Těsnění a průvzdušnost otvorové výplně

Obr. 4.5.1

Základním předpokladem je, že v interiéru musí být zajištěno dostatečné větrání. Hodnot, které požadují hygienické limity pro koncentrace škodlivin v pobytových místnostech, běžně vyráběná okna a dveře nedosahují. Proto jsou opatřována různými druhy mikroventilací, větracích štěrbin, klapek a podobně; i tak však okno nemůže ze své podstaty zajistit přirozenou výměnu vzduchu, neboť není po celou dobu provozu budovy zajištěn odpovídající rozdíl tlaků v exteriéru a interiéru. Z pohledu splnění hygienických podmínek pro pobyt osob v budově znamená vyšší počet těsnění v okně snížení průvzdušnosti, jak plyne z podstaty věci. Těsnicím profilům samotným je nutné věnovat velkou pozornost. Těsnění musí mít tvar vyhovující vnitřní profilaci rámu a venkovní profilaci křídla a musí být dostatečně plastické, tvárné. Tvárnost souvisí nejen s použitým materiálem (silikonové těsnění je tvárnější než EPDM), ale je nutné vybrat i správný profil těsnění. Při nevhodně vybraném těsnicím profilu se může stát, že těsnění se požadovaným způsobem nedeformuje při uzavření křídla, funkční spára je špatně utěsněna, což může být příčinou nežádoucích následků, jak je vidět z následujících obrázků. Na obrázku 4.5.1 je vpravo nahoře patrný vznik kondenzátu. V tomto konkrétním případě docházelo k jeho vzniku na ploše rámu okna v místě, kde doléhá na rám těsnicí pryžový profil, a sice při venkovní teplotě od cca +5 °C níže, viz levá spodní fotografie na obrázku 4.5.1 – kondenzát se tvoří v levém horním rohu. Při poklesu venkovních teplot pod bod mrazu kondenzát mrzne a vytváří námrazu, jak je patrné ze stejné fotografie vlevo a vpravo dole. Při déle trvajícím mrazu nelze okno vůbec otevřít.

Obr. 4.5.2

Na obrázku 4.5.2 vlevo je pohled na předmětné okno z interiéru. Při provádění zkoušky těsnosti Blower-door testem byla pomocí anemometru orientačně měřena těsnost funkční spáry. Na stejném obrázku vpravo je zachycena rychlost proudění vzduchu u křídelního srazu nahoře 0,84 m/s. V některých místech bylo naměřeno až 1,47 m/s. Hodnoty byly měřeny při vnitřním podtlaku −50 Pa oproti exteriéru po předchozím přetlaku v místnosti +50 Pa oproti exteriéru. Naměřené hodnoty jsou sice pouze informativní, avšak naprosto neodpovídají hodnotám, jaké by být měly (velmi orientačně do cca 0,1 m/s – výrobce deklaroval třídu průvzdušnosti 4).

Na obrázku 4.5.3 jsou zachycena některá místa s výskytem tepelných mostů hodnoceného okna. Na prvním termogramu je zachycen u levého dolního okenního pantu. Obdobný výsledek je na čtvrtém termogramu, kde je vidět zcela nejchladnější místo v křídelním srazu dole se zdánlivou povrchovou teplotou +10,4 °C. Všechny termogramy potvrzují výraznou netěsnost funkční spáry, přičemž křídlo bylo pomocí kování v rámci možností optimálně seřízeno a přitaženo do rámu. Prostřední dva termogramy kromě jiného ukazují další zajímavou skutečnost – k proudění vzduchu dochází i pod zasklívací lištou přibližně uprostřed rozpětí. Závěr z provedeného měření: Těsnost funkční spáry zajištěná seřízením kování a použitím vhodného těsnění je pro fungování okna zcela zásadní. Pokud toto není zajištěno, okno může být až částečně nefunkční, jak se stalo v tomto hodnoceném případě.

Obr. 4.5.3