Dřevo nejen jako stavební materiál

Datum: 8.7.2012  |  Autor: doc. Ing. Josef Chybík, CSc.

Fakulta architekltury v Brně ocenila na konferenci ve Volyni některé dřevěné stavby. Podívejme se na ně s doprovodným komentářem vedoucího katedry.

Dřevěné konstrukce procházejí v České republice obnovou. Ještě na počátku 90. let minulého století se v architektonických projektech objevovaly v daleko menší míře, než je tomu v současnosti. Paběrkovaly i ve školních osnovách. Příznivá změna nastala v průběhu dalších let, kdy se jak ve studentských návrzích, tak také v dílech učitelů působících na brněnské fakultě architektury začalo ve větší míře používat dřevo. Nejdříve v nenosných konstrukcích. V současnosti je dřevo jako konstrukční materiál běžnou součástí mnoha staveb.

Z poměrně široké a pestré skladby realizovaných projektů, v nichž se uplatnilo dřevo, připomeneme tři zdařilé práce vytvořené pedagogy FA VUT v Brně. Svým charakterem se jedná o zcela odlišné objekty. Prvním je dřevostavba rodinného domu v Brně-Jundrově, druhým rozhledna v Židlochovicích a třetím zevrubná rekonstrukce kostela sv. Jiljí v Brně-Komárově, ve kterém je nový mobiliář kompletně vyhotoven ze dřeva.

1. Rodinný dům v Brně-Jundrově

Rodinný dům v Jundrově byl koncepčně podmíněn konfigurací terénu. Je jím poměrně příkrý svah ohraničený vzrostlým lesem a okolní zástavbou rodinných domů.

Autorka návrhu, kterou je prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. vtiskla domu skromnou, minimalisticky kompaktní kubickou formu nepostrádající však eleganci a vtip. Vytvořila tak příznivé předpoklady pro úsporný objekt s bilancí energeticky úsporného pasivního domu. Při výstavbě se důsledně dbalo, aby byla eliminována energeticky slabá místa, především účinky tepelných mostů. Roční měrná potřeba tepla na vytápění je 16,3 kWh/(m2‧a). Nosné konstrukce, které jsou ze dřeva, se staly důležitým prvkem environmentálně šetrné výstavby.

Obr. 1 Brno-Jundrov dispozice rodinného domu Obr. 1 Brno-Jundrov dispozice rodinného domu
1. PODLAŽÍ:
1.1 – vstup se schodištěm, 1.2 – ateliér, 1.3 – WC, 1.4 – technická místnost, 1.5 – terasa,
2. PODLAŽÍ:
2.1 – schodiště, 2.2 – obývací pokoj a kuchyňský kout, 2.3 – ložnice, 2.4 – ložnice, 2.5 – komora, 2.6 – chodbička, 2.7 – koupelna, 2.8 – balkón

Budova je orientovaná tak, aby její jihovýchodní fasáda v maximální možné míře umožňovala tepelné zisky od účinků slunečního záření. Je to největší zasklená část fasády. Na méně osluněných částech obvodového pláště jsou plochy oken jen v minimálních rozměrech. Dům s půdorysnou stopou 9 × 12 m je dvoupodlažní. Dispozice je patrná z obr. 1.

Obr. 2 Rodinný dům s dřevěnou nosnou konstrukcí
Obr. 2 Rodinný dům s dřevěnou nosnou konstrukcí
Foto Hana Urbášková

Vstupní podlaží je zděné se železobetonovým stropem. Na něm je osazená dřevěná vertikální nosná konstrukce. Vytváří ji osnova prolamovaných sloupů z pevné dvojice svislých hranolů a příčlí, obr 3. Tepelnou ochranu obvodových stěn zajišťuje 350 mm izolace z minerálních vláken U = 0,15 W/(m2‧K). Dům je uzavřen dvouplášťovou plochou střechou z dřevěných vazníků. V ní je pod 100 mm vysokou větranou vzduchovou mezerou uloženo 400 mm minerálně vláknité tepelné izolace U = 0,11 W/(m2‧K). Ve fasádách jsou osazeny výplně otvorů s izolačními trojskly s argonovou výplní U = 0,60 W/(m2‧K). Proti přehřívání vnitřního prostoru jsou okna chráněná roletou a pergolou s popínavými rostlinami, obr. 2.

 
Obr. 3 Skelet dřevěné nosné konstrukce
Obr. 3 Skelet dřevěné nosné konstrukce
Foto Josef Chybík

Budova je koncipována jako „zásobník tepla“. Pro zvláště chladné dny je k dispozici elektrický kotel DAKON o výkonu 6 kW. Doplňkovým zdrojem tepla jsou krbová kamna, ve kterých se spalují vlastní zásoby dřeva. Je řízeně větraná. Využívá se k tomu potenciál větrací a rekuperační jednotky Duplex RC dodané firmou Atrea, s.r.o. Má vysokou těsnost, což bylo prokázáno zkouškou blower door test s n50 = 0,78 h−1.

Architektonická a stavební kvalita domu našla v roce 2009 odezvu v soutěži Rockhouse 2009 – český nízko-energetický dům, ve které získal 2. cenu.

 

2. Akátová věž v Židlochovicích

Obr. 5 Celkový pohled na rozhlednu
Obr. 5 Celkový pohled na rozhlednu
Autor Pavel Jura

Židlochovice jsou jihomoravským městem se třemi a půl tisíci obyvateli, které se mohou pyšnit zámkem a gymnáziem. Jsou známé také tím, že zde pravidelnými hosty bývali prezident Tomáš G. Masaryk nebo básník Petr Bezruč.

Město se rozprostírá ve výšce 190 m n.m. Nad ním se dlouze, do výšky 355 m n.m. táhne kopec nazvaný Výhon, masiv s nejvyšší a morfologicky nejvýraznější elevací, nacházející se na spojnici dvou v pravěku nejhustěji osídlených oblastí – Brněnskou kotlinou a Pavlovskými vrchy. Právě na této vyvýšenině jsou dobré podmínky pro výhledy do širokého okolí nivy řeky Svratky, na úrodná pole, vinice a rozlehlou zástavbu. Proto vznikl záměr postavit právě zde rozhlednu, obr. 4. K tomu byla vypsaná architektonická soutěž. Vítězný návrh vypracoval Ing. arch. Pavel Jura. Slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 2009.

Obr. 4 Vrchol kopce Výhon s rozhlednou
Obr. 4 Vrchol kopce Výhon s rozhlednou
Foto Josef Chybík

V zadávacích podmínkách byl vyjádřen požadavek, aby se na stavbu použil s krajem a místem sourodý materiál. Věž kruhového půdorysu s průměrem 3,7 m je vytvořena z akátového dřeva. Přibližně 10 % materiálu je z místa stavby. Další bylo dovezeno z jižního Slovenska. Proti hnilobě, působení hmyzu a na ochranu před škůdci bylo dřevo ošetřeno Bochemitem.

Věž je založena na 400 mm tlusté železobetonové desce, která je ukotvena v železobetonovém prstenci širokém 1250 mm s vnějším průměrem 5500 mm. Celková výška takto pojatých základů je 1600 mm, obr. 6. Dřevěné sloupy jsou fixovány pomocí kovových uzavřených profilů 100/34/3,5 mm délky 560 mm, vsazených do mezer mezi krajní prkna a stažených svorníky. Kovové profily jsou přivařeny na kotevní plotnu fixovanou do základové konstrukce. Takto pojatý detail umožnil, aby dřevěné části sloupů byly založeny nad terénem.

Vertikální nosnou konstrukci tvoří 30 sloupů, které jsou současně obvodovým pláštěm rozhledny. Sloupy jsou sestaveny ze tří, pěti a sedmi prken, všechna mají tloušťku 40 mm. S přibývající výškou se počet sloupů zmenšuje, což se snižujícím se napětím přirozeně odráží tektoniku věže. Při výstupu po 3 betonových, 61 dřevěných a 12 kovových stupních, vznikají mezi řídnoucími sloupy průhledy do volné krajiny. Otevřená vyhlídka je 14,4 m nad okolním terénem. Výška vlastní stavby je 15,7  m a jímací tyč hromosvodu dosahuje do úrovně 17,7 m, obr. 5.

Mezi sloupy jsou vloženy vodorovné části točitého schodiště a šikmé vzpěry, které zajišťují jak stabilitu jednotlivých dřevěných schodišťových stupňů, tak posilují prostorovou tuhost celé stavby. Vodorovné prvky vystupují až na vnější líc, kde jej ozvláštňují zdobnou linkou šroubovice, obr. 4 a 5. U vrcholu věže již vystupuje z každého sloupu jen jediné prkno, za kterým je obkrouženo kovové zábradlí. V místě, kde jsou sloupy sestaveny ze tří prken, nebylo možno dřevěné schodiště zkonstruovat. Nahradila jej forma ocelová s vřetenem TR 102×5 mm na dvojici ocelových nosníků UPE 140, které se osadily na dřevěný sloup sestavený z pěti akátových prken.

Obr. 6 Založení věže na základové desce a železobetonovém prstenci
Obr. 6 Založení věže na základové desce a železobetonovém prstenci
Autor Pavel Jura

Cylindrické těleso je z vnějšku staženo pěti kovovými pozinkovanými obručemi PL 60×6 mm, které jsou fixovány svorníkem. Uvnitř je navrženo pět táhel z ocelové pozinkované trubky 32/4 mm. Vstup do věže je možný prostřednictvím kovového portálu z pozinkované oceli. V překladu je uvedeno vročení „ANNO 2009“, kdy se uskutečnila výstavba. Dveře, které vstup uzavíraly, však byly záhy zcizeny. Podobný osud postihl také směrníky s popiskami, které se nacházely na vrcholu věže.

Rozhledna Výhon, získala několik významných ocenění. V roce 2009 titul Nejlepší investice roku. V následujícím roce v Grand prix 2010, obdržela v kategorii architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře Národní cenu za architekturu.

3. Dřevěný oltář v kostele sv. Jiljí v Brně-Komárově

Obr. 7 Nerealizovaný návrh s řešením retabula a kříže s postavou Krista
Obr. 7 Nerealizovaný návrh s řešením retabula a kříže s postavou Krista
Autor Vladimír Matoušek

Není jednoduché vstoupit se stavebními úpravami do církevního prostoru. Je to svaté, promodlené místo spojené s hlubokou pamětí mnoha generací lidí, kteří mu po staletí prokazovali upřímnou a hlubokou úctu. A zvláště těžké to je, když se radikální úpravy uskuteční v presbytáři. Pro architekta a výtvarníka je to závazek a mimořádný úkol vyvolávající mnoho otázek, pro něž ve své tvorbě hledá odpověď. Nalézá ji v samotném závěru, až po klopotné a strastiplné cestě plné napětí a hledání své dílo završí.

Nejinak tomu také bylo v brněnském kostele sv. Jiljí, s jehož stopou se v městské části, kdysi nazývané Luh, nyní Komárov, setkáváme od samého počátku 12. století. Tehdy kostel patřil k majetku benediktinského kláštera, vzpomínaného již v roce 1104. Na kamenné desce, která je u vstupu, je komárovský chrám označen jako nejstarší zachovaná brněnská stavba. Obtížného zadání, vedoucího k návrhu snad nejrozsáhlejší rekonstrukce, která se za 900letou historii v kostele udála a jejíž součástí byl nový mobiliář, se ujali prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. a sochař Vladimír Matoušek.

Obr. 8 Interiér kostela sv. Jiljí v Komárově
Obr. 8 Interiér kostela sv. Jiljí v Komárově s novým retabulem, obětním stolem, ambonem, svatostánkem, evangeliářem a lavicemi
Foto Josef Chybík
 

Vůdčí myšlenkou, která v rozmezí let 1999–2004 doprovázela radikální úpravu komárovského kostela, bylo, aby výsledná úprava prostoru liturgicky odpovídala požadavkům druhého vatikánského koncilu a umělecky nesla znaky počátku nového tisíciletí. Po vyhodnocení řady alternativních návrhů, příklad je patrný na obr. 7, byl původní novogotický oltář nahrazen novým retabulem. Na zvýšené ploše dostal formu vyvolávající dojem přídi lodi, která symbolizuje duchovní sepětí člověka s Bohem, plavidla bezpečně plujícího více jak dva tisíce let klidnými i rozbouřenými vodami dějin, obr. 8.

 
Obr. 11 Stavba ověřovacího modelu vytvořeného ve skutečné velikosti
Obr. 11 Stavba ověřovacího modelu vytvořeného ve skutečné velikosti
Foto Jiljí Šindlar
Obr. 9 Montáž retabula
Obr. 9 Montáž retabula – na zemi leží dubové díly, ve kterých jsou provlékací otvory, v pozadí jsou patrny zabetonované vodicí tyče, na které jsou profily navlečeny
Foto Jiljí Šindlar

Retabulum je vytvořeno z dubových dílů, které jsou jednotlivě vyřezány řetězovou pilou, aby při sestavení vytvořily výsledný tvar, obr. 9. Následně proběhlo broušení a leštění, aby se zvýraznilo působení světla pronikajícího do interiéru chrámové lodi. Povrch retabula je upraven včelím voskem rozpuštěným v terpentýnu. Některé části, které charakterizují významné myšlenky, jsou v detailu zlaceny. Ve dřevě zůstaly zachovány výrazné zářezy, alegorizující stopy, které po sobě zanechávají komplikované životní situace. Jednotlivá břevna jsou navlečena na ocelové tyče, zakotvené do zvýšené platformy presbytáře, obr. 9.

Obr. 10 Retabulum
Obr. 10 Retabulum – fragment textu ze Starého zákona
Foto Vladimír Matoušek

Na povrchu trupu z prostorově zakřivených dubových hranolů jsou vepsány vybrané znaky a fragmenty textů ze Starého a Nového zákona, obr. 10. Při čelním pohledu je na levé straně připomenut Starý zákon a na straně pravé Nový zákon. Na rubu starozákonní desky je zachycen text v původním jazyku a písmu a také je zde vložen špalík z cedru přivezený z Izraele. Je to symbolické spojení Ježíše s místem, kde prožil svůj život. Svorníkem obou částí je rovnoramenný, snad benediktinský kovaný kříž, který přispívá ke stabilitě díla. Nové retabulum se kromě vkladu duchovního a uměleckého podílí také na zkvalitnění prostorové akustiky, především v oblasti mluveného slova – jeho srozumitelnosti. Před realizací bylo tvarové působení díla ověřeno modelem, vyhotoveném ve skutečné velikosti, obr. 11.

Nad retabulem je v mírně nadživotní velikosti zavěšena postava vzkříšeného Krista. Kříž s Ježíšem je v základní hmotě vyřezán z jednoho kusu lipového dřeva řetězovou pilou. K základnímu korpusu jsou doplněny ruce. Vše ostatní je již klasická řezbářská práce, kde hlavním nástrojem je dláto. Ježíš je zde zachycen, jak vystupuje z kříže. Rozpažené ruce vyjadřují otevřenou náruč a odpuštění. Také povrch sochy je napuštěn včelím voskem rozpuštěným v terpentýnu s lehkým přimořením lihovým mořidlem. Trnová koruna je zlacená. Kříž s figurou Krista visí na ocelových lanech, která jsou speciální konstrukci ukotvena v prostoru podstřešní půdy. Navíjecím zařízením je podle potřeby možno sochu pohodlně spustit na podlahu.

V centru presbytáře je z kamene a dřeva oltářní mensa, obr. 8. Jsou v ní uchovány ostatky svatých. Před kněžištěm, na evangelijní straně je svatostánek. Na straně epištolní visí evangeliář. Vše z dubového dřeva. Sochař Vladimír Matoušek k rekonstrukci uvedl: „Výsledné dílo vytvořené pro komárovský kostel má v úmyslu upoutat pozornost hlavně na skutečnost, že tajemství zmrtvýchvstání se odehrává za hranicí našeho chápání. To, co však vnímáme, co pociťujeme, to, co nám dodává odvahu, v co prostě věříme, je Ježíšova otevřená, zachraňující náruč.“

Děkuji prof. Ing. arch. Haně Urbáškové, Ph.D., Ing. arch. Pavlu Jurovi, prof. Ing. arch. Jiljímu Šindlarovi, CSc. a sochaři Vladimíru Matouškovi za poskytnutí materiálů a podání informací, které byly použity k napsání článku.

 

Hodnotit:  

Datum: 8.7.2012
Autor: doc. Ing. Josef Chybík, CSc.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czJak udržovat a ošetřovat elastické podlahy z PVC a dalších materiálůPražským starostům vadí způsob, jakým vzniká nový územní plánModerní statek s výhledem na chlumecký zámek respektuje místo i rodinu