Modro-zelená infrastruktura vrací městům přirozené klima
Modro-zelená infrastruktura je správný směr. V minulosti jsme trochu opomíjeli skutečnost, že příroda je neodmyslitelnou součástí města. Dešťovou vodu jsme ve městě nechtěli a zeleň byla vnímána spíše jako něco, co nám přidává na „práci“. Teprve v posledních letech, s narůstajícími dopady klimatických změn, se více zdůrazňuje vliv zeleně na život každého z nás, říká v rozhovoru Ing. Marcel Kenja, obchodně-technický zástupce společnosti Asio New.
Města jsou postavena z materiálů, které akumulují teplo, což způsobuje vyšší teploty ve městě než na periferii či venkově. Doprava a městský ruch způsobují zvýšenou prašnost a hluk. Toto prostředí rozhodně neprospívá našemu zdraví. „Vytváří se takzvaný efekt městských ostrovů a zeleň je přirozeným nástrojem, který dokáže okolí ochlazovat,“ říká Marcel Kenja.
Z hlediska budování modro-zelené infrastruktury se zlepšuje přístup developerů. „Dříve šlo hlavně o zisk a o cenu, takže se developer snažil náklady redukovat a na tu zeleň většinou nezbývaly prostředky. Dnes je to jiné a projekty se realizují tak, aby tam zeleň byla, protože to přináší přidanou hodnotu, lidé si takové bydlení zvolí raději,“ vysvětluje Marcel Kenja.
Přístup k zadržování vody ve městech a její využívání přímo v místě pro závlahu zeleně spočívá mimo jiné v realizaci konkrétních technických prvků. V portfoliu Asio New se jedná o zasakovací rošty, chytré stromy, vegetační pytle a dalších řešení, která se připravují.
„Zasakovací rošt je rošt velkého formátu, velmi robustní konstrukce, který je vyrobený z plastového recyklátu. Jeho největší přednost je, že rozkládá zátěž, která na něj působí ve formě kola dopravního prostředku. Díky spojením zámků okolo roštu dochází ke spolupůsobení ve velké ploše,“ vysvětluje Marcel Kenja. „Díky tomu můžeme eliminovat nebo snížit vlastní konstrukční skladby pod těmito rošty a nepotřebujeme takové hutnění. To přináší další benefity pro lepší vsakování, konstrukce není extrémně zhutněná. Tráva dokáže lépe přijmout vodu a to samé platí pro přilehlou vegetaci, např. stromy. Ty paradoxně častěji odchází, protože nemají vzduch, ne vodu.
Chytré stromy jsou nerezové konstrukce ukotvené v betonovém prefabrikátu, po kterých roste popínavá rostlina. Řešení označujeme jako chytré, protože jej můžeme osadit veřejným osvětlením, vodní mlhou, dobíječkou na auta, případně lavičkou na posezení. Neznamená to, že bychom chytré stromy upřednostňovali před živými, ale jsou města, která jsou značně přesíťovaná a je vůbec problém je živým stromem osadit.
Vegetační pytle jsou alternativou betonových zídek nebo gabionových stěn. Jde o formu zpevnění svahu. Pytel je vyroben ze speciální tkané textilie, která je vysoce prodyšná pro vodu a umožňuje prorůstání kořenů rostlin. Pytle se plní ideálně místní zeminou, kterou na konkrétním svahu máme. Vytvořená zídka tak může prorůstat přirozenou místní zelení,“ popisuje Marcel Kenja. Daleko více o modro-zelené infrastruktuře se můžete dozvědět v záznamu rozhovoru s Marcelem Kenjou.
