Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
zateplení
financování oprav
rekonstrukci kotelny
čistou fasádu
Zjisti více
První on-line konference portálu TZB-info
Rekonstrukce a provoz bytových domů
středa 9.12.2020od 10:00 hod.
Registrovat se
Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Bytová družstva se chystají na implementaci směrnice o energetické účinnosti

Na konci roku 2018 schválil Evropský parlament novelu směrnice o energetické účinnosti (č. 2018/2002). Do roku 2030 by se tak měla energetická účinnost v EU zvýšit o 32,5 % oproti předpokládaným scénářům s výhledem dalšího zvyšování energetické účinnosti v budoucnu. K implementaci směrnice do právních řádů členských států muselo dojít z části do 25. června 2020 a z části do 25. října 2020.

Svaz českých a moravských bytových družstev předpokládá, že termín nebude ze strany České republiky s nejvyšší pravděpodobností dodržen. Správci bytového fondu tak čekají na to, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou požadavky směrnice přeneseny do naší legislativy. Teprve poté mohou zodpovědně rozhodnout navazujících opatřeních.

Měřiče s dálkovým odečtem a častější vyúčtování

Novela směrnice o energetické účinnosti se v případě fungování bytových družstev dotkne především v oblasti měření dodaného tepla a teplé vody. Směrnice ukládá, aby s účinností od 25. října 2020 byly instalovány již pouze dálkově odečitatelné měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů. Stávající měřiče a indikátory, které nejsou dálkově odečitatelné, musí být nahrazeny dálkově odečitatelnými do 1. ledna 2027. „Ve věci povinnosti instalace dálkově odečitatelných měřičů či indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění v podmínkách velkých bytových družstev a správců bytového fondu je tento trend již nastaven, a i bez ohledu na povinnost danou zákonem budou ve většině případů tyto dálkově odečitatelné technologie nahrazovat technologie původní,” říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Dojde také ke zrušení, případně změně měrných ukazatelů tepla, chlazení a teplé užitkové vody. Konečným uživatelům budou zároveň stanoveny nové termíny a četnost informací o spotřebě. Na základě změn budou nově probíhat čtvrtletně, od roku 2022 poté měsíčně. Základní požadavek je na informování nejméně dvakrát ročně a na požadavek konečných spotřebitelů čtyřikrát za rok. Při zavedení modernějších způsobů odečtu v dalších letech se předpokládá ještě častější informování, až jednou měsíčně. Změny se dotknou i vyúčtování, do kterého přibudou nové informační povinnosti. Toto vyúčtování bude navíc zpřístupněno a doručeno konečným uživatelům.

Přesnější údaje o spotřebě

Dálkový odečet energií je levnější, přesnější, a umožňuje domácnostem lépe sledovat jejich reálnou spotřebu. Bytová družstva budou mít navíc pod kontrolou snahy o nelegální ovlivnění vodoměrů, kdy moderní zařízení rozúčtovatele na dálku upozorní. Výhodou měřičů vybavených modulem pro rádiovou komunikaci, je možnost odečítat několik různých typů měřičů, například vodoměry a indikátory topných nákladů, aniž by bylo nutné vstoupit do bytu. Bezdrátová standardizovaná komunikace a častější odečty umožní zahrnout data z indikátorů topných nákladů do systémů takzvaného chytrého měření, a sledovat tak aktuální spotřebu vody a energií na webu.

Bude nový systém nákladově efektivní?

Směrnice sama stanoví, že dané povinnosti v případě požadavků na nákladovou efektivitu platí v případech, kdy jsou nové požadavky smysluplné, tzn., že jsou technicky proveditelné a nákladově efektivní. Povinnosti jsou však dány bez výjimky všem, tedy i v případě malých čtyř bytových domů, kde si správu, včetně rozúčtování služeb, provádí samostatně. Ze zkušeností s uživateli bytů se pracovníci družstev zároveň skepticky vyjadřují k předpokladu, že se chování uživatelů bytů ve věci spotřeby teplé vody a tepla na vytápění bude výraznějším způsobem řídit dle průběžných (měsíčních) informací o aktuálních spotřebách. „Na jednu stranu vidíme zřejmé provozní náklady, které bude nezbytné vynakládat v průběhu roku na zajištění ‚informačního systému‘, na straně druhé však nejsou žádné očekávatelné finanční úspory, které by související náklady zdůvodnily. Tato průběžná informovanost bude zcela jistě ‚rozúčtovatelskými‘‎firmami zpoplatněna. Dle našeho stanoviska je proto vhodné, aby naše legislativa vydefinovala způsob posouzení nákladové efektivity a smysluplnosti provedení požadovaných opatření,” uzavírá Martin Hanák.