Azbest (azbestové materiály) aplikované ve stavebnictví – obecný přehled

Datum: 17.7.2012  |  Autor: redakce dle podkladů Státního zdravotního ústavu

Následující text je jedním z dokumentů z presentací a podkladů z mimořádného konzultačního dne Centra hygieny životního prostředí a Centra hygieny práce a pracovního lékařství, který se konal dne 11. 1. 2012 na téma „Problematika azbestu ve vnitřním prostředí škol“ na SZÚ.

Rozlišujeme:

Stříkaný azbestový materiál

Způsob nastříkání azbestu je používán především z důvodu protipožárního. Jedná se o výrazné zvýšení požární odolnosti kabelů, ocelových konstrukcí a někdy i betonových konstrukcí, kde výztuž byla blízko povrchu.

Limpet

Tento protipožární nástřik byl vyvinut a patentován v Anglii. V Americe je nazýván „Cottoncandy“. Tloušťka nástřiku byla aplikována až do 2,5 cm. Obsahuje až 90 % azbestových vláken. V Čechách se většinou používal amfibolový typ z Jihoafrické republiky. Pojivo se během času znehodnotilo a v současné době, když tyto nástřiky ještě existují, se azbestová vlákna mimořádně uvolňují. Tento druh nástřiku byl v České republice použit ve výškových budovách s ocelovou konstrukcí. V zahraničí byl kromě budov používán též jako nástřik na železničních vagónech a lokomotivách.

Stříkaná omítka

V České republice se někdy jmenovala Pyrotherm. Byla to omítka, kde plnidlem byl cement, a tento byl smíchán s azbestovými vlákny. Sloužil obdobně jako výše jmenovaný Limpet na protipožární ochranu ocelových konstrukcí a kabelů. Přibližně v polovině 80. let byl azbest nahrazen celulózovými vlákny, někdy i skleněnými. Takže v některých budovách byly použity jak azbestové, tak bezazbestové aplikace. Určit, zda nástřik obsahuje azbest či nikoliv, je možné pouze analýzou.

Azbestocementové desky používané ve stavebnictví

V 70. a 80. letech minulého století, s cílem zprůmyslnit stavebnictví, se rozšířila prefabrikace budov. Po jejich smontování byly namontovány fasádní prvky, obvykle sendviče, které z vnitřní strany často obsahovaly azbestové desky. Velmi často byly také montovány příčky, které opět obsahovaly azbestocementové desky. Někdy se z těchto azbestocementových desek realizovaly podhledy. Pro přehled je zde seznam výrobků, které se běžně používaly (mají různé výrobní názvy, z nichž není možné poznat, že se jedná o desky s obsahem azbestu):

  • Eternit – obsahuje méně než 10 % azbestu převážně chrysotilu.
  • Ezalit A, Ezalit B – výrobce EZA Šumperk. Jedná se o materiály obsahující kolem 40 % azbestu (později pouze 18 %). Materiály jsou proto velmi křehké, azbestová vlákna se z nich často uvolňují. Jejich použití bylo programováno pro obklady stěn a stropů. V praxi byly používány i jako příčky.
  • Dupronit – výrobce Azbestocementové závody Nitra. Tento deskový materiál má podobné složení a charakter jako EZALIT A a EZALIT B. Má rovněž stejné použití.
  • UNICEL – výrobce EZA Šumperk. Materiál byl určen pro obklady stěn a stropů. Používal se i pro příčky (obsahoval 22 % azbestu).
  • IDK 3 – izolační desky – výrobce Azbestos Zvěřinek. Deska obsahuje 30 % azbestu.
  • Cemboplast – izolační konstrukční desky – výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. Používá se jak v obvodových pláštích u lehkých montovaných staveb, tak i v jeho příčkách, mezistěnách podhledech stropů.
  • Ozimin – izolační materiál – výrobce Slovenské závody technického skla Bratislava. Používá se pro zvukovou a tepelnou izolaci. Desky obsahují převážně čedičová vlákna. Byla zde zjištěna azbestová vlákna různého typu a v různých množstvích.
  • Probit 200 – střešní izolace – výrobce Dechtochem.
  • HORP – zakrytí vlhkosti u svislých stěn – výrobce Obvodní podnik služeb Horní Počernice.
  • Azbestocementová deska – rozvinutá, lisovaná a nelisovaná – pro obklady dřevostaveb – výrobce CV Hranice, ČMEZ Šumperk.
  • Lignát – opláštění lehkých staveb a příček. Použit kromě celulózových vláken též tzv. mikroazbest – výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. V původních lignátových deskách se azbest nevyskytuje. V 80. a 90. letech byl do celulózových vláken přimícháván zlomkový (velmi jemný) azbest v poměrně malém množství.
  • Lignopal – opláštění lehkých staveb – výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
  • Unicel – obklady stěn příček – výrobce ČMEZ Česká Lípa.
  • Cembalit – po roce 1980, až do roku 1992 se přidávalo 10 % azbestu.

Aplikace použití deskových materiálů s obsahem azbestu pro zvýšení protipožární odolnosti

Pro tento účel byly používány desky s obsahem azbestu někdy vyšším než 50 %. Pomocí těchto desek byly obloženy ocelové nosníky, někdy ve dvou, eventuálně ve třech vrstvách.

Rohy byly zpevněny úhelníky, což se často nedělalo. V současné době je toto obložení velmi často zdrojem kontaminace vzduchu azbestovými vlákny, zvláště z toho důvodu, že desky jsou často narušeny dodatečnými prostupy kabelů, přiděláváním různých úchytů pro zavěšení podhledů apod. Tento produkt byl vyvinut Stavebními izolacemi Praha pod názvem Pyral. Jeho používání bylo ukončeno až koncem 90. let.

Někdy tak byla zajišťována požární ochrana vzduchotechnických rozvodů při přechodu jednoho požárního úseku do dalšího. Tyto azbestocementové desky jsou často zakryty různými obklady, někdy tato ochrana nebyla použita a desky jsou narušeny.

Obvodové pláště budov

V 70. letech minulého století se velmi rozšířila prefabrikace budov. Byla to snaha zrychlit výstavbu občanských vybaveností sídlišť, škol a různých administrativních objektů. Prefabrikace je buď ocelová těžká, nebo lehká a dále železobetonová. Příčky v těchto objektech většinou bývají vyzděné z lehkých cihel, které jsou uzavřeny na obvodě různými systémy. Přehled známých systémů opláštění:

  • Bios – plášť obvodový. Použito v zemědělství. Vnější strana azbestocement, vnitřní Ezalit. Výrobce Středočeské dřevařské závody Praha, závod Sedlčany.
  • OD – 011 - A – obvodový panel boletický – z vnitřní strany Ezalit. Výrobce – Stavokonstrukce Praha.
  • Kovoplastický plášť obvodový – pro venkovní stěny objektů občanské vybavenosti, vnitřní výplň z Ezalitu B nebo Dupronitu. Výrobce – Závod SNP Tiár nad Hronom.
  • CHANOS – dřevěný panel s podkladem z Ezalitu B. Výrobce – Poz. St. Plzeň, závod Chanovice.
  • Bdp – sendvičový panel. Výrobce – Azbestocementové závody Nitra. Byl používán pro tepelně izolační obklady střech průmyslových hal a podhledy.
  • Isodid – pro zateplení plechových a betonových střech, výrobce – Slov. Bratislava.
  • Panel AC – PS – tepelně izolační panel – azbestocementová deska, výrobce – Plastika Nitra.
  • Stross fasáda – venkovní opláštění občanské vybavenosti – použit též Ezalit, výrobce – Sedlčanské strojírny.
  • SidalvarFeal VAR M 3 – obvodový plášť, na vnitřní straně pláště se alternativně používaly i azbestocementové desky, výrobce – Sedlčanské strojírny.

Většina těchto obvodových panelů je zavěšena na speciální lehkou ocelovou konstrukci, která je opět chráněna z protipožárních důvodů azbestovými deskami, většinou měkkými a spoje jsou často dotěsněny azbestovou šňůrou a speciálním tmelem, který někdy rovněž obsahuje azbest. V některých případech je z vnitřní strany azbestová deska překryta dřevotřískovou deskou (sololit) nebo plechem. Napojení vyzděných příček na obvodový panel jsou provedena velmi často z azbestocementových desek.

Desky v kabelových prostorách

Desky s obsahem azbestu byly často používány na tzv. kabelových lávkách při rozvodech elektrických kabelů. Kabely jsou zde uloženy na lávkách oddělených protipožárními deskami z azbestocementového materiálu. Tyto desky obsahují často až 30 % azbestových vláken. Některé jsou tvrdé a obsahují okolo 10 %. Desky bývají velmi často narušeny dodatečným vkládáním kabelů. V prostorách jsou často rozšlapány a touto destrukcí uvolněná vlákna se dostávají do prostoru a jsou usazena na položených kabelech.

Konstrukční systémy s využitím azbestocementových desek

V 70. a 80. letech minulého století byly zařazeny do výroby systémy dřevěných objektů, kde z důvodů protipožárních bylo nutné opět chránit dřevo azbestocementovými deskami. Tyto desky se zde rovněž používaly na příčky a stropy. Byly to rozsáhlé pozemní objekty, školy, školky, nemocniční pavilony a rodinné domy. Přehled vyráběných systémů:

  • Chanos – různé rozsáhlé stavební objekty. Výrobce – Pozemní stavby Plzeň.
  • Omega – konstrukční systém budov. Výrobce – Železniční stavitelství Praha. Systém byl použit pro občanskou a průmyslovou výstavbu halových a vícepodlažních objektů. Pro příčky byly v některých případech použity azbestocementové desky (jako alternativa k příčkám z jiných materiálů).
  • Inpako – konstrukční systém budov. Výrobce – Bučina Zvolen. Konstrukční systém byl určen pro občanskou a průmyslovou výstavbu. V tomto systému byl použit Dupronit.
  • MDU – 85 – mobilní dětské ubytovny obsahují EzalitCembalit. Výrobce – Jihočeské dřevařské závody, České Budějovice.
  • Monti – rodinné domky a chaty. Výrobce – Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
  • Stamo – rodinné domky, použit Ezalit. Výrobce – Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
  • TL 40/70 – rodinné domky – použit Ezalit. Výrobce – Středočeské dřevařské závody, Nové Strašecí.
Střešní krytiny

Od 30. let minulého století se běžně používala střešní krytina pod obchodním názvem Eternit. Tyto desky jsou buďto vlnité nebo čtvercové. Obsahují od 8 do 12 % azbestu. Je to jeden z nejpoužívanějších azbestocementových materiálů. Neodbornou likvidaci této střešní krytiny lze považovat za mimořádně nebezpečnou. Za 20 i více let po jeho namontování nastává uvolnění cementu vlivem povětrnosti (slunce, mráz, voda) a při bližším prohlížení se zjistí uvolněná azbestová vlákna. Ta se při nešetrném bourání, likvidaci nebo čištění uvolní do vzduchu.

Azbest v panelových domech

Ve stavebnictví bylo dále mimořádně rozšířeno používání azbestocementových trub a to jednak na kanalizační svody v budovách a jednak na odvětrání v šachtách obytných budov a někde i na přívodních vodovodních potrubích. Tyto roury byly vyráběny z azbestocementu s obsahem kolem 10–12 % azbestových vláken. Roury jsou tedy poměrně tvrdé a v podstatě je možno z nich uvolnit azbestová vlákna pouze v případě, když se roury neodborně demontují. Dále jsou používány měkké azbestocementové desky při odvětrání kuchyní, resp. v příčkách.

Vzduchotechnické rozvody a rozvody klimatizačních zařízení

Azbestový materiál do konce 80. let byl používán pro těsnění přírub plechového potrubí (těsnící šňůry) a dále v protipožárních klapkách, které oddělují jednotlivé požární úseky. K uvolnění azbestových vláken do vzduchu dochází i u protipožárních klapek v důsledku silného proudění vzduchu a vibrací. Za mimořádně nebezpečnou lze považovat neodbornou demontáž tohoto potrubí, kdy kromě těsnících azbestových šňůr kontaminuje azbestovými vlákny prostředí i prach, který je usazen uvnitř potrubí.

Azbestová vata jako tepelná izolace

V českých zemích byla většinou a ještě je používána jako tepelná izolace čedičová vata. V některých objektech je ale možné se setkat s izolací z azbestu krytou cementovým nátěrem. V zahraničí je to úplně běžné.

Textilie z azbestových vláken

Chryzotilová vlákna byla velmi často používána na textilie, ze kterých se zhotovovaly kombinézy hasičů a ochranné rukavice. Setkali jsme se s tím, že z této látky byly vyrobeny opony a závěsy v divadle. Velmi často jsou používány jako svářecí plachty na ochranu svářecích koutů v různých provozech. Tyto azbestové textilie mají jednu osnovu z bavlněných vláken, druhou pak z vláken azbestových.

Podlahová krytina

V některých státech byla do desek na podlaze zřejmě z důvodu protipožárních zabudována azbestová vlákna. U nás jsme se s tím setkali v bývalých počítačových centrech, kde pod zdvojenou podlahou probíhaly rozvody slaboproudých kabelů. Na podlaze jsou nalepeny dlaždice, které obsahují azbestová vlákna.

Elektrická topidla

Velmi často se vyskytují azbestové materiály, azbestové desky v elektrických akumulačních kamnech. Tato byla v ČR a Slovensku vyráběna a jsou ještě dnes hojně používána ve školkách někde i v administrativních objektech.

V akumulačních kamnech byly z důvodu ochrany a izolace plechového krytu používány azbestové desky s vysokým obsahem azbestu (70 až 80 %). Jsou velmi měkké, při manipulaci se rozbíjejí a potom při proudění vzduchu, při spuštění ventilace akumulačních kamen azbestová vlákna kontaminují celý prostor.

Těsnění přírub

Velmi často se využívala plochá těsnění přírub potrubí s vysokým tlakem a vysokou teplotou pod názvem Klingerit. Tato těsnění jsou nebezpečná tehdy, když se vyřezávají přímo na místě použití v nějaké dílně, tzn., vyřezává se tvar přímo dané příruby. Ještě více jsou nebezpečná z hlediska uvolňování azbestových vláken do vzduchu při jejich poruše či odstraňování vypáleného těsnění přírub, případně výměně potrubí.

Různé

Velmi časté je použití azbestových destiček zjištěno jako podklad pod světla nebo krabice elektrických rozvodů v chatách a rodinných domcích. (Použití bylo dokonce nařízeno dřívější normou platnou pro elektrické rozvody.)

Existuje rovněž bitumenová střešní krytina s obsahem azbestových vláken. I některé speciální bitumenové tmely obsahují azbestová vlákna. Tento případ však nebyl tolik rozšířen.

Metodický návod odboru odpadů pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi

4. verze se zapracovanými připomínkami z resortu zdravotnictví (MZ a SZÚ) a MMR (Zpracoval: Ing. Milena Veverková, Ing. Zdeněk Veverka, Praha, květen 2007)

Příloha č. 3
Přehled stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v ČR*) v minulosti vyráběny
VýrobekDoplňující údajeMísto výrobyUkončení výroby
Střešní šablony Eternit, Beronit400×400×4 mm, 450×400×4 mm, šedé, černé, červené i jiné barvy,
ρ = 2100 kg/m3
Beroun, Šumperk, Nitra 1996
(od roku 1912)
Vlnitá střešní krytina typu A a B (podle velikosti „vlny“)desky šedé, černé, červené, zelené i jiné barvy, různých rozměrů,
ρ = 1800 kg/m3
Beroun, Šumperk, Hranice, Nitra, Púchov1995
Hřebenáče, tvarovky a střešní větrací prvkyrůzné doplňky k základním střešním prvkům Beroun, Šumperk, Hranice, Nitra1996
Izolační šňůra ø = 1–50 mm Zvěřínek1990
Netkané textilie NETAS tloušťka 0,6–1,1 mmZvěřínek1990
Izolační deska ID a IDK tloušťka 1–6 mmZvěřínek1990
Květinové truhlíky a zahradní doplňkyrůzná velikost a tvar Beroun, Nitra 1999
Tlakové a kanalizační roury a tvarovky ø = 50–1000 mm, délek 500–5000 mm Beroun, Hranice, Nitra 1999
Interiérové velkoplošné desky (Dupronit A, B, C, Ezalit A, B,C)tloušťka 6, 8, 10, 12 mm
ρ = 600 až 1800 kg/m3
v přírodní světle šedé barvě
Beroun, Šumperk
Nitra, Púchov
1995
2000
Desky exteriérové a podstřešní (Dekalit, Lignát, Cembalit, Cemboplat, Unicel)tloušťka 6, 8, 10, 12 mm
ρ = 600 až 2000 kg/m3
v přírodní světle šedé barvě
Beroun, Hranice, Šumperk, Černousy, Púchov, Nitra1995
Sendvičové desky s pěnovým polystyrenemNitra1995
Desky Pyralpožárně odolné sendvičové desky s vlnitou hliníkovou fólií v jádruPraha 1992
Desky Izomín, Akumín, Calothermexthermoizolační desky, ρ = 250–400 kg/m3Nová Baňa, Banská Štiavnica1992
Asfaltové desky ASBIT výrobky s mikromletým azbestemBrno1990
Asfaltové pásy – např. Aralebit, Bitagit, Cufolbit, Arabit-S, plastbitvýrobky s mikromletým azbestem Brno, Hostinné, Bělá pod Bezdězem1990
Nástřikové hmoty Pyrothermprotipožární nástřiky zejména na ocelové konstrukce Praha, Dlhá Ves, Čičajovce, Parchovany1992

Zdroj: Mimořádný konzultační den na SZÚ 2012 – Problematika azbestu ve vnitřním prostředí škol

 

Hodnotit:  

Datum: 17.7.2012
Autor: redakce dle podkladů Státního zdravotního ústavu



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2014

Související rubriky

Reklama

Partneři oboru

logo Thomsit logo BAXI logo WILO logo KORADO

E-mailový zpravodaj

Nejnovější články