Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

ČVUT ve Středočeském kraji vybuduje pobočky k šíření technologií

Datum: 28.7.2012 06:00  |  Autor: ČTK

České vysoké učení technické (ČVUT) vybuduje v Roztokách u Prahy a Kladně tři pobočky Inovacentra, které mají zvýšit šance vědců na rozšíření nových technologií do praxe.

Náklady na výstavbu budou téměř 34 milionů korun, škola je zaplatí z evropských dotací. Sdělila to mluvčí školy Andrea Vondráková. Objekty budou postaveny do roku 2015.

První pracoviště bude u loni otevřeného vědeckého centra v Roztokách, které slouží k vývoji a výzkumu motorů. Jeho výstavba stála 450 milionů korun. Další pobočka bude u výzkumného centra v areálu kladenské Poldi, jehož výstavba za zhruba 750 milionů korun by měla začít v letošním roce. Vědci v něm budou zkoumat, jak lze snížit energetickou náročnost budov. Poslední pracoviště bude přímo v budově kladenské fakulty biomedicínského inženýrství.

"Zaměstnanci Inovacentra ČVUT tak budou mít možnost mapovat nejnovější technologie vhodné ke komercializaci," uvedla škola v tiskové zprávě. Pracovníci budou na těchto pracovištích zjišťovat stav a potenciál výsledků vědeckého výzkumu a připravovat je k prodeji na domácí i mezinárodní trh. Síť regionálních kanceláří by měla podle ČVUT podstatně zvýšit šance, že se technologie vzniklé na odloučených pracovištích dostanou do praxe.

Inovacentrum ČVUT vzniklo v roce 2010 a nepatří mezi fakulty školy. Slouží jako centrála pro zprostředkování spolupráce mezi firmami a vědeckými pracovníky univerzity. ČVUT patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má osm fakult, kde studuje přes 24.000 lidí.

 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk 


Související z oboru

Akademické prostředí ve spojení s moderním průmyslem

4.5.2019 | Vlastimil Růžička, redakce
Jak se vyvíjejí technologie pro snížení energetické náročnosti? A jak lze zefektivnit využívání přírodních zdrojů při výstavbě i rekonstrukcích staveb? Dozvíte se v rozhovoru s ředitelem UCEEB ČVUT Lukášem Ferklem.

Redakční návštěva: Blower-door test cihlového pasivního domu

6.3.2019 | Ing. Petr Bohuslávek, redakce
Těsná obálka bez tepelných mostů je jedním z předpokladů funkčního a úsporného pasivního domu. Je ale také jedinou podmínkou přidělení dotace na pasivní dům, která se ověřuje měřením na dokončené stavbě.

Kancelářské centrum FENIX v Jeseníku, realizované ve standardech roku 2020

2.3.2019 | redakce
Veškeré vybavení domu, tj. spotřebiče, vytápění, chlazení i ohřev vody je na elektřinu. Navíc je dům vybaven střešní FVE 7,2 kwp a bateriovým úložištěm 26 kWh.
Vítězné domy soutěže Pasivní dům 2018

Vítězné domy soutěže Pasivní dům 2018

9.2.2019 | redakce
Ve čtvrtek byli vyhlášeni vítězové soutěže Pasivní dům 2018. V kategoriích Zelená novostavba a Zelená rekonstrukce se umístily např. bytový dům Luka Living v Praze, rodinné domy od Vize Ateliér nebo Domy Atrea a architektonicky zdařilá rekonstrukce administrativní budovy.

Energetická flexibilita budov

21.1.2019 | doc. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT FAST Brno
Příspěvek se zabývá definicí energeticky flexibilní budovy, jejího vlivu na stabilitu okolní sítě s plánovaným vzrůstajícím podílem energie z obnovitelných zdrojů a možnosti využití tepelně akumulačních vlastností stavebních konstrukcí. Článek dále rozebírá vybranou metodiku pro hodnocení energetické flexibility budovy a uvádí příklad tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí.