Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Zdravá architektura není jen zateplení a zelené střechy. Přináší nejen úspory, ale hlavně zdraví

Úspory na lidských zdrojích dosažené zdravým vnitřním prostředím bývají několikanásobně vyšší než ty energetické.

Důležité je si uvědomit, že důsledkem kvalitnějšího a efektivnějšího provozování budovy je i zlepšení vnitřního prostředí. Lidé se zde cítí lépe, jsou výkonnější, méně nemocní, mají menší fluktuaci. Dosažené úspory na lidských zdrojích pak bývají několikanásobně vyšší než ty energetické,“ říká výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda v Časopise ČSÚ 5/2021.

Trvale udržitelný způsob výstavby a bydlení a vlastně trvale udržitelný způsob celého našeho chování a myšlení, maximálního využívání obnovitelných zdrojů, pasívní standardy bydlení s maximální energetickou úsporou, svébytnost menších celků, jejich soběstačnost a autonomie, je tou fundamentální snahou. Stavebnictví má stále potenciál okolo 85 % energetických úspor. Pokud bude naše architektura tou opravdu ‚zdravou‘, potom by měl za své vzít i tak zvaný ‚syndrom nezdravých či nemocných budov‘, SBS syndrom. Což jsou zcela reálné nemoci staveb, jejichž odrazem jsou zcela reálné nemoci jejich uživatelů,“ říká Ing. arch. Petr Brandejský ke spuštění nové části TZB-info Zdravá architektura a ze své profese samozřejmě dodává, že „nedílným aspektem funkčního řešení zdravé architektury je i výsledná estetika celého díla. Zdravé funkční a estetické prostředí je významným harmonizujícím prvkem našeho žití.

Přečtěte si také Zdravá architektura a Světový den zelených střech Přečíst článek

Které budovy v ČR se nejčastěji vydávají cestou šetrných budov?

Petr Zahradník, projektový manažer České rady pro šetrné budovy: „Velká poptávka po šetrných budovách je v sektoru administrativních a komerčních budov či logistických center. Zapadá to do programů společenské odpovědnosti, které nějakým způsobem fungují už téměř ve všech větších firmách u nás.

Výrazně složitější je situace například u budov státního sektoru, který je hodně konzervativní a kvalita budov v něm je často špatná. Jednou z příčin je i to, že úřady často sídlí v historických budovách, jejichž rekonstrukce a modernizace bývá poměrně náročná,“ řekl Petr Zahradník pro Časopis ČSÚ 5/2021.

Důležitý je kvalitní a efektivní provoz budovy

Petr Zahradník: Většina lidí si pod pojmem šetrná budova představí, že ji zateplí izolací. To je ale jenom dílčí řešení, které se týká pouze snižování energetické náročnosti a v případě historických budov většinou ani nelze použít. Ale je možné do nich instalovat kvalitnější a účinnější technologie pro řízení provozu – vytápění, větrání, osvětlení. Dnes už se poměrně běžně využívají služby externích dodavatelů, kteří technologie nainstalují a garantují vlastníkovi budovy budoucí úspory. Z těchto úspor se pak splácí počáteční investice. Projekty tohoto typu už byly realizovány třeba v Rudolfinu, Národním divadle nebo v Kongresovém centru.

EK uvažuje o rozšíření povinnosti rekonstrukce 3 % podlahové plochy budov ročně ze státu na města, obce a kraje. Potřeba jsou kvalitně připravené projekty a dostatek financí. Najděte inspiraci na našem volně přístupném webináři.

Přečtěte si také Webinář TZB-info: jak financovat úspory energie? Kombinace EPC projektů s dotací OPŽP Přečíst článek

Jak financovat úspory energie? Kombinace EPC projektů s dotací OPŽP. Díl 1 a díl 2

ENBRA v trendu budov s téměř nulovou spotřebou energie

Enbra se podílí na natáčení dokumentu na téma „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“, protože myšlenky udržitelné výstavby jsou pevnou součástí filozofie ENBRY.

Generální ředitel Karel Vlach při natáčení dokumentu
Generální ředitel Karel Vlach při natáčení dokumentu

Zvýšení energetické účinnosti nebo snížení energetické náročnosti budov jsou jedny z hlavních dlouhodobých cílů EU. V praxi to u budov bude znamenat například snižování energie z neobnovitelných zdrojů nebo zavádění monitoringu spotřeby vody a tepla s dálkovým odečtem, a tedy lepší kontrolu, potažmo snižování této spotřeby. Co se ale opomíjí, je už samotný projekt stavby, kde by již v začátku mělo být jasně definované, co od stavby očekáváme. Pak už jsme schopni vyřešit individuální požadavky klientů tak, aby nový domov opravdu naplnil jejich očekávání.“ řekl Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která se zabývá mimo jiné problematikou projekčních návrhů energeticky úsporných budov, rozúčtováním nákladů na spotřebu vody a tepla a dálkovými odečty.

S ohledem na směrnici o energetické náročnosti budov mohou dostat stavební povolení pouze budovy, jejichž celková dodaná energie nepřesáhne 16 919 kWh/rok a celková primární energie z neobnovitelných zdrojů pak 14 389 kWh/rok. „Tímto de facto vzrostl význam řízeného větrání se zpětným získáváním tepla u nově projektovaných budov. Od 1. ledna 2022 se navíc požadavky na primární energii z neobnovitelných zdrojů ještě zpřísní, důležitost tohoto řešení tak i dál poroste. Příspěvkem k šetrné výstavbě je prakticky celý náš sortiment, základem jsou především tzv. chytré vodoměry a měřiče tepla, ale také kondenzační plynové kotle, tepelná čerpadla a v neposlední řadě rekuperace.“ doplnil Vlach.

 
 
Reklama