Pasivní kancelářské budovy v Rakousku
Zelený a chytrý – tak by se dal ve zkratce nazvat objekt vídeňského Siemens City. Tento unikátní komplex v sobě zahrnuje zajímavou architekturu, zdravé pracovní prostředí a nejmodernější technologie. Díky nim se může pyšnit nálepkou Zelená budova, kterou od Evropské komise získávají stavby, jež spotřebovávají o čtvrtinu méně energie, než určují zavedené standardy.
Zajímavá stavba pro více než 6 000 zaměstnanců je ukázkovým příkladem toho, jak lze spotřebu energií výrazně omezit. Ve srovnání s tradičními kancelářskými objekty ji snižuje podle slov zástupců Siemens až o tři čtvrtiny, což znamená v přepočtu desítky tisíc eur na provozních nákladech a celé stovky tun emisí CO2 za rok.
Stavba byla od počátku projektována jako "inteligentní a úsporná". Při navrhování prokázala cenné služby dynamická počítačová simulace, jež umožnila zobrazit inteligentní budovu se všemi možnými komponenty. "Naše hlavní strategie spočívala v tepelné optimalizaci pláště budovy, abychom redukovali technické systémy určené k vytápění a klimatizaci a přesto umožnili zaměstnancům pracovat v příjemném a zdravotně nezávadném klimatu," vysvětluje vedoucí projektu Erich Schöfbeck. Nejsou zde žádná otopná tělesa, na místo tradiční montáže klimatizace vsadili tvůrci budovy na aktivaci konstrukčních částí a na mechanické větrání. "Díky efektivnímu využití odpadového tepla lze získat zpět až 75 % použité energie," dodává Schöfbeck.
Dům, který ušetří až 75 procent energie díky využití odpadového tepla, roste ve Vídni.
Příjemné klima vytvářejí kromě jiného i vodovodní trubky instalované v betonových stropech, které v létě místnosti ochlazují a v zimě vyhřívají. V letních dnech jsou to především uživatelé, kancelářské přístroje a samozřejmě slunce, jež zvyšují vnitřní teplotu. Chladný betonový strop tady působí proti dalšímu ohřívání, přičemž v noci protéká betonovými díly studená voda, aby ochladila budovu pro následující den. V zimě funguje systém na stejném principu. Stropy kanceláří ovšem protéká horká voda z kotelny. Jako akumulátory tepla slouží rovněž třicetimetrové podzemní betonové sloupy, na nichž budova stojí. Jsou doslova prošpikovány potrubím, jímž protéká voda. Podle toho, zda je léto či zima, předávají sloupy buď teplo do půdy, nebo je z ní získávají.
Skleníky a fotovoltaika jako klimatizace, lidé a přístroje místo vytápění
V sousedství objektu Siemens City lze obdivovat také budovu ENERGYbase, která je největší rakouskou kancelářskou budovou postavenou v pasivním standardu. Také ona se pyšní nejmodernějšími technologiemi a takzvanou "chytrou fasádou" ve stylu Form follows Energy (tvar se řídí energií). "Díky speciálnímu členění, vyplývajícímu z uspořádání okenních ploch a fotovoltaických zařízení, je možné využít i zimní slunce v nízkém postavení k získávání tepla, které je pak vedeno do severní části budovy. Výše stojící letní slunce zase ideálně osvětluje 400 m2 fotovoltaických modulů, které vyrábějí elektrický proud (dodávají 40 000 kWh za rok), ale zároveň poskytují příjemný stín. Při spotřebě energie ve výši 25 kWh/m2 ročně si lze přínos pro energetickou bilanci budovy jednoduše spočítat - je naprosto zjevný...," představuje sousední budovu Erich Schöfbeck.
Projektanti nezapomněli na dostatek prostoru i světla uvnitř budovy.
Pro vytápění a chlazení budovy ENERGYbase se používá stejný princip jako u společnosti Siemens. "Snažíme se o optimální vyladění již známých postupů a dostupných technologií. V zásadě využíváme konvenční techniku. To, čím se náš dům odlišuje, je integrální přístup k architektuře a k moderním technologiím," vysvětluje Gregor Rauhs, vedoucí projektu ENERGYbase z vídeňského fondu na podporu rakouského hospodářství, a blíže seznamuje s přístupem, který vypracovala kancelář Pos Architekten a výzkumný ústav Arsenal Research. Projekt je opravdu působivý a obsahuje celou řadu inteligentních řešení. Zajímavé je například řešení vnitřního prostředí. Vlhkost vzduchu zajišťují skleníky se zelenými rostlinami. Nejčastěji se zde vyskytují šáchory, které fungují nejen jako estetický prvek, ale také jako zvlhčovače. Podle Rauhsových slov jde o první použití rostlin v rámci inženýrských sítí jako hlavního zdroje vlhkosti a čištění vzduchu v interiéru. Vlhkost vzduchu v budově prý bude možné přesně nastavit a kontrolovat.
"Na vytápění, větrání, chlazení a osvětlení budovy spotřebujeme méně energie než na přístroje, které fungují v kancelářích - kopírky, počítače či kávovary. Náklady na vytápění jsou prakticky zanedbatelné...," podotýká Gregor Rauhs. Běžně se topí pouze v prostorách, které se prozatím nepoužívají. K vytvoření příjemné teploty postačí teplo, které vyvíjejí lidé a přístroje. To vše díky speciálnímu plášti budovy, optimální izolaci a chytře regulovanému větrání.
