Základní škola v Kněžmostě bude energeticky soběstačná
Obec Kněžmost nedaleko Mnichova Hradiště se rozhodla zmodernizovat budovu základní školy. Nový objekt bude maximálně úsporný a doplněný solární elektrárnou tak, aby mohl být energeticky téměř plně soběstačný. Projekt energeticky úsporné školní budovy ukazuje cestu, jak lze spořit budoucí náklady za teplo i elektřinu a zajistit zdravé prostředí pro výuku.
© Aliance pro energetickou soběstačnost
„Rozhodující bylo naše setkání s architektem Alešem Brotánkem, který má dlouholeté zkušenosti s projektováním pasivních domů,“ vysvětluje starosta Kněžmostu Karel Hlávka. Pasivní dům, který navíc bude využívat vhodné formy obnovitelných zdrojů energie, je podle něho nejen sám o sobě výukovým objektem, ale zajišťuje i komfortní hygienické prostředí. „Víme, že polovina všech školních budov v České republice má nevyhovující větrání. Nedostatek čerstvého vzduchu přitom výrazně zhoršuje zdraví žáků i učitelů a schopnost jejich soustředění. Tím klesá i efektivita výuky,“ zdůrazňuje starosta.
Problémy s nedostatkem energie nehrozí ani v zimě
Dostavba obnáší dva hlavní a tři doplňující objekty, které budou s těmi stávajícími tvořit jeden celek. Všechny jsou projektovány tak, aby splňovaly parametry pasivního domu. Zdrojem elektrické energie pak bude fotovoltaický systém, sestávající z devíti samostatných jednotek, lišících se velikostí, orientací, sklonem i typem jednotlivých modulů. Problémem pro školu nebudou ani méně slunečné zimní dny. „Panely dokáží i v zimních měsících produkovat nejméně 50 kilowatthodin za den, což s rezervou postačí na klíčové provozní funkce školy. Jelikož se provoz školy v naprosté většině kryje s dobou slunečního svitu, je výhodné vyrobenou energii okamžitě spotřebovávat,“ říká hlavní architekt projektu Aleš Brotánek.
Byrokratické překážky brzdí další rozvoj
Škola se zabývá také otázkou, jak se vypořádat s elektřinou, která bude vyrobena v období letních prázdnin, když je spotřeba energií v areálu minimální. Současná legislativa totiž sice umožňuje prodat přebytek energie do obecní sítě, obec ale nesmí uspořenou energii použít v jiných svých budovách, například na obecním úřadu. České prostředí rovněž nenabízí tzv. „net-metering“, což znamená, že vlastník fotovoltaické elektrárny pouští přebytky vyrobené elektřiny do sítě a zároveň ji může zase odebírat v době, kdy mu vlastní výroba nestačí.
Zkostnatělou legislativu kritizuje i Martin Sedlák, programový ředitel portálu Obnovitelně.cz a výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost: „Novela energetického zákona před dvěma lety sice odstranila povinnost vyřizovat licenci pro malé solární elektrárny na střeše domu, ale v takovém případě je třeba veškerou elektřinu spotřebovat. Za přetok vlastní elektřiny do sítě hrozí pokuta. Diskuse o zjednodušení pravidel by zde byla na místě.“ Problém prozatím obec vyřešila tak, že v první fázi rekonstrukce budou fotovoltaické panely integrovány pouze do fasády a střešní instalace přijde na řadu později. V současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele. Zahájení prací se předpokládá ještě letos, dokončení pak v roce 2019. Celkový rozpočet stavby činí 100 milionů korun, z toho 70 milionů zaplatí dotace ministerstva financí a zbytek obec.
