Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Několik poznámek k dotačnímu programu Nová zelená úsporám 2013

Program Nová Zelená úsporám 2013 byl vyhlášen již v listopadu minulého roku. Až do zveřejnění podmínek 13. 6. bylo tedy více jak půl roku času na podrobnou přípravu. Přesto se ukazuje, že podobně jako v předcházejícím programu Zelená úsporám, kdy se v průběhu přijímání žádostí podmínky postupně upravovaly (např. definice klíčového parametru pro výši dotace – podlahové plochy), tak i v tomto programu bude docházet k postupnému „upřesňování podmínek“.

První vlaštovkou je upřesnění pro oblast podpory C.3. V Příloze II NZÚ jsou v článku 5 na str. 40 uvedeny podmínky pro rozsah výpočtové části „ODBORNÉHO POSUDKU“ takto:

B. Výpočtová část

1. Výpočet solárních zisků soustavy včetně potřeby tepla pro přípravu TV a dosažení jejího pokrytí dle jednotné metodiky energetického hodnocení solárních soustav dle TNI 730302. Výpočet se provede pomocí výpočtového programu uvedeného na stránkách Programu.


Dne 16. 8. 2013 se v rubrice aktuality objevilo toto „upřesnění“:

Na základě dotazů z řad žadatelů i zpracovatelů odborných posudků pro oblast podpory C.3 – instalace solárních systémů – upřesňujeme podmínky pro tuto podoblast podpory.

Musí být i pro žádost z podoblasti podpory C.3 zpracován energetický posudek?

Ano, tato povinnost vyplývá ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, § 9a odst. 1 písm. d).

Kdo je oprávněn zpracovat tento energetický posudek?

Energetický posudek může v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií zpracovat pouze energetický specialista s oprávněním zpracovávat energetické audity a posudky (dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).


Později (21. 8. ?) bylo „upřesnění“ ještě doplněno o:

Jaký je minimální rozsah energetického posudku pro podoblast podpory C.3?

Minimální rozsah vychází z vyhlášky č. 480/2012 Sb., doplněný o výstup z výpočetního nástroje pro bilancování solárních termických systémů, který je zdarma ke stažení (= odkaz na výpočetní nástroj). Pro zjednodušení jsme pro Vás připravili minimální rozsah energetického posudku pro podoblast podpory C.3 (= odkaz na dokument) ve formátu PDF.


K tomuto kroku i k dalším zkušenostem s probíhajícím programem bych měl několik poznámek.

  1. Podle mého názoru zde nejde o upřesnění ale o docela podstatnou změnu podmínek pro zpracování žádosti pro oblast dotace C.3 (Instalace solárních termických systémů). Podle platného znění zákona č. 406/2000 Sb. zákonodárce říká:

    § 9a
    Energetický posudek

    (1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro …

    …d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů,…

    Žadatel o státní příspěvek kteréhokoliv dotačního programu má tedy povinnost doložit Energetický posudek. Pak si myslím, že to mělo být už jednoznačně napsáno v Příloze II NZÚ. Podmínky by neměly být měněny formou „upřesnění“, ale např. formou číslovaného dodatku. Pokud se podobných upřesnění vyskytne v budoucnu víc, budou podmínky poskytování dotací nepřehledné.
  2. Zpracovatel podmínek se odvolává při zmínce o Energetickém posudku na vyhlášku č. 480/2012 Sb., kde je přesně definováno, co musí Energetický posudek podle této vyhlášky obsahovat. A přitom v podmínkách dotačního programu (Příloha II NZÚ2013) je znovu výčtem uveden obsah Energetického posudku rozdílně pro různé oblasti podpory. Přitom ale v tomto výčtu není uvedena podstatná část Energetického posudku – Evidenční list energetického posudku (§ 6, bod e)). Je zřejmé, že si zde MŽP jako zpracovatel podmínek dotačního programu uvědomilo časovou a finanční náročnost zpracování takového plnohodnotného Energetického posudku, jak ho požaduje vyhl. 480/2012 Sb. A snažilo se zpracování posudku zjednodušit, v případě oblasti podpory C.3 původně i vypustit. Vyhovuje pak ale takový Energetický posudek vyhl. 480/2012 Sb.? A potažmo zákonu 406/2000 Sb.? Může si MŽP definovat vlastní obsah Energetického posudku? Nebylo jednodušší a legislativně čistší, kdyby byl v podmínkách dotačního programu NZÚ2013 použit Energetický posudek tak jak ho požaduje platná legislativa? A Evidenční list jako nezbytný dokument Energetického posudku by pak bylo možné pro jednotlivé případy výrazně zjednodušit a přitom dodržet vyhlášku. V podmínkách programu by pak jistě bylo možné uvést vzory Energetického posudku s příslušným upřesněním pro jednotlivé oblasti podpory! Určitě by to pomohlo snížit pracnost a tím i cenu zpracovávané dokumentace.
  3. Víceméně formální připomínka se týká oficiálního webu. Možná by se hodil nějaký návod k obsluze těchto stránek. Nepochopil jsem třeba, proč se např. Bilance solárních termických systémů dá najít v oddíle Dokumenty až po rozkliknutí odkazu Zobrazení všech dokumentů? Nebo proč není výslovně upozorněno na to, že se tento výpočetní nástroj liší od velmi podobného nástroje používaného v minulém dotačním programu Zelená úsporám? Mnozí zpracovatelé mají starší, neplatný nástroj uložen ve svém PC. Nebo proč není v textech na webu více využíváno možností internetu? Namísto hypertextových odkazů, se zde používá „odkazu“ ve formě (= odkaz na dokument) ve formátu PDF. Oprava těchto nedostatků by určitě přispěla k větší přívětivosti a srozumitelnosti webových stránek dotačního programu.
  4. Zcela opačnou připomínku mám k „zelené lince“. Na rozdíl od předchozích Zelených úspor, kdy se na tuto informační linku prakticky nešlo dovolat a i po dovolání se tazatel prakticky nic nedozvěděl, tato linka funguje bezvadně. Příjemné ženy po telefonu ochotně a fundovaně odpovídají na dotazy.
  5. Poslední a asi nejzávažnější připomínka je ke komunikaci Ministerstva životního prostředí jako vyhlašovatele programu s veřejností. Je jistě těžké pro ministra v demisi cokoliv slibovat do budoucna. Vláda v demisi je sice omezeně, ale přesto funkční vláda. Měla by tedy zajistit, aby dotační program, který všechny strany napříč politickým spektrem podporují, měl nějakou dlouhodobější perspektivu. Oproti předchozí variantě dotačního programu jsou podmínky získání podpory přísnější a zpracování žádosti a podkladů náročnější. Ministerstvo by tedy mělo doplnit podmínky o to, jakým způsobem bude naloženo s těmi žádostmi, které splní podmínky dotačního programu, ale vyčleněné finanční prostředky na ně nezbydou. Pokud je postup někde ukryt v hloubi 89 stran směrnic rozdělených do 5 příloh, pak by bylo jistě potřebné tyto podmínky sdělit jako důležitou informaci jak na webu NZÚ2013, tak i do sdělovacích prostředků. Jistě by to přispělo ke zmírnění skepse, která mnohé potencionální žadatele přepadla, když první den příjmu žádostí bylo už po několika hodinách oznámeno, že je vyčerpána třetina finančních prostředků. A od té doby jsem nezaznamenal žádnou zprávu o průběhu čerpání financí.

    Správce dotačního programu by si měl uvědomit, že zpracování žádosti se všemi náležitostmi je dlouhodobý proces, který trvá několik týdnů nebo i měsíců. Jestliže se bude opakovat překotný konec příjmu žádostí z minulého dotačního programu v režii ministra Pavla Drobila, vzbudí to jen další frustraci a nechuť i k rozumným formám podpory úspor energie a ochrany našeho životního prostředí.

K článku "Několik poznámek k dotačnímu programu Nová zelená úsporám 2013" autora Milana Bechyně si redakce TZB-info vyžádala komentář Ministerstva Životního prostředí:

"Program Nová zelená úsporám přináší benefit nejen české, lokální ekonomice, ale především svým klientům, žadatelům. Ti nejen že dostanou jednorázovou podporu na efektivní rekonstrukci a zateplení svého domu, ale díky této podpoře začnou okamžitě šetřit své náklady na vytápění. Program Nová zelená úsporám je úspěšný program, o čemž svědčí i to, že za necelé tři týdny je vyčerpána téměř polovina aktuální alokace, která představuje jednu miliardu korun. Dalších 800 milionů korun přijde do programu z prodeje emisních povolenek, o možnosti dalšího financování se nyní vede debata. Program Nová zelená úsporám není spotřební, ale investiční program, který multiplikačně přináší další výnosy."

Matyáš Vitík
tiskový mluvčí MŽP a ředitel odboru tiskového a marketingu

 
 
Reklama