Dešťové záhony, příklad zadržování vody z Prahy 3

V letech 2016–2020 proběhla realizace dešťových záhonů v parku „U Kněžské louky“. Autorem návrhu parku je ateliér zahradní a krajinářské architektury Land05 pod vedením Ing.  Martiny Forejtové. Projekt obnovy parku vznikl ve spolupráci s občany, kteří si přáli hezké místo, kde by mohli trávit volný čas. V rámci proměny zde byl navržen i malý koutek pro děti.

Zpevněné plochy v parku jsou řešeny zpevněnou mlatovou plochou a velkoformátovou dlažbou. Jak dlažba, tak mlatová plocha (porézní a částečně propustná) jsou světlé barvy, čímž se eliminuje přehřívání v slunečných dnech. Srážková voda je z těchto zpevněných povrchů sklonem sváděna do tzv. dešťového záhonu. Je zde svedeno až 75 % srážkové vody z mlatové plochy.

Obr. 2 – Sklon mlatové plochy (autor fotografie Hana Connor)

Princip dešťového záhonu je založen na modelaci terénu, kdy se střídají rovné úseky s prohloubenými, které umožňují zachytit srážkové vody, a to i z přívalových dešťů. Dešťové záhony pomáhají zadržet srážkovou vodu v místě jejího spadu a řadí se mezi jedno z mnoha opatření modro-zelené infrastruktury města, která se využívají při řešení klimatické změny. Také se tím snižujeme zátěž na čistírnách odpadních vod (ČOV), které jsou v době přívalových dešťů přetíženy.

Obr. 3 – Schéma principu fungování dešťového záhonu (zdroj je Land05)

Rostliny navržené v parku se dokážou přizpůsobit jak suššímu období, tak snesou i krátkodobé zamokření. Rostliny rovněž přináší estetickou hodnotu. Záhon ožívá již časně zjara kvetoucími cibulovinami, zejména narcisy, následují trvalky a během léta dorůstají okrasné traviny.

Park je díky tomu krásný v každém ročním období.

Dále byly v parku dosazeny listnaté stromy a keře a kompletně byly obnoveny travnaté plochy. Drobné cibuloviny kvetou i v trávníku.

Obr. 4 – V rámci výsadby byly v parku použity tyto rostliny (ÚMČ Praha 3)

Rozhovor s paní Ing. Janou Caldrovou (vedoucí odboru ochrany životního prostředí městské části Praha 3).

Co bylo v rámci realizace největším problémem?

V zásadě si nevybavujeme žádné nepřekonatelné problémy, určitou výzvou však byla ochrana stávajících dřevin vzhledem ke změněné niveletě území. Toto šlo však překonat moderní metodou Airspade. Dalším milníkem byl přesun a rekonstrukce uměleckého díla socha Milenci, autora Miroslava Jiravy, toto však řešila Galerie hl. m. Prahy ve spolupráci se stavební firmou.

Obr. 5 – Socha „Milenci“ autora M. Jiravy (autor fotografie Hana Connor)

Jak náročná je údržba zeleně v parku nyní?

Celkové náklady na realizaci projektu činí 16,2 milionu Kč (vč. DPH). Roční náklady na péči o zeleň vychází na 400 tisíc Kč (vč. DPH). Péče o květinové záhony z hlediska financí zaujímají v rozpočtu zhruba polovinu. Dešťové záhony mají shodné nároky na péči jako ostatních „klasické“ záhony, které dešťovou vodu cíleně nezachytávají.

Plní dešťový záhon svou funkčnost?

Je to jen kapka v moři, ale ano, plní svoji funkci.

Hlavním cílem dešťových záhonů je přispět k lepšímu hospodaření s přírodními zdroji, v tomto případě tedy zachytávat srážkovou vodu v místě jejího spadu. To má ve výsledku pozitivní dopad na mikroklima v daném místě a zároveň se snižuje objem srážkových vod na čistírnách odpadních vod, které zejména při přívalových deštích kapacitně nezvládají. Záhony také fungují jako kvalitní zemní filtr a zbavují vodu od znečištění.

Dešťové záhony se obecně dimenzují na třicetiletou až čtyřicetiletou vodu – je spočtena kapacita 400 l/m3. Tato kapacita je možná díky značné pórovitosti štěrkového lože. Hloubka záhonu by měla být dodržena na 15 až 30 cm a to z toho důvodu, aby se srážková voda stihla zasáknout během jednoho až tří dnů. Kdyby se voda zdržela déle, mohlo by dojít k poškození rostlinného materiálu, který sice zvládne krátkodobé přemokření, ale primárně se jedná o suchomilné rostliny. Záhony na Kněžské louce zaujímají plochu 160 m² a je do nich svedeno 75 % srážkové vody z celkové zpevněné plochy 480 m².

Jak hodnotíte projekt téměř po dvou letech od realizace?

Záhony jsou v této době plně zapojeny. Plně plní ekologickou a estetickou funkci. Navržený rostlinný materiál si prozatím ponechal svoji zamýšlenou skladbu a dosud jsme nemuseli řešit žádné velké výpadky – v průběhu prvních dvou let nebylo potřeba obnovovat záhony dosadbou rostlin. Záhon je vysoce estetický od brzkého jara do podzimu. Již nyní začínají postupně rozkvétat cibuloviny, které pak, co se týče atraktivnosti, zastoupí například pivoňky nebo kosatce. Vprostřed léta hraje záhon mnoha barvami. Na podzim dominují astry a trávy. Celá kompozice je podržena i přes zimu, suchá rostlinná hmota se odstraňuje brzy na jaře, než začnou rašit cibuloviny.

Esteticky i funkčně jsou samotné záhony zvládnuty výborně. Největším problémem nám činily mlaty, ze kterých je dešťová voda sváděna do záhonů. Při velmi silném přívalovém dešti se nám mlat splavil do záhonu, a tak jsme záhony opravovali a záhony od mlatu vyčistili. Fungujeme dál.

Máte nějaké ohlasy od obyvatel?

Lidé většinou mají tendenci spíš poukazovat na to, co je špatně než na to, co se povedlo. Nicméně ohledně parku U Kněžské louky jsme nezaznamenali ani tu špatnou odezvu, což bereme za dobré znamení.

Co pro vás znamená, že jste získali 2. místo v soutěži Park roku 2021?

Soutěž Park roku je pořádána v České republice od roku 1999 a má u nás letitou tradici. Do soutěže se hlásí, jak menší městské parky, tak projekty většího měřítka (národní parky, přírodní rezervace, chráněné krajinné oblasti). Prostřednictvím soutěže se zvyšuje povědomí o inovacích v oblasti designu, údržby a ochrany veřejně přístupné zeleně. Umístění parku U Kněžské louky na druhém místě je pro nás velmi prestižní a těší nás, že takto můžeme motivovat širokou veřejnost k podpoře podobných projektů.

Jakým projektům se věnujete momentálně?

Momentálně jsou v řešení následující akce: Posílení potenciálu parku Židovské pece, Obnova náměstí Jiřího z Lobkovic, Výstavba retenční nádrže a rekonstrukce zpevněných ploch náměstí W. Churchilla, Městská zahrada Pod Kapličkou, Revitalizace ulic s výsadbou stromořadí aj.

Park prošel velkou proměnou, kterou můžete sami vidět a posoudit na fotografiích níže. Za mě se přeměna parku velmi povedla. Park přispívá k ochlazování města, zachování biodiverzity, koloběhu vody v přírodě a má i pozitivní vliv na obyvatelstvo.

Obr. 6 – Původní stav parku (ateliér Land05)

Obr. 7 – Současný stav parku (autor fotografie Hana Connor)

Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz ve spolupráci s MČ Praha 3 a ateliérem zahradní a krajinářské architektury Land05.