Novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. – (264/2020 Sb.); Část 5: Úprava požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB)

Série článků vznikla jako komentář k vyhlášce č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budovy zveřejněné 5. 6. 2020 ve fázi jejího legislativního schvalování. Vyhláška č. 264/2020 Sb. nabývá účinnosti 1. 9.2020 a nahrazuje současnou vyhlášku č. 78/2013 Sb. Autor byl členem pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu k přípravě této vyhlášky.

V rámci ověření správnosti návrhu změny vyhlášky byly na přelomu roku 2018 a 2019 zpracovány studie novostaveb jak rodinných a bytových domů, tak i budov s rozličným způsobem využití (např. chladírny, halové budovy, vzdělávací budovy, administrativní budovy, plavecký bazén, zimní stadion, apod.). Na základě těchto případových studií bylo dokončeno parametrické nastavení parametrů referenční budovy a požadavku na využití obnovitelných zdrojů energie.

V oblasti rodinných domů bylo vybráno 7 novostaveb o různé velikosti, podlažnosti i architektonickém ztvárnění, na nichž byl v různé podrobnosti ověřován dopad změn vyhlášky na ukazatele energetické náročnosti budovy. Na běžném modelovém dvoupodlažním rodinném domě se sedlovou střechou (viz obrázek) byl podrobně rozpracován návrh energeticky úsporných opatřeních pro různé energonositele systému vytápění a přípravy teplé vody cílících ke splnění nových požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (po 1. 1. 2022) ve znění rozpracované novely vyhlášky.

Popis základních okrajových podmínek a metodiky hodnocení

Zdroj: PORSENNA o.p.s.

Jako reprezentativní byl vybrán skutečně realizovaný rodinný dům, se sedlovou střechou a energeticky vztažnou plochou 201 m². Hodnocen byl jako jednozónový model s návrhovou teplotou vnitřního vzduchu pro režim vytápění ve výši 20 °C. Budova má z pohledu energetické náročnosti optimalizovaný kompaktní jednoduchý tvar (obdélníkový půdorys) a orientaci prosklených ploch (hlavní prosklení míří na jih, významné na východ a západ). Budova díky svému konceptu představuje běžný konzervativní návrh, který umožňuje realizovat širokou škálu energeticky úsporných opatření včetně instalace fotovoltaických i fototermických kolektorů.

Posouzení ukazatelů energetické náročnosti budovy dle navržené změny vyhlášky č. 78/2013 Sb. je provedeno v souladu s nově navrhovanými parametry referenční budovy, novými hodnotami faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů a v souladu s přeloženým zněním návrhu ČSN 730331-1 z července 2018 (před vydáním). Základní okrajové podmínky a vstupní údaje jako např. klimatické údaje, počet osob v objektu, výměna vzduchu, profil užívání jednotlivých zón, geometrie budovy, apod. vychází z návrhu znění přílohy č. 5 definující jednotný metodický přístup k hodnocení. Pro účely referenční budovy byl zvolen koncept větrání v podobě podtlakového větrání zajišťujícího dostatečný trvalý přívod čerstvého vzduchu.

V základním nastavení budovy jsou uvažovány tyto předpoklady:

• Konstrukční systém je navržen z vápenopískových bloků s kontaktním zateplovacím systémem. V rámci hodnocení není konstrukční systém rozhodující tolik, jako jeho variabilita z pohledu zlepšení tepelnětechnických vlastností.
• Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy na úrovni základního požadavku pro NZEBy, tedy f_R = 0,7. Představuje realizaci obálky budovy na doporučených hodnotách dílčích součinitelů prostupu tepla U_N,rec normy ČSN 730540-2, instalaci oken s běžným zasklením izolačními trojskly a standardní řešení tepelných vazeb
• Teplovodní otopná soustava s běžnými otopnými tělesy a střední teplotou teplonosné látky vyšší než 60 °C
• Kondenzační kotel na zemní plyn s účinností 105 % (dle návrhu ČSN 730331-1 – poznámka autora: bude součástí Změny Z1) pro režim vytápění i přípravy teplé vody
• Rozvody teplé vody jsou izolovány standardním způsobem, návrh nevyužívá cirkulačního potrubí.
• Koncept větrání v podobě podtlakového sytému zajišťujícího dostatečný trvalý přívod čerstvého vzduchu
• Osvětlovací soustava vybavená kompaktními zářivkami
• Budova není chlazena

V rámci variantního hodnocení dosažitelnosti požadavků NZEB byla a pro hodnocenou budovu uvažována následující energeticky úsporná opatření:

• Snížení průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy (pod úroveň základního požadavku na obálku v úrovni f_R = 0,7)
• Instalace rovnotlakého systému zpětného získávání tepla (ZZT = 85 %)
• Realizace LED osvětlení
• Decentrální zpětné získávání tepla z odpadní vody s celkovou sezónní účinností 25 %
• Instalace tepelného čerpadla s primárním zdrojem tepla v podobě venkovního vzduchu a země ve variantě s bivalentním elektrokotlem a bez bivalentního zdroje
• Instalace tepelného čerpadla s vyšším topným faktorem než uvádí ČSN 730331-1, který byl odečten z technického listu výrobce a upraven na faktor sezónní
• Instalace kondenzačního kotle na zemní plyn
• Instalace krbu bez výměníku s podílem 30 % na vytápění
• Instalace kotle na pelety
• Instalace fotovoltaických panelů zapojených do veřejné rozvodné sítě
• Instalace solárně termických kolektorů s pokrytím 60 % včetně solárního zásobníku o objemu 500 litrů
• Elektrické přímotopné sálavé vytápění
• Účinnější EC ventilátory systému řízeného větrání
• Nízkoteplotní otopná soustava se střední teplotou nižší 50 °C

Následující tabulka uvádí ukazatele energetické náročnosti referenční budovy na úrovni budovy s téměř nulovou spotřebou a na úrovni stávající budovy (dle Přílohy č. 1 vyhlášky). Z tabulky je patrné, že pro novostavby jsou stanoveny výrazně přísnější požadavky na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, než je tomu u stávajících budov (pro případ větší změny dokončené budovy). Důvodem je široká možnost ovlivnění tvaru a orientace budovy, konstrukčního řešení i technologické skladby systémů v případě novostaveb, ale jen omezené možnosti úprav stávajících budov.

Nastavení požadavku na primární energii z neobnovitelných zdrojů je závislé na měrné potřebě tepla na vytápění referenční budovy (viz tabulku 6 Přílohy č.1 vyhlášky č.264/2020 Sb.). Díky této úpravě se zohledňuje tvar a orientace budovy do míry návrhu energeticky úsporných opatření. Novostavby obytných budov tak musejí splnit stejný požadavek na bez ohledu na svou orientaci i tvar. Ty se tak stávají součástí návrhu energeticky úsporných opatření, které jsou v rukou architekta. Budovy s horším koncepčním řešení z pohledu tvaru a orientace tak budou muset realizovat větší míru energeticky úsporných opatření než kompaktní a správně orientované budovy. Pro rodinný dům a A/V = 0,74 a převážně jižní orientací, tak ke splnění požadavků bude nezbytné instalovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 1,5 kWp, ale pro budovu s A/V = 0,86 a převážně východní/západní orientací bude ke splnění požadavků nezbytné instalovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu přibližně 3,0 kWp nebo realizovat jiná doplňková energeticky úsporná opatření.

Poznámka: Faktor tvaru budovy A/V = 0,74 představuje tvarově kompaktní rodinný dům odpovídající fotografii, faktor tvaru A/V = 0,86 představuje tvarově nekompaktní rodinný dům na členitém půdorysu (např. větší bungalov)

I výrazné zpřísnění dílčích parametrů nemusí nutně vést k nutnosti realizovat doplňková úsporná opatření. Samotné požadavky a míra jejich zpřísnění nejsou natolik důležité, jako jejich reálný dopad do návrhu energeticky úsporných opatření vedoucích k jejich splnění. Změna požadavků v novele vyhlášky by tedy měla být posuzována z pohledu realizovatelnosti úsporných opatření, která jsou součástí běžné praxe. Volba kombinace jednotlivých opatření je ponechána na investorovi. Některé z možných kombinací obsahuje následující tabulka. Realizace dalších úsporných opatření, především v oblasti kombinace systémů TZB a jejich účinnosti je možné dále domodelovat.

Závěr

Opatřením, které nejvíce rozhoduje o rozsahu nezbytných energeticky úsporných opatření je jednoduchý tvar budovy (nízká hodnota A/V) a orientace vůči světovým stranám z pohledu využití slunečního záření. Architektonický koncept je tak zcela zásadním pro realizaci investičně nenákladné budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Opatření související s úsporou energie jsou si nově rovna s opatřeními na využití odpadního tepla a technologiemi využívající obnovitelnou energii. O efektivitě jejich využití nově rozhoduje investor s odbornou konzultací s projektantem a energetickým specialistou, který se stává důležitým partnerem v celém procesu návrhu a optimalizace budovy.

Obecně lze nový požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie kvantifikovat na jednotné úrovni odpovídající přibližně nízkoenergetickému domu s vyšším důrazem na instalaci obnovitelných zdrojů nebo budovu s nižší měrnou potřebou tepla na vytápění, než odpovídá nízkoenergetickému domu, bez nutnosti realizovat OZE.

Ke zpřísnění požadavků na energetickou náročnosti tak dochází především u rozlehlých a nevhodně orientovaných budov, které jejich koncept předurčuje k měrné potřebě tepla na vytápění přesahující 50 kWh/m².a. Tyto budovy budou svůj „energetický handicap“ nucené dohnat realizací úspornějších technologií. Naopak u budov, které jsou již dnes navrženy s měrnou potřebou tepla na vytápění pod 50 kWh/m² za rok bude zpřísnění požadavků zanedbatelné.

Pro budovy s energeticky vztažnou plochou menší než 120 m² jsou (díky základní vyšší hodnotě A/V) kladeny méně přísné požadavky na odpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů. Tyto budovy tak nebudou svou podstatou dispozice penalizovány, ale stávají se v podmínkách nové legislativy realizovatelnějšími s nižším rozsahem úsporných opatření.

Problematika realizace čistě elektrického vytápění a přípravy teplé vody v rodinných domech není otázkou požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou, ale otázkou stanovení faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů, které zohledňují celkově nízkou energetickou efektivitu výroby elektrické energie v ČR.