Nejčastější vady a jejich řešení při zateplení soklu
Sokl je nedílnou části každé stavby. V posledních desetiletích se naštěstí i tyto části stavby staly dalším místem, kterému je věnována pozornost i během zateplování. Bohužel i přes maximální snahu výrobců materiálu určeného k zateplení soklu v rámci školení a konferencí se stále můžeme setkávat s poruchami a chybami v těchto konstrukcích. V následujícím článku poukáži na nejčastější chyby, kterých se realizační firmy dopouštějí při realizacích zateplení soklu, a jak vzniklé chyby následně řešit.
1.
Nejčastější chyba, se kterou se lze v praxi setkat, je nevhodný typ použitého materiálu na zateplení soklu. Dnes již většina firem ví, že minerální izolace (MW) ani klasický polystyren (EPS) vhodný na sokl z důvodu jejich vyšších nasákavostí není, a správně dávají přednost extrudovanému (XPS) či perimetrickému typu polystyrenu (EPS-P). Nicméně hlavní úskalí tkví v tom, že extrudovaných i perimetrických typů je celá řada i do jiných aplikací a na sokl se nemusí vždy použít ten správný. Řada výrobců proto výrobky pro soklovou část přímo v názvu označuje s přídomkem sokl, jako je tomu například u výrobku Isover EPS SOKL 3000, ale u většiny XPS tomu zatím stále tak není.
A proč je to vlastně důležité? Soklové typy EPS či XPS totiž na svém povrchu mají speciální strukturu, která zvyšuje přilnavost lepidla k vlastnímu izolantu. Díky této vyšší adhezivitě může tepelná izolace lehce udržet i těžký obklad soklu, který se zde také často používá. Běžný fasádní polystyren nese jen malou, a tedy lehkou vrstvu omítky, ale na sokl se často používají obklady z kamene či keramiky, které mají hmotnosti daleko vyšší. V případě použití nevhodného výrobku jako tepelné izolace soklu se pak často setkáváme s tím, že přilnavost polystyrenu pro takto těžký obklad není dostatečná a obklad se odtrhne či dokonce jako celek odpadne, jak je vidět na obr. 2.
Obr. 1: Přiklad správného použití soklového typu tepelné izolace Isover EPS SOKL 3000.
Obr. 2: Přiklad nevhodného (s hladkým povrchem) použití soklového typu tepelné izolace XPS.
Řešení:
Řešením problému na obr. 2 je buď aktuálně použitý XPS nahradit typem, který je vhodný na použití do soklové aplikace (aktuální konstrukci sanovat a udělat správně), nebo alternativně a v zásadě také zcela správně, zdrsnit vrchní vrstvu již použitého XPS tak, aby se zvýšila její přilnavost k budoucímu lepidlu, a tím i obkladu. V zásadě tak uděláme na stavbě to, co již výrobci provádějí ve výrobě, když vyrábějí polystyren určený na zateplení soklu.
2.
Obr. 3: Přiklad opomenutí zateplení soklu.
Obr. 4: Příklad správného řešení zateplení soklu.
Druhá nejčastější chyba je opomenutí provést zateplení i pod vytápěnou část stavby. V tomto případě se o chybu v zateplení soklu v pravém smyslu nejedná, jelikož zde sokl zateplen často vůbec není. Bohužel některým realizačním firmám je často, jak má vypadat zateplení, a pokud v rámci bytového družstva (BD) či společenství vlastníků jednotek (SVJ) není někdo znalý fyziky a procesů unikání tepla, tak se opravdu může stát i to, co je vidět na obr. 3. Námitky obyvatel přízemních bytů, že jsou tyto byty chladnější než byty nad nimi, jsou pak celkem logické. Důvod, proč jim teplo uniká, je ten, že 300 mm betonové stěny izoluje obdobně jako 1 cm EPS či MW. Z fyzikálního principu pak teplo raději proniká stěnou dolů mimo oblast zateplení a v tomto místě nejen vzniká tzv. tepelný most, ale i chladnější místo, které je často zdrojem kondenzace a plísní. Když někdo zateplí jen část střechy a zbytek nikoliv, tak by se tomu každý podivil, ale když někdo zateplí jen část stěny, tak se nad tím nikdo nepozastavuje, a to je bohužel velká chyba. Zateplení soklu je samozřejmě důležité u všech staveb, tj. včetně rodinných domů, a opět je nutné izolaci provést až mimo oblast promrzání, tj. na úroveň základové spáry, což bývá nejčastěji 800 mm pod úroveň okolního terénu.
Řešení:
Řešením problému na obr. 3 je doplnit chybějící zateplení soklové části a ideálně pokračovat se zateplením až 800 mm pod úroveň okolního terénu. V případě, že není možné provést izolaci ve svislém směru, lze ji aplikovat ve směru vodorovném, jak je vidět na obr. 4.
3.
Obr. 5: Příklad správného řešení zateplení soklu.
Třetí nejčastější chybou je ukončení soklu přímo na terénu. V zásadě tento problém souvisí částečně s předchozím bodem jen s tím rozdílem, že zateplení soklu zde sice provedeno je, ale stále s tepelným mostem. Bohužel touto chybou trpí drtivá většina nepodsklepených staveb, která se stavěla před 10 či více lety.
Řešení:
Řešením problému je zde patrně nejjednodušší ze všech dříve uvedených. Stačí okolo stavby odkopat okolní zeminu a provést zateplení až na základovou spáru viz obr. 5.
4.
Obr. 6: 30 mm tepelné izolace použité na zateplení soklu je opravdu málo.
Čtvrtou nejčastější chybou je malá tloušťka tepelné izolace použité na zateplení soklu. Nemám nic proti optimální volbě tepelné izolace, ale v případě, že se na soklovou část dává stejná tloušťka tepelné izolace maximálně o cca 20–30 % menší, tak tomu aktuálně odpovídá cca 100–120 mm jako minimum. Volba 30 mm, jak je vidět na obr. 6, je opravdu nedostatečná. Když uvážím, že cena tepelné izolace v rámci ceny celého zateplení dělá v průměru jen 25–30 % (cena zateplení není jen cena tepelné izolace, ale i omítky, práce, lešení, transportu hmot, atd.), tak mi přijde krajně neuvážené volit tak malou tloušťku. O neekonomičnosti a nesplnění platných norem ani nemluvě.
Řešení:
Ekonomické řešení tohoto problému zde již existuje. Nebudeme zde zmiňovat obligátní řešení typu sundat stávající izolaci a provést novou v doporučené tloušťce. Ne, dnes již prakticky všichni výrobci zateplovacích systémů mají certifikované systémy pro řešení dodatečného zateplení na již stávající zateplení, zkráceně ETICS na ETICS. Přidat potřebnou tloušťku tepelné izolace k té stávající tak již lze elegantně a levně vyřešit.
5.
Jako pátou chybu a v tomto případě poslední zmíněnou v tomto článku bych označil obecným pojmem nekvalitně odvedená práce. Každý si pod tím může představit cokoliv a v zásadě má pravdu. Od volby nekvalitních materiálů, přes nedodržení technologických předpisů až po nedořešení některých detailů. Variant na toto téma je tolik, že by to vydalo na samostatnou publikaci. Bohužel většině z těchto problémů by se dalo zabránit, kdyby se na stavbě objevil kvalitní stavební dozor a nenechal připustit tato pochybení. Dva z posledních příkladů, které jsem viděl, jsou vidět na obr. 7 a 8. Na obr. 7 je vidět, že si nikdo nelámal hlavu s tím, kam až provést marmolit a perlinku, a prostě kam dosáhla perlinka, tak tam skončil i marmolit. Na obr. 8 je pak vidět, že ani se zapuštěním perlinky do základní vrstvy si zde nikdo hlavu nelámal. Na několik místech se tato chyba již začala projevovat a marmolit ze soklu odpadá.
Obr. 7: Ukázka nekvalitně provedené povrchové úpravy soklu.
Obr. 8: Ukázka nekvalitně provedené výztužné vrstvy (perlinky) v rámci základní vrstvy soklu.
Řešení:
Řešením tohoto problému zde vidím jen v předělání provedeného zateplení soklu, nejen z toho důvodu, že nemáme záruku, že další věci na zateplení jsou jistě zcela v pořádku, ale z toho důvodu, že sladit barevnost provedené fasády po nějaké úpravě je velmi obtížné. V tomto případě bych na opravu určitě nevolil tu samou realizační firmu, byť by byla opět nejlevnější.
Přečtěte si také článek Zateplení soklu - opomíjená, leč nepostradatelná součást každého domu na portálu ESTAV.cz
Potřebujete poradit? Máte technický dotaz?
Informační linka pro technické dotazy: +420 734 123 123 (po-pá 8 - 16 hod), e-mail: technickedotazy@isover.czIng. Karel Sedláček, Ph.D., tel.: +420 606 622 266, e-mail: karel.sedlacek@saint-gobain.com
Ing. Petr Vacek (minerální izolace) tel.:+420 602 444 832, e-mail: petr.vacek@saint-gobain.com
Ing. Pavel Rydlo (polystyrenové izolace) tel.: +420 602 427 678, e-mail: pavel.rydlo@saint-gobain.com
Ing. Vít Koverdynský, Ph. D. (technické a průmyslové izolace) tel.:+420 724 259 794, e-mail: vit.kov@email.cz
ISOVER nabízí nejširší sortiment tepelných, zvukových a protipožárních izolací v té nejvyšší kvalitě na českém trhu: produkty z čedičové i skelné vlny, expandovaného polystyrenu a doplňky pro systémová izolační řešení.
