Standard pasivního domu - konkrétní řešení globálního úkolu

Datum: 4.4.2010  |  Autor: Prof. Dr. Wolfgang Feist, Bauphysik; Universität Innsbruck und Passivhaus Institut Darmstadt  |  Zdroj: Centrum pasivního domu

Vědecky podložené důkazy vyzkoušené v praxi, které vypovídají o tom, že je stavebnictví schopno snížit energetickou spotřebu novostaveb a rekonstrukcí u starších budov na hodnoty nižší než 10 % současné průměrné spotřeby. Důkazem budiž příspěvky k Mezinárodním konferencím o pasivních domech a k 1. Konferenci o pasivních domech a výstavě 2009 ve městě Pécs.

1. Výchozí situace - věda

Klimatický výzkum.

Zpráva IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) (únor/květen 2007) dokazuje jednoznačné výsledky:

  • Klimatické změny postupují plnou silou; při postupu podle hesla "business as usual" se jejich důsledky na ekosystém, ekonomiku a životní podmínky lidstva projeví ještě v tomto stolení v takové míře, jaká nemá v historii obdoby.
  • Klimatické změny způsobuje působení člověka a hlavně energetické využívání fosilních paliv. Velikost budoucího dosahu klimatických změn závisí rozhodujícím způsobem na našich dalších emisích CO2 do zemské atmosféry.


Obr. 1 Přibývání obsahu CO2 v zemské atmosféře, zdroj: [Keeling, Whorf 2006], aktualizováno začátkem roku 2009

  • Nejhorší důsledky globálního oteplování, jako je celkové tání pevninských ledovců v Grónsku a na Antarktidě, se ještě dají odvrátit. To vyžaduje nicméně rozhodující snížení celosvětových emisí CO2 hluboce pod dnešní hodnoty tak, aby se oteplování snížilo na max. + 2 K pro globální průměrnou teplotu. Zpráva IPCC požaduje snížení emisí CO2 nejpozději od roku 2015 a dále celosvětové snížení na hodnoty z roku 1990 a to nejpozději do roku 2030.
Světová energetika.

Referenční scénář IEA (Internationale Energie Agentur) stojí v přímém protikladu k výše uvedeným nárokům ochrany klimatu. Budeme-li sdílet názor, že předpokladem sociálního a mírového rozvoje je zajištění důstojných podmínek k životu pro obyvatelstvo celého světa, tak dojdeme i bez masivní změny trendu k tomu, že v příštích 20 letech naroste spotřeba primární energie o více než 50 % dnešní spotřeby. Dosud se vycházelo z toho, že se převážná část této zvýšené spotřeby pokryje z podporovaných fosilních paliv (především z uhlí). Důsledkem by nebylo snížení, nýbrž enormní nárůst emisí CO2, což by zemi uvrhlo nebezpečným směrem s těžko předvídatelnými následky. IEA sama to formuluje následujícím způsobem:

"Současné globální trendy v dodávce a spotřebě energie jsou naprosto neudržitelné - ekologicky, ekonomicky, sociálně. Ještě stále máme čas změnit směr, kterým se ubíráme. Co je potřeba je nic menšího než energetická revoluce." [IEA 2008]


Obr. 2 Referenční scénář Mezinárodní agentury pro energii zobrazuje zvýšení spotřeby fosilních
paliv o téměř 50 % do roku 2030. To je v přímém rozporu s nároky, které stanovila IPCC pro
dosažení minimálního nezbytného omezení klimatických změn. IEA proto také požaduje globální
změnu celkového směřování.

Světová ekonomika.

Důležitost ochrany klimatu pro stabilitu světové ekonomiky vyzdvihnul A. Stern ve své studii pro britskou vládu. Tato zpráva jasně ukazuje, že největší rizika růstu a blahobytu nespočívají v nákladech na zavedení opatření ochrany klimatu, ale v zachovávání stávajícího kurzu se zvyšujícími se emisemi CO2.

Závěry z různých oblastí ekonomiky se dají shrnout do následujících bodů:

  • Celosvětové emise CO2 se musí v následujících desetiletích výrazně snížit: cílovou hodnotou je snížení o více než 50 % do přelomu století.
  • Snaha o dosažení blahobytu a spravedlivého celosvětového vývoje vede dnes nicméně ještě k výraznému zvýšení emisí způsobujících změny klimatu.
  • Škody, které nás v případě pokračování dosavadní nebezpečné činnosti očekávají, zastíní všechny dosavadní zkušenosti s ekologickými katastrofami. Utrpí zejména ekonomika a blahobyt lidské společnosti.

2. Výchozí situace - politika

Na politické úrovni získává úkol stále více na váze a to díky lepšímu stavu našich vědomostí. Současnost je nicméně stále ještě určována sporem mezi "klasickými politiky - ekonomy" a odbornými ministerstvy. Příčina se dá shrnout především do dvou bodů:

  • Určující ekonomické kruhy se dosud vážně nezabývaly použitelnými možnostmi trvale udržitelného ekonomického vývoje. Možnosti prostředků proto redukují pouze na taková opatření, která stojí na první pohled v rozporu s jejich zájmy. Z toho vychází velká část odmítavých postojů.
  • Časový horizont většiny ekonomicko-politických omezení je ještě stále omezený. To má rozmanité příčiny vycházející z přehnaného očekávání zisku až po špatné chápání rizika a rozhodnutí v rámci krátkých časových horizontů, za jejichž důsledky špičkoví manažeri odpovídají.

Obě námitky se dají trochu ovlivnit: Potřeba toho ovlivňování ještě zesílila během ekonomické krize 2008/2009. Také tato ekonomická krize má v zásadě ty stejné příčiny a vyžaduje podobná opatření. Mnohá opatření pro řešení problémů klimatu představují zároveň cenné příspěvky k jejímu zmírnění. Ekonomická krize nicméně znovu ukázala, že krátkodobá rozhodnutí (např. šrotovné) mohou přivodit další škody a to jak obyvatelstvu, tak i životnímu prostředí.

Pozitivní kroky vidíme dnes již na všech úrovních:

  • Zelená kniha evropského komisaře pro energetiku Piebalga učinila z efektivního využívání energie nejvyšší prioritu evropské energetické politiky. Uvádí se zde např. že "Komise navrhuje zajistit plánování takových aktivit, aby naše budovy v delším časovém horizontu mohly být označovány jako "domy s téměř nulovými emisemi", nazývané také "pasivní domy" [Piebalgs 2006].
  • Rakouská spolková vláda má v současnosti náskok na národní úrovni: u novostaveb požaduje spolu se spolkovými zeměmi standardy nízkoenergetických a pasivních domů. Od roku 2015 by se tedy měl v oblasti bytové výstavby podporovat velký nárůst objemu domů, které odpovídají "klimaticky aktivnímu standardu pasivního domu".
  • Na regionální úrovni došlo na mnoha místech k pochopení a realizaci principu "Mysli globálně, jednej lokálně". Od poslední konference o pasivních domech se dají na regionální úrovni jmenovat následující vzorové příklady:
Spolková země Vorarlberg:
  • standard pasivních domů je od 1.1.2007 povinný pro všechny sociální obytné budovy podporované z veřejných prostředků. Voralberg se tím stalo vzorem příkladného vývoje.
Město Frankfurt:
  • standard pasivních domů bude podle usnesení městské rady v budoucnu předkládán u všech zamýšlených novostaveb.
  • FAAG, Společnost pro bytovou výstavbu města Frankfurtu již předem prohlásila, že bude bytové domy v budoucnu stavět již pouze jako pasivní.
3. Příspěvek efektivity energie

Více než 30 % emisí CO2 v Evropě se dá přičíst na konto vytápění budov. Srovnatelně velký význam má ještě oblast přepravy, kde se také nabízí velký potenciál pro zlepšení efektivity energie (Obrázek 3). Auto o obsahu 1 litru umožňuje efektivitu energie zlepšenou o faktor 5 - ale není dosud na trhu.

Ve stavebnictví je situace jiná: trh je díky realizaci cenově výhodných novostaveb v pasivním standardu a rekonstrukcí s komponenty pasivního domu téměř naplněn:

  • Spotřeba energie na vytápění se v pasivním domě snižuje téměř na nulu: naměřené hodnoty ve stávajících sídlištích podle pasivního standardu vykazují hodnoty 1 až 1,5 litru "ekvivalentu topného oleje" na metr čtvereční obytné plochy - ve srovnání s 15 litry v průměrné zástavbě.
  • Tepelný komfort v místnostech se přitom dá zlepšovat.

V domech podle pasivního standardu je to možné:

  • díky technice, která je dnes k dispozici,
  • v rámci rozumných nákladů,
  • díky velkému objemu dosažených zkušeností.

Techniky, které se v novostavbách podle pasivního standardu osvědčily, se dají bez výjimky použit na modernizaci stávající zástavby. Přitom nejde jen o to, aby se v každém případě z každého staršího domu udělal pasivní dům, i když tento cíl bude v bodoucnosti zásadní. Efektivita ve stávající zástavbě se díky dosažitelným komponentům dá zvýšit o faktor 4 až 10, což umožňuje dosažení parametrů vytápěcího tepla mezi 1 l/m2 a 5 l/m2 [AkkP 24][AkkP 32].

Ze stávajících příkladů realizace je jasné, že zlepšení efektivity energie představuje významný potenciál v ochraně klimatu. Rozhodující je v jaké míře se podaří realizace v praxi.


Obr. 3 Možný příspěvek opatření pro efektivitu energie v sektoru doprava (nahoře),
již detailně prezentovaný příspěvek efektivity energie u budov (dole).

4. Realizované příklady ukazují konkrétní řešení

Detailní dokumentace realizovaných příkladů představuje vysokou hodnotu pro architekty a stavaře působící v praxi.

Z dokumentace se dozví informace o rozhodujících otázkách ohledně:

  • nápadů a řešení,
  • upozornění při projektování,
  • dokumentace osvědčených provedených detailů.
  • Tady navíc: diskuze o alternativách.
  • Zpětná vazba a zkušenost: Byla realizace praktická, zaplatitelná a dá se doporučit?
  • Jaké výsledky přinesla kontrola kvality?
  • Jaké výsledky se získaly v průběhu provozu?
  • Jaká je spokojenost uživatelů?

V mezičase se objevila celá řada stavební dokumentace k příkladným pasivním domům:

  • Projekt CEPHEUS Hannover-Kronsberg: stavební dokumentace se dá zdarma získat na internetu ve formátu pdf (Obrázek 4: [Feist 2001], www.passivhauskurs.de).
  • CEPHEUS- vícebytový patrový pasivní dům Kassel: dokumentace se dá objednat v Institutu pasivního domu (Obrázek 5: [Pfluger/Feist 2001]).
  • Rakouské projekty CEPHEUS: Energetický institut Vorarlberg shromáždil obsáhlou dokumentaci k devíti rakouským projektům CEPHEUS, databáze ve formátu pdf jsou zdarma ke stažení na internetu (Obrázky 5 až 8; adresa: www.CEPHEUS.at). Ke všem devíti projektům existuje ilustrovaný kompletní barevný katalog [Krapmeier/Drössler 2001].
  • Patrový pasivní obytný dům Frankfurt St. Jakob - dokumentace a výsledky měření jsou zdarma k dispozici na internetu [Peper 2004].
  • Rekonstrukce domu v pasivním standardu na náměstí Saint Paul-Platz v Norimberku [AkkP 24].


Obr. 4 Sídliště v pasivním standardu - Hannover Kronsberg.


Obr. 5 Patrový pasivní bytový dům - Kassel-Marbachshöhe, projekt CEPHEUS
(Investor GWG Kassel, Architekt: Prof. E. Schneider).


Obr. 6 Projekt CEPHEUS, pasivní domy - Wolfurt/Vorarlberg [Krapmeier, Müller 2001-1].


Obr. 7 Projekt CEPHEUS, pasivní domy - Hallein/Salzburg [Krapmeier, Müller 2001-2].

5. Otázka: proč to nejde ještě rychleji?

Domněnka I: Musí přece jen existovat nějaká nevýhoda.

Je zajímavé, že toto tvrzení nám stále znovu prezentují novináři. Podivují se nad velikým potenciálem - a stále ještě i nad skutečností, že vše není jenom teorie, ale že existují i praktické příklady. Proč se tato opatření tedy nešíří rychleji? Předpokládají se především skryté nevýhody (jistě znáte nepříjemné diskuze o plesnivých bytech těsně po rozsáhlé modernizaci), velmi vysoké náklady (vyšší efektivita energie skutečně vyžaduje vyšší investice do kvality stavby) nebo nižší akceptovatelnost u uživatelů (pokud budova ušetří tolik energie, tak s ní musí být spojena i nutnost rozhodujících změn pro uživatele). Rozsáhlé informace k těmto domněnkám naleznete ve sborníku z konference Pasivní domy. Výsledky dnešních vědomostí bych rád s ohledem na tato tvrzení krátce shrnul takto: žádná z domnělých nevýhod ve skutečnosti neexistuje. Nevýhodou je pouze to, že tyto domněnky stále existují a že se o nich dlouze diskutuje. S ohledem na tyto otázky je skutečně důležité pouze solidní a seriózní informování veřejnosti. To je někdy náročné, protože je potřeba bojovat s oblíbenými předsudky, ale zároveň je to čím dál jednodušší, protože již existuje stále více budov se skutečně vysokou efektivitou energie a pozitivním působením.

Domněnka II: Teorie o zamlčování.

Je sama o sobě pochopitelná: Ti, kteří současnou vysokou poptávku po energetických zdrojích využívají a výrobci systémů s vysokou spotřebou energie nejsou právě nadšeni z toho, že existují vysoce efektivní řešení, která redukují spotřebu na zlomek současné obvyklé hodnoty. Dále se musí určitě počítat i s lobbysty, kteří ztěžují život každým krokům, které zacházejí příliš daleko. Ale právě tento vliv bychom neměli podceňovat: Nikdo si dnes nemůže dovolit bránit aktivní ochraně klimatu. Sféra vlivu je tedy subtilnější. Pokouší se využít rozhodující brzdné faktory - a ty leží jinde.

Pravda: lenost, sebeuspokojení, bezmocnost.

Odstrašující, jak nazvala jedna novinářka, která po interview musela konstatovat, že to, co brzdí rychlejší prosazování nejsou ani technické problémy ani vyšší zájmy, ale lidský faktor.

Lenost

Než se nové poznatky prosadí vůči starých předsudkům, tak to vždy zpravidla trochu trvá. To má možná racionální pozadí, to nejnovější není vždy to nejlepší. Nové se musí na pozadí starého teprve osvědčit. Pokud se ale u nějakého zlepšení dojde k racionálnímu závěru, že jeho účinky jsou pozivitní, tak by mezi úkoly politiky měla patřit i snaha o tomto zlepšení diskutovat.

Sebeuspokojení

Široce rozšířený je také názor "Jsme dostatečně dobří (ve věcech efektivity energie). Něco dělat by teď tedy měli ti druzí". Vždy, když toto "dostatečně dobří" v této větě neodpovídá sousloví "dostatečně dobří pro schopnost budoucího přežití", tak je to pozice, která se dá chápat jako brzda. Na tomto místě se dostáváme k poznání, že brzdy netvoří pouze převážně lobbysté ze starých struktur, ale z velké části dokonce i my sami. Důležitá je tedy otázka, jak dobří musíme být, abychom byli "dostatečně dobří pro schopnost budoucího přežití".

Bezmocnost

Pokusím se o pozitivní formulaci:

  • Pokud jsou na stole bez pochyby nastoleny problémy (úkoly ochrany klimatu, krize cen za energii, závislost na dovozu) a
  • pokud existují proveditelná řešení pro jejich odstranění, která se v každém ohledu osvědčila a která jsou, i když s určitými obtížemi, realizovatelná a financovatelná, tak by se političtí představitelé měli snažit tato řešení všemi možnými způsoby rychle a aktivně prosazovat. To, že tento přístup zvýší úspěch takových odvážných politiků mohu předpovědět i bez toho, že bych byl nadán věštěckými schopnostmi, které zde ostatně nejsou potřeba.
  • Negativní důsledky klimatických změn bude možné v budoucnosti změřit a lehce rozpoznat. Požadavky na účinná protiopatření budou proto více slyšet. Ten, kdo to dnes rychleji rozpozná, ten bude mít zítra lepší pozici. Ale pouze tehdy, pokud bude jeho přínos skutečně podstatný.
  • Opatření, která jsou dnes díky technikám s vyšší efektivitou energie k dispozici se vyznačují vysokými příspěvky k regionální tvorbě hodnot. Ti, kteří instalují kotle, renovují okna, izolují fasády a instalují větrací jednotky jsou lokální zaměstnanci. Ten, kdo tento vývoj zaseje, ten sklidí regionální hospodářský růst a zaměstnanost v regionech. Ten, kdo dohlédne ještě dále a dokáže nalákat průmysl nebo přesvědčit odpovědné osoby k výrobě a rozvoji vysoce efektivních systémů, ten získá dokonce výhody tolik opěvované mezinárodní konkurenceschopnosti.

6. Jak dobré je "dostatečně dobré"?

Jakých energetických standardů musíme v případě novostaveb a rekonstrukcí dosáhnout, abychom byli "dostatečně dobří" pro nároky budoucnosti?

Jaké jsou nároky budoucnosti? Sotva ještě existují nějaké pochyby o tom, že budoucí energetický systém musí být trvale udržitelný. Tento pojem působí díky modnímu a nepřesnému používání trochu otřepaně - ale přesto je jasné, že má právě na energetický systém velmi konkrétní a jasný vliv. V závěrečném příspěvku na 6. Konferenci o pasivních domech čteme: "Trvale udržitelná ekonomika budoucnosti je dlouhodobě možná i bez toho, aby vznikaly výrazné škody pro okolí, životní prostředí a budoucí svět".

Trvale udržitelná úroveň efektivity energie.

Spotřeba energie je díky pasivnímu domu tak nízká, že si rodina již nikdy nemusí dělat starosti se stoupajícími cenami energie. Dům je prakticky nezávislý na venkovních zdrojích energie - a díky tomu se dá kompletně zásobovat energií z obnovitelných zdrojů a to po zvolení kompaktního tepelného čerpadla nebo ekologického dodavatele elektrické energie (nebo v případě získávání části energie z větrné elektrárny či vytápění peletami). Regionálně dosažitelné obnovitelné zdroje energie stačí díky nízké spotřebě pasivních domů k tomu, aby dlouhodobě umožnily zásobování všech.

A nejenom to: v pasivních domech neexistují plesnivé zdi, průvan nebo studené nohy. Zato je zde všude v místnostech čerstvý vzduch a menší zatížení vnitřní vlhkostí. Robert Hastings to formuloval na 8. konferenci o pasivních domech takto: "Podíl pasivních domů na zatížení životního prostředí se musí optimalizovat, ale jejich podíl na radosti ze života se musí maximalizovat" [Hastings 2004].


Obr. 8 U dobře utěsněné plochy obálky jsou povrchové teploty na vnitřní straně i v tuhé
zimě tak vysoké, že zde nemůže docházet ke vzniku vyšší vlhkosti - a to ani za skříní.
Lepší efektivita energie proto současně zvyšuje i kvalitu stavby budovy.

Ze snížení zatížení životního prostředí se budou radovat i stavaři: následky klimatických změn se totiž týkají každého, emise, které působí na změny klimatu jsou v pasivním domě ve srovnání s "normální" stavbou sníženy o faktor 4 a více. Tyto příspěvky k ochraně životního prostředí jsou o to účinější, čím více stavařů se pro stavbu energeticky úsporné budovy nebo modernizaci stávajících domů rozhodne.

A navíc z toho, že se služby provádí v regionu a že nedochází k importu energetických surovin z nestabilních částí světa profituje i investor. Pokud v současné době stojí pasivní EFH-dům např. v Německu o cca 12 000 EUR "více" než obvyklá novostavba - pak je to 12 000 EUR, které jsou ze 75 % požadovány jako úhrada řemeslníkům. A také zbylých 25 % pochází většinou z evropského prostoru. To udržuje a vytváří pracovní místa a výrazně zmírňuje dopad ekonomické krize a přispívá k trvale udržitelné stabilizaci, protože poptávka po těchto místech bude stabilní i v budoucnu - dokonce se to "vyplatí" i ze samotného ekonomického hlediska. Náklady na mírnění mezinárodního napětí, které společnost ušetří se zde nedají probírat už vůbec.

Ale nestačil by trochu náročnější standard?

"Nízkoenergetický standard je přece také dostatečně dobrý - již tím přece získáme oproti starším stavbám výrazné úspory a tím i menší zatížení životního prostředí". Ač je to jakkoliv bolestné, tak právě tato výpověď představuje jednu z nějvětších překážek na cestě k trvale udržitelnému rozvoji. To má dva důvody, které jsou zřetelné při pohledu na chronologické rozložení celkové spotřeby energie na vytápění (srv. Obrázek 9).


Obr. 9 Dosažitelné úspory energie ve scénaři s maximální rychlostí realizace: nutné úspory ve výši 50 %
do roku 2040 se dají dosáhnout pouze za předpokladu nejvyšší efektivity v každém jednotlivém případě.
Díky "staré" technologii nízkoenergetických domů se dá tohoto cíle dosáhnout pouze z poloviny.

Tento scénář s maximální smysluplnou křivkou realizace opatření pro zlepšení efektivity energie v zástavbě byl zvolen vědomě. Maximální realizační křivka vychází z cyklů obnovy stavebních komponentů: Každé opatření v budově se dá ekonomicky provést pouze tehdy, pokud bude následovat v přirozeném cyklu obnovy stavebních komponentů. To se dá ilustrovat na příkladu. Dnes ani nikdy jindy v budoucnosti není smysluplné nahrazovat netěsnící okna pouze z důvodu úspory energie, na to jsou prostě základní náklady na výměnu oken příliš vysoké (více než 270 €/m2; náklady na uspořenou kW by přitom byly o něco vyšší než 25 €Ct/kWh). Stavební komponenty se tedy obnovují až tehdy, pokud je jejich nahrazení nebo renovace plánována tak jako tak. Obrázek zobrazuje výsledky dvou různých přístupů:

Použití "normální" technologie nízkoenergetických domů, která byla uplatněna následujícím způsobem:
  • Dosažné U-hodnoty zdí, stropů, sklepních stropů cca 0,3 W/(m2K) odpovídají izolaci o síle 10 až 15 cm za použití konvenčních izolačních materiálů.
  • Použití dnes obvyklých nových oken (Uw = 1,46 W/(m2K).
  • Minimální větrání bez rekuperace.
  • Technika: kotel nebo dobré tepelné čerpadlo.

Při této strategii je při maximální možné míře realizace možné snížení potřeby tepla do roku 2040 ve výši 25 %. Všechna jednotlivá opatření jsou pro vlastníka budovy ekonomicky proveditelná.

Vysoce efektivní opatření v rámci rekonstrukce byla provedena následujícím způsobem:
  • Dosažené U-hodnoty u zdí, stropů, sklepních stropů cca 0,15 W/(m2K) odpovídají izolaci o síle 20 až 30 cm za použití konvenčních izolačních materiálů.
  • Použití třívrstvých izolovaných oken (Uw = 0,8 W/(m2K)).
  • Montáž větrání s efektivní rekuperací (WRG ≥ 85 %)
  • Technika: kotel nebo elektrická tepelná čerpadla, m.j. kompaktní tepelná čerpadla.

Tato strategie umožňuje při maximální smysluplné míře realizace do roku 2040 snížení potřeby tepla ve výši cca 50 % (v celkové zástavbě při zohlednění budov, které v tomto časovém úseku nebyly rekonstruovány). Také u této strategie jsou všechna opatření pro vlastníka budovy ekonomicky proveditelná i když jsou investiční náklady související s energií takřka dvakrát tak vysoké: dvakrát tak vysoké jsou i úspory na energie.


Obr. 10 Rozdíl v úspěšnosti úspor u konkrétního objektu (řadový dům), kdy se použily pouze
průměrné komponenty (sanace podle nízkoenergetických standardů) a u rekonstrukce s komponenty
pasivního domu. K dlouhodobě udržitelnému řešení může vést pouze poslední případ.[PHPP 2007]

Srovnání obou chronologických řad ukazují jak je důležité dosáhnout při každém jednotlivém opatření nejvyšší ekonomicky obhajitelnou efektivitu energie. Jen tak je totiž možné snížit spotřebu energie v čase, který máme k dispozici na polovinu (srv. také [Vallentin 2008]).

Z časové dynamiky tohoto vývoje vyplývá ještě druhý, mnohem důležitější důvod pro nezbytnou realizaci principu "když už, tak už". Zase si ho ukážeme na příkladu. Pokud např. u fasády dosáhneme díky izolaci o síle 10 cm (nikoliv nepodstatnou) úsporu energie, tak je tato fasáda na dalších 50 let vyřízena. Tak dlouho totiž musí rekonstrukce vydržet, pokud má být vůbec ekonomicky obhajitelná - obvyklé omítkové fasády tuto životnost mají, jak bylo systematicky dokázáno teprve nedávno. Fasáda pak vykazuje U-hodnotu 0,31 W/(m2K). Pak se v žádném případě nevyplatí tuto fasádu ještě jednou později tepelně izolovat. Fixní náklady takového opatření, které spočívají v postavení lešení a nového nanesení omítky jsou minimálně o 70 €/m2 vyšší, takže realizace nikdy nebude smysluplná (náklady na ušetřenou kW by pak byly vyšší než 16 €Ct/kWh). Podobně to vypadá i u všech ostatních opatření: provedení pouze průměrného opatření na dosud špatném stavebním komponentu je překážka, která v dohledné době zabraňuje dalším navazujícím opatřením v potenciálu úspor. Systematická analýza těchto souvislostí dokazuje proč má základní princip "když už, tak už" v případě novostavby a modernizace takový význam.

7. Cesta k trvalé udržitelnosti znamená nevynechat žádnou šanci pro lepší efektivitu energie

Dnes máme k dispozici detailní, vědecky podložené důkazy vyzkoušené v praxi, které vypovídají o tom, že je stavebnictví schopno snížit energetickou spotřebu novostaveb a rekonstrukcí u starších budov na hodnoty nižší než 10 % současné průměrné spotřeby. Tato schopnost architektů, projektantů, stavebních dělníků a stavebních firem přišla právě včas, aby stačila zabránit těm nejhorším následkům klimatických změn. K tomu je potřeba společná cesta na všech úrovních, velmi konkrétní příklady úspěšnosti této cesty naleznete v příspěvcích k Mezinárodním konferencím o pasivních domech a k 1. Konferenci o pasivních domech a výstavě 2009 ve městě Pécs, jejíž sborník Vám zde předkládáme.

(Tento příspěvek byl aktualizován podle [Feist 2007]).

8. Literatura

(1) [AkkP 24] Einsatz von Passivhaustechnologien bei der Altbau-Modernisierung; Protokollband Nr. 24 des Arbeitskreises kostengünstige Passivhäuser Phase III; Passivhaus Institut; Darmstadt 2003.
(2) [AkkP 32] Faktor 4 auch bei sensiblen Altbauten: Passivhauskomponenten + Innendämmung, Protokollband Nr. 32 des Arbeitskreises kostengünstige Passivhäuser Phase III; Passivhaus Institut; Darmstadt 2005.
(3) FEIST, W.: Energieeffizienz - Wohlstand - Lebensqualität; im Tagungsband zur 3. Passivhaustagung, Bregenz 1999.
(4) FEIST, W.; PEPER, S.; GÖRG, M.; von OESEN, M.: Klimaneutrale Passivhaussiedlung Hannover-Kronsberg; CEPHEUS-Projektinformation Nr. 18; PHI-2001/5; Passivhaus Institut; Darmstadt 2001.
(5) FEIST, W.: Aufbruch zur Energieeffizienz. im Tagungsband zur 11. Passivhaustagung, Bregenz 2007.
(6) FEIST, W.: Nachhaltige Lösungen konkret: zuverlässig, darstellbar, heute und überall, im Tagungsband zur 13. Passivhaustagung, Frankfurt 2009.
(7) HASTINGS, R.: Passivhäuser und Lebensfreude; im Tagungsband zur 8. Passivhaustagung, Krems 2004.
(8) International Energy Agency: IEA World Energy Outlook 2008, pAris, 2008 (see: http://www.worldenergyoutlook.org/), [IEA 2008]
(9) IPCC: Climate Change 2007: Mitigation of Climate Change, Thailand, May 9th, see http://www.ipcc.ch/SPM040507.pdf, [IPPC 2007]
(10) KEELING, C.D., WHORF, T.P., and the Carbon Dioxide Research Group; Internet-Datenbank Messungen der Station auf Mauna Loa / Hawaii; Scripps Institution of Oceanography (SIO) University of Kalifornia, 2006
(11) KRAPMEIER, H.; DRÖSSLER, E.: CEPHEUS - Wohnkomfort ohne Heizung; CEPHEUS-Austria 1998-2001; Springer-Verlag/Wien, 2001.v (12) KRAPMEIER, H.; MÜLLER, E.: Wohnanlage Wolfurt; CEPHEUS-Projektinformation Nr. 25; Energieinstitut Voralberg, 2001.
(13) KRAPMEIER, H.; MÜLLER, E.: Wohnanlage Hallein; CEPHEUS-Projektinformation Nr. 29; Energieinstitut Voralberg, 2001.
(14) PEPER, S. et al: Ein nordorientiertes Passivhaus, Passivhaus Institut, Darmstadt 2004, {www.passiv.de}
(15) FEIST, W.; PFLUGER, R.: Kostengünstiger Passivhaus-Geschoßwohnungsbau in Kassel Marbachshöhe: Projektdokumentation, Qualitätssicherung und Wirtschaftlichkeitsbetrachtung; Endbericht Juni 2001; CEPHEUS-Projektinformation Nr. 16; Fachinformation PHI-2001/3; Passivhaus Institut; Darmstadt 2001.
(16) FEIST, W.; PFLUGER, R.; KAUFMANN, B.; SCHNIEDERS, J.; KAH, O.: Passivhaus Projektierungs Paket 2007, Passivhaus Institut Darmstadt, 2007.
(17) SCHNIEDERS, J.: Passive Houses in South/West Europe, Dissertation, Universität Kaiserslautern, PHI, Darmstadt 2009
(18) VALLENTIN, R.: Herleitung belastbarer Klimaschutz-standards im Wohnungsbau, 12. Internationale Passivhaus Tagung, Nürnberg (2008)

Passivhausstandard - konkrete Lösung für eine globale Aufgabe

Heute liegen detaillierte, praxiserprobte und wissenschaftlich belegte Nachweise dafür vor, dass der Bausektor heute in der Lage ist, den Energieverbrauch von Neubauten und bei der Sanierung von Altbauten auf Werte von nur noch etwa 10 % des heutigen Durchschnittsverbrauchs zu senken. Diese Fähigkeit der Architekten, Fachplaner, Bauhandwerker und Bauunternehmer steht gerade im richtigen Zeitpunkt zur Verfügung, um die Verhinderung der schlimmsten Folgen des Klimawandels noch zu erreichen.

Nicht nur steht der zu erwartende Erwärmungsbeitrag der Treibhausgase außerhalb jeden Zweifels, sondern auch der messtechnische Nachweis der bereits bestehenden Auswirkungen ist wissenschaftlich erwiesen. Diese Erkenntnisse stammen nicht aus einzelnen Instituten, sondern sie sind übereinstimmendes Ergebnis des "Zwischenstaatlichen Ausschusses für Klimafragen", IPCC(Intergovernmental Panel on Climate Change).

 
English Synopsis
Passive buildings standards – concrete solutions for a global task

Today we have detailed, scientifically based evidence tested in practice, revealing that the construction of new buildings and the renovation of old ones can reduce their energy consumption to values lower than 10% of the current average. This ability of architects, planners, construction workers and companies has arrived just in time to help us avoid the worst consequences of climate change.

 

Hodnotit:  

Datum: 4.4.2010
Autor: Prof. Dr. Wolfgang Feist, Bauphysik; Universität Innsbruck und Passivhaus Institut Darmstadt



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czČeši se doma hádají kvůli pokojové teplotěJak správně zazimovat závlahový systém?For Arch 2017 v plném proudu: Zajímavosti a doprovodný program druhého dne veletrhuAkce babího léta na fasádní obklady, zahradní zdi a dlažbu