Větší než malé množství pokroku v mezích zákona
Datum: 5.1.2012 | Organizace: Siemens s.r.o. | Zdroj: časopis Visions | Firemní článekSiemens s.r.o.
Siemensova 1
155 00 Praha 13
Domy by se během jednoho desetiletí měly zcela změnit. Měly by nejen spořit energii, ale také ji vyrábět. A s jejich stavbou musejí začít i Češi.
I když většina revolucí přichází překvapivě, ve stavebnictví se chystá jedna s přesně daným datem. Od prvního ledna roku 2020 by všechny nové budovy v EU měly být stavěny jako „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Objekty státní správy stejnému pravidlu podléhají už od roku 2019.
Je to radikální změna stávající praxe. Ale pozornost se jí zatím příliš nevěnuje. Z České republiky jako by konec druhé dekády 21. století nebyl v dohledu.
Šetrná „dvacátá“
Zatím energii město jenom spotřebovává, brzy by si ji mělo i vyrábět. Jak to zvládneme?
Předpis přitom stavitele i uživatele zřejmě bude nutit k hledání nových postupů a způsobů uvažování o domech. Například co se týče domů jako zdrojů energie. Nové kritérium totiž neznamená, že by domy měly být jenom úsporné. Splní ho i budovy, které hodně spotřebují, ale přitom stejné množství energie vyrobí.
Střechy a brzy podle všeho i fasády nových budov zřejmě ovládne fotovoltaika.
Střechy a brzy podle všeho i fasády nových budov zřejmě ovládne fotovoltaika. Energie ze Slunce je nejvýznamnější kladnou položkou energetické bilance každé budovy. Častou součástí architektonických projektů se stanou zřejmě i „nádrže“ na energii od tepelné po elektrickou.
Některé se používají už dnes. Od „pouhého“ využití hmoty stavby k zadržování a postupnému uvolňování tepla v zimě a chladu v létě až po velké vodní zásobníky na teplou vodu. Energii v nich lze pomocí tepelných čerpadel dokonce použít i k výrobě elektřiny.
Pokud do deseti let dojde k výraznějšímu snížení cen akumulátorů, možná se dočkáme i domů „na baterky“. Zatím se sice zdá, že baterie budou v době, kdy směrnice vejde v platnost, stále ještě poměrně drahé. Ale podobné odhady bývají ošidné.
Nechci slevu zadarmo...
Také na straně úspor se musí hodně změnit. A v České republice to platí dvojnásob. Většina nově stavěných budov potřebuje ročně sto kilowatthodin energie na metr čtvereční. Nebo více. Nízkoenergetický dům by měl mít spotřebu maximálně poloviční a pasivní dům šestinovou.
Nasa
Příkladem budovy, která by měla trvale vyrábět více energie, než spotřebuje je nyní dokončované sídlo NASA v Silicon Valley. V Čechách se opravdu dočkáme až po roce 2020?
Počet nízkoenergetických a pasivních domů v České republice odhadují odborníci na několik málo tisíc, pasivních je z nich jenom pár stovek.
Žádná výrazná změna přitom není na obzoru. Podíl nízkoenergetických jednotek na celkových loňských prodejích nových bytů činil zhruba tři procenta, uvádějí prodejci. Jen pro ilustraci: vůbec první pasivní kancelářská budova v České republice, kterou je Indoza v Ostravě, byla uvedena do provozu letos v létě.
Většina developerů vidí problém v ceně úsporných objektů, jež vyžadují nákladné technologické prvky navíc. Instaluje se do nich například větrání se zpětným získáváním (rekuperací) tepla. Odcházející vzduch v něm předá až dvě třetiny svého tepla studenému vzduchu zvenčí.
Vyšší cena spojená se zaváděním podobných technologií do budov odrazuje především ty, kdo o moderní technologie jinak mají největší zájem: mladé lidi. Ti při volbě hypotéky obvykle mívají nejhlouběji do kapsy.
Když pravá ruka neví, co dělá levá
U větších projektů, tedy administrativních či průmyslových budov, bývá problém podle znalců oboru trochu jiný. Někteří zadavatelé nových budov mají od začátku nevýhodu. Zakázku řídí a připravuje investiční oddělení, které se snaží srazit náklady na stavbu.
Po dokončení výstavby se ale o provoz budovy v rámci firmy obvykle stará jiné oddělení. Pokud se do přípravy zakázky nezapojí poměrně aktivně i toto „provozní“ oddělení, nemá úsporná budova šanci. Řešení generující úspory následně při provozu objektu bude investičně dražší než konvenční varianta a výběrem neprojde.
V případě developerských projektů zase developer často není současně provozovatelem budovy. Ti, kdo se o dům musí starat po jeho dokončení, tedy nemají v projektu tak velké slovo, aby mohli ovlivnit investice do úspor.
Každý podle své letory
Způsob našeho bydlení také asi projde změnami. Příkladem může být audit spotřeby v nízkoenergetickém (a také nízkonákladovém) domě v Sušici z roku 2003, provedený rok po dostavbě objektu. Uživatelům se v domě líbilo, jejich účty za energie byly přitom diametrálně odlišné.
Nájemníci, kteří se s domem sžili nejlépe, měli na svědomí pouhá tři procenta z celkových nákladů, byť bytů bylo v domě devět!
Jiní měli spotřebu čtyř- i vícenásobně vyšší. Nejvíce platila domácnost, kde klimatizace celý rok běžela na plný výkon a přitom se ještě větralo okny.
Závěr auditu byl předvídatelný. Autoři v první řadě navrhovali „školení“ nájemníků a poté nalezení nějakého způsobu, jak nájemníkům rychle a přesně ukázat, jaké jsou jejich aktuální náklady. Chytré měření a ovládání bude asi poslední velkou přísadou mixu technologií úsporných budov budoucnosti. Pozor, velmi blízké budoucnosti.
Mohlo by vás také zajímat
Koncentrovaná síla Slunce
Gamma - nové regulátory prostorové teploty od společnosti Siemens
Nová generace systému FibroLaser od Siemens pro požární ochranu tunelů a průmyslových zařízení
Systémy značky Siemens řídí a zabezpečují letištní budovu „Nová brána do světa“ v Istanbulu
Věž superlativů Tchaj-pei 101 je „zelená“ i díky technologiím Siemens
Siemens na přehlídce Prague Fire & Security Days 2011
Plyn na cestě
Půjčka na úsporyKam dál
Projekty 2012
Oborové rubriky
Související rubriky
Reklama
Partneři oboru
