Příčiny vad při navrhování a montáži
V oblasti výroby a dodávek otvorových výplní přetrvává a s krizí se ještě prohlubuje výrazný přetlak dodavatelských kapacit, a to ani ne v oblasti prvovýroby českých producentů, ale především v dovozech ze zahraničí. Ty jsou zpravidla levnější, ovšem často také méně kvalitní a mají za cíl jedno: prodat.
Do roku 2008 jsme mohli s potěšením pozorovat výrazný ekonomický růst v řadě oborů. Růst ve stavebnictví se pak často stával motorem pro další odvětví, zejména pro výrobu stavebních hmot. Vedle tohoto příznivého vlivu na ekonomický stav našeho stavebnictví v minulém období se však začaly projevovat a projevují i negativní stránky této expanze v letech 2005-2008 - výskyt poruch a vad různého rozsahu podle jednotlivých specifik.
V oblasti výplní stavebních otvorů, tj. jejich výroby a dodávek, přetrvává a s krizí se ještě prohlubuje výrazný přetlak dodavatelských kapacit, a to ani ne v oblasti prvovýroby českých producentů, ale především v dovozech ze zahraničí. Ty jsou zpravidla levnější, ovšem často také méně kvalitní a mají jednostrannou orientaci - prodat!
Tato snaha prodat za každou cenu má však daleko horší důsledky než by se mohlo na první pohled zdát. Pramení z kritického nedostatku montážních kapacit těchto dovozců, obzvláště pokud máme na mysli kvalitní a proškolené pracovní týmy, což má jediný možný výsledek: relativně obrovský nárůst zcela chybně a nekvalitně namontovaných prosklených výplní, které jsou navíc (především ty "levné" dovozy) v rozporu s řadou technických předpisů a norem (i těch souvisejících s bezpečností a funkčnosti!).
Dnešní přímo tragický nedostatek kvalifikovaných montážníků pro osazování oken samozřejmě nutí i ty zpravidla slušné a kvalitní využít každého, kdo je po ruce. Kdo zná dobře stav ve stavebnictví, ví přesně, co mám na mysli. V kombinaci s dalším faktorem, kterým je spěch, nelze očekávat nic jiného, než vznik poměrně velkého objemu chybně navržených, vyprojektovaných, vyrobených a v neposlední řadě i špatně namontovaných výplní stavebních otvorů. Výsledkem této snahy "ušetřit" budou opravy, rekonstrukce a dokonce i výměna již nově namontovaných prvků - hlavně tedy další peníze a čas.
Celý proces vzniku často zásadních vad při osazování výplní stavebních otvorů lze v souhrnu popsat jako až "obdivuhodnou" neznalost technických a výrobních předpisů, dále pak celého souhrnu souvisejících předpisů a vyhlášek, naprostou neodbornost a nekompetentnost účastnit se procesu "stavět". Bohužel to celé má základ ve společenském povědomí, že ve stavebnictví lze podnikat s jakoukoliv kvalifikací, přitom se zapomíná, že stavebnictví je odborná činnost s řadou studijních oborů jak středoškolských, tak vysokoškolských, ale i oborů učňovských, které by měli být doplněny nutnou dávkou zkušeností.
Právě oblast "výplní" tímto neduhem trpí ve značné míře a současný stav bude trvat minimálně ještě několik dalších let. Podle mých poznatků a přímé účasti na procesu projektování, konstrukce, výroby a montáže nashromážděných během 15 let praxe mě vede k následujícímu základnímu rozdělení vzniku potenciálních vad.
- vady a chyby z projektové činnosti při zpracování projektové dokumentace a konstrukční přípravy,
- vady a chyby (z neznalosti) při montážních procesech.
Pro obojí může platit častý jmenovatel známý nejen ze stavebnictví, a to prosté odfláknutí při provádění dané etapy. Ve výčtu záměrně neuvádím chyby z vlastní výroby, neboť kvalitní strojní vybavení "nedopustí" vznik chyb při výrobě. Není tudíž velkým překvapením, že hlavní a zásadní podíl má ve finále lidský faktor. Při hledání konkrétních kroků a postupů vedoucích k těmto pochybením je třeba využít ještě podrobnější rozbor oblastí vzniku chyb.
Obr. 1 Vlivy působící na osazovací spáru
aa) chyby a vady při projektových pracích
Bohužel se často setkávám se zásadními chybami již při zpracování vlastní projektové dokumentace objektu projektantem, který dokáže zanést hrubé chyby do dokumentace tak, že v dalším procesu (investor, dodavatel stavby, výrobce a dodavatel prvků) již dost dobře nemohou tyto chyby eliminovat. V postavení uchazeče o pozici dodavatele není ani taktické na tyto chyby poukazovat a vedle odvahy to vyžaduje výraznou erudovanost v daném oboru takovou situaci zvládnout a chyby se pokusit napravit. Ovšem výrazné a téměř notorické chyby projektové dokumentace lze v hrubém souhrnu pojmenovat následovně:
- chybné, až nesmyslné členění prosklených okenních ploch z hlediska omezení nejen technických, ale zpravidla i manipulačních a údržbových prací, bezpečnosti, možnosti statického zajištění apod.;
- chybná poloha osazení vůči ostění obvodového pláště (zejména při sendvičové konstrukci obvodového pláště), snaha "dostat" okno až na líc fasády přináší tepelně-technické problémy;
- vrstva tepelné izolace ETICS nesmí probíhat pod rámem okna - vlastní okno musí být vždy osazeno vůči nosné, seriozní konstrukci obvodového pláště a tepelná izolace musí v souladu s ČSN "doběhnout" a překrýt profil rámu z vnější strany. Prověřit tyto detaily z hlediska požadavku na minimální vnitřní povrchové teploty;
- u prosklených elementů ve styku s čistou podlahou není tento detail řešen a zpravidla tyto těžké prvky visí ve vzduchu; vzniká zde problém statiky elementu, tepelné mosty a problém připojení vodotěsné izolace; výkresová norma bohužel v tabulkách prvků neřeší tuto část, která při dnešních skladbách podlah s integrovaným vytápěním dosahuje běžně výšky 150 až 200 mm;
 Obr. 2 Chybně navržený detail napojení prosklené stěny na vodorovnou konstrukci v oblasti podlahy. Celá stěna "visí" ve vzduchu, není zakotvena (u tohoto případu pás 1m široký má hmotnost cca 280 kg) |
 Obr. 3 Správně provedený detail u podlahy - hmotnost celé konstrukce se přenáší do hrubé konstrukce, jasně oddělené roviny exteriér - interiér, přerušený tepelným mostem, rovina pro připojení izolace proti zemní vlhkosti, řešená dilatace u plovoucí konstrukce podlahy |
- jasné deklarování a popis jednotlivých parametrů prosklené výplně - U, Rw, násobnost minimální hygienické výměny vzduchu (jak ukázaly zkušenosti posledních let - velice významný parametr v případě plynových spotřebičů v místnosti), reflexe sestavy skel apod; Na internetových stránkách sdružení Cerpadu byla snaha o souhrn kritérií a požadavků na výplně pro projektanty a investory;
- při výměnách výplní u objektů starší, tradiční zástavby (záměrně nepíši historických budov) jasně požadovat max. průřezy paketů rám - křídlo, křídlo - poutec, detail klapačky. Neponechat vše pouze na vyřčeném požadavku "hlavně dodržet původní členění oken". Řešit detail osazení jednoduché konstrukce okna do ostění v místě původní špalety;
- v rámci sanací bytových panelových domů jsou chyby zejména ve vazbě na obvodové konstrukce, které na rozdíl od tradičních staveb vyžadují nestandardní přístup projektanta. Jedná se zejména o meziokenní dílce (například jejich požadovaná požární odolnost a řešení spár z hlediska požární bezpečnosti v místě požárních pásů), náhrady lehkých lodžiových stěn apod.; dále je třeba respektovat provádění těchto prací v zabydleném prostředí.
Obr. 4 Detail osazení okna do ostění u panelové soustavy suchou cestou s napojením na ETICS
Tento výčet by mohl dále pokračovat řadou specifických případů. Zde se spíše jedná o nejrozšířenější nedostatky, a to v přístupu k rozsahu zpracování projektové dokumentace.
ab) chyby a vady při zpracování výrobních podkladů u dodavatele výplní
Každá větší firma vyrábějící výplně má, respektive měla by mít oddělení výrobní přípravy, nebo oddělení pro zpracování podrobné dokumentace. Ta musí jasně řešit veškeré výrobně - technologické postupy, požadované parametry, jasný způsob osazení výplní ve stavbě, řešení připojovacích spár a řadu dalších vlivů (např. transport a manipulaci velkých elementů, jejich průchodnost stavbou apod.). Zde může nastat vážný konflikt technických parametrů a zadání z dokumentace od projektanta stavby, zároveň je to však poslední možnost tato pochybení řešit.
Na tomto místě si nemohu odpustit upozornit na naivitu některých investorů, kteří ve snaze o finanční úspory a na základě mylného pocitu, že všechny výrobky jsou stejné, objednávají prvky ze zahraničí u různých levných prodejců (ti však zpravidla nemají jak dostatečné technické znalosti, tak ani zábrany a zodpovědnost za své výroby). Bohužel se tato skutečnost dostatečně veřejně nepublikuje.
Nicméně při rozboru chyb je evidentní, že právě tento mezičlánek přípravy (tj. zpracování podrobné výrobní a montážní dokumentace) může být příčinou řady problémů, později často těžko napravitelných. Bohužel je zde personální obsazení orientováno spíše na znalost počítačového zpracovávání dat a stavební vzdělání je zastoupeno u těchto lidí velmi zřídka a v nedostatečné podobě. Mezi zásadní chyby a vady v tomto kroku celého výrobního procesu patří:
- špatné řešení připojování spáry z hlediska splnění celé řady požadavků (kotvení - zejména způsob a proveditelnost, protihlukové opatření ve spáře její správná skladba, difusní uzávěry, utěsnění vůči dešťové vodě - hnané větrem, poloha rámu vůči zdivu obvodového pláště, detaily v napojení na oplechování apod.)
 Obr. 5 Různé formy, principy a způsoby provedení vnitřní difuzní uzávěry |
 Obr. 6 Různé způsoby a formy utěsnění vnější připojovací spáry k fasádě |
- neřešení systémového připojení, vazby a doplňkové prvky, které nemají charakter "oken", ale provádějí se současně; jedná se zejména o provádění sanací panelových domů a jejich nestandartní prvky (např. meziokenní dílce, lehké lodžiové stěny apod.); zde je nezbytně nutná celá řada dalších stavebně-technických odborných znalostí (od tepelně-technických parametrů přes statické až po znalosti zásad montovaných staveb); největším problémem je ponechání "dořešení" detailu na montážníky, kteří nejen že nemají tyto znalosti, ale navíc jsou pod tlakem času (obydlená bytová jednotka musí být večer uzavřena). Právě systémové detaily by měly být hlavním požadavkem na tuto přípravnou složku u výrobců.
- velice častá necitlivost při přípravě oken z hlediska proporcí, zejména pro starší, tradiční zástavbu; přitom systémy plastových profilů u hlavních výrobců disponují štíhlými druhy profilů (výrazně štíhlejšími než u lepených dřevěných Europrofilů) a je pouze na erudovanosti konstruktéra u výrobce, aby dokázal takovou "repliku" projektovat. Bohužel, ten častý jev náhrady okna dvoukřídlého s nadsvětlíkem oknem jednokřídlým naděleného meziokenní příčkou patří k tomu největšímu barbarství na krásných fasádách starých domů, k vytváření negativního názoru a odborně-společenské averze vůči plastovým náhradám špaletových oken. Pokud jsou navíc použity standardní kombinace rám/křídlo s ohromnou masou plastu, pak ... Přitom lze navrhovat poměrně dokonalá okna, která jsou svými proporcemi někdy štíhlejší, než předloha. Jednoznačná chyba a absence odbornosti je na straně přípravy, i když je nutno přiznat častý tlak investora ve smyslu "co nejlevnější".
- řešení splnění kontroverzních požadavků na výplně (například výrazný požadavek na akustický útlum a přitom zajištění infiltrace; zajištění infiltrace a povrchových teplot atd.); to vyžaduje opět řešení ostění, části pod parapetem z hlediska tepelných mostů; zároveň musí disponovat zpracovaný systém řadou technických prvků a deklarovaných parametru; zcela jistě u protihlukových opatření běžná konstrukce okna (zejména dovezeného) nevyhoví, pokud pasivní zajištění výměny vzduchu je alibisticky dokladováno nastavením tzv. čtvrté polohy kliky.
- členění prosklené plochy ve vztahu a omezení max. velikostí křidel ke statice; podcenění, ba záměrné "úsporné" opatření (které navíc není jednoduché rozkrýt) v použití jiné, slabší a tudíž levnější ocelové výztuže vede při užívání k trvalým a téměř neodstranitelným vadám. U barevných profilů jsou tato velikostní omezení výraznější než u bílých profilů, navíc vyžadují převážně použití výztuže tl. 2 mm. To vede k často slýchaným poznámkám typu - okno je měkké, kroutí se jako papír apod.
- příprava musí zcela jasně definovat dilatační roviny u rozsáhlejších ploch, případně pásových oken; tento jasný požadavek musí korespondovat ve vazbě na ostatní konstrukce stavby (modulové nosné členění, vlastní dilatace stavby, dělení oplechování, apod.)
- při sestavě velkých elementů např. prosklených výkladců, rozsáhlejších stěn je nutné provést vyztužení spojů v souladu s předpisy pro zatížení větrem a z hlediska bezpečnosti užívání ( zajistit max. přípustný průhyb pro sklo 1/300 l ). Tzn. Použít výztužný prvek vyhovující daným požadavkům a tento prvek musí být zakotven do nosné konstrukce stavby, což je prováděno velice zřídka.
Obr. 7 Příklad umístění nosných podložek pro přenesení vlastní hmotnosti elementu do nosné konstrukce,
nutnost provedení ukotvení výztužného spojovacího prvku dvou elementů
ba) vady a chyby z vlastního provádění montáže
Pro přesné a jasné provádění montáží jednotlivých elementů platí směrnice, která je společná pro veškeré materiálové provedení (plast, dřevo, hliník). V roce 2004 zpracoval Cech německých firem, které provádějí montáže a vyrábějí okna, příručku pro zásady provádění. Jsou v ní shrnuty téměř veškeré situace a varianty, které mohou na stavbách nastat. Samozřejmě, že podchycuje všechny etapy procesu - od projektování, přípravy, výroby, ale zejména se koncentruje na proces vlastního provádění na stavbách. V poslední době je v ČR právě tato oblast silně poddimenzována. Rozumějme jak kapacitou, tak profesní odborností. V důsledku nárůstu poptávky jsou dodavatelské firmy často dotlačeny k nestandardním řešením, kdy zaměstnají neprověřené a zpravidla neprofesionální uskupení lidí, kteří v tomto oboru nemají nejen základní znalosti, ale ani vybavení. Zcela jistě "montážník" s jednou vrtačkou a starou stopětkou bude levný, ale také často bez základních vědomostí a potřebného vybavení. Přitom právě poslední závěrečná operace vlastního osazování oken do stavby způsobuje řadu komplikací a vad, které plynou nejen z neodbornosti. Práce jsou prováděny ve spěchu, odbyté, přímo odfláknuté. V souhrnu se zde navíc projeví veškeré chyby z předchozích etap projektování a přípravy. Tragickým omylem a naivitou je domnívat se, že se "to" na stavbě "nějak vyřeší". Opak je totiž pravdou, stačí nedodržení několika základní zásad:
- Musí být přesně stanoveny kotvicí body po celém obvodu výplně, jejich maximální vzdálenosti, min. odstupové vzdálenosti od rohů a spojů. Zejména je důležitý správně zvolený druh kotvicího materiálu (například do voštinového zdiva nelze použít napěťové kotvy - tzv.duble, je třeba dodržet odstupové vzdálenosti od okraje betonové konstrukce apod.). Pro jednotlivé materiály jsou vhodné různé kotvicí prostředky (např. chemické kotvy pro beznapěťové kotvení v lehčených materiálech).
Obr. 8 Rozmístění kotevních bodů po obvodě prosklené výplně
- Kotvení pomocí kotev musí být provedeno i v oblasti parapetní části okna, což v mnoha případech není prováděno. Přitom provrtání rámu ve spodní části okna je nežádoucí a lze ho provést pouze v krajním případě, kdy byly ostatní možnosti již vyčerpány.
- Spáry musí být v patřičných šířkách (od 10 do 30 mm a velice pečlivě vyplněny montážní pěnou). Pěna není kotvicí prostředek. V případě složitějších spár podle projektové dokumentace musí být vyplnění prováděno pečlivě - jedná se např. o specielní kompriband-pásky z titulu zvýšeného útlumu hluku (často drahé protihlukové opatření na vlastním elementu je degradováno chybně provedenou spárou - z hlediska protihlukového je od požadavku 37 dB třeba řešit též spáru). Spáry se musí řešit z řady dalších hledisek, např. u meziokenních dílců na pozici požárních pásů, a to z hlediska utěsnění proti prohoření spárou - podotýkám, že pro tyto práce musí mít pracovníci zvláštní osvědčení.
- Nedodržení rovinnosti v ploše osazeného rámu, exaktní proměření úhlopříček a pravoúhlosti; okenní dílce musí být opatřeny pevnými podložkami, které trvale přenášejí zatížení od vlastní váhy prvku a dalších sil. V žádném případě nesmí zůstávat v osazovací spáře podložky dřevěné, nýbrž na bázi např. plastu.
- Ostění musí být zbaveno prachu a navlhčeno, jinak se montážní pěna od ostění separuje.
- Z vnější strany musí být spára dokonale systémově utěsněna proti dešťové vodě, jedná se hlavně o svislé spáry a zejména veškeré detaily u parapetního plechu. Tady tuny silikonu nic neřeší!
- všechny konstrukce ve styku s čistou podlahou (prosklené stěny, balkónové a vchodové dveře...) musí být v oblasti podlahy doplněny o vhodné rozšiřovací profily. Celá konstrukce musí být podle předpisu montážní firmou opět zakotvena, nelze tyto stěny ponechat ve vzduchu na cihlách.
Veškeré tyto a další montážní úkony vyžadují patřičnou odbornost, zkušenost a zejména pečlivost. Spěch je jedna z hlavních příčin nekvalitních výsledků práce. Profesionální montážní firmy zpravidla disponují skříňovými dodávkami s patřičným, profesionálním vybavením. Zvládají i jiné práce, jako např. sádrokartonářské, provádění zateplovacích prací, mají oprávnění montovat požárně dělicí konstrukce apod. Určitě takové montážní firmy nebudou patřit na první pohled k nejlevnějším, ale mnozí investoři se již přesvědčili o opaku.
Závěrem mi dovolte poznamenat, že v České republice existuje celá řada špičkových projektových ateliérů, kterým takovéto detaily nečiní žádné potíže, ba naopak, jsou vyhledávány právě pro svoji specializaci pro konstrukce obvodových plášťů. Existuje řada výrobních firem v oblasti výplní stavebních otvorů, které disponují špičkovými konstruktéry v přípravě a zvládají velice náročná zadání. Existují montážní firmy, které s hrdostí mohou ukazovat mnoho úspěšných a technicky zdařilých montáží s precizně a čistě odvedenými detaily. Bohužel, tato část dle mého názoru nepřevažuje. Dosažení těchto úrovní zpravidla vyžaduje neustálé zdokonalování se a snaha stále se vzdělávat a studovat nové trendy a poznatky.Věřím, že s průběhem času tato skupina převáží.
Poznámka lektora <1>: Pokud není zajištěn přímý regulovaný přívod vzduchu k plynovému spotřebiči. Což je nejlepší způsob z hlediska bezpečnosti a nízké energetické náročnosti.
Poznámka lektora <2>: Z energetického akustického hlediska však obvykle bývá výhodnějším řešením zachování dvojité (špaletové) koncepce oken, s dvojsklem vně.
Firma REHAU nabízí prémiová řešení na bázi polymerů. Pro oblast TZB dodáváme podlahové a stěnové vytápění/chlazení – trubky a technika spojování, systémové desky, regulace, rozdělovače; rozvody studené a teplé vody - instalace pitné vody, odhlučněná ...
