Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

První energeticky pasivní klinika na světě vyrostla v Olomouci

Přelomový projekt budovy v režimu NZEB plný inovativních řešení
Datum: 2.12.2018  |  Autor: redakce  |  Zdroj: tisková zpráva

V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice v Olomouci.

O klinice FN v Olomouci v pasivním standardu hovoří autor stavby Ing. arch. Adam Rujbr. Rozhovor vysílal portál TZB-info živě z veletrhu For Arch 2018.

Jako první nemocnice v tuzemsku navíc využívá i progresivní technologie chlazených stropů. Za unikátní architektonickou koncepcí stojí ateliér Adam Rujbr Architects, člen oborové organizace České rady pro šetrné budovy.

Energetická náročnost kliniky v pasivním standardu 10x nižší oproti jiným tuzemským nemocnicím

„Ačkoli u nás i ve světě vzniká poslední dobou čím dál více energeticky úsporných staveb, a to jak v soukromé, tak i veřejné sféře, v oblasti zdravotnictví se jedná o naprostou novinku. Se stavbou nemocnice v pasivním standardu sice jako první začali Němci ve Frankfurtu nad Mohanem, ale jako první byla letos dokončena právě klinika v Olomouci,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Objekt olomoucké kliniky vyniká řadou inovativních technologických a konstrukčních řešení. Pomocí zelené retenční střechy efektivně hospodaří s dešťovou vodou, zužitkovává odpadní teplo, k prosvětlení interiéru využívá v maximální míře denní světlo a díky použitým materiálům umožňuje i variabilní změnu dispozic místností dle aktuálních požadavků.
Navržený je jako budova s téměř nulovou spotřebou energie a šetří tak nemalé výdaje na provoz budovy. Pořizovací náklady na výstavbu byly tedy sice na počátku o něco málo vyšší než u klasické stavby, mnohonásobně se však vrátí během celého životního cyklu úsporného objektu. Oproti jiným tuzemským nemocnicím je totiž energetická náročnost kliniky v pasivním standardu 10x nižší.


Energeticky pasivní klinika FN v Olomouci

Světlo jako lék a inovace v chlazení

Pětipodlažní budova s jedním podzemním podlažím je záměrně postavena na půdorysu ve tvaru písmene „U“. Tak je nejlépe možné dostat přirozené denní světlo do všech jejích částí, a to i na tradičně temnější místa, jako jsou schodiště či chodby. Architekti proto pečlivě vybírali i velikost oken a dalších prosklených ploch. Pro pacienty a personál je prosvětlený interiér mnohem příjemnější a lépe se v něm orientují. Regulovatelné LED osvětlení pak denní světlo vhodně doplňuje v závislosti na potřebné intenzitě. Optimální poměr prosklených a plných částí fasády byl klíčový i z hlediska zabránění přehřívání interiéru během léta.
Podařilo se tak vytvořit šetrný objekt, který dokáže uložit a později využít přebytečnou energii a teplo. K vytápění a chlazení proto nový pavilon nepotřebuje téměř žádnou energii. Hodnota měrné potřeby tepla i chladu se tak ročně pohybuje do 15 kWh na m2.
Ke snižování vysokých teplot v interiéru slouží také inovativní chlazené stropy. „Jedná se o maximálně šetrný způsob chlazení, kdy nedochází k proudění vzduchu. Toto řešení minimalizuje náklady, navíc přináší mnohem větší uživatelský komfort, a to nejen pro alergiky či astmatiky. Vznikla tak stavba, která posouvá soudobý standard zdravotnických zařízení směrem k vyšší kvalitě a šetrnosti, což by se do budoucna mělo stát normou,“ podotýká Adam Rujbr, autor architektonického návrhu.


První energeticky pasivní klinika na světě vyrostla v Olomouci, zdroj: Crest Communications a.s.

Chytré konstrukční řešení – nadčasovost a flexibilita - v souladu s požadavky cirkulární ekonomiky

Klinika je inovativní i svým dispozičním řešením. Je totiž navržena a postavena v souladu s požadavky cirkulární ekonomiky tak, aby se jednotlivá patra dala v budoucnu přestavět dle aktuálních potřeb a nároků nemocnice. To je možné díky speciálním sádrokartonovým příčkám. Klíčovým požadavkem na stavbu pavilonu byla i rychlá dostupnost a snadný pohyb do dalších částí nemocničního komplexu. V areálu se tak nachází kryté spojovací mosty a oddělené trasy pro lékaře a pacienty. Objekt využívá i podzemní potrubní poštu, která urychluje a usnadňuje odesílání vzorků do laboratoří.

Technologie BIM: součinnost klíčem k úspěšnému projektu

Při návrhu a výstavbě kliniky projektanti a stavební firma využívali digitální inovativní technologii projektování BIM.
„BIM je progresivním nástrojem současného stavebnictví a významně celý proces od návrhu projektu přes jeho realizaci až po následný provoz usnadňuje, zpřehledňuje a pomáhá tak k optimalizaci budovy. Snižuje se díky tomu chybovost řešení, snadněji se provádějí úpravy a koordinují jednotlivé profese i postupy výstavby,“ shrnuje přínosy BIM Simona Kalvoda.

Inovativní a komplexní přístup při navrhování budovy ocenili i zástupci nemocnice. Do procesu projektování, při němž je důležitá součinnost všech klíčových aktérů, se totiž zapojilo vedení i zdravotnický personál. Ten měl možnost do budoucí podoby projektu zasahovat a zúčastnil se také ukázky technologie chladících trámů ve Vídni. Nový pavilon II. interní kliniky gastroenterologie a geriatrie vyšel olomouckou nemocnici na necelých 398 milionů korun, přičemž bezmála třetinu výdajů pokryla dotace Ministerstva zdravotnictví. Státní podporu na realizace a rekonstrukce veřejných budov lze však čerpat i v rámci Operačního programu Životní prostředí, financovaného z evropských fondů, a to až do konce října 2019.


Energeticky pasivní klinika FN v Olomouci

Interiér kliniky FN v Olomouci

Interiér kliniky FN v Olomouci
 

Hodnotit:  

Datum: 2.12.2018
Autor: redakce



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)