Dřevostavby a voda

Voda je odvěký přítel člověka i jeden z jeho hlavních nepřátel. Tato zázračná tekutina nás doprovází doslova na každém kroku. Pokud se její síla obrátí proti nám, platí pro ni pravidlo stejné jako pro oheň: voda je dobrý sluha, ale špatný pán...

Každý člověk se ve svém životě setkal se dřevem. Je to jeden z úžasných materiálů, které tu vždy byly, jsou a vždy budou. Většina z nás od sebe nerozezná jednotlivé druhy dřeva, ale známe jednu zásadu: dřevo a voda nejsou kamarádi. V této zásadě se skrývá řada oprávněných důvodů, nicméně ve skutečnosti to není tak jednoduché a černobílé, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Že se dřevo nemá rádo s vodou, je obecně známý fakt. Jde však spíše o to, jak šikovně zabránit jejich přímému styku. Pak totiž nic nebrání tomu, aby se z obou stali těsní, vzájemně se respektující sousedé

Abychom mohli vztah vody a dřeva rozklíčovat, musíme lépe poznat druh dřeva, o který se nám jedná především. Zatímco dub dokáže vydržet na suchu stovky let a pod vodou prakticky neomezeně dlouhou dobu, jiné dřeviny s tím mají větší problémy. Dřevinou, která nás bude v tomto ohledu zajímat, je především smrk a zmíníme se i o modřínu.

Smrkové dřevo je u nás díky výhodnému poměru ceny a vlastností nejrozšířenější stavební dřevinou. Je poměrně lehké, pružné a snadno zpracovatelné, dobře se lepí. V ideálně suchých podmínkách je trvanlivé, ve vlhku rychle hnije. Oproti tomu modřín je prosycen velkým množstvím pryskyřice a právě díky ní velmi dobře odolává střídání suchého a vlhkého prostředí. Mimochodem - právě proto je velmi vhodný jako například fasádní obkladový prvek.

Proč vlastně dřevu vlhkost škodí?

Důvodů je hned několik. Jedním z nich je skutečnost, že dřevokazný hmyz a houby napadají dřevo s určitým poměrem vlhkosti. Odborná literatura uvádí, že dřevo, jehož vlhkost je trvale nižší než 18 procent, nebývá napadeno dřevokaznými houbami. Stejně tak dřevo, jehož vlhkost je trvale nižší než 10 procent, nebývá napadeno dřevokazným hmyzem. Dalším důvodem je pracování dřeva při změně vlhkosti. Dřevo při přijímání vlhkosti bobtná, zatímco při snižování vlhkosti se sesychá. Častým střídáním těchto procesů vznikají ve dřevě trhliny, které mohou být nežádoucím prvkem pohledové kvality. Přestože trhliny nemají ve většině případů výrazný vliv na pevnost dřevěných prvků, může se u prvků vystavených povětrnosti v těchto trhlinách zadržovat voda. Tím se prodlužuje doba opětovného vysušení a mohou tak vznikat podmínky vhodné pro napadení biologickými škůdci. Povrch dřeva narušený trhlinami může usnadnit napadení dřevokazným hmyzem.

Proč stavět ze dřeva, když je dřevo ohrožováno těmito vlivy vlhkosti?

Odpověď je jednoduchá: protože víme, jak na to. Díky poznání vlastností dřeva a jeho potenciálních nepřátel dnes dokážeme navrhovat a realizovat takové stavby, které si s těmito hrozbami poradí. Nejdůležitějším pravidlem, které znali dokonale již naši předci, je poučka: voda dovnitř, voda ven. To znamená, že pokud umístíme dřevěnou konstrukci do exteriéru, musíme zajistit, aby dešťová voda mohla přirozeně ze dřeva odtékat a v žádném detailu se nezadržovala. Obdobně je tomu při kondenzaci vlhkosti uvnitř stěny, kde musíme zajistit, aby vzniklá vlhkost mohla difuzí přirozeně odcházet pryč. Pokud budeme respektovat tato pravidla, dokáže dřevěná stavba splnit veškerá očekávání týkající se její životnosti. Tato pravidla zná a respektuje každá kvalitní projekční a realizační firma. Přesněji řečeno, každá dobrá firma.

Přestože jsou na našem trhu k dispozici kvalitní, mladé i časem prověřené společnosti, šíří se mezi laiky i některými "odborníky" řada mýtů a pověr...

Mýtus: Když přijde povodeň, mají dřevostavby výhodu v tom, že je proud vody nezboří, ale jen odplaví někam po proudu. Až voda opadne, je možné domek zase vrátit na své místo...

Ani dešťová voda nemůže dřevostavbám nijak uškodit, odvedeme-li ji vždy pryč od dřevěných částí a zabráníme jejímu vzlínání konstrukcemi

Skutečnost: Patrně i malé dítě se této fámě vysměje a je to dobře. Povodeň nebo záplava je pohroma pro jakoukoliv stavbu a jakýkoliv život v napadené oblasti. Dřevostavby jsou velmi stabilní a odolné konstrukce, které dokáží odolat i dvoumetrové proudící vodě. Pokud však proudící voda dosáhne takové síly a výšky, kterou již objekt nedokáže přenést, ztratí dům svoji stabilitu a zhroutí se. V této fázi povodně však již obyvatelé domu přítomni samozřejmě nejsou. V případě, že dřevostavba ustojí nápor proudění velké vody, je zpravidla vyhráno. To se bohužel nedá říci o některých jiných stavebních technologiích, které vlivem enormní absorpce vlhkosti mohou ztratit svoji pevnost až s určitým časovým odstupem. V takových případech je často jediným řešením řízená demolice, aby ke zborcení nedošlo v neočekávaný okamžik.

Mýtus: Dřevostavba je po povodních na odpis. Vše shnije a jediným řešením je demolice.

Skutečnost: V případě zasažení povodní mají naopak dřevostavby několik zásadních výhod. Jednou z nich je sendvičová konstrukce. Ať již sendvič vynalezl John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche, nebo Jim Delligatti z McDonald´s, důležitý je jeho princip spočívající v několika vrstvách. Moderní montované dřevostavby se skládají z několika vrstev, z nichž každá plní specifickou funkci. Jednou z nejdůležitějších zásad je pravidlo "difuzní otevřenosti". To znamená, že jednotlivé vrstvy skladeb stěn nebo střech by měly být seřazeny v určitém pořadí. Uvnitř stavby jsou vhodné vrstvy, které vytvářejí prostupu vlhkosti určitou bariéru. Naopak skladby směrem k exteriéru by měly umožňovat stále snazší prostup vlhkosti. Stavební technologie respektující toto pravidlo mají nejlepší předpoklady pro přirozené a velmi rychlé vysušení celé stavby.

Proč by nebylo možné stavět v záplavovém území dřevostavby? Projekt Futura Freestyle je navržen pro realizaci z velkoformátových panelů z masivního dřeva a díky svému založení na pilotách dům vlastně dodržuje zásadu každé záplavy: nechat vodu přirozeně protékat a nestavět jí do cesty překážky. V tomto případě se může hladina potoka bez problémů vystoupat z koryta a dům nijak neohrozí (Vizualizace Prodesi | Domesi)

V každém případě je nezbytné, aby stavba zasažená povodní byla prověřena odborníky, kteří ověří statiku domu a zhodnotí případná poškození. V průběhu vysoušení je rovněž nutný dohled odborníků, kteří jsou schopni odhalit hrozící napadení biologickými škůdci.

Mýtus: V dřevostavbě stačí, aby někde začalo téct vodovodní potrubí, a než se na to přijde, je stavba na odpis.

Skutečnost: Kapající potrubí je noční můrou každého instalatéra a stavitele bez ohledu na technologii stavění. Zatímco prasklé akvárium nebo přetečená vana by mohly být také jistým druhem ohrožení stavby, drobný defekt, který se projeví až po určité době, je v mnoha ohledech nebezpečnější. Je to proto, že kapající potrubí působí pomalu a není nijak znát do té doby, dokud se neprojeví například skvrnou na vnitřní části obložení. Tomuto ohrožení můžeme předejít pouze volbou zručného instalatéra a kvalitního materiálu vodovodu. I přesto se však může projevit určitá vada materiálu. Stavebník může toto nebezpečí minimalizovat volbou vhodného konstrukčního systému respektive dodavatele, který nabízí například konstrukci stěny s instalační předstěnou. Taková instalační předstěna je vlastně tenká, miniaturní stěna přisazená ze strany interiéru k obvodové stěně. V této předstěně vzniká prostor (instalační rovina) pro rozvedení různých sítí, vedení a potrubí, aniž by tyto inženýrské prvky porušovaly hlavní konstrukci stěn. Defekt vzniklý v této rovině se projeví mnohem dříve než uvnitř hlavní konstrukce stěny a je také velmi snadno dostupný pro provedení jeho opravy.

Výhodou dřevostaveb je skutečnost, že většina prvků a konstrukcí může být v případě poškození relativně snadno a rychle vyměněná. Proto není důvod obávat se demolice stavby v případě lokálního poškození objektu.

Když už přijde velká voda...
6 dobrých rad pro minimalizaci škod při povodni

1. V co nejkratší době po opadnutí vody kompletně vykliďte prostory zasažené vodou. Strhejte tapety, odstraňte koberce, rozeberte plovoucí podlahy a případně tapety, nasákavé podlahové krytiny a nasákavé součásti podlahových konstrukcí. Ukliďte bahno a prostor vydesinfikujte.
2. Po konzultaci s odborníkem nebo firmou, která vaši dřevostavbu stavěla, sejměte vnitřní plášť obvodových stěn a jeden plášť příček. Pak vyjměte nasákavou tepelnou izolaci, později ji nahradíte novou.
3. Intenzivně větrejte a použijte vysoušeče. Řádově za několik týdnů dřevostavba vyschne (u zděného domu se jedná řádově o měsíce).
4. Jakmile vlhkost dřevěných dílů klesne pod 20 procent, může se začít s opravami.
5. Čím rychleji začnete po povodni s úklidovými pracemi, větráním a vysušováním, tím menší je riziko vzniku plísní. Mokrý dům rozhodně neuzavírejte a nenechávejte sanaci například na jaro!
6. Často vytýkaná špatná stabilita dřevostaveb souvisí s rekreačními stavbami. Chatky a domky často nejsou vůbec nebo jen špatně připevněny k základové desce, proto mohou "uplavat po vodě". Moderních dřevostaveb se tento problém vůbec netýká!