Nový metodický návod pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb
Nová metodika platí od 1.11.2010 a vychází z normy ČSN ISO 1992-2 "Akustika - Popis, měření a posuzování hluku prostředí - Část 2: Určování hladin hluku prostředí" a navazuje na hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb dle NV č. 148/2006 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací".
Ministerstvo zdravotnictví - hlavní hygienik České republiky vydává podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tento
METODICKÝ NÁVOD
ke sjednocení postupu orgánů ochrany veřejného zdraví a zdravotních ústavů při výkonu státního zdravotního dozoru při hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb
1. Úvod
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen "NV") stanoví v §19 odst. 1, že při měření hluku a vibrací včetně jejich výpočtu a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný.
ČSN ISO 1996-2 Akustika - Popis, měření a posuzování hluku prostředí - Část 2: Určování hluku prostředí (dále jen "ČSN") platná od září 2009 uvádí řadu různých postupů měření hluku, z nichž některé nejsou pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem v komunálním prostředí z praktických a technických důvodů vhodné. Tento metodický návod proto stanovuje jednoznačný způsob hodnocení výsledků měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb zjišťovaných v souladu s citovanou technickou normou.
2. Určující veličina
V případě hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb jsou hodnoticí veličiny uvedené v §11 odst.1 až 3 NV reprezentovány hladinou akustického tlaku zvuku dopadajícího na fasádu posuzované stavby.
3. Způsob a podmínky hodnocení
3.1. Hodnotí se výsledné hladiny akustického tlaku dopadajícího zvuku zjištěné měřením při umístění mikrofonu ve vzdálenosti 0,5 až 2 m před odrazivým povrchem (ČSN, odst. 8.3.1 c)) při použití korekce k získání dopadajícího zvukového pole. Přednostně se doporučuje používat vzdálenost 2 m.
3.2. Pro každé místo měření (polohu mikrofonu) a každý identifikovatelný zdroj hluku přispívající k imisi hluku v daném místě měření se prokazatelně posoudí splnění kriterií pro použití korekce +3 dB k získání dopadajícího zvukového pole (ČSN, příloha B.3, kriteria B.1 až B.8).
3.3. Kriteria pro použití korekce se vztahují k odrazivé ploše (velikost a rovinnost), k velikosti zdroje (zorný úhel) a k velikosti poměru vzdálenosti zdroje a mikrofonu.
POZNÁMKA 1 Příklad přehledné tabulky posuzovaných parametrů je uveden v příloze. Uvedené údaje se musí uvádět v protokolu z měření, a to pro každou kombinaci měřicí místo-zdroj hluku.
POZNÁMKA 2 Pokud nejsou splněny podmínky kriterií pro odrazivou plochu, není třeba zjišťovat splnění ostatních podmínek.
POZNÁMKA 3 Pokud nejsou splněny podmínky kriterií při daném měření pro jeden z více zdrojů hluku současně přispívajících do měřicího místa, není třeba zjišťovat splnění podmínek pro tyto další zdroje.
3.4. V případě splnění všech stanovených podmínek pro všechny zdroje hluku současně přispívající k imisi hluku v daném místě měření se pro získání výsledné hodnoty hladiny akustického tlaku dopadajícího zvuku použije korekce +3 dB, která se odečte od výsledné hodnoty hladiny akustického tlaku změřené v daném měřicím místě.
3.5. V případě, že podmínky nejsou splněny, použije se korekce +2 dB, která se odečte od výsledné hodnoty hladiny akustického tlaku změřené v daném měřicím místě.
3.6. Pokud z nejrůznějších důvodů (např. vysoká hladina zbytkového hluku, nedostupnost místa atd.) nelze prokazatelně provést měření podle odstavce 3.1 tohoto metodického návodu1 (tj. přednostně 2 m před fasádou), je přípustné provést měření s mikrofonem umístěným ve volném poli (ČSN, odst. 8.31 a) a příloha B.1) s následnou extrapolací (ČSN, kap. 10) a výpočtem (ČSN, kap.11).
3.7. Minimální obsah protokolu z měření je uveden v ČSN, kap.12.
3.8. Způsob hodnocení popsaný v tomto metodickém návodu se použije i pro hodnocení nízkofrekvenčního hluku a hluku ve frekvenčních pásmech.
Příloha
Příklad doplnění protokolu podle požadavků ČSN ISO 1996-2:2009
Použité veličiny a zkratky:
| d [m] | kolmá vzdálenost mikrofonu od odrazivé plochy (např. od fasády) |
| b [m] | polovina minimálního vodorovného rozměru odrazivé plochy (viz obrázek B.2, ČSN ISO 1996-2:2009) |
| c [m] | polovina minimálního svislého rozměru odrazivé plochy (viz obrázek B.2, ČSN ISO 1996-2:2009) |
| rovinnost | mezní úchylky rovinné odrazivé plochy ≤ ± 0,3 m (např. různé výčnělky fasády, římsy, odskoky apod.) |
| α [°] | zorný úhel zdroje z MM |
| a´[m] | vzdálenost zdroje ve směru dělicí čáry zorného úhlu |
| d´[m] | průmět vzdálenosti d do směru a´ |
| LA | celková hladina akustického tlaku A |
| Lt | hladina akustického tlaku v třetinooktávových resp. oktávových pásmech |
Popis místa měření (MM):
Možnost použití korekce + 3 dB na dopadající zvuk dle ČSN ISO 1996-2, příloha B, odstavec B.3,
Měření hluku, akustické studie, projekce, výroba, dodávka. Tlumiče hluku, akustické kryty, akustické zástěny, izolace.
