Jak vznikl prostor pro živé rostliny Metrorost v prostoru metra ve stanici Můstek
Cílem je sledovat, jak je Metrorost udržitelný a náročný na provoz. Zkušenosti pak ukáží přenositelnost i do jiných prostor. Prostory metra jsou náročnou zatěžkávací zkouškou.
Projekt na Můstku je především zkouškou, jak něco takového může obstát
Ve stanici metra Můstek v dolní části Václavského náměstí se nachází živá zeleň v rámci projektu Metrorost. Projekt má poukázat na to, že i metro by mělo být přívětivým prostředím. Do jaké míry je projekt přenositelný do vnitřních prostor jiných budov se ptáme hosta Ing. Josefa Habera, vědecko-výzkumného pracovníka Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.
„S podporou pražského dopravního podniku jsme sestavili inteligentní, nízkoúdržbovou instalaci, která je naplněná rostlinami. O ty se stará chytrý systém, který měří a reguluje jejich prostředí. Nainstalovaná čidla se starají o závlahu, respektive vlhkost půdy a vzduchu. Uvnitř instalace je také širokospektrální umělé osvětlení od společnosti Spectrasol. Poradit si vědci uměli i s chladným počasím, které v zimě do vestibulu metra přichází. Instalace by tak měla být schopná reagovat na mráz zvyšováním teploty vzduchu okolo celé rostliny včetně půdy. Sledována je také hladina oxidu uhličitého,“ říká Ing. Josef Haber.
Prostor pro rostliny a splnění požadavků metra
Aby bylo možné prostředí pro rostliny upravovat, je třeba mít kontrolu nad prostorem, kde se nacházejí. A to jak z pohledu rostlin, tedy půdy a vzduchu, tak i z požadavků prostor, kde se celá expozice nachází, tj. například dopad do PBŘ nebo je třeba počítat s vandalismem. Důležité jsou i estetické kvality, vhodné prostředí pro zdravý růst vegetace a finanční udržitelnost.
Tým výzkumníků z ČVUT UCEEB při jeho stavbě čerpal z několikaletých zkušeností s testováním implementace rostlin do prvků interiérů budov pro zvýšení kvality vnitřního prostředí. Rostliny obklopuje mnohostěnný květináč. Nejdřív vznikl 3D strojařský návrh konstrukčních prvků z mnohostěnných desek z materiálu na bázi dřeva se sníženou hořlavostí. Ty pak vyrobila Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Volyně metodou CNC. Konečné řešení tak dovoluje nahradit jednotlivé konstrukce pro případ, že by chtěl Metrorost někdo zničit.
Metrorost, foto redakce
Ing. Josef Haber
Doplnění k videu. Vnitřní prostředí a architektura
„Od dalšího výzkumu si slibuji zkušenosti z provozu v podmínkách obtížných pro rostliny i jednotlivé technické prvky instalace,“ říká Ing. Daniel Adamovský, Ph.D., vedoucí výzkumného oddělení Kvalita vnitřního prostředí a vedoucí výzkumného týmu Vnitřní prostředí budov v UCEEB. Prostředí metra si podle něj zaslouží podobnou péči o vnitřní prostředí, o jakou se snažíme v budovách. „Metro je prostor, ke kterému by se mělo z hlediska nároků na kvalitu vnitřního prostředí přistupovat obecně podobně jako k jiným vnitřním prostorám, protože slouží k přepravě osob. Navíc lidé mnohdy používají podchody vstupů do stanic pro zkrácení cesty. Samozřejmě běžní cestující netráví v metru mnoho času. Jsou zde ale i zaměstnanci metra,“ doplňuje Daniel Adamovský.
„Funkční a krásné metro je nejen vizitkou civilizované a kulturní Prahy, ale také podmínkou pro její další progres. Architektura, design a umění jsou nástroji, jak oblíbenost tohoto udržitelného systému podporovat a rozvíjet,“ říká k tomu MgA. Anna Švarc, která je hlavní architektkou metra od září 2019. Projekt rostlin v metru podle ní vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu.
O vizuální vjem se podle hlavního designéra instalace Adama Sýkory postaral protiklad vegetace a jinak konzervativního prostředí podchodu. „Patří tam právě proto, že je v kontrastu s okolním prostředím. Jako náhled do pralesa, který vytrhává cestujícího metrem ze všednosti. Kromě toho implementace rostlin do metra nabízí možnost aplikovat prokázaný vliv zeleně na náladu, kognitivní funkce a celkové mentální zdraví lidí,“ řekl Sýkora.
Zdroj textu: s využitím tiskové zprávy UCEEB
