Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Kvalitní okna a dveře pro pasivní domy

Ing. Libor Hrubý, Centrum pasivního domu, z.s.

Okna a dveře, kterým se technicky říká výplně stavebních otvorů, mají v budovách řadu funkcí. Asi není třeba zmiňovat, že slouží zejména pro osvětlení místností, ale v pasivním domě mají navíc ještě jednu roli. Zabezpečují dostatek slunečních zisků a působí jako solární radiátor. Proto musíte umět správně vybrat.

5 zásad pro kvalitní okna a dveře:

vhodná velikost a rozmístění oken – většina na jih, co nejméně na ostatní fasády
kvalitní rám s nízkým součinitelem prostupu tepla
izolační zasklení s „teplým“ distančním rámečkem
precizně vyřešené osazení do konstrukce bez tepelných mostů
ochrana proti letnímu přehřívání

Obr. 1. Nejen správná volba rámů a zasklení, ale hlavně velikost a umístění zásadně ovlivňuje spokojenost uživatelů. Dobrým příkladem rozumné míry prosklení najdeme třeba u administrativní budovy Energon v německém Ulmu. Oproti celoproskleným fasádám „moderních“ administraček jsou zde teploty v interiéru vyváženější a napomáhá tomu i precizní stínění slunolamy a automaticky ovládanými žaluziemi. Okna s parapetem také umožňují lepší využití vnitřního prostoru a nepřináší zbytečné solární zisky bez vlivu na prosvětlení interiéru. (Zdroj: oehler faigle archkom)

Když méně znamená více

V našich podmínkách je potřeba velikost oken navrhovat s mírou. Velké prosklené výklady přes celou fasádu možná vypadají efektně, ale nesou s sebou nutně několik negativních efektů. Dům se častěji přehřívá, a je proto nezbytné perfektní stínění. Okna mají výrazně tepelně horší parametry než stěna, takže v zimním období, kdy slunce nesvítí, mají místnosti větší tepelné ztráty. Navíc řešení není cenově příznivé – okna jsou dražší a spolu s nutným vnějším stíněním se mohou prodražit až 5× víc než stěna.

Jako rozumná se proto většinou uvažuje plocha oken postačující pro běžné prosvětlení místností, tedy poměr 1:6 – 1:4 k podlahové ploše, což odpovídá asi 40 % plochy fasády.

Vybírejte širší a nižší rámy

Spousta pozornosti se soustředí na technické parametry skla v oknech a opomíjí se rám. To je chyba, protože rám okna je nejslabším článkem obálky a měl by proto obsahovat tepelnou izolaci. Rám okna zároveň nepřináší žádné solární zisky, jen ztráty a měl by být co nejnižší. Klíčová je těsnost, kvalitní rám by měl obsahovat minimálně 3 těsnící roviny.

Oproti běžným rámům jsou trendem rámy širší a nižší, které zabezpečí díky menšímu podílu rámu lepší tepelnou ochranu a maximum solárních zisků. (Zdroj: Centrum pasivního domu)

Koncept rámů nové generace s pohledovou výškou pod 90 mm byl možný až zavedením skrytého kování, které posunulo osu otáčení okna a umožnilo snížit rám. Skryté kování také neprochází rovinou vnitřního těsnění, nekrčí jej a těsnost oken je výrazně vyšší. Výsledkem je lepší průběh teplot uvnitř rámu okna, takže se neprojevuje výrazně kondenzace ve funkční spáře. Okna navíc umožňují správné osazení, tedy kompletní překrytí rámu izolací zvenku, a vytváří tak vzhled bezrámového zasklení oblíbeného u moderní výstavby. (Foto: Slavona)

Největší výhodou izolačních trojskel je jejich vysoká povrchová teplota. Díky tomu nevznikají nepříjemné teplotní rozdíly jako u dvojskel a navíc se okna nerosí ani bez otopného zdroje pod nimi. Tepelný zdroj tak může být kdekoliv v místnosti a majitel může využít všechen prostor ve svém bytě/domě. (Foto: Jan Picpauer)

Podobná koncepce nové generace rámů je dnes dostupná ve všech materiálových řešeních – ve dřevě, plastu i dřevohliníku. Cena oken nové generace je přitom jen o málo vyšší než běžných oken.

Zasklení jako důležitý parametr

Charakteristiky použitého skla v oknech a dveřích jsou důležité. Sklo by mělo mít nízký součinitel prostupu tepla zasklení U_g, pro trojskla dnes nejčastěji 0,6 až 0,5 W/(m²K), s výplní argonem. Zároveň by mělo udržovat vysokou solární propustnost energie – tzv. solární faktor g nad 50 %. Důležité jsou i detaily! Distanční rámeček by měl být z plastu nebo silikonu (určitě byste se měli vyhnout hliníku, který způsobuje orosování hrany zasklení.

Univerzálně dokonalé okno neexistuje, vždy záleží na konkrétním použití. Pro budovy k bydlení se dnes používá tzv. solární zasklení s vysokým solárním faktorem nad 60 %, které má vysoké zisky i v zimním období a může uspořit až 10 % energie na vytápění oproti běžným zasklením. Pro administrativní budovy, které mají větší míru prosklení a potýkají se s častým přehříváním, se spíš hodí zasklení s nižší solární propustností pod 50 % a s lepšími izolačními parametry pod 0,5 W/(m²K). Rovněž je možné použít různá zasklení pro různě orientovaná okna.

Správné osazení okna do konstrukce

Foto: Michal Hučík, Kalksandstein CZ s.r.o.

Velký vliv na vlastnosti okna má také jeho umístění a kvalita práce při montáži. Samotné osazení může ovlivnit potřebu tepla na vytápění pasivního domu až o desítky procent. Okna se proto usazují do vrstvy tepelné izolace. Správnou montáží se tak vyhneme riziku vzniku plísní a zbytečným únikům tepla.

Okna nové generace určená do energeticky úsporné výstavby jsou koncepčně vytvořena tak, aby až po správném zabudování (kompletně schované v izolaci) získala svůj vzhled podobný bezrámovému zasklení s optikou čistého skla. Na levém obrázku je ukázka systémově řešeného žaluziového kastlíku, vpravo okno správně osazené do dřevostavby. (Foto: CPD)

Okna zkrátka nepodceňujte!

Otvorové výplně bezpochyby tvoří základ energeticky úsporné výstavby, která stojí na efektivním využívání solárních zisků. Jednoduchými kroky lze ovlivnit energetickou bilanci budovy o desítky procent. Důležitý je zejména promyšlený návrh respektující typ oken a konstrukce a způsob osazování do konstrukce. Výrazným posunem jsou vysoce efektivní okna, která svou jednoduchou koncepcí a příznivou cenou ukazují cestu i pro ostatní výrobce oken. Okna jsou důležitým prvkem pasivního domu, jímž můžete výrazně ovlivnit požadovaný výsledek i tepelnou pohodu, a proto je jejich optimalizace ve fázi návrhu naprosto zásadní.

Ing. Libor Hrubý, odborný poradce Centra pasivního domu

Absolvent Fakulty stavební VUT v Brně, obor Pozemní stavby, zaměření na navrhování pozemních staveb a certifikovaný projektant pasivních domů. Pracoval jak v projekční kanceláři, zaměřující se na pasivní domy, tak pro dodavatele specializovaných stavebních materiálů. Aktuálně působí v Centru pasivního domu jako odborný poradce. Jeho hlavní náplní je poradenství, optimalizace projektů a stavebních detailů, publikační a přednášková činnost.