Otvorové výplně

Výrobek označený značkou shody CE je sice určen pro vnitřní trh Evropské unie, neznamená to však, že se jedná o výrobek určený pro všechna použití, neboť výrobek nemusí být určen tam, kde to předpokládáme, ale zcela jinde. To platí i pro okna, která se k nám dovážejí z různých zemí a od různých výrobců, mají značku shody, ovšem již nikde není napsáno, že tato značka znamená, že jde o okno do obytných prostor. Může jít i např. o okno do garáže.

Okna jsou v současnosti z hlediska tepelných izolací i z hlediska konstrukčního řešení jedním z nejvíce problematických míst novostaveb. Situaci nezlepšuje ani množství norem upravujících požadavky na otvorové výplně, neboť neexistuje norma, která by uváděla požadavky na zabudování okna či požadavky na okno zabudované v konstrukci. Zkušební metody tak nezkoušejí okno v reálu, ale vždy v konkrétní situaci, vždy tak, jak předepisuje norma, ačkoliv tato zkouška nemusí mít s reálnými situacemi nic společného.

Vyjmenujme si alespoň základní požadavky na otvorové výplně, které by měl objednatel požadovat a zhotovitel tyto parametry garantovat:

1. Úspora energie a tepla
   1.1. Hodnota součinitele prostupu tepla okna U_w [W/(m².K)]
   1.2. Hodnota součinitele prostupu tepla rámu U_f [W/(m².K)]
   1.3. Hodnota součinitele prostupu tepla zasklení U_g [W/(m².K)]
2. Ochrana proti hluku - hodnota vážené neprůzvučnosti R_w [dB]
3. Vodotěsnost [zatřídění]
4. Teplotní faktor okna a jeho osazení f_Rsi [-]
5. Výměna vzduchu v místnostech - hygiena bydlení
   5.1. Průvzdušnost [zatřídění]
   5.2. součinitel spárové průvzdušnosti i_LV [m³/(s.m.Pa^0,67)]
6. Odolnost proti zatížení větrem [zatřídění]
7. Stavební hloubka rámu a křídla [mm]
8. Počet komor rámu a křídla, způsob těsnění
9. Materiál výztuhy, tloušťka a tvar
10. Tloušťka pohledových stěn plastového profilu
11. Dřevina u dřevěných oken
12. Druh hranolu pro výrobu dřevěného okna (napojovaný, nenapojovaný)
13. Druh a počet vrstev povrchové úpravy dřevěného okna
14. Výrobce kování, přítomnost pojistky proti svěšování křídla
15. Typ distančního rámečku izolačního skla
16. Způsob kotvení do ostění, druh kotvicích prostředků
17. Způsob provedení připojovací spáry, počítá-li se s použitím funkčních utěsňovacích pásek
18. Délka záruky
19. Vymezení předmětu záruky, způsob řešení nutného seřizování pohyblivých částí během záruční doby, kdo provádí, je-li to úplatná služba, jaká je její cena
20. Způsob pozáručního servisu a jeho podmínek

Tyto vlastnosti jsou obvykle předepsány v normách, kterých je pro otvorové výplně a související problematiku více než 40. Z uvedeného je patrné, že se jedná o rozsáhlou oblast stavební profese. Bohužel však v této oblasti pracuje mimo stavebních odborníků i velké množství obchodníků, jejichž cílem je prodat co nejvíce oken. V tom jim, možná, pomáhá i jejich nevědomost a neznalost kompletní problematiky. Velmi rádi slyší jednoduchá hesla, která posílají dále. Velmi častým prodejním heslem je např. počet komor u plastového okna, přitom ani netuší, že i okno s menším počtem komor, ale s kvalitnějším a dvoustupňovým těsněním může mít lepší vlastnosti než běžně prodávané okno s větším počtem komor, ovšem pouze s jednostupňovým těsněním.

Toto vše je obsahem knihy Moderní okna vydané nakladatelstvím GRADA.

Uveďme si zde pro názornost úryvek z kapitoly pojednávající o výběru profilu rámu.

"Při výběru profilu by měl zhotovitel deklarovat hodnotu součinitele prostupu tepla okenního a křídelního rámu včetně vyztužení. Tento součinitel prostupu tepla by měl být stanoven buď zkouškou, nebo výpočtem dle ČSN EN ISO 10077-2. Součinitel prostupu tepla rámem se označuje U_f a udává se ve W/(m².K).

U plastových oken je nutno zdůraznit jednu velmi podstatnou skutečnost. Otvorové výplně musí plnit souhrn požadovaných funkcí. Do nich nepatří pouze stavebně-fyzikální vlastnosti, ale i statická únosnost. Pro to, aby konkrétní otvorová výplň plnila funkci, ke které je určena, není proto důležitý pouze počet komor profilu, jak se někdy mylně uvádí. Obzvláště u prvků velkých rozměrů (balkonové, terasové a vchodové dveře) je naprosto zásadní velikost a tloušťka nosné výztuhy. K tomu je třeba mít k dispozici dostatečný prostor uvnitř profilu, čehož se dosahuje zvětšením jedné komory. Proto se stává, že pro výrobu velkých otvorových výplní se používá profil s menším počtem komor, do kterého lze takovou masivní výztuhu umístit. Je to vykoupeno poněkud horším součinitelem prostupu tepla rámem U_f (W/(m².K), ale toto zhoršení je kompenzováno požadovanou funkčností takovéhoto řešení. Pro úplnost je nutné dodat, že zmíněný profil musí mít celkovou hloubku stejnou, jako mají ostatní vícekomorové výrobky toho kterého systému.

Pro okna je potřeba vždy uvést:

• šířka profilu (stavební hloubka) v mm (minimální rozměr je 70 mm)
• tloušťka vnějších pohledových stěn profilu dle ČSN EN 12608 čl. 5.3.2. v mm (pro tř. A min. 2,8 mm, lépe 3,0 mm )
• počet komor v rámu i v křídle (minimálně by jich mělo být 5)
• druh, velikost, tloušťka profilu a materiál výztuhy (obvykle ocelové) v rámu a v křídle okna (pro dveře a okna o větších rozměrech je potřeba použít větší tloušťky výztuh)
• hloubka zapuštění horní hrany distančního rámečku skla pod hranu křídla (minimálně by měl být zapuštěn 15 mm)."

Co někteří prodejci nabízejí jako "kvalitní" okna je patrné na obr. 01. Na něm je plastový profil s ocelovou výztuží. "Zajímavá" je nejen tloušťka a tvar výztuhy, ale i to, jak plastový profil při její montáži prasknul.

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Na obr. 2 je ukázka různého řešení rohového napojení hliníkové části u dřevohliníkového okna. Běžný spoj je na obrázku vpravo dole, vlevo nahoře pak zesílený spoj firmy Silber. Řez těchto oken je patrný z obr. 3.