Udržitelný rozvoj v oblasti otvorových výplní

Technologicky lze tzv. regenerát přidávat do profilů, aniž by se negativně ovlivnily fyzikálně mechanické vlastnosti profilů a jejich užitné hodnoty. Nejčastějším řešením je umístění tohoto materiálu do jádra profilu. Technologií „koextruze“ je na toto jádro nanesena vrstva primárního materiálu.

Při výrobě tzv. primárního PVC vzniká více jak dvě tuny CO₂. Při výrobě PVC recyklátu je však hodnota vytvořeného CO₂ více než patnáctinásobně nižší (úspora 1,87 tuny). Přitom z fyzikálního hlediska se jedná o naprosto rovnocenný materiál. Použití regenerátu pro výrobu nových profilů s sebou přináší značné úspory hned ve dvou oblastech – šetření zdrojů nerostných surovin na straně jedné, a snížení produkce CO₂ na straně druhé.  Je tedy celospolečenským zájmem, aby se materiál z demontovaných otvorových výplní, navracel zpět do výrobního procesu. Na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2015 (číslo 564), je ČKLOP součástí pracovní skupiny při MPO, která jedná o Akčním plánu na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích, substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. V návaznosti na tento úkol proběhla již řada jednání, kterých se zúčastnili, mimo reprezentantů MPO, zástupci dalších dotčených institucí (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Sdružení místní samosprávy ČR), ale i reprezentanti ze zahraničí, kteří se s námi podělili o jejich zkušenosti s řešením dané problematiky (pan Gerhard Freigebutz, výkonný ředitel EPPA; pan Cor Wittekoek, nezisková organizace Vlakglas Recycling Nederland).

Cílem výše uvedených aktivit je vytvořit tzv. uzavřený cyklus tak, aby kvalitní surovina, z které jsou PVC profily otvorových výplní vyrobeny, byla opět zařazena do výrobního procesu ve formě nových PVC profilů. Pokud má být tento projekt úspěšný, je logické, že bude třeba vyjednat i jeho legislativní podporu.

1. Úvodem

Nakládání s odpady je jedním z nejpalčivějších témat dnešních dnů. Téměř každodenně se v médiích objevují články, které upozorňují na fakt, že lidská stopa (ve formě odpadů), je všude a sahá hlouběji, než si většina z nás myslí. Stále častěji je toto téma ve spojitosti s plastovým odpadem. Relevantní zdroje uvádí, že každý rok přibude na světě 300 milionů tun plastu, které nejsou recyklovány. Americký časopis Science uvádí, že rok co rok v moři skončí osm milionů tun plastů. Vědecké kruhy mají za to, že ve všech světových oceánech může být až 110 milionů tun plastového odpadu. Odhadnout, jaké množství plastů skončí na skládkách, popřípadě ve spalovnách, je značně obtížné. Přitom ve většině případů se jedná o materiál, které lze opět zpracovat, a tedy zařadit do výrobního procesu. Hovoříme tak nikoliv o odpadu, ale o zdroji.

2. Nakládání s odpady – postoj Evropské unie

Zásadním dokumentem, který se detailně zabývá touto oblastí, tedy nakládání s odpady, je Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 z dne 30. května 2018. Tento dokument nahrazuje směrnici 2008/98/Es o odpadech. Zmíněný dokument uvádí, cituji:

Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit a přeměnit na udržitelné nakládání s materiály, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích, zajistit nové hospodářské příležitosti a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, která se zaměří na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje, a uzavře cyklus. Účinnější využívání zdrojů by také přineslo podstatné čisté úspory podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v Unii, a současně by snížilo celkové roční emise skleníkových plynů.

Zvýšení účinnosti využívání zdrojů a zajištění toho, že odpad je hodnocen jako zdroj, mohou přispět ke snížení závislosti Unie na dovozu surovin, a usnadnit přechod na udržitelnější model nakládání s materiály a oběhové hospodářství. Tento přechod by měl přispět k cílům inteligentního a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění stanoveným ve strategii Evropa 2020, vytvořit významné příležitosti pro místní hospodářství a subjekty, a zároveň napomoci zvýšení součinnosti mezi oběhovým hospodářstvím a energetikou, politikou v oblasti klimatu, zemědělství, průmyslu a výzkumu, a zajistit přínosy pro životní prostředí, pokud jde o úspory skleníkových plynů, a pro hospodářství.

Právě náš obor, tedy oblast stavebnictví, se podílí výraznou měrou na tvorbě odpadu. Stavební odpad tvoří 25% až 30 % veškerého odpadu vyprodukovaného v EU.

3. Odpad nebo surovina

Plastová okna výrazně přispívají k ochraně životního prostředí, a to ve dvou úrovních. V prvé řadě svými vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi. Výměna původních oken za okna nová, moderní konstrukce, přináší investorovi (rodinný dům) úsporu až desítek tisíc korun na provoz nemovitosti (topení, chlazení). Zároveň však znamená i pozitivní přínos životnímu prostředí (snížení emisí CO₂ v řádech t/rok/rodinný dům). Dalším významným příspěvkem je skutečnost, že otvorové výplně vyrobené z PVC jsou stoprocentně recyklovatelné.

Lze tedy konstatovat, že v případě výměny „PVC“ oken staršího typu za okna nová, nehovoříme v souvislosti s demontovaným výrobkem o odpadu, nýbrž jako o surovině. Jak je všeobecně známo, PVC se vyrábí z ropy. Opětovným zařazením PVC do životního cyklu produktu šetříme zdroje nerostného bohatství. V této souvislosti je třeba zmínit fakt, že výroba primárního PVC je zatížena vysokou produkcí skleníkových plynů. Při výrobě jedné tuny PVC vzniká více než dvě tuny CO₂.

Výrazné snížení “stopy CO₂” při výrobě PVC s recyklovaným materiálem:

4. Koncept recyklace starých PVC-oken

Otvorové výplně vyrobené z PVC profilů se objevily na trhu již před několika desítkami let. V České republice došlo k jejich zásadnímu rozšíření až na počátku devadesátých let minulého stolení. Nicméně lze konstatovat, že jejich obliba u spotřebitelů měla přímo raketový start. V dnešní době dosahuje podíl tzv. plastových oken na stavebním trhu více jak dvou třetin.

Z výše uvedeného vyplývá, že první okna z PVC profilů slouží svým uživatelům již téměř tři desetiletí. Třicet let je dlouhá doba v každém odvětví lidské činnosti, oblast otvorových výplní není žádnou výjimkou. Vývoj a nasazení nových technologií samozřejmě ovlivňuje i tuto oblast. I legislativa se za tuto dobu zásadním způsobem změnila. Od počátku devadesátých let se požadavek na součinitel prostupu tepla posunul z hodnoty 3,0 na hodnotu 1,2. Dnešní standardně dodávaná otvorová výplň má často hodnotu U_w výrazně pod 1,0. Je tedy logické, že řada uživatelů nahrazuje starší otvorové výplně z PVC profilů výrobky novými, moderními, jejichž vlastnosti odpovídají současným požadavkům, a to jak v oblasti úspor energie, tak i ochrany proti hluku a ochrany majetku.

V okamžiku, kdy se realizuje demontáž starých plastových oken, nastává otázka: “Kam s tím?“

PVC, z kterého jsou profily na výrobu plastových oken vyrobeny, patří svoji kvalitou ke špičce. Je tedy naprosto žádoucí, aby byl tento materiál opět efektivně využit, a to nejlépe jako surovina při výrobě nových profilů.

Aby tento náročný úkol (recyklace starých otvorových výplní z PVC profilů) mohl být zvládnut, je třeba vynaložit značné úsilí a zapojit řadu organizací, podniků, včetně místní samosprávy a příslušných ministerstev.

Právě takovým projektem se zabývá oborové sdružení ČKLOP (Česká komora obvodových plášťů), a to v úzké součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro životní prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, a dalšími státními institucemi.

Cílem projektu je vytvořit tzv. uzavřený cyklus, který bude zahrnovat:

• demontáž starých oken;
• odvoz na sběrné místo (předpokládá vytvoření sítě sběrných míst);
• třídění materiálu a jeho pravidelný odvoz k dalšímu zpracování;
• drcení a separace materiálu a jeho úprava;
• výsledným produktem je tzv. granulát;
• PVC (ve formě granulátu) zařadit zpět do výrobního procesu (extruze PVC profilů);
• výroba otvorových výplní s obsahem tzv. recyklátu.

Aktuální stav projektu „Recyklace starých PVC oken“ k 31.8.2018

Dokončena logistika projektu, jsou stanoveny záchytné svozové dvory po celé ČR + máme definované ceny dopravy za kontejnery a způsob jejich objednávání, atd.

V rámci svozových dvorů jsou vybrány tři (připravuje se čtvrtý), kde bude probíhat, resp. již částečně probíhá, vlastní manuální demontáž starých oken (proběhlo zaškolení personálu); demontáž bude probíhat pouze ručně (dopracováváme manuál pro pracovníky).

Po záběhové fázi a shromáždění zkušeností, bude proškolen personál na všech ostatních pobočkách.

Připraveny jsou i marketingové podklady, webové stránky (viz www.rewindow.cz).

V následujících měsících (podzim/zima 2018) bude zahájena prezentace projektu/konceptu pro odbornou veřejnost, resp. cílové skupiny.

V této souvislosti je třeba zmínit, že dne 27.září 2018 proběhlo jednání na MŽP, kterému byl přítomen i pan náměstek Ing.Kříž a pan ředitel SFŽP Ing.Valdman. V úvodu jednání jsme (Sýs & Ing.Bedřich) poměrně podrobně seznámili zástupce MŽP se současným stavem projektu a zodpověděli řadu dotazů. Přítomní pánové velice ocenili profesionalitu, s jakou je projekt veden. Vyjádřili jednoznačnou podporu MŽP při přípravě a prosazování jeho legislativní části. Tento fakt znamená, že nejen MPO, ale i další ministerstva mají extrémní zájem o tento projekt, který je zcela koordinovaný sdružením ČKLOP.

5. Závěrem

Tzv. technologická životnost oken se odhaduje na přibližně třicet let. Vzhledem k faktu, že PVC lze bez problémů recyklovat, a to běžně pětkrát, lze konstatovat, že PVC jako surovina může sloužit více jak 150 let, aniž by tento proces měl negativní vliv na vlastnosti finálního výrobku (otvorové výplně).

Moderní svět čelí celé řadě globálních výzev. Efektivní a zodpovědné nakládání se zdroji nerostných surovin je jednou z nich. Otvorové výplně vyrobené z PVC profilů s obsahem recyklátu splňují veškeré požadavky na kvalitu, a zároveň přispívají ke zlepšení životního prostředí. Celosvětová spotřeba roste, logicky s tím i spotřeba nerostných surovin. Nicméně žijeme na planetě, která neroste. Položme si otázku, jak tento růst může skončit? Recyklace je jedním z řešení, které se nabízí, aniž bychom museli slevit ze svých požadavků na naši životní úroveň.

Vydejte se s námi na tuto cestu – kvůli životnímu prostředí, pro naše děti.