Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Akustické vady a poruchy na stavbách

V praxi akreditované zkušební laboratoře se při provádění zkoušek na stavbě setkáváme mimo standardních a správně navržených konstrukcí i s některými problematickými řešeními akusticky dělicích konstrukcí. V tomto příspěvku Vás chceme seznámit s příklady nevhodných řešení akusticky dělicích konstrukcí a odhalit principy, které vedou k nedostatečné zvukové izolaci. V příspěvku je na dvou příkladech ukázán vliv kontaktní aplikace tepelné izolace s tenkovrstvou omítkou na vzduchovou neprůzvučnost masivní, dostatečně dimenzované, konstrukce. Dále jsou prezentovány dva příklady vlivu nevhodného řešení detailu na přenos kročejového hluku a ukázka nevhodného řešení lehké stropní konstrukce při realizaci půdní vestavby bytů.

Příklady chyb z realizací

Na následujících příkladech z obytné výstavby ukážeme nevhodného řešení dílčích vrstev či detailů u jinak dostatečně dimenzovaných konstrukcí.

Příklad 1

Vzduchová neprůzvučnost mezi prostorem garáží v podzemním podlaží a obytnou místností bytu v prvním nadzemním podlaží. Měření bylo provedeno na základě požadavku investora v rámci prověřování více konstrukcí v objektu. Měřením byla zjištěna stavební neprůzvučnost w = 56 dB. Tato hodnota těsně nesplňuje požadavek w ≥ 57 dB. Z průběhu naměřených hodnot neprůzvučnosti je patrný výrazný pokles neprůzvučnosti s vrcholem mezi pásmy se středními kmitočty 200 Hz a 250 Hz s následujícím strmým nárůstem neprůzvučnosti (graf 1).

Graf 1 – Naměřené hodnoty
Graf 1 – Naměřené hodnoty
Graf 2 – Porovnání naměřených hodnot s teoretickým průběhem
Graf 2 – Porovnání naměřených hodnot s teoretickým průběhem

Tento průběh odpovídá charakteru neprůzvučnosti dvojité konstrukce v oblasti rezonance typu hmotnost-poddajnost-hmotnost (železobetonová stropní deska-tepelná izolace-tenkovrstvá omítka). V daném případě je tuhost „pružné“ vrstvy (tepelné izolace) příliš vysoká a hmotnost jedné z vrstev (omítky) nízká a rezonanční kmitočet se tím posouvá do hodnocené zvukově izolační oblasti. Pro srovnání je na grafu 2 uvedena naměřená křivka hodnot neprůzvučnosti společně s teoretickým průběhem neprůzvučnosti pro danou konstrukci bez zateplení.

Příklad 2

Graf 3 – Porovnání neprůzvučnosti bez opatření a po provedení úprav
Graf 3 – Porovnání neprůzvučnosti bez opatření a po provedení úprav

Tato situace navazuje na příklad 1. Předmětem řešení byla v tomto případě vzduchová neprůzvučnost stropních konstrukcí mezi byty. Stropní konstrukce byla navržena a realizována z železobetonových dutinových stropních panelů. Při realizaci stavební firma řešila problém s rovinností spodního líce konstrukce (vlivem různého průhybu panelů) aplikací vrstvy EPS o tloušťce 20 mm s omítkou. Měřením, které bylo provedeno na přání investora, byla zjištěna stavební neprůzvučnost stropní konstrukce w = 52 dB, tedy 1 dB pod požadovanou limitní hodnotou w = 53 dB. Křivka naměřených hodnot vykazuje obdobný průběh jako v předchozím případu, k propadu neprůzvučnosti u této konstrukce dochází kolem pásma se středním kmitočtem 1250 Hz. Vyšší rezonanční kmitočet je zapříčiněn menší tloušťkou dynamicky „měkké“ vrstvy tepelné izolace.

Vzhledem k časové tísni před předáním bytů byla po dohodě všech stran prověřena současně varianta odstranění vyrovnávací vrstvy EPS a její nahrazení sádrokartonovým podhledem s minimálním svěšením a varianta instalace podhledu přes původní vrstvu s pouze lokálním odstraněním původní vrstvy v místě nosných profilů podhledu. Měřením byla zjištěna neprůzvučnost stropu w = 58 dB pro variantu s odstraněním vrstvy EPS a w = 57 dB, pokud je strop pouze doplněn o podhled (porovnání všech variant na grafu 3), obě tyto varianty jsou již pro mezibytovou konstrukci vyhovující.

Další zajímavé případy jsou popsány v článku Kročejové neprůzvučnosti plovoucích podlah

Příklad 3

Graf 4 – Naměřené hodnoty
Graf 4 – Naměřené hodnoty

V posledním z příkladů se jedná o stropní konstrukci mezi původními byty ve starším činžovním domě a nově realizovanou půdní vestavbou. Při rekonstrukci objektu byl odstraněn původní škvárový násyp a dlažba na půdě a na stropní konstrukci byla realizována skladba lehké plovoucí podlahy. Ze spodní strany stropu byl při rekonstrukci doplněn sádrokartonový podhled na přímých závěsech na původní rákosovou omítku. Majitel spodního bytu inicioval měření kročejové neprůzvučnosti. Měřením byla zjištěna hodnota vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku n,w = 62 dB, tedy znatelně přesahující přípustnou hranici n,w = 55 dB. Křivka průběhu naměřených hodnot v třetinooktávových pásmech (graf 4) vykazovala výrazný útlum přenosu kročejového hluku od cca 200 Hz. Přenos kročejového hluku pod touto hranicí byl ale natolik výrazný, že v jednočíselném hodnocení neprůzvučnosti je konstrukce jednoznačně nevyhovující. Řešení tohoto problému vyžadující stavební zásah do skladby stropní konstrukce je i vzhledem k složitým majetkovým poměrům v domě komplikované a zdlouhavé.

Nevyhovující kročejová neprůzvučnost je v tomto případě následkem několika dílčích chyb při návrhu stropní konstrukce. Problémem je absence těžší vrstvy ve skladbě stropu po odtěžení škvárového násypu, chybějící porézní pohlcovač v dutinách mezi nosnými trámy i v dutině nad sádrokartonovým podhledem, pevné spojení podlahového souvrství a podhledu přes společnou nosnou konstrukci a přímé závěsy a nedostatečná dimenze/přílišná tuhost kročejové izolace z dřevovláknitých desek.

Závěr

Při řešení akusticky dělicích konstrukcí na stavbách není možné ve všech případech použít standardní katalogizovaná řešení. Chybný návrh nebo provedení má zásadní vliv na užitnou hodnotu bytů. Oprava může být často velice nákladná a v některých případech obtížně realizovatelná. V případě, kdy není dostupné ověřené řešení konstrukce včetně všech návazností lze doporučit konzultovat řešení se zkušeným akustikem.

Bibliografie

  • [1] ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky (2000)+Změna Z1 (2005)
  • [2] ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky (2010)
  • [3] Archiv zkušební laboratoře ATELIER DEK, DEKPROJEKT s.r.o
 
 
Reklama