Obvodové pláště energeticky úsporné výstavby (I)

Velmi často se setkávám s názorem, že se přece v těch domech ze slámy nedá bydlet. To jsou názory lidí, kteří mají neustále představu o nízkoenergetických a pasivních domech spojenou s alternativními postupy i způsoby bydlení. Bohužel jsou toto vše jen mýty, které vznikly směšováním pojmů.

Abychom se mohli věnovat skladbám stěn, zrekapitulujme si velice rychle, co jsou nízkoenergetické či pasivní domy a jak tohoto statusu dosáhnout. Za nízkoenergetický dům se označuje ten, kde je potřeba tepla na vytápění maximálně 50 kWh/m² za rok, pasivní dům se pak vyznačuje maximem 15 kWh/m² za rok. (Zde ještě přistupují další pravidla, která opominu.) Nastává několik problémů s výpočty, jejichž výsledek podstatnou měrou ovlivní zařazení domu do určité kategorie. Jak počítat plochu, na kterou se potřeba tepla vztahuje, jakou uvažovat vnitřní průměrnou teplotu a kolik hodin denně uvažovat s vytápěním, kterou energii do potřeby započítávat a kterou nikoliv... Vypadá to jednoduše, ale skutečností je, že neseriózní výpočet je schopen prokázat trojnásobnou nebo třetinovou potřebu tepla podle toho, jaký výsledek je potřeba. Z uvedeného vyplývá, že není pasivní dům jako pasivní dům. Záleží na tom, kdo prováděl výpočty, jak a s jakým cílem. Proto se může stát, že někdo bude tvrdit, že pro pasivní (či spíše nízkoenergetický) dům stačí slabé izolace, jednovrstvé zdivo... a někdo bude tvrdit opak. Oba přitom mohou mít částečně pravdu. Stěny s relativně slabou tepelnou izolací, ale maximálně dořešenými tepelnými mosty mohou představovat nižší úniky tepla než stěny s mohutnou tepelnou izolací, ale systémovými (a hlavně častými) tepelnými mosty. Vždy je nutné použít selský rozum a obrátit se na nezávislé odborníky s větším rozhledem, jinak se může stát, že výsledek nebude odpovídat představám.

Jaké jsou tedy možnosti obvodového pláště u nízkoenergetických či pasivních domů?

Různé. Dokonce si dovolím tvrdit, že pasivní dům lze postavit z čehokoliv, přičemž základní podmínkou je mohutná tepelná izolace s vyřešenými tepelnými mosty. Toto lze dokumentovat na projektu energeticky pasivní školy v Malém Tibetu (indická část Tibetu), kterou pomáháme postavit nejen odborně, ale i tím, že pořádáme sbírku. Více podrobností najdete v článku "Pasivní stavba školy v Himalájích". Stavba má přitom naprojektované nosné zdi kamenné a tepelnou izolaci bude tvořit vrstva vymlácené slámy, která bude krytá hliněnými cihlami. Tato skladba je volená proto, že se jedná o levné stavební materiály, které jsou zde k dispozici. Stejně tak lze navrhnout stavbu zděnou z cihel s tepelnou izolací z pěnového polystyrénu či stavbu dřevěnou s tepelnou izolací z minerální vaty.

Co ovlivňuje výběr stavebního materiálu a skladbu obvodových konstrukcí?

Je to mnoho faktorů, které je nutno vzít v úvahu. Asi se mi je zde nepodaří vyjmenovat všechny, ale mezi základní patří:

• Dostupnost stavebního materiálu
• Konstrukční řešení
• Realizační firma
• Velikost a tvar domu
• Osobní pocity
• Zvukové izolace
• Ekologická hlediska

Dostupnost stavebního materiálu

Dostupností stavebního materiálu máme na mysli jak technickou dostupnost (u uváděného domu v Indické části Tibetu by jiná volba stavebních materiálů znamenala, že by se materiál musel přivézt autem z města vzdáleného 2 dny jízdy a potom se dopravoval na zádech nosičů či koňmo dalších 75 km), tak dostupnost finanční. Obvykle se snažíme volit takové materiály, aby cena obvodových konstrukcí byla včetně práce, řešení detailů a souvisejících nákladů co nejnižší. Zde však mnozí investoři zapomínají na cenu pozemku. Pokud je jeho cena 1000 Kč/m² a při stavbě se ušetří při stejné vnitřní velikosti domu 15 m² zastavěné plochy, znamená to, že úspora je 15 000 Kč.

Konstrukční řešení

Konstrukční řešení je pochopitelně rozhodující. Může se stát, že vlivem požadavků na vnitřní dispozici domu, návazností na okolní zástavbu, nutností odolnosti konstrukce proti zemním tlakům u domů ve svažitém terénu či jiným aspektům bude dopředu dána určitá optimální nosná konstrukce domu. Pak je nutné této optimální konstrukční variantě přizpůsobit konkrétní skladbu stěny. Aby toto nebylo příliš obecné - lze si představit rodinný dům, který má být postaven ve svažitém terénu, kdy přízemí z jedné strany domu bude na druhé straně domu suterénem. Zde je nutné zachytit velké zemní tlaky, proto padne volba na těžký stěnový systém, kdy budou stěny buď zděné nebo betonové. Těžko zde lze realizovat lehkou dřevostavbu, kterou by bylo nutné ochránit opěrnou zdí proti tlakům zeminy. Dalším případem by mohla být stavba, která musí být na sloupech s minimalizací obestavěných prostor. (Tento požadavek může vzniknout tam, kde je pod domem pěší provoz nebo kde je nutné nechat volný prostor například pro odtok přívalové vody.) Kombinace železobetonového či jiného skeletu v přízemí se stěnami výše by opět nebyla ideální, proto bude pravděpodobně celý dům skeletový.

Realizační firma

Tento faktor vypadá jako na hlavu postavený. Přeci se nejprve rozhoduje o tom, jaký dům má být postaven a pak teprve kdo jej postaví. V praxi se lze setkat s mnoha případy, kdy je dům stavěn svépomocí, nebo kdy je dopředu jasné, jaká firma a proč dům bude stavět. Zde je pak možné zvolit stavební materiály podle toho, co realizátorovi vyhovuje.

Velikost a tvar domu

Tento faktor se opět velmi těžko imaginárně vysvětluje. Dejme tomu však, že se bude jednat o dům, který bude mít štíhlé sloupy mezi okny. Zde z hlediska řešení tepelných mostů není sendvičové zdivo vhodné. Proto bude alespoň v této části domu zřejmě preferována jednovrstvá konstrukce.

Osobní pocity

Po pravdě řečeno, tento faktor je nejvíce rozhodující. Naše chování, ač si to neradi připouštíme, není vždy racionální. Ve velké míře, obzvláště u výjimečných věcí, se necháváme ovlivňovat pocity. A rodinný dům či byt patří k výjimečným záležitostem už proto, že si jej pořizujeme obvykle pouze jednou za život.

Zvukové izolace

U stavebních konstrukcí obvykle platí, že čím jsou těžší, tím lépe zvukově izolují. Pokud si budu stavět rodinný dům blízko frekventované silnice, vždy budu chtít dům z těžkých konstrukcí, ať již cihel nebo betonu.

Ekologická hlediska

Pasivními domy se kdysi začali zabývat lidé, kteří chtěli chránit přírodu, kteří stavbu pasivního domu nebrali jako bonus na stáří či jako velmi výhodně uložené peníze do tepelných izolací tak, jak pragmaticky konáme. Spolu se snahou o minimalizování potřeby tepla na vytápění se občas vedou diskuze na téma, který stavební materiál nejméně poškozuje přírodu.