Nová akustická norma nabývá účinnosti v září tohoto roku
V červnu na semináři o akustice ve stavební praxi na půdě ČVUT v Praze představili zástupci Asociace akustiky českého stavebnictví současný stav normy ČSN 73 0527 Akustika: Prostorová akustika a informovali o stavu její revize a vypořádání připomínek. Konstatovali, že chybí předpisy pro celou řadu prostor či například pravidla pro dopočty obsazenosti při měření doby dozvuku prostor v neobsazeném stavu. Datem vydání nové akustické normy ČSN 73 0527 je srpen 2023, účinnosti nabývá od 1.9. 2023.
Členové pracovní skupiny byli akustici s rozsáhlou praxí zejména v oblasti prostorové akustiky. Oslovili jsme některé z nich, aby nám objasnili základní detaily revize akustické normy.
Ing. Tomáš Hrádek, společnost AVETON:
Kdo byli členové pracovní skupiny?
Kromě mé osoby také Ing. Petr Novák ze společnosti Ekola Group, Ing. Michael Plachý z firmy BNM a Ing. Hana Vojířová z firmy Akusting.
Komu je norma určena?
Norma je primárně určena pro projektanty akustiky, ale i pro ostatní projektanty, kteří s akustikou také pracují (architekti, stavební inženýři, projektanti AV techniky, atd.).
Co bylo hlavním předmětem revize?
Hlavním předmětem revize bylo odstranění nesrovnalostí v původní normě, například nenavazující doba dozvuku v závislosti na objemu u předpisu pro učebny a posluchárny, dále doplnění předpisu pro řadu prostor, které dosud nikde žádné definované požadavky neměly, například zasedací místnosti, open space kanceláře, nemocniční pokoje, atd., aktualizace požadavků v souladu s dnešními potřebami a využitím – požadavek na dobu dozvuku pro víceúčelové sály je dnes zcela jiný než v minulosti. Dále doplnění jednotného předpisu pro dopočty obsazenosti při měření doby dozvuku prostor v neobsazeném stavu a v neposlední řadě nahrazení předpisu širokopásmového podhledu bez možnosti alternativy univerzálním předpisem založeným na poměru ekvivalentní pohltivé plochy k objemu řešeného prostoru.
Která ustanovení byla předmětem nejdelšího či nejsložitějšího připomínkového řízení?
Složité bylo nalézt kompromis a univerzální jednoduché řešení pro předpis týkající se dopočtů obsazenosti při měření doby dozvuku prostor v neobsazeném stavu. Bylo třeba se shodnout na tabulkových hodnotách činitele zvukové pohltivosti a rozčlenění v takové míře, aby to bylo technicky správné a prakticky použitelné. S touto částí nám mimo vlastní pracovní skupinu, která normu připravovala velmi pomohl Ing. Milan Pospíšil, a to zejména provedením řady měření učeben v obsazeném a neobsazeném stavu, z čehož jsme při stanovování tabulkových hodnot vycházeli.
Kdy bude norma zveřejněna a jak je to s její závazností?
Norma byla již zveřejněna a začala platit v srpnu tohoto roku. Závaznou částí normy dle vyhlášky č. 343/2009 Sb. je předpis pro školní a výukové prostory pro děti a mladistvé. Ostatní části normy jsou pouze doporučující.
Ing. Michael Plachý
Jakým způsobem byste popsal vy přínos nové normy pro obor?
Technické aspekty přínosu nové normy kolega bezezbytku popsal. Přínos je důležité zasadit i do kontextu stávajícího stavu společnosti. Naše profese je často upozaďována či minimalizována a na velké části stavebních projektů se akustika neřeší vůbec. S nevyřešeným akustickým prostředím se potom setkáváme i v běžném životě, denní hluková expozice se podstatně zvyšuje a životní komfort se snižuje. Důvodů by se našlo jistě více, nesporné je ovšem i to, že prostorová akustika je oborem, který bohužel není vidět – je pouze slyšet. Následně je potom obtížné srovnávat, co je optimální hladina, a na co si musíme zvykat, co máme tolerovat. Příčinou tohoto stavu je i obecně nízká povědomost o možnostech regulace projevů zvukové energie v uzavřeném prostoru. Ve stávajících budovách se řeší opatření prostorové akustiky až dodatečně, když už je stav opravdu neúnosný. A následně je také nutné řešit, jak úpravu dodatečně financovat, což je většinou náročnější technicky i finančně, než kdyby se věc řešila v zárodku projektu. Ušetřilo by se na materiálu a pracích, které jsou pak jaksi navíc. Z těchto důvodů už není často možné předcházející chybu napravit.
Kde je tento negativní stav nejvíce viditelný?
Důležité je dodat, že tento dlouhodobý (tolerovaný) přístup vede ke značným škodám a má samozřejmě i dopad ekonomický. A to i v oblastech, kde bychom to nečekali, například ve vzdělávání (školy a učiliště); týká se to ale i dalších oblastí, například v oblasti práce, volného času či kultury. Současný životní styl je založený na tom, že většinu času trávíme v budovách – ty by ale v době materiálního, technického a technologického pokroku měly být plně funkční, a nejenom vzhledné pro oko nebo prezentační fotografie. Je potřeba si uvědomit, že prostorová akustika ovlivňuje kvalitu bydlení, psychologii chování či kvalitu mezilidské komunikace. Týká se to soukromých i veřejných budov, a zejména vzdělávacích a kulturních institucí. Akustika může degradovat či umocňovat emocionální působení, pomáhat vnímání kultury, estetiky a umění, harmonizovat společenská setkávání i výuku.
Máte nějaké srovnání s moderními evropskými normami v oboru?
Ano, v tomto kontextu vidím hlavní přínos nové normy. Postavit ji na roveň moderním evropským normám v oboru projektování prostorové akustiky, získat prostor pro zviditelnění prostorové akustiky, a provedení jistého restartu v náhledu na vnitřní akustiku. Přestože na historii v tomto oboru můžeme být poměrně pyšní, je stále co zlepšovat. Proto bude dopad nové normy poměrně velký nejenom na projektanty prostorové akustiky, ale i na širší obec projektantů, architektů, dodavatelů, výrobců akusticky aktivních materiálů pro stavebnictví i státní správu. Bude nutné se postupně seznamovat s novým přístupem a portfoliem prostor, upravenými normovými hodnotami, a také s tím, kde tato norma má doporučující, nebo závazný charakter. Pokud dojde k nějakému sporu, pak má norma charakter referenční závaznosti. I z těchto důvodů je důležité, aby se i širší technická veřejnost ve stavebnictví s novou normou seznámila. Co se týče rozsahu, nový dokument je výrazně rozsáhlejší než původní, protože došlo k výraznému rozšíření a zpřesnění parametrů nejrůznějších prostor, zejména ve školství, kde norma má většinou závazný charakter, nebo k novému přiřazení akustických parametrů pro administrativní prostory, včetně openspace kanceláří a prostor pro jednání, a zejména prostor pro elektronickou týmovou komunikaci. Pro vnitřní prostředí staveb bude také velmi přínosná část normy, která se zabývá nadměrnou hlučností běžnějších prostor, tedy tam, kde není potřeba splňovat parametry důležité pro hudební nebo řečové aktivity, ale je potřebné kvalitu vnitřního prostředí regulovat z jiných důvodů, aby se zajistil přiměřený pobytový komfort, a budovy byly celkově skutečně funkční ve všech aspektech. Tady se nový náhled týká nejen významných prostor pro přesun osob v budovách, ale i nemocničních a veřejných stravovacích prostor, a také prostředí velkých nákupních prostor se současnou nízkou pobytovou kulturou, a také některých vybraných kulturních prostor. Další důležitou kapitolou jsou provozní limity hlukového pozadí, které se odlišují od hygienických limitů, a týkají se zejména prostor pro vzdělávání a kulturu. Tato část se dotkne zejména projektantů a dodavatelů technických zařízení budov, které svojí činností přinášejí do těchto prostor další hlukové zatížení.
Ing. Hana Vojířová
Jaké jsou podle vás přínosy nové normy?
Myslím, že vše je výše popsáno velmi výstižně. Hlavní přínos je, dle mého, v rozšíření požadavků pro další prostory, ve sjednocení postupu při dopočtech, v univerzálnějším přístupu pro akusticky méně náročné prostory a ve spoustě dalších „drobností“. Původní norma totiž neobsahovala spoustu prostor, kde se dnes běžně dozvuk řeší. Muselo se různě improvizovat s místnostmi, pro něž byla v normě doba dozvuku předepsána. To pak někdy vedlo ke sporům mezi projektanty navzájem, mezi projektanty a investory, v některých částech republiky se do sporů vložily i úřady. Například požadavky na prostory ve školách byly prakticky stejné už od 70. let minulého století (možná i dříve, ale starší literaturu bohužel nemám). Absence jednotného předpisu pro dopočty obsazenosti vedla k tomu, že pohltivost obsazení každý akustik upravoval dle svých zvyklostí jinak. Předpis širokopásmového podhledu pro některé prostory jako jediná alternativa byl problematický hlavně ve chvíli, kdy například nešla využít celá plocha stropu. S použitím obkladů na stěně se dá dosáhnout dobrých poslechových podmínek i bez širokopásmového podhledu, ale opora v normě pro to nebyla. Proto došlo k jeho nahrazení univerzálnějším poměrem ekvivalentní pohltivé plochy k objemu.
Ing. Petr Novák
Jak byste zhodnotil práci na nové normě a jaké jsou podle vás její přínosy?
Práce na nové normě vyžadovala pečlivý přístup a byl to kromě ryze technického pohledu i myšlenkový souboj o to, jak normu udělat relativně jednoduše ve smyslu srozumitelně, aby její použití nedávalo nejednoznačné výklady a zároveň neodrazovala svojí složitostí pro praktické použití. Dále bylo důležité, aby tato norma mohla bez další aktualizace sloužit relativně dlouho do budoucnosti.
Jsem skutečně rád, že vznikla tato nová norma (myšleno aktualizace), protože kromě výše uvedeného do ní byly přidány i nároky na prostory, které ve staré normě nebyly. Je třeba dodat, že dochází k aktualizaci normy, jenž na první dojem možná neřeší životně důležité aspekty z provozu, ale není tomu tak. Prostorová akustika totiž řeší tu oblast, která se svými dopady projevuje často skrytě a za delší dobu. Zejména ve školách absence akustických úprav, nebo jejich špatný návrh či realizace, vedou ke snížené srozumitelnosti, která se v dlouhodobém procesu projevuje kromě jiného i únavou a nesoustředění žáků.
Konkrétní seznámení s normou přineseme v samostatném článku Ing. Tomáše Hrádka, předsedy pracovní skupiny