnami vlhkosti a teploty.

POZNÁMKA U betonu (s max. zrnem kameniva 22 mm) se uvažuje konečná hodnota objemové změny – smrštění hodnotou 0,7 mm/m. U cementových potěrů a mazanin (s max. zrnem kameniva 4–8 mm) hodnotou v rozmezí 1–3 mm/m.

Původní formulace, ač pocházela již z textu z roku 1994, neodpovídala reálnému chování např. dřeva, materiálů na bázi dřeva, či materiálů na bázi cementu, které vykazují výrazné objemové změny.

Požadovaná pevnostní třída betonu u průmyslových podlah

Odstavec byl přeformulován tak, aby byl zohledněn nový stupeň vlivu prostředí XM (obrus) definovaný ve změně Z3 EN 206-1.

4.8.2 Pro průmyslové podlahy se požaduje, aby kvalita podkladní nebo přímo pojížděné vrstvy odpovídala nejméně pevnostní třídě C20/25 podle ČSN EN 206-1, případně pevnostní třídě, která byla stanovena statickým výpočtem. Provádění a hodnocení betonových vrstev se provádí podle ustanovení ČSN EN 206-1.

4.8.2 Pro průmyslové podlahy se požaduje, aby kvalita podkladní vrstvy odpovídala nejméně pevnostní třídě C20/25 podle ČSN EN 206-1, případně pevnostní třídě, která byla stanovena statickým výpočtem. Pro přímo pojížděné vrstvy (bez povrchové vrstvy tvořené minerálním vsypem) musí kvalita betonu odpovídat požadavkům příslušného stupně vlivu prostředí XM podle ČSN EN 206-1. Provádění a hodnocení betonových vrstev se provádí podle ustanovení ČSN EN 206-1.

POZNÁMKA Stupně vlivu prostředí XM (koroze vlivem mechanického působení) byly do ČSN EN 206-1 zavedeny změnou Z3 z dubna 2008.

Pevnost v tahu povrchových vrstev potěru

Tato problematika byla diskutována na konferenci v loňském roce. Na základě této diskuse byla podrobně specifikována doporučená hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev. Text vlastního odstavce 4.8.3 zůstal beze změny.

4.8.3 Požadavky na pevnost v tahu povrchových vrstev podkladu musí být stanoveny v návrhu podlahy podle typu nášlapné vrstvy a intenzity vnějšího zatížení.

POZNÁMKA Minimální hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev pod nášlapnou vrstvou je v případě nepojížděných podlah 1,25 MPa.

POZNÁMKA 1 Například německý spolek BEB Bundesverband Estrich und Belag e.V. ve svém dokumentu Oberflächenzug- und Haftzugfestigkeit von Fußböden – Allgemeines, Prüfung, Einflüsse, Beurteilung doporučuje následující hodnoty:

Pevnost v tahu povrchových vrstev potěrů
a) pod keramický a kamenný obklad
– nepojížděné povrchy0,5 MPa
– pojížděné povrchy1,0 MPa
b) pod textilní krytiny0,5 MPa
– v kancelářích0,8 MPa
c) pod plastové krytiny
– nepojížděné povrchy0,8 MPa
– v kancelářích1,0 MPa
d) pod polymerní vrstvy
– nepojížděné povrchy1,0 MPa
– pojížděné povrchy1,5 MPa
e) pod parkety1,0 MPa
f) pod dřevěnou dlažbu1,2 MPa

Pevnost v tahu povrchových vrstev betonu
a) pod přikotvený cementový potěr
– nepojížděný1,0 MPa
– pojížděný1,5 MPa
b) pod magnesitové potěry0,8 MPa
c) pod polymerní vrstvy
– nepojížděné1,0 MPa
– pojížděné1,5 MPa

Soudržnost kotvených potěrů s podkladem
a) uvnitř budov, bez teplotního namáhání, po dosažení rovnovážné vlhkosti
– nepojížděné0,5 MPa
– pojížděné0,8 MPa
b) v exterieru, po vyschnutí1,0 MPa

POZNÁMKA 2 Požadovanou pevnost v tahu povrchových vrstev materiálu potěru je třeba ve specifikaci materiálu potěru uvést (viz ČSN EN 13813).

Problematika působení vody a vlhkosti

V roce 2011 probíhala revize normy pro garáže, kde jsme se podíleli na formulaci požadavků na podlahy. Tyto požadavky jsme pak včlenili i do ČSN 74 4505.

4.12.1 V případech, kdy by přijímání vlhkosti nebo vody podlahou mohlo být na závadu, navrhne se jeho omezení, popř. vyloučení.

4.12.1 V případech, kdy je podlaha vystavená působení provozní či srážkové vody, musí být podlahové souvrství vodotěsné a nesmí umožnit vnikání vlhkosti do ostatních konstrukcí nebo pronikání do nižších podlaží. Vodotěsná vrstva musí být vytažena na všechny prostupující konstrukce (stěny, sloupy apod.) do výšky alespoň 0,1 m nad povrch podlahy. Napojení podlahy na tyto konstrukce musí být vodotěsné.

Zachycená voda se odstraňuje buď vyspádováním podlahy do odvodňovacího systému, nebo vysátím při úklidu, popř. je na podlaze ponechána, aby se odpařila.

POZNÁMKA 1 U hromadných garáží se doporučuje vyspádování podlahy a odvodnění. V případě, že se předpokládá odstraňování vnesené vody jejím vysáváním, je třeba počítat s pravidelným až průběžným provozem průmyslového vysavače v obdobích, kdy je na vozovkách sněhová pokrývka. Odstraňování vody jejím odsáváním se nedoporučuje u hromadných garáží s dlouhodobým parkováním vozidel (např. bytové domy) z důvodu možnosti hromadění vody pod dlouhodobě zaparkovanými vozidly. V zimních měsících je u hromadných garáží odpařování vody obvykle nedostatečně účinné, zejména v uzavřených objektech.

POZNÁMKA 2 Pokud je hydroizolační vrstva tvořena nátěrovým nebo stěrkovým systémem přímo na železobetonové desce, musí tento systém mít takovou tažnost, aby byl schopen překlenout pohyb v trhlinách desky, vznikající od smršťování a dotvarování betonu, nebo od teplotní dilatace desky.

POZNÁMKA 3 Potěry na bázi síranu vápenatého nejsou určeny do prostorů, kde mohou být vystaveny dlouhodobému působení vody či vlhkosti.

Skluznost

Kapitola týkající se tohoto parametru byla významně přeformulována tak, aby byly jednoznačně specifikovány požadavky na podlahy, které mohou být při užívání mokré (např. terasy, balkóny, okolí bazénů apod.

4.17 Skluznost

Chůze, sportovní činnost nebo doprava vyžaduje u nášlapné vrstvy bezpečnost proti skluzu. Skluznost se může měnit s vlhkostí a se znečištěním nášlapné vrstvy. Proto je nezbytné uvážit vhodnost nášlapné vrstvy i z tohoto hlediska. Aby se předešlo pádům následkem zakopnutí a uklouznutí, musí mít stavba v komunikačních oblastech rovný povrch bez náhlých malých nerovností, změn skluznosti nebo malých překážek s následujícími požadavky:

Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám. Pokud tyto normové hodnoty nejsou uvedeny, musí být kritéria protiskluznosti u podlah všech bytových a pobytových místností následující:
součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo
hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30, nebo
úhel kluzu nejméně 6°.

Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, a částí staveb uvedených ve zvláštním právním předpise následující:
součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
úhel kluzu nejméně 10°.

4.17 Skluznost

4.17.1 Obecně

Chůze, sportovní činnost nebo doprava vyžaduje u nášlapné vrstvy bezpečnost proti skluzu. Skluznost se může měnit s vlhkostí a se znečištěním nášlapné vrstvy. Proto je nezbytné uvážit vhodnost nášlapné vrstvy i z tohoto hlediska. Aby se předešlo pádům následkem zakopnutí a uklouznutí, musí mít stavba v komunikačních oblastech rovný povrch bez náhlých malých nerovností, změn skluznosti nebo malých překážek s požadavky podle následujících článků.

4.17.2 Podlahy bytových a pobytových místností

Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající hodnotám uvedeným v tomto odstavci. Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že podlaha není krytá před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu.
– součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo
– hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30, nebo
– úhel kluzu nejméně 6°.

4.17.3 Podlahy a povrch pochozích ploch částí staveb užívaných veřejností

Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, a částí staveb uvedených v právním předpisu následující:
– součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
– hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
– úhel kluzu nejméně 10°.

Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že tyto povrchy nejsou kryté před deštěm, musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu.

Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, dna v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max. 1 m široké opatřené oboustrannými madly, schody mimo bazény), následující:
– úhel kluzu nejméně 18°

Povrchy podlah, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra a které nemohou být zkoušeny metodou úhlu kluzu, musí vykazovat hodnotu výkyvu kyvadla za mokra nejméně 45.

Nejmenší návrhové tloušťky potěrů v budovách občanské a bytové výstavby

Vzhledem k tomu, že od doby předchozího vydání normy došlo k rozšíření litých cementových potěrů, byly tabulky č. 6 pro nejmenší návrhovou tloušťku plovoucích potěrů a č. 7 – Požadavky na výsledky zkoušek pevností v tahu za ohybu provedených na tělesech odebraných z konstrukce doplněny o tento materiál. Požadavky byly sjednoceny tak, aby odrážely použitou technologii (litý potěr / potěr ze zavadlé směsi) a neznevýhodňovaly lité cementové potěry.

Tabulka 6 – Nejmenší návrhové tloušťky plovoucích potěrů při stlačitelnosti podkladních vrstev ≤ 3 mm (≤ 5 mm pro plošné zatížení ≤ 2 kN/m2 a pro plošné zatížení ≤ 3 kN/m2)
Materiál potěruTřída pevnosti v tahu
za ohybu podle
ČSN EN 13813
Předepsaná tloušťka potěru
Plošné zatížení
≤ 2.0 kN/m2
Plošné zatížení
≤ 3.0 kN/m2
Bodové zatížení
≤ 2.0 kN
Plošné zatížení
≤ 4.0 kN/m2
Bodové zatížení
≤ 3.0 kN
Plošné zatížení
≤ 5.0 kN/m2
Bodové zatížení
≤ 4.0 kN
Litý potěr, cementový, nebo na bázi síranu vápenatéhoF 4≥ 35≥ 50≥ 60≥ 65
F 5≥ 30≥ 45≥ 50≥ 55
F 7≥ 30≥ 40≥ 45≥ 50
Potěr ze zavlhlé směsi cementový, nebo na bázi síranu vápenatéhoF 4≥ 45≥ 65≥ 70≥ 75
F 5≥ 40≥ 55≥ 60≥ 65
F 7≥ 35≥ 50≥ 55≥ 60

POZNÁMKA Požadavky tabulky 6 úzce souvisí s požadavky tabulky 7. Viz poznámka pod tabulkou č. 7.

Tabulka 7 – Požadavky na výsledky zkoušek pevností v tahu za ohybu provedených na tělesech odebraných z konstrukce
Materiál potěruTřída pevnosti
v tahu za ohybu
podle ČSN EN 13813
Pevnost v tahu za ohybu
[MPa]
Nejmenší hodnotaPrůměr
Litý potěr cementový, nebo na bázi síranu vápenatéhoF 4≥ 3,5≥ 4,0
F 5≥ 4,5≥ 5,0
F 7≥ 6,5≥ 7,0
Potěr ze zavlhké směsi cementový, nebo na bázi síranu vápenatéhoF 4≥ 2,0≥ 2,5
F 5≥ 2,5≥ 3,5
F 7≥ 3,5≥ 4,5
Zkouška pevnosti v tahu za ohybu se provádí podle ČSN EN 13892-2, ve stáří materiálu alespoň 28 dní, na vysušených tělesech.

POZNÁMKA Požadavky tabulky 7 úzce souvisí s požadavky tabulky 6. Nižší požadované pevnosti potěrů ze zavlhlých směsí odráží obtížnost hutnění těchto materiálů, zejména pokud jsou prováděny jako plovoucí. S ohledem na nižší pevnost, dosažitelnou v reálné konstrukci, je požadována větší tloušťka vrstvy.

Dále bylo upřesněno, že zatížení uvedené v tabulkách je výpočtové a byla specifikována minimální velikost „plochy bodu“ při bodovém zatížení.

Mrazuvzdornost

Nově bylo v kapitole pro podlahy v bytové a občanské výstavbě doplněno následující ustanovení.

5.1.7 Materiály zabudované do podlahových konstrukcí v exteriéru (např. balkóny, terasy apod.), které mohou přijít do kontaktu s vodou, musí být mrazuvzdorné. Požadavky na mrazuvzdornost jsou uvedeny v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny. Pro beton jsou uvedeny ČSN EN 206-1 v závislosti na stupni vlivu prostředí. Pro cementové potěry platí stejné požadavky jako pro beton.

POZNÁMKA ČSN EN 206-1 uvádí požadavky na mrazuvzdornost v tabulce F2 národní přílohy. V době zpracování textu je znění národní přílohy obsaženo ve změně Z3 z dubna 2008.

Montované nosné vrstvy

Rovněž nově byl doplněn odstavec dotýkající se této problematiky.

5.2 Montované nosné (roznášecí) vrstvy

Požadavky na tuhost (mezní průhyby) nosné vrstvy montované z desek na bázi dřeva (dřevotříska, OSB deska, překližka, rostlé dřevo, dřevovláknitá deska, cementotřísková deska) jsou uvedeny v ČSN EN 13810-1. Pro desky na jiné bázi (sádrokarton, cement, extrudovaný polystyren atd) platí stejné požadavky.

POZNÁMKA Požadavky na místní rovinnost podkladu plovoucí podlahy s montovanou nosnou vrstvou uvedené v ČSN EN 13810-1 (příloha A) jsou definovány ve vztahu k jiné zkušební metodě, než používá tato norma a než používá např. norma ČSN EN 13670 (pro horní líc betonové desky). V případě betonové desky jsou požadavky ČSN EN 13810-1 na místní rovinnost podkladu výrazně přísnější než požadavky ČSN EN 13670 na místní rovinnost horního líce betonové desky. Ve skladbě podlahy je tedy třeba počítat s vyrovnávací vrstvou, nebo požadovat nadstandardní kvalitu provedení povrchu betonové desky.

Vlhkost potěru

V případě požadavků na maximální vlhkost potěru před pokládkou nášlapné vrstvy, které mají významný vliv na dobu výstavby, bylo umožněno, aby výrobce příslušné podlahové krytiny specifikoval méně přísné požadavky, než uvádí norma.

5.2.6 Nejvyšší dovolená vlhkost potěru v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy je uvedena v tabulce 8.

5.3.6 Nejvyšší dovolená vlhkost potěru, nebo betonu, v hmotnostních % pod nášlapnou vrstvou je uvedena v tabulce 8. Pokud výrobce materiálu nášlapné vrstvy požaduje jiné hodnoty nejvyšší dovolené vlhkosti podkladu, platí požadavek výrobce.

POZNÁMKA Pro možnost budoucího ověření se doporučuje odlišný požadavek vhodným způsobem zaznamenat, například přiložením technického listu do projektové dokumentace, nebo zápisem ve stavebním deníku apod.

Průmyslové podlahy

V kapitole týkající se návrhu průmyslových podlah byly doplněny dvě informativní poznámky ohledně vyztužování.

POZNÁMKA 1 U desek vyztužených drátky se doporučuje navrhovat množství drátků nejméně 20 kg/m3 betonu. Při menším množství je třeba návrhu desky věnovat zvýšenou pozornost, protože velká část odborné veřejnosti zastává názor, že vliv takto malého množství drátků na vlastnosti betonu je již zanedbatelný.

POZNÁMKA 2 Pokud je třeba betonovou podlahu navrhnout a provést s vysokou jistotou bez trhlin, je vhodné použít technologii dodatečně předpínaných desek.

V kapitole týkající se jejich provádění bylo významně upraveno ustanovení týkající se ošetřovacích postřiků, kdy v odstavci 6.2.6 byla doplněna druhá věta, protože barevné skvrny způsobené nestejnoměrným nanesením ošetřovacího prostředku jsou častou příčinou sporů.

6.2.6 Dokončovaný povrch se ihned opatří nástřikem, který omezuje odpar záměsové vody, případně musí být prováděna další opatření bránící předčasnému vysýchání betonové desky. Aplikace nástřiku musí být provedena v přiměřeném množství tak, aby nedocházelo k tvorbě kaluží, které následně vyvolávají vznik výrazných barevných změn.

Nově upozorněno bylo také na vyšší citlivost syntetických podlahovin na vlhkost.

6.2.10 Pokud je průmyslová podlaha v přímém styku s podložím, je nezbytné provedení vodotěsné izolace nebo vodotěsného betonu s šířkou trhlin menší než 0,15 mm. Současně se doporučuje provedení hydrogeologického průzkumu.

6.2.10 Pokud je průmyslová podlaha v přímém styku s podložím, musí být chráněna proti vnikání vody a vlhkosti z podloží. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat těmto požadavkům pokud je nášlapná vrstva tvořena syntetickými podlahovinami.

Zkoušení

Závěrečnou kapitolou normy je popis zkušebních metod pro stanovení parametrů, které jsou v předchozím textu požadovány.

Změny byly provedeny ve zkušební metodě pro měření místní rovinnosti. Měření pomocí posuvného měřítka v připomínkách kritizováno, proto bylo nahrazeno měřením pomocí odměrného klínu.

V ustanoveních o měření vlhkosti byl do odstavce 7.14 doplněn chybějící požadavek na minimální četnost zkušebních míst.

Měření se provede minimálně v jednom zkušebním místě na každých 100 m2, minimální počet zkušebních míst je 3. V protokolu o zkoušce musí být zaznamenána poloha zkušebních míst.

V případě zkoušení pevnosti v tahu povrchových vrstev, přídržnosti povrchové úpravy, odolnosti proti opotřebení, vzduchové a kročejové neprůzvučnosti a elektrických a magnetických vlastností byly zaktualizovány odkazy na příslušné normy definující zkušební postupy.

Zcela nově byly doplněny zkušební postupy pro stanovení stlačitelnosti materiálů pro zvukové a tepelné izolace a pro stanovení mrazuvzdornosti.

7.24 Stlačitelnost

Zkušební postup pro stanovení stlačitelnosti tepelněizolačních a zvukověizolačních desek je uveden v ČSN EN 12431. Postup výpočtu stlačitelnosti z výsledku zkoušky a okrajové podmínky zkoušky jsou uvedeny pro minerální vlnu v ČSN EN 13162, pro pěnový polystyren v ČSN EN 13163, pro expandovaný perlit v ČSN EN 13169, pro expandovaný korek v ČSN EN 13170, pro dřevovláknité výrobky v ČSN EN 13171.

7.25 Mrazuvzdornost

Mrazuvzdornost se zkouší pomocí zkušebních metod uvedených v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny. V případě betonu, cementového potěru a obdobných materiálů se zkouší podle ČSN 73 1326.

Závěr

Věřím, že revize normy je krok správným směrem. Spolu s doc. Dohnálkem chceme i nadále udržovat normu aktuální a opravovat formulace, které se v praxi ukáží jako ne zcela výstižné. Proto prosím všechny uživatele normy o připomínky k ní, nebo o návrhy úprav textu. Předpokládám, že za cca 3–5 let se k úpravám normy opět vrátíme.

 
 
Reklama