Energetická náročnost budov v České republice a šetrné budovy
Energetická náročnost budov je v současnosti skloňované téma nejen díky možnému získání dotací například z Operačního programu životní prostředí, ale také v souvislosti s povinností stavět nové budovy s tzv. téměř nulovou spotřebou energie. Při přípravě projektů, ať už novostaveb nebo rekonstrukcí stávajících budov, by se ale zároveň mělo brát v potaz mnohem více kvalitativních aspektů, než je jen energetická náročnost. Při zadávání veřejných zakázek by měl být kladen důraz také například na využívání kvalitních a trvanlivých materiálů, návrh by měl zahrnovat požadavky na kvalitní a zdravé pracovní prostředí a ergonomii.
© Fotolia.com
Co jsou budovy s téměř nulovou spotřebou energie?
Povinnost zahrnout téměř nulové budovy do národní legislativy nám ukládá evropská Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU a proto byla transponována právě do výše zmíněného zákona. Konkrétní definice významu téměř nulové spotřeby není evropskou směrnicí dána, a proto jsou mezi členskými zeměmi Evropské unie velké rozdíly.
Již od 1.1.2016 je podle §7 zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií pro nové veřejné budovy platná povinnost žádat o stavební povolení na projekty budov ve standardu s téměř nulovou spotřebou energie. Toto pravidlo platí pro větší objekty s energeticky vztažnou plochou (plocha je definovaná stejným zákonem a bývá větší, než plocha užitná) větší než 1500 m2. Od 1.1.2017 se tato povinnost vztáhla i na menší objekty s plochou větší než 350 m2 a od 1.1.2018 se toto pravidlo vztáhne na všechny novostavby veřejných budov. Obdobně, ale s dvouletým zpožděním, platí toto pravidlo i pro všechny ostatní typy nových budov včetně bytových a později i rodinných domů.
Požadavky na téměř nulovou budovu zahrnují jednak větší míru zateplení a kvalitnější okna, než je tomu u dosavadních novostaveb, a zároveň je kladen důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím zpřísněného požadavku na tzv. neobnovitelnou primární energii, která zohledňuje vliv využívaných zdrojů energie na životní prostředí.
Podrobné požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) v ČR
Velmi významnou složkou, která se podílí na energetické náročnosti budov je tepelná ztráta větráním. Výhody budov, které využívají (místo obvykle nedostatečného přirozeného větrání okny) mechanického větrání s rekuperací energie, jsou především v lepším komfortu vnitřního prostředí díky dostatku čerstvého přefiltrovaného vzduchu, kdy větrání je řízeno například podle přítomnosti osob a koncentrace CO2, a v neposlední řadě jsou u těchto budov nižší provozní náklady díky rekuperaci. Zde je nutno zmínit, že nucené větrání s rekuperací odpadního vzduchu není povinnou součástí technického vybavení budov a nebude ani po postupném zavádění povinnosti stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak se někdy objevuje v médiích. (Poznámka redakce: Autor článku má na mysli článek ze 4. 12., kde se uvádělo, že v budovách s téměř nulovou spotřebou energie se nesmí otevírat okna a že povinná rekuperace zdraží stavby. Reakci Františka Macholdy na tento článek jsme zveřejnili 11. 12.)
Nelze zaměňovat pojmy rekuperace a budova s téměř nulovou spotřebou energie. Stejně tak neplatí, že by se v budovách s nuceným větráním nesměla otevírat okna, nebo že by tato technologie způsobovala průvan nebo hluk. Otevírání oken pro krátkodobé vyvětrání je samozřejmě možné, pouze po dobu otevření se účinnost nuceného větrání a rekuperace snižuje na minimum a systém je v tu dobu neekonomicky provozovaný. Průvan nebo hluk způsobuje nucené větrání v případech, kdy je systém nevhodně navržený, zrealizovaný nebo provozovaný.
Šetrná budova nejen z hlediska investice a nákladů na energii
Při přípravě projektů by se měly brát v potaz i další zásady, nejen zákonem určená míra energetické náročnosti, ale další parametry tak, aby vzniklo komplexní kvalitní dílo. Šetrná budova má tedy mít nejen minimální spotřebu energie, ale také pitné vody, měla by být postavena z šetrných recyklovaných nebo opakovaně využitelných materiálů s důrazem na minimalizaci vzniku odpadů během stavby ale i za provozu budovy, prostředí uvnitř by mělo být pro uživatele zdravé a podporovat produktivitu práce a zároveň by měla respektovat krajinný ráz nebo okolní urbanizmus. Šetrné budovy jsou často v komerční sféře posuzovány prostřednictvím systémů certifikace s řadou kritérií, která sledují zejména tyto aspekty, a to od prvních návrhů přes realizaci po provoz a až dokonce následnou likvidaci.
Jedním z podstatných prvků šetrné budovy je používání kvalitních materiálů. Zdraví neškodné materiály by měly být v současné době už samozřejmým standardem. Řada investorů už jde dál za samotnou funkčnost a nezávadnost materiálů, a požadují materiály označené EPD – environmentální deklarace produktu, což je soubor měřitelných informací o vlivu produktu (výrobku nebo služby) na životní prostředí v průběhu jeho životního cyklu. Výběr materiálu je opět závislý na požadavcích a účelu. Kvalitní pracovní prostředí je zejména v komerční sféře trendem pro zaměstnavatele a magnetem pro uchazeče o práci a tedy konkurenční výhodou organizací, které mohou zdravé prostředí zaměstnanců nabídnout. I proto, že stát a veřejná správa by měli zastávat příkladnou roli vůči veřejnosti a zároveň být dobrými hospodáři, by se měla preferovat řešení kvalitní a ekonomicky dlouhodobě efektivní a nikoliv pouze nejlevnější počáteční investice.
O České radě pro šetrné budovy
Česká rada pro šetrné budovy funguje na trhu v ČR od roku 2009. Asociace má 75 členů, kteří pokrývají celý řetězec stavebního sektoru – od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy, developery, konzultanty a odborníky v jednotlivých oblastech šetrného stavebnictví, a tedy integruje společnosti a organizace z různých sektorů ekonomiky s vazbou na trh s nemovitostmi a stavební průmysl a podněcuje trh k přeměně způsobů, jakými jsou budovy a urbanistické celky navrhovány, vystavěny, renovovány a provozovány, aby takto vytvořila zdravé, prosperující, environmentálně i společensky ohleduplně vystavěné prostředí, které zvyšuje kvalitu života.
Česká rada pro šetrné budovy spolupracuje mimo jiné s relevantními ministerstvy na komentování a úpravách legislativy v této oblasti prostřednictvím aliance Šance pro budovy, jíž je Rada spoluzakladatem, a která je servisním tělesem sdružujícím pět odborných asociací a zastupujícím přes 300 společností. Členové aliance působí jako odborní poradci s praktickými zkušenostmi při vytváření potřebné legislativy.
