Kemp s kanadským nádechem – sruby svépomocí

Sen a cesta k jeho uskutečnění

„Cílem bylo vytvořit kemp, a myslíme si, že každý kemp by měl mít styl, osobitý výraz. Hledali jsme zároveň variantu, jaká by se do této lokality hodila,“ řekl v úvodu rozhovoru stavebník a vyučený tesař Ivan Lokvenc. Lokalita je bez návaznosti na jakoukoli zástavbu, nejbližší obec je přes kilometr vzdálená přes pole, město téměř tři kilometry, pozemek leží u čisté části přehradní nádrže Rozkoš. „Do této divočiny jsme hledali nějaký druh stavby, jaký by sem zapadl. Srub se nám jevil z mnoha možností jako přírodě nejbližší způsob staveb.“ Při rozhodnutí postavit si srub, ať už jako rodinný dům či celý kemp je však potřeba mít dle pana Ivana Lokvence na paměti základní pravidla, se kterými nezbývá než souhlasit: Srubová stavba ač je sama o sobě krásná, nehodí se do každé lokality, je to stavba určená do přírody a uprostřed běžné zástavby vypadá nepřirozeně. A také, že srub není vhodný pro každého. Dřevo je přírodní materiál, který neustále pracuje. Srubový dům je pro lidi přesvědčené, že o majetek, který jím slouží, je také odpovědné se starat.

Myšlenka vybudovat kemp s kanadským nádechem vznikl v roce 2003 až 2004. V té době však u nás bylo pramálo informací o srubech i stavbách ze dřeva všeobecně. Několik málo publikací v češtině a těžko dostupné zahraniční publikace nepodaly dostatek informací k zahájení stavby. To přineslo až zaměstnání ve firmě Haniš - srubové domy s. r. o. kde bylo možno se naučit potřebné technologické postupy. Firma však provádí stavbu v halách a po převozu dům montuje na místě. Pro účely výstavby kempu bylo nutné upravit některé stavební postupy tak, aby veškeré procesy proběhly na místě bez technologického zázemí haly.

Jak postavím srub

Základem je sehnat vhodný materiál. Kmeny na stavbu je potřeba rovné a dlouhé. Typem dřeva je smrk. Kmeny se seřadí, vytřídí a srovnají podle účelu kam, který bude vhodné zabudovat. Důležité je, aby srub vznikal ze dřeva čerstvého. Traduje se zimní těžba, avšak dle zkušeností v případě naskladnění velkého množství dřeva ze zimy se s následně vyschlým dřevem již v létě pracuje obtížně. První problém je důkladné odkornění, které při mokrém dříví jde dělat i ručně pořízem (což na dva objekty také Ivan Lokvenc s rodinou dělali, na novějších bylo odkornění provedeno již pomocí techniky). Dalším problémem při vyschlém dřevu je jeho samotné zpracování. Dřevo je tvrdé nepoddajné a jakékoli zářezy jsou velmi obtížné. Stavebník bral dřevo na stavbu z vlastního lesa, ten však již vytěžil a nyní dřevo kupuje od lesníků z Orlických hor.

Po provedení základů, které je možné provést i jako patky ale není to běžné, je provedena hydroizolace. Dle požadavků je také možno vytvořit kamennou podezdívku. Následně začne skladba samotných stěn. K tomu je za potřebí motorová pila, úhlová bruska a autojeřáb - jediné přístroje potřebné pro hrubou stavbu. Aby se vyrovnala tvarová sbíhavost kmenů, kladou se vždy sudé a liché řady v opačném směru. Stropy, sloupky i konstrukce krovu, stejně jako například zábradlí jsou tvořeny z kulatiny tak, aby charakter stavby byl co nejvíce přírodní a byla znatelná ruční práce. Stejně tak prkna na záklop jsou použity jako překládané, bez rovných hran. S tím je potřeba počítat při tvorbě ploch, které je nutno mít rovné, například podlahy v patře. Je nutné počítat s vyrovnáním, výřezy pro rošt a osazení záklopů stropů, nezávislý vyrovnaný rošt pro sádrokartony v podkroví atd.

Střecha koresponduje s touhou zachovat přírodní charakter stavby. Zelená skladba střechy s 10 - 15 cm hlíny je tradiční a lze se o ní běžně dočíst. Jako travní semeno byl původně použit kostřav ovčí ale po zkušenostech ze zimních období, kdy se na osluněných stranách sníh stáhl, a slunce během zimy trávu vypálilo, osázel stavebník na tyto plochy rozchodníky a s těmi již problémy nejsou. Navíc se sami rychle množí, takže sazenic není potřeba mnoho.

Zelená střecha, dřevěné masivní stěny, skladba podlahy (v přízemí půdovka) i kamenem obložený robusní komín zajišťuje příjemné vnitřní klima a při návštěvě v parném letním dnu byl uvnitř pěkný chládek i v podkroví.

Instalace jsou vedeny povětšinou v podlahách a ve stropech, k vyvedení vypínačů a zásuvek se využívají buď vyfrézované drážky pro dveře či je potřeba na zásuvku myslet již předem nebo schovat za předstěnu - zkrátka vždy podle momentální situace - například na lavičky po obvodu místnosti restaurace se dají chytře vyuít pro vedení elektrických kabelů. Stoupací potrubí kanalizace je umístěno do rohů pokud možno podřadnějších prostor a zakryto za předstěnou - samozřejmě dřevěnou. Zásobování vodou je z vlastního vrtu, který si kvůli zamrzání nechal stavebník udělat přímo v objektu budoucího hostince.

Velkou pozornost je nutné věnovat důsledné dilataci všech nezávislých konstrukcí. Srubové stěny se vlivem sesychání dřeva a dotvarováním sesedne dle pozorování až o 8 cm na jeden metr výšky stěny, to znamená až o 20 cm na jedno podlaží. Typickým příkladem konstrukcí jaké je třeba dilatovat, je komín, okna a dveře, ale i kanalizace, která je na části použitá jako pružná. U sádrokartonů se stane, že popraskají především spoje s dřevěnou stěnou, stavba se však po sednutí již příliš nehýbe a proto postačí praskliny po čase jednou opravit a následně se již netvoří. Okna a dveře se vsazují do samostatných rámů, které jsou volně uloženy na bocích do drážek, u horního okraje je nutné nechat volnou mezeru vyplněnou stlačitelnou tepelnou izolací překrytou lištou. Na sedání je nutné pamatovat také při tvorbě schodiště a jeho výrobu ponechat až na pozdější fázi výstavby. Pokud v konstrukci přízemí se sroubenými stěnami použijeme svislý sloupek, může nastat problém, že stěny se seschnou a sesednou, avšak svislý sloup nikoli a pak je nutné myslet na zajištění aretace. Lepší je, se však těmto nepřirozenostem vyhnout.

Zdůrazněným požadavkem je nespěchat na stavbu. Jak bylo řečeno srub je pro lidi odpovědné a zároveň trpělivé a nechat stavbu alespoň jednu zimu vymrznout je nutností. V případě, že se tak nestane a na jaře a v létě postavený srub na zimu uzavřeme a zatopíme v něm, dřevo se uvnitř ohřeje a rychle vysuší. Zatímco na povrchu z exteriéru bude zůstávat kmen studený a vlhký, stěny se zkroutí, rozeschnou se spoje, objeví se velké výsušné trhliny, krásný a kvalitní dům se tak snadno naprosto zničí.

Povrchové úpravy jsou dělány před zahájením montáže impregnací proti škůdcům a po jejím dokončení zabarvující nátěr. Nejdůležitější ochranou je však ochrana konstrukční s dostatečnými přesahy střech, jaké se k takovémuto druhu stavby hodí. Díky přesahům střech jsou na objektu i dřevěné venkovní parapety, bez laku a i po několikátém roce nepoškozené.

Kemp nejsou jen stavby

Z rozhovoru se stavebníkem bylo jasné, že zná své cíle i to, jak jich dosáhnout a práce ho baví, proto nechce projekt uspěchat. V současné době stojí na pozemku o rozloze 2,5 ha dva velké objekty velikosti rodinného domu a řada drobnějších. Veškerá výstavba probíhá svépomocí, současně za financování z vlastních zdrojů, proto by se někomu mohlo zdát, že projekt trvá příliš dlouho. Dle stavebníka je to však krásná práce, s jasným cílem, který se pomalu ale jistě daří naplňovat. Z díla dýchá kouzlo ruční práce a pečlivost řemesla s jakou je stavba dělána.

V kempu na původně travnaté ploše je vysázeno velké množství stromů a keřů, které přirozeně dělí prostor a vytváří zákoutí pro karavany a stany tak, aby nerušily celkový ráz místa. Zeleň bylo možno díky promyšlenosti projektu vysázet již před léty a díky tomu se za dobu výstavby ze sazenic stávají slušné stromy. Součástí kempu je i malý les. To vše v době uvedení do provozu jistě vytvoří příjemné a přirozené prostředí.

Veškerou idylu doplňují tři psi a koně, které na pozemku Ivan Lokvenc chová. Celý prostor působí jako romantická kanadská usedlost. Dobře dostupná a zároveň klidná lokalita vzdálená od města, u vodní nádrže hojně využívanou pro vodní sporty, se stylovou výstavbou a šetrným přístupem k místu dává tomuto odvážnému projektu velký potenciál.

Obr. 1 - Skládání kmenů prvního podlaží, vpředu připravený kmen pro strop se zářezy

Obr. 2 - Viditelné očíslované kmeny, vyfrézované drážky pro okna

Obr. 3 - Skladba krovu, veškeré prvky z kulatin

Obr. 4 - Detail osazení krokví, seříznutí kmenů do šikminy

Obr. 5 - Nechat stavbu vymrznout a sednout je nutnost

Obr. 6 - Kanalizace

Obr. 7 - Dokončený srub, osázená střecha

Obr. 8 - Idylická atmosféra panuje, i když je kemp zatím staveništěm

Obr. 9 - Interiér podkroví se stylovým, vlastnoručně vyrobeným nábytkem

Obr. 10 - Na pozemku je složen materiál rozestavěné stavby i stavby hotové včetně zahradních úprav