VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA - NÁPOVĚDA

Použití výpočtu
Výpočet je určen především pro rychlé posouzení stejnorodých (homogenních) vícevrstvých konstrukcí. V praxi však konstrukce obvykle obsahuje nejen stejnorodé (homogenní) vrstvy, nebo vrstvy, které lze za stejnorodé bez významné chyby považovat. Za stejnorodé nelze zejména považovat vrstvy složené z více různých materiálů s výrazně odlišným součinitelem tepelné vodivosti λ. Stejnorodými nejsou zejména vrstvy z tepelně izolačních materiálů, kterými prochází tepelně vodivé materiály. Materiály s vyšší tepelnou vodivostí potom v konstrukci tvoří tzv. tepelné mosty (např. izolace v šikmé střeše je přerušována dřevěnými krokvemi, zdivo je spojováno maltovými spárami). V takovém případě je třeba počítat s ekvivalentním součinitelem tepelné vodivosti λev, který lze stanovit:

Rsi Odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce (neuvažujeme pokud konstrukce přiléhá např. k zemině)

 Rsi
[m2K/W]
svislá konstrukce
(dle ČSN 730540-2 a SN EN ISO 13788)
0.25 (pro neprůsvitné konstrukce)
0.13 (pro výplně otvorů)
vodorovná konstrukcetepelný tok nahoru0.10
tepelný tok dolů0.17

Poznámka: Tato tabulka platí pro zimní i letní období.
Rse Odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce (neuvažujeme pokud konstrukce přiléhá např. k zemině)

 Rse
[m2K/W]
zimní období0.04
zimní období (nadmořská výška ≥ 1000 m. n. m.)0.03
letní období0.07

Poznámka: V otevřené, slabě větrané, vzduchové vrstvě (např. dvouplášťová obvodová konstrukce) uvažujeme tepelný odpor při přestupu tepla jako polovinu z odpovídající hodnoty pro uzavřenou vzduchovou vrstvu a tepelný odpor vrstev vně odvětrané se započte nejvýše hodnotou 0.15 m2K/W. U konstrukcí se silně větranou vzduchovou vrstvou se vrstvy vně větrané zanedbávají a odpor při přestupu se uvažuje hodnotou pro vnitřní stranu konstrukce (podrobněji viz ČSN EN ISO 6946).
RN Tepelný odpor konstrukce
Pro vícevrstvé konstrukce se stejnorodými (homogenními) vrstvami platí
Tepelný odpor konstrukce

Pro vícevrstvé konstrukce s nestejnorodými vrstvami platí stejný vztah, avšak pro nestejnorodé vrstvy se místo λ dosazuje λev.

Tepelný odpor uzavřené vzduchové vrstvy (zimní období):
Poloha Tloušťka vzduchové vrstvy dev v mm
0 5 7 10 15 25 50 100 300
Tepelný odpor Rcv,p m2K/W
vodorovná tepelný tok zdola nahoru 0.00 0.11 0.13 0.15 0.16 0.16 0.16 0.16 0.16
tepelný tok shora dolů 0.00 0.11 0.13 0.15 0.15 0.19 0.21 0.22 0.23
svislá 0.00 0.11 0.13 0.15 0.17 0.18 0.18 0.18 0.18

U střešní konstrukce tvořené rovným izolovaným stropem a šikmou či strmou střechou se její podstřešní prostor může považovat za tepelně stejnorodou vrstvu s tepelným odporem:
0.06 m2K/W pro střechu se skládanou netěsněnou krytinou, bez prkenného podbití
0.20 m2K/W pro střechu se skládanou těsněnou krytinou, s prkenným či podobným podbitím
0.30 m2K/W pro střechu se skládanou těsněnou krytinou, s prkenným či podobným podbitím a vnitřním lícem střechy opatřeným materiálem s nízkou emisivitou (hliník a pod.)
Uvedené hodnoty nezahrnují odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce
R Tepelný odpor konstrukce
Tepelný odpor konstrukce
U Součinitel prostupu tepla konstrukce
Součinitel prostupu tepla konstrukce
tsi Průměrné povrchové teploty na rozhraní jednotlivých vrstev
Průměrné povrchové teploty na rozhraní jednotlivých vrstev
tap Výpočtová teplota vnitřního vzduchu (dle ČSN 73 0540 se pro obytné budovy volí tap = ti + 1).
Zadání teploty vnitřního vzduchu je potřeba pro výpočet průměrných povrchových teplot na rozhraní jednotlivých vrstev viz. tsi.