Partneři projektu Regenerace domů

logo Weber
logo Thomsit Ceresit
logo PCI



Příklady pasivních rodinných domů, které splnily podmínky programu NZÚ

Datum: 13.3.2014  |  Autor: Ing. Petr Kotek, Ph.D., EnergySim s.r.o., Ing. Zdeněk Ročárek, Ing. František Duda, Ing. Jan Antonín

Třicet reprezentativních projektů rodinných domů s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - 19 dřevostaveb a 11 staveb zděných s různými zdroji tepla na vytápění a přípravu teplé vody. Jak uspěly s žádostí o podporu v minulé výzvě NZÚ?

V dubnu 2014 startuje další kolo programu Nová zelená úsporám. Program navazuje na předchozí výzvu v roce 2013, která byla ukončena 20. prosince 2013.

Nová výzva se od předchozí téměř neliší. Výše dotací zůstává prakticky na stejné úrovni ve všech oblastech podpory (výjimkou je podpory C.1.4 a C.2.4, kde došlo k ponížení dotace o 5 000 Kč). I podmínky pro přiznání podpory jsou rovněž takřka shodné. Ve vypsaných podmínkách došlo oproti minulému znění především ke zpřesnění znění v některých nejednoznačných bodech.

  • Za zmínku stojí změna ve stanovení maximální podlahové plochy domu, pro který může být přiznána dotace. V minulé výzvě se plocha počítala z venkovních rozměrů budovy, a to včetně tepelných izolací, nově to bude z rozměrů vnitřních. Do stanovené hranice 350 m2 se tak „vejdou“ o něco větší („zateplenější“) domy než minule.
  • Další, tentokrát pro žadatele negativní, změnou je zkrácení lhůty pro doručení dokumentů na SFŽP od elektronické registrace žádosti. Zatímco dříve byla tato lhůta 8 dnů, nyní se zkrátila na pouhé 3 dny.

V tomto článku se budeme věnovat oblasti podpory B, tj. Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností. Cílem článku je seznámit čtenáře s typy rodinných domů, které splnily podmínky programu a na které majitelé požádali o podporu v minulé výzvě. Uvedené údaje vycházejí z reálných projektů.

Bylo vybráno 30 reprezentativních projektů rodinných domů s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění. Z toho bylo 19 dřevostaveb a 11 staveb zděných. Zdroje tepla na vytápění a přípravu teplé vody pak byly v těchto objektech velmi odlišné dle přání klienta. V článku bude poukázáno i na to, že dotace mohou získat novostavby vytápěné elektrickými přímotopy.

Aby dům splnil podmínky nové zelené úsporám, musí splnit (kromě jiného) dva základní parametry, a to měrnou roční potřebu tepla na vytápění EA (kWh/(m2.rok)) a měrnou neobnovitelnou primární energii EpN,A (kWh/(m2. rok)).

Vybrané objekty jsou znázorněny na 3D modelech


Obrázek 1: Posuzované novostavby s dotací NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM. Uvedená čísla reprezentují potřebu tepla na vytápění, neobnovitelnou primární energii a výši získané dotace B1, B2.

Měrná roční potřeba tepla na vytápění

Tento parametr závisí v největší míře na kvalitě obalových konstrukcí budovy (zateplení, okna) a orientaci budovy ke světovým stranám včetně vlivu přesahů střechy (solární zisky).

Obálka budovy musí být zateplena co nejkvalitněji, čímž se zvyšují nároky na tloušťku tepelné izolace a na maximální izolační účinky. Tloušťka tepelné izolace pro obvodové stěny se pohybuje řádově v dimenzích 250 – 400 mm, střechy 400 – 600 mm a podlahy okolo 200 mm. V oknech musí být použita tepelně-izolační trojskla a kvalitní rámy, aby celkový součinitel prostupu tepla byl cca 0,70 W/(m2. K). Maximální dovolená hodnota pro okna je stanovena na 0,85 W/(m2. K).

Aby tloušťka použitých izolací byla co nejmenší, používají se materiály s lepšími tepelně technickými vlastnostmi. Typickým příkladem je časté využití šedého polystyrenu, který má cca o 20 % lepší izolační vlastnosti oproti klasickému bílému EPS.

U konstrukčního řešení budovy je nutné zmínit i požadavek na zajištění nejvyšší teploty vzduchu v pobytové místnosti v letním období. Tento požadavek vede na potřebu stínit osluněná okna, aby nedocházelo k přehřívání budovy. Jako nejúčinnější se jeví použití venkovních žaluzií. Alternativně lze okna stínit markýzami či přesahem střechy, tyto prvky však musejí mít poměrně značný přesah, aby bylo dosaženo požadovaných kritérií. Je však nutné najít optimální bilanci mezi solárními pasivními zisky, které ovlivňují potřebu tepla na vytápění (výhodnější menší přesah) a letní stabilitou, aby se kritická místnost nepřehřívala (výhodnější větší přesah).

Lineární vazby

U domů s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění hrají velkou roli lineární vazby. Zatímco u klasických nezateplených či málo zateplených objektů není nutné lineární vazby příliš detailně řešit, u domů výrazně zateplených vystupuje toto kritérium poměrně značně do popředí.

Lineárními vazbami se rozumí veškerá napojení či zalomení, kde se mění tepelný tok konstrukcí. Typickým příkladem je např. nároží, ostění, sokl objektu apod. Zohlednění těchto vazeb ve výpočtu je možné dvěma způsoby. Buď jednotnou přirážkou, nebo podrobným výpočtem.

Jednotná přirážka má výhodu v jednoduchosti výpočtu, ale u pasivních domů přináší zpravidla vyšší hodnoty potřeby tepla na vytápění a neobnovitelné primární energie než při výpočtu podrobném.

Z dosud provedených výpočtů víme, že podrobný výpočet tepelných vazeb může snížit měrnou roční potřebu tepla na vytápění o 3-4 kWh/(m2.rok) v závislosti na kvalitě detailů. To může být zásadní při zatřídění objektu do kategorie podpory a z toho plynoucí výše dotace 400 000 Kč nebo 550 000 Kč. U některých objektů je tento výpočet nezbytně nutný pro získání alespoň základní podpory. Typickým zástupcem těchto staveb jsou bungalovy, u kterých vychází zpravidla vyšší potřeba tepla na vytápění než u domů vícepodlažních.

Nevýhodou podrobného výpočtu lineárních tepelných vazeb je pracnost a tedy vynaložení aditivních finančních prostředků investora v počátku projektu s vidinou získání dotace.

Měrná neobnovitelná primární energie

S měrnou potřebou tepla na vytápění se již projektanti naučili pracovat a existuje celá řada postupů, jak docílit pasivního domu s hodnotou pod 15 kWh/m2.rok. Měrná neobnovitelná primární energie je však novým ukazatelem, který byl zaveden s novelou zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Nově se tento ukazatel hodnotí také v průkazu energetické náročnosti a novostavba nezíská stavební povolení, je-li tento ukazatel v kategorii D a horší. Pro získání dotačního příspěvku pak tato hodnota musí být pod hranicí 90 kWh/m2.rok v oblasti podpory B.1, resp. 60 kWh/m2.rok u podpory B.2.

Zpočátku posuzování tohoto ukazatele vznikaly spekulace, že pasivní dům bez tepelného čerpadla nemůže získat dotace a naopak pasivní dům vytápěný elektrickými přímotopy dotací nezíská (ani stavební povolení) kvůli faktoru neobnovitelné primární energie 3,0. Následující Tabulka 1 shrnuje pro posuzovaných 30 objektů instalované zdroje tepla.
Tabulka ukazuje, že i objekt s elektrickými přímotopy v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou o instalovaném výkonu do 5 kWp může dosáhnout na dotaci až 550 000 Kč. To se týká např. objektů č. 8, 15 a 17 v následující tabulce 1 (označeny červeně).


Tabulka 1: Typy zdrojů tepla na vytápění a přípravu teplé vody ve vazbě na hodnotící ukazatele NZÚ.

Obecně lze konstatovat, že:

  • Tepelná čerpadla vzduch/voda, kvůli nepatrně horšímu topnému faktoru, je nutné kombinovat s krbovými kamny s výměníkem. Bez dotace by tato kombinace neměla ekonomické opodstatnění.
  • Tepelná čerpadla typu země/voda pak můžou být samostatným zdrojem tepla, nicméně pro získání vyšší hladiny podpory B.2 je vždy nutná kombinace s dalším obnovitelným zdrojem energie.
  • Kotel na biomasu (kusové dřevo či peletky) při 100% pokrytí pak díky faktoru neobnovitelné primární energie 0,1 - 0,2 jsou schopny dosáhnout na nejvyšší podporu 550 000 Kč (viz Tabulka 1 – dům č. 25 – označeno modře).
  • Kombinace tepelných čerpadel se solárními kolektory je obecně ekonomicky nezajímavá, ale v některých případech objekt díky této kombinaci získá dotaci alespoň 400 000 Kč (např. dům č. 20, 22, 23).
  • Solární panely určené pro přípravu teplé vody nesnižují parametr neobnovitelné primární energie tak výrazně jako fotovoltaické panely. Je to dáno především tím, že pro funkci solárního systému je zapotřebí provoz oběhových čerpadel na elektřinu, jejichž faktor neobnovitelné primární energie je opět 3,0.
  • Výpočet tepelných vazeb v některých případech posouvá dotaci z B.1 na B.2 a žadatel tak získá o 150 000 Kč více. U menších domů pak může být bez doložení vlivu vazeb získání i dotace B.1 nemožné.

Výsledné parametry všech posuzovaných objektů


Obrázek 2: Typy zdrojů tepla na vytápění a přípravu teplé vody ve vazbě na hodnotící ukazatele NZÚ.

Závěr

V minulých letech, v původním programu Zelená úsporám, bylo z celkových cca 80 000 žádostí podpořeno necelé 1 % v oblasti výstavby domů s velmi nízkou energetickou náročností. V programu Nová zelená úsporám 2013 pak bylo z celkových cca 6 000 žádostí zaměřeno zhruba 10 % na oblast podpory B, tedy na oblast výstavby rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností.

Doplnění redakce:

Mohla by Vás zajímat i přednáška Vyhodnocení ukončených etap ZÚ a pravidla pro pokračování Nové ZÚ – Ing. Karla Ferinová, SFŽP. Přednáška byla součástí prvního bloku doprovodného programu veletrhu Aquatherm Praha 2014. Blok "Jaké lze očekávat dotace pro podniky a stavebnictví v nejbližším období?" připravilo TZB-info a byly v něm i přednášky MPO, MŽP a SFRB.
Příjem žádostí v rámci 1. Výzvy k podávání žádostí NZÚ bude zahájen dne 1. 4. 2014 | Ukončení příjmu žádostí v rámci 1. Výzvy k podávání žádostí nastane v okamžiku vyčerpání dostupné alokace, nejpozději však 31. 10. 2014 ve 12 hod.

DOTACE na TZB-info | NZÚ na TZB-info

 

Hodnotit:  

Datum: 13.3.2014
Autor: Ing. Petr Kotek, Ph.D., EnergySim s.r.o.   všechny články autoraIng. Zdeněk Ročárek   všechny články autoraIng. František Duda   všechny články autoraIng. Jan Antonín   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (12 příspěvků, poslední 17.03.2014 15:59)

Mohlo by vás také zajímat


Kam dál


 
 

Aktuální články na ESTAV.czNa průměrný nový byt vydělává Pražan 11,5 rokuJak se bydlí v typovém domě?FOTOGALERIE: Inspirativní ohlédnutí za For arch 2016