Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Větší než malé množství pokroku v mezích zákona

Domy by se během jednoho desetiletí měly zcela změnit. Měly by nejen spořit energii, ale také ji vyrábět. A s jejich stavbou musejí začít i Češi.

I když většina revolucí přichází překvapivě, ve stavebnictví se chystá jedna s přesně daným datem. Od prvního ledna roku 2020 by všechny nové budovy v EU měly být stavěny jako „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Objekty státní správy stejnému pravidlu podléhají už od roku 2019.

Je to radikální změna stávající praxe. Ale pozornost se jí zatím příliš nevěnuje. Z České republiky jako by konec druhé dekády 21. století nebyl v dohledu.

Šetrná „dvacátá“

Zatím energii město jenom spotřebovává, brzy by si ji mělo i vyrábět. Jak to zvládneme?
Zatím energii město jenom spotřebovává, brzy by si ji mělo i vyrábět. Jak to zvládneme?

Předpis přitom stavitele i uživatele zřejmě bude nutit k hledání nových postupů a způsobů uvažování o domech. Například co se týče domů jako zdrojů energie. Nové kritérium totiž neznamená, že by domy měly být jenom úsporné. Splní ho i budovy, které hodně spotřebují, ale přitom stejné množství energie vyrobí.

Střechy a brzy podle všeho i fasády nových budov zřejmě ovládne fotovoltaika.
Střechy a brzy podle všeho i fasády nových budov zřejmě ovládne fotovoltaika.

Střechy a brzy podle všeho i fasády nových budov zřejmě ovládne fotovoltaika. Energie ze Slunce je nejvýznamnější kladnou položkou energetické bilance každé budovy. Častou součástí architektonických projektů se stanou zřejmě i „nádrže“ na energii od tepelné po elektrickou.

Některé se používají už dnes. Od „pouhého“ využití hmoty stavby k zadržování a postupnému uvolňování tepla v zimě a chladu v létě až po velké vodní zásobníky na teplou vodu. Energii v nich lze pomocí tepelných čerpadel dokonce použít i k výrobě elektřiny.

Pokud do deseti let dojde k výraznějšímu snížení cen akumulátorů, možná se dočkáme i domů „na baterky“. Zatím se sice zdá, že baterie budou v době, kdy směrnice vejde v platnost, stále ještě poměrně drahé. Ale podobné odhady bývají ošidné.

Nechci slevu zadarmo...

Také na straně úspor se musí hodně změnit. A v České republice to platí dvojnásob. Většina nově stavěných budov potřebuje ročně sto kilowatthodin energie na metr čtvereční. Nebo více. Nízkoenergetický dům by měl mít spotřebu maximálně poloviční a pasivní dům šestinovou.

Nasa
Nasa
Příkladem budovy, která by měla trvale vyrábět více energie, než spotřebuje je nyní dokončované sídlo NASA v Silicon Valley. V Čechách se opravdu dočkáme až po roce 2020?

Počet nízkoenergetických a pasivních domů v České republice odhadují odborníci na několik málo tisíc, pasivních je z nich jenom pár stovek.

Žádná výrazná změna přitom není na obzoru. Podíl nízkoenergetických jednotek na celkových loňských prodejích nových bytů činil zhruba tři procenta, uvádějí prodejci. Jen pro ilustraci: vůbec první pasivní kancelářská budova v České republice, kterou je Indoza v Ostravě, byla uvedena do provozu letos v létě.

Většina developerů vidí problém v ceně úsporných objektů, jež vyžadují nákladné technologické prvky navíc. Instaluje se do nich například větrání se zpětným získáváním (rekuperací) tepla. Odcházející vzduch v něm předá až dvě třetiny svého tepla studenému vzduchu zvenčí.

Vyšší cena spojená se zaváděním podobných technologií do budov odrazuje především ty, kdo o moderní technologie jinak mají největší zájem: mladé lidi. Ti při volbě hypotéky obvykle mívají nejhlouběji do kapsy.

Když pravá ruka neví, co dělá levá

U větších projektů, tedy administrativních či průmyslových budov, bývá problém podle znalců oboru trochu jiný. Někteří zadavatelé nových budov mají od začátku nevýhodu. Zakázku řídí a připravuje investiční oddělení, které se snaží srazit náklady na stavbu.

Po dokončení výstavby se ale o provoz budovy v rámci firmy obvykle stará jiné oddělení. Pokud se do přípravy zakázky nezapojí poměrně aktivně i toto „provozní“ oddělení, nemá úsporná budova šanci. Řešení generující úspory následně při provozu objektu bude investičně dražší než konvenční varianta a výběrem neprojde.

V případě developerských projektů zase developer často není současně provozovatelem budovy. Ti, kdo se o dům musí starat po jeho dokončení, tedy nemají v projektu tak velké slovo, aby mohli ovlivnit investice do úspor.

Každý podle své letory


Způsob našeho bydlení také asi projde změnami. Příkladem může být audit spotřeby v nízkoenergetickém (a také nízkonákladovém) domě v Sušici z roku 2003, provedený rok po dostavbě objektu. Uživatelům se v domě líbilo, jejich účty za energie byly přitom diametrálně odlišné.

Nájemníci, kteří se s domem sžili nejlépe, měli na svědomí pouhá tři procenta z celkových nákladů, byť bytů bylo v domě devět!

Jiní měli spotřebu čtyř- i vícenásobně vyšší. Nejvíce platila domácnost, kde klimatizace celý rok běžela na plný výkon a přitom se ještě větralo okny.

Závěr auditu byl předvídatelný. Autoři v první řadě navrhovali „školení“ nájemníků a poté nalezení nějakého způsobu, jak nájemníkům rychle a přesně ukázat, jaké jsou jejich aktuální náklady. Chytré měření a ovládání bude asi poslední velkou přísadou mixu technologií úsporných budov budoucnosti. Pozor, velmi blízké budoucnosti.

Siemens, s.r.o.
logo Siemens, s.r.o.

Systémy automatizovaného řízení budov, systémy řízení energetických systémů, systémy řízení kotelen a předávacích stanic CZT. Přístroje pro měřicí a regulační techniku, integrované systémy budov, konzultace, projekty, software, dodávky na klíč, projekty ...