Pasivní dům - rozvoj ve všech směrech

Datum: 25.7.2011  |  Autor: Prof. Dr. Wolfgang Feist, Universität Innsbruck; Arbeitsbereich Bauphysik a Passivhaus Institut, Darmstadt a Innsbruck  |  Zdroj: Konference Passivhaustagung 2010  |  Recenzent: Překlad: Ing. Petra Pochmanová

"Téměř stejně dlouho jako se vyvíjí vědomí o nutnosti ochrany životního prostředí trvá také diskuze o rozvoji. Na úkor toho podstatného je tato diskuze řízena ideologicky." Přinášíme našim čtenářům zamyšlení předního evropského propagátora pasivních domů a udržitelného rozvoje Prof. Dr. Wolfganga Feista.

1 Udržitelný rozvoj

Téměř stejně dlouho, jako se vyvíjí vědomí o nutnosti ochrany životního prostředí a udržitelnosti, trvá také diskuze o rozvoji. A, na úkor toho podstatného, je tato diskuze řízena ideologicky. Zastupuji zde opakovaně odvážnou myšlenku: Musíme to nechat za námi, a sice na obou stranách barikády: Pro nebo proti „rozvoji“, to není téma, udržitelnost je tím tématem.

„Meze růstu“, tak se jmenuje jedna z nejdůležitějších publikací posledního století. Dennis Meadows v ní přesvědčivě vysvětluje, jak slepý rozvoj (ve špatné dynamice a špatných produktů ) nutně naráží na omezení.

Již dávno jsme s Meadowsem probírali otázky světového modelu. S vědeckou kritičností musíme ověřit, co je příčinou problémů a jaká řešení jsou k dispozici. Je nutno ověřit: Co je vlastně omezeno? Jak vlastně vypadá zodpovědný společenský a hospodářský vývoj?

Ernst Ulrich von Weizsäcker ukázal ve své publikaci Faktor čtyři a nedávno také v publikaci Faktor pět, že vysoký růst dokáže poskytnout trvale udržitelná řešení z hlediska efektivity ve spojení s rozumným růstem kvality života. Zde jsou odpovědi:

  • Všude, kde hospodářství závisí na omezených zdrojích, a všude, kde je pouze omezená poptávka, je přirozeně omezen materiální rozvoj. Ohrožení spočívá především v tom, že nevyvíjíme zavčas - předtím, než se objeví neúnosná omezení - alternativy. Největší ohrožení dnes spočívá v příliš pomalé reakci na změnu klimatu způsobenou lidmi.
  • Všude, kde jsou zdroje v porovnání s jejich spotřebou téměř nevyčerpatelné, není omezování růstu rozumné. To se týká např. i skoro neomezené lidské kreativity.
  • V odvětvích, jejichž rozvoj nám pomáhá řešit problémy vyvolané nezodpovědným jednáním, je vývoj žádaný! Tam nemůže být vývoj nikdy dost rychlý. To platí pro energeticky úsporné stavění a sanace, pro energeticky úsporná zařízení a auta, pro systémy získávající energii z obnovitelných zdrojů, pro ekologické zemědělství, pro všechny formy udržitelného způsobu výroby a života. Byla by fatální chyba omezovat růst právě tam, kde vznikají řešení problémů.
  • Zejména kreativitě našeho jednání, umění, vědě, poznání a kritické reflexi musí být umožněn neustálý rozvoj. Byla to určitě jedna z významných chyb nudných ekonomů 2. poloviny minulého století zaměřených výhradně na růst (tzv. „růstoví fetišisti“), vyjádřit zcela nevhodně pojem růstu ve formě čistě peněžních veličin (hrubý domácí produkt). Kvalita života stojí na jiných hodnotách a dnes už dobře víme, jak ji můžeme změřit. Stále rychlejší, stále větší, stále vyšší, stále více určitě není měřítkem kvality života. Co si my lidé užíváme, z čeho žijeme, je naštěstí mnohem různorodější – Erich Fromm to rozpoznal brzy velmi jasně: Neexistují hranice rozvoje rozumu!

1Špatná dynamika: exponenciální růst není nikdy trvalý; někteří ideologové o to mohou usilovat, ale to není realita. Samotný hrubý domácí produkt v Německu sleduje spíše lineární než exponenciální vývoj. 2Co je za pokrok na tom, používat stále více uhlí, oceli a cementu, nebylo nikdy jasné. Ale i zde se vyskytují ideologové, kteří těmto snům věří – stejně tak ideologické ale je nechtít už takové materiály používat. Ptáme se: co je ještě únosné? A jak musíme být efektivní, abychom toho dosáhlí?

2 Proč jsou pasivní domy udržitelné

Téma udržitelnosti je podrobněji objasněno ve druhém příspěvku v tomto Sborníku: Udržitelné je, co lze v dohledné budoucnosti trvale vykonávat na celém světě, aniž by došlo k nevratným škodám. Současná početná populace se nemůže zásahům do přírody zcela ubránit – a to ani není nutné. Je to podobné jako u mnoha jiných etických teorií: Zcela v popředí stojí zákaz ublížit. Měli bychom se ptát na:

  • Čerpání zdrojů
    Dobrým měřítkem pro čerpání zdrojů je doba zbývající do vyčerpání známých zásob – pojem zavedený v analýze toku materiálů. Především fosilní surovinové zdroje energie jsou nedostačující. Pasivní domy samy o sobě nezvyšují již existující spotřebu nedostatkových energetických surovin a naopak značně přispívají k omezení spotřeby u těchto neobnovitelných surovin.
  • Zatížení životního prostředí
    Největší nevratné škody jsou dnes způsobovány oxidem uhličitým (CO2) uvolňovaným do ovzduší v důsledku spotřeby energie na provoz objektu. Právě zde představují pasivní domy a rekonstrukce s prvky pasivního domu významný přínos.
  • Sociální oblast
    Zásluhou orientace na cenovou výhodnost je dnes možné stavět v oblasti sociálního bydlení pasivní domy při vícenákladech ve výši 3-4 % - nákladech, které budou při dnešních cenách energií plně pokryty uspořenými náklady za energie. To, že se současně s úsporou energie zlepší tepelná pohoda a kvalita vnitřního vzduchu, patří mezi další výhody, které samy o sobě nabízejí lepší standard bydlení.

3 Oblast rozvoje: objem budovy

I v roce 2009/10 se navýšil počet realizovaných novostaveb pasivních domů v Německu a Rakousku – i přes „ekonomickou krizi“. S více než 15% podílem na všech novostavbách zaujímá pasivní dům v Rakousku významný podíl na trhu – zatímco v Německu leží procentuální podíl stále v jednociferných číslech. Rozdíl je podmíněn zejména odlišnou politikou v obou zemích: Zatímco rakouské regionální vlády i celostátní vláda ve Vídni pasivní dům bezvýhradně podporují, jsou v Německu teprve v nedávné době opět patrné pozitivní náznaky.

Stále ještě je občas slyšet, že by dokonce bylo škodlivé, stavět nově pasivní domy – především rodinné domy. Argumentuje se tím, že jedině výstavba velkých bytových domů v oblastech s kompaktní zástavbou by byla ekologicky přijatelná. Tento názor se zakládá na třech předpokladech, z nichž se při bližším zkoumání ani jeden neukazuje jako udržitelný.

A) Standard pasivního domu bývá označován za příčinu výstavby nových rodinných domů: Lidé ale nestaví „kvůli pasivnímu domu“, mnohem spíše by každá novostavba vznikla i bez existence pasivního standardu – pak ale s mnohem horší ekologickou kvalitou.

B) Tradiční venkovské a maloměstské formy bydlení nesmí být v žádném případě, i pokud nejsou použita energeticky úsporná opatření, považovány za zvláště ekologicky nevýhodné v porovnání s bydlením v aglomeracích. Nepříznivé jsou čistě obytné oblasti v satelitních městečkách v okolí velkoměst. To, že se tam stále s oblibou staví, má řadu politických a zájmy řízených důvodů. Pasivní dům tyto účinky nijak neposiluje – jenom zmírňuje část negativních následků (i když ne všechny).

C) Jak nakonec budou vypadat celkové ekologické bilance různých sídelních forem – v tomto ohledu lze ještě očekávat několik překvapení. Rainer Vallentin vytvořil svou disertací cennou přípravu k tomuto tématu. Důležité jsou zejména atraktivní alternativy k individuální dopravě – nebo také prostředky pro individuální dopravu, které by byly mnohem šetrnější k životnímu prostředí (jako kolo, elektrokolo, nebo auto se spotřebou 1 litr/100 km).

Jak bylo nastíněno výše, tvrzení, že pasivní domy zvýší zatížení životního prostředí, není obhajitelné. Právě bydlení v hustě zastavěných oblastech se stane ekologicky únosným až při využití obzvlášť energeticky úsporného stavění – na zásobování aglomerací materiály a energií se příliš rádo zapomíná. Potraviny, energie a konzumní zboží musí být dopraveny do města – a zpravidla je dnes velké množství odpadu v různých podobách opět transportováno ven z města.

Na druhé straně i romantický pohled na věc, a to snaha vyřešit problém „samozásobováním na venkově“, je iluzí. Převážná část lidí dnes přeci jen bydlí ve velkých městech. Často prezentované rozprostření lidí do venkovského prostředí není při současné hustotě osídlení vůbec možné – a každý takový pokus by byl nepřijatelně ekologicky náročný; už dnes nás tu žije mnohem více než na začátku minulého století.

Zásadní problémy dneška ale nejsou způsobeny ani hustotou osídlení, ani jeho vývojem – nýbrž nadměrnou spotřebou energie a jejími následky. V této oblasti jsou potřeba řešení – a k tomu přispívá pasivní dům v různých úrovních. Vývoj pasivního domu znamená vývoj řešení problému – a tudíž žádoucí vývoj.

4 Oblast rozvoje: Stavební projekty

Pasivní obytné budovy všeho druhu byly stavěny již od počátku pasivní výstavby – a již v roce 1998 následovala administrativní budova. Mezitím existuje více než 30 škol v pasivním standardu a další vzdělávací stavby a tělocvičny, které se výborně osvědčily. Na této konferenci (Passivhaustagung 2010) bude řeč zejména o pasivních obchodních stavbách a o plaveckých halách - druzích provozů, které byly předmětem řešení v uplynulém roce.

5 Oblast rozvoje: energeticky úsporné prvky

Od 13. konference Passivhaustagung bylo certifikováno sedm nových konstrukčních systémů se spoji bez tepelných mostů vhodných pro pasivní domy: inovativní systémy dřevostaveb, stejně tak i zdící systémy. Certifikované systémy mají pro architekty a projektanty významné výhody – všechny důležité spoje jsou již vyřešeny z hlediska redukce tepelných mostů a vzduchotěsnosti, a sice zkušenými odborníky, kteří již mají s příslušnými systémy zkušenosti. Požadované hodnoty jsou ověřené od Passivhaus Institut, Darmstadt a nezávisle zdokumentované – díky tomu se lze opravdu spolehnout na funkčnost.

U oken vhodných pro pasivní domy (Uw≤0,8 W/[m2.K]) proběhl v letech 2009/10 skutečný boom: Nově bylo certifikováno 11 výrobků. Stavebníci si teď mohou vybírat z obsáhlé nabídky výrobků. Na tomto místě ještě jednou opakuji naši výzvu: Snížili jsme ceny za certifikaci – teď je na čase, aby byla pasivní okna nabízena na trhu výhodněji.

V roce 2011 budou kritéria pro certifikaci oken pro pasivní domy upravena: Ukázalo se to jako nutné, protože došlo k významným pokrokům u rámů, zasklení i u zasklívací spáry. Mezi okny pro pasivní domy se teď mohou objevovat znatelné rozdíly v energetické kvalitě: Nabízí se teď dokonce okno umožňující energetické zisky – i během zimy. Ale ne všechny domy potřebují tuto kvalitu – při výhodném umístění stavby „stačí“ eventuálně i úplně normální pasivní okno 2. generace. Z hlediska přísného kritéria „pohody“ zůstává vše při starém: hodnota Uw = 0,85 W/[m2.K] pro zabudované okno nesmí být ani nadále překročena – nemůžeme totiž změnit ani vnímání pocitu pohody ani fyziku. Ale výrobce si bude moci vybrat, pro které zasklení svoje okno certifikuje – a pro porovnání dosažené celkové kvality budou zavedeny třídy energetické účinnosti (sestavené podle ekvivalentní hodnoty U referenčního okna).

6 Oblast rozvoje: pasivní domy v Evropě

V každé evropské zemi dnes existují iniciativy v oblasti pasivních domů – a, co je mnohem významnější, ve skoro všech zemích EU už také byly pasivní domy postaveny.

Standard pasivního domu je univerzální – díky zaměření na čistě funkční požadavky lze všude přirozeným způsobem dosáhnout vysokého potenciálu energetických úspor. Kousek po kousku poznávají odborníci z oblasti stavebnictví ve všech zemích, v čem spočívá výhoda pasivního domu. Bill Butcher (1.certifikovaný pasivní dům ve Velké Británii) to zformuloval takto: „Člověk může žít v co nejlepším komfortu – s co nejmenšími dopady na životní prostředí, a aniž by se musel omezovat.“

7 Oblast rozvoje: pasivní dům ve světě

Je koncept pasivního domu uplatnitelný také pro odlišné klimatické oblasti ve světě? V projektu podporovaném německou spolkovou nadací pro životní prostředí (Deutsche Bundesstiftung Umwelt /DBU/) zkoumá v současnosti Passivhaus Institut typické regionální stavební projekty v pěti extrémních klimatických oblastech – už nyní se ukazuje, že koncept se osvědčuje. Na základě simulací tepelného chování budov se nástroj PHPP rozšíří a bude použitelný pro všechny klimatické oblasti.

První realizované a certifikované projekty budou prezentovány právě na této konferenci: Miwa Mori postavila pasivní dům v Japonsku [Mori 2010], na ZOH v Kanadě byl veřejnosti představen „Rakouský dům“ [Treberspurg 2010], v Šanghaji vybudoval Hamburg první certifikovaný pasivní dům v Číně a příprava prvního demonstračního projektu v Buenos Aires je v běhu. Fyzika a principy jsou všude stejné – ale stavební řešení je specifické pro konkrétní klima a konkrétní kulturu.

8 Co bude dál – další kroky

„Bankovní krize“ nám měla názorně ukázat, že záleží na podstatě a ne na prázdných spekulacích. Ověřené metody efektivního využívání energie umožňují podstatný rozvoj: dostupnost snadno použitelných fosilních zdrojů energie může být prodloužena, zatížení atmosféry znatelně sníženo. Práce je zde dost – společenství pasivních domů, které se mezitím rozšiřuje po celém světě, může rozvoj významně podpořit. Už na této konferenci je zřejmé, jaký nesmírný potenciál spočívá ve stavebních rekonstrukcích – pokud bude důsledně dodržena zásada „když už, tak už“. V oblasti rekonstrukcí lze očekávat mnoho nových projektů.

Pasivní dům postupuje dále na své cestě od okraje k mainstreamu, který tak prochází transformací.

[Feist 1999] Feist, Wolfgang: Energieeffizienz – Wohlstand – Lebensqualität, ve Sborníku k 3. konferenci „Passivhaustagung“, Bregenz 1999

[Feist 2008] Feist, Wolfgang: Lebenszyklusbewertung von Gebäudekonzepten, 14. mezinárodní fórum dřevostaveb (Internationales Holzbau-Forum), Garmisch-Partenkirchen, 2008

[Mori 2010] Mori, Miwa: The first Passive House in Japan, 14. konference „Internationale Passivhaus Tagung“, Dresden (2010)

[Treberspurg 2010] Treberspurg, Martin: Das Österreich-Haus. Ein Passivhaus für die Olympischen Winterspiele 2010 in Vancouver, 14. konference „Internationale Passivhaus Tagung“, Dresden (2010)

[Vallentin 2010] Vallentin, Rainer: Das Dilemma der mittleren Qualität, 14. konference „Internationale Passivhaus Tagung“, Dresden (2010)

 
English Synopsis

Fast so lange, wie sich das Bewusstsein über die Notwendigkeit von Umweltschutz und Nachhaltigkeit entwickelt, dauert auch schon die Diskussion über das Wachstum an. Und, zum Nachteil der Konzentration auf das Wesentliche, ist diese Diskussion ideologisch festgefahren. Ich vertrete hier abermals eine gewagte These: Wir müssen das hinter uns lassen, und zwar auf beiden Seiten der Barrikade: Pro oder Contra „Wachstum“ ist nichts das Thema, Nachhaltigkeit ist das Thema.

 

Hodnotit:  

Datum: 25.7.2011
Autor: Prof. Dr. Wolfgang Feist, Universität Innsbruck; Arbeitsbereich Bauphysik a Passivhaus Institut, Darmstadt a Innsbruck
Recenzent: Překlad: Ing. Petra Pochmanová



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (9 příspěvků, poslední 08.09.2011 07:04)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czCo je důležité zvážit při volbě zaskleníDesignový termostat Raychem GREEN LEAF nově i do kulaté instalační krabiceV Krumlově má vzniknout moderní terminál za desítky milionů korun