Opravy balkonů a lodžií u bytových domů

Datum: 8.12.2014  |  Autor: Ing. Jan Ficenec, Ph.D., Ing. Roman Cupal, Dr. Ing. Leoš Červenka  |  Recenzent: doc. Ing. Václav Kupilík, CSc, Stavební fakulta ČVUT Praha

Lodžie a balkony jsou polohově součástí obvodového pláště domu. Právě tyto stavební prvky jsou zřejmě nejexponovanějšími součástmi obvodového pláště a patří mezi nejvíce degradované součásti staveb. Oprava předsazených konstrukcí by proto rozhodně měla být součástí každé komplexní rekonstrukce, a to i přesto, že nepřináší přímý finanční efekt.

Při opravách konstrukcí balkonů a lodžií dochází obvykle k syntéze celé řady specializací a celé řady technologií, technických a technologických postupů. Obecně mezi ně náleží:

  • Statické zajištění lodžiových stropních dílců a svislých nosných konstrukcí
  • Reprofilace porušených betonových prvků
  • Provedení povrchových úprav - hydroizolačního souvrství, tepelně izolačních obkladů, nátěrů apod.
  • Výměna, případně repase stávajících zábradlí
  • Další úpravy - například zasklení lodžií

K opravám těchto konstrukcí rozhodně neexistuje jednotný přístup, což s sebou často přináší nemalé problémy pro investora, který se může jen těžko rozhodovat, který postup, technologii a technické řešení volit. Proto by měl vlastní realizaci vždy předcházet odborný návrh, který bude vycházet z provedeného průzkumu skutečného stavu a znalosti stávajícího stavebně konstrukčního řešení. Součástí návrhu musí být jak část statická tak i technologická, vypracovaná odborníky v daném oboru. Nezbytný je důsledný a technicky správný postup prací při dodržení předepsaných technologií. Dodržení všech těchto předpokladů však nezřídka znamená relativně vysokou pracnost a s tím spojené vysoké finanční náklady.

Degradace předsazených prvků

Zastavme se nejdříve u degradačních činitelů. Životnost stavebních konstrukcí je obecně ovlivněna působícím zatížením, které lze rozdělit na zatížení silová a nesilová. Mezi účinky silového zatížení patří vlastní tíha, užitná zatížení, zatížení větrem a sněhem a různá mimořádná silová působení - ráz, seismicita apod. Z hlediska životnosti lze však za zásadní považovat účinky zatížení nesilových - zejména teplotu, vlhkost, chemické vlivy, dotvarování a smršťování. Mezi méně významné pak náleží radiace, biologické činitele apod.

Poškození předsazených konstrukcí není dáno pouze působením výše popsaných degradačních činitelů. Svůj podíl na stavu předsazených konstrukcí mají do značné míry i nedokonalosti původního provedení. Pokusme se zmínit alespoň ty nejzákladnější:

  • vadné řešení styků lodžiových nebo balkonových dílců a navazujících konstrukcí;
  • nedostatečné krytí výztuže (u železobetonových prvků);
  • nedostatečná kvalita betonu dílců jak z hlediska pevnosti a hutnosti, tak z hlediska odolnosti proti karbonataci;
  • vadný způsob kotvení konstrukcí zábradlí;
  • nevhodné řešení skladeb původních podlahových vrstev.

Samozřejmě svůj podíl má i překročení životnosti jednotlivých dílčích částí, ať již se jedná o hydroizolační vrstvy v podlahách lodžií nebo nátěry podlah, ochranné nátěry zábradlí apod.

Výše popsané degradační vlivy a nedostatky stavebně konstrukčního řešení způsobují následující poruchy:

  • rychlý postup karbonatace betonu způsobující ztrátu pasivace betonářské výztuže, korozi výztuže, ztrátu soudržnosti mezi betonem a výztuží, roztržení a odtržení krycích vrstev,
  • odpadávání betonu krycích vrstev, koroze a oslabení nosné výztuže,
  • porušené podlahové souvrství včetně hydroizolace, způsobující zatékání do nosné konstrukce a jednotlivých styků, zvýšení vlhkosti konstrukce s důsledkem urychlení degradačních procesů,
  • značně zkorodované kotevní prvky zábradlí,
  • koroze nosných profilů konstrukcí zábradlí a nosných svarů,
  • popraskané výplně zábradlí ze skel s drátěnou vložkou.

Důsledkem výše uvedených poruch je v řadě případů výrazné snížení statické bezpečnosti konstrukcí lodžií a balkonů s celkovým dopadem na uživatelnost těchto konstrukcí. Nevýraznější je pak ztráta požadované funkce zábradlí a riziko poranění odpadávajícími částmi betonových prvků, které mohou vést k ohrožení bezpečnosti, zdraví a života obyvatel domu a veřejnosti v jeho okolí.


Obr. 1 - Typický příklad degradace nosné konstrukce lodžie - porušení styku lodžiového stropního dílce s nosnou stěnou, rozpad betonu, koroze nosné výztuže
 
Obr. 2 - Typické příklady poruch lodžií -masivní koroze nosné části a kotevních prvků zábradlí, porušení výplně zábradlí, koroze okapního plechu zábradlí, poškození spádového betonu podlahového souvrství atd.

Oprava lodžií/balkonů

Jak již bylo vše uvedeno, návrh opravy lodžií a balkonů musí zcela jednoznačně vycházet ze znalosti původního konstrukčního řešení (zejména interakce jednotlivých prvků) a z provedeného stavebně technického průzkumu, nejlépe za účasti statika s dostatečnou erudicí v dané problematice. Z praxe se ukazuje, že právě dobrá orientace v této oblasti je pro návrh dalšího řešení a volbu správného postupu zcela nenahraditelná.

Komplexní sanace balkonů/lodžií by měla zahrnovat:

  • statické zajištění dílců a styků,
  • sanaci a reprofilaci betonových konstrukcí,
  • provedení ochranných vrstev,
  • výměnu, případně opravu konstrukcí zábradlí,
  • důsledné řešení všech detailů v místech navazujících konstrukcí.
Statické zajištění dílců a styků

Pod statickým zajištěním lodžiových dílců rozumíme zejména obnovení původní únosnosti, případně její zvýšení. Toto zajištění je možno realizovat některým z níže uvedených způsobů, případně jejich vzájemnou kombinací:

  • zvětšení úložné plochy dílců,
  • doplnění či nahrazení vážně degradované nosné výztuže prvků,
  • probetonování dutin panelů (např. u soustav T 08 B) s vložením zesilující výztuže,
  • dodatečné kotvení konstrukcí lodžií k vnitřní nosné konstrukci (předsazené lodžiové stěny),
  • zvýšení únosnosti stávajících konstrukčních prvků nabetonováním, nalepením dodatečné lamelové výztuže z uhlíkového laminátu apod.
Sanace a reprofilace betonu

Reprofilací betonových prvků se rozumí náhrada veškerého degradovaného betonu a obnovení původního tvaru dílce. Při sanacích betonových, resp. železobetonových, konstrukcí by mělo být postupováno v souladu se systémem evropských norem řady ČSN EN 1504, přičemž by měly být důsledně dodrženy tyto technologické kroky:

  • V prvé řadě je nutno provést pečlivou přípravu podkladu zahrnující odstranění mastnoty a prachových částic, veškerých nesoudržných vrstev (nátěrových hmot, omítek apod.), narušených a zkarbonatovaných částí betonu a zbavení povrchu výztuže korozních zplodin (povrch výztuže by měl být otryskán do stříbřitě šedého lesku). Příprava podkladu se nejčastěji provádí otryskáním vysokotlakým vodním paprskem s příměsí křemičitého písku (tlak při tryskání by se měl pohybovat v rozmezí 600 - 900 barů). Právě dostatečně vysoký tlak je zárukou pro odstranění nejen zjevně poškozených, ale i zkarbonatovaných, částí betonových prvků, které již vykazují změněné mechanické vlastnosti. Před otryskáním je často nezbytné hrubé odstranění degradovaných a trhlinami porušených částí mechanickým osekáním.

  • Po přípravě podkladu následuje antikorozní ochrana a případná náhrada zkorodované výztuže. Jako antikorozní ochrana se standardně využívají dvě chemické báze antikorozních ochranných prostředků - epoxidové pryskyřice či modifikované cementové suspenze (v oblasti pozemního stavitelství obecně více uplatňované).

  • Následně se aplikuje kontaktní můstek, zajišťující vyšší přídržnost nově nanášené reprofilační hmoty k otryskanému povrchu původního prvku. Je třeba upozornit, že systémy některých výrobků tento adhezní můstek nevyžadují.

  • Po té následuje vlastní reprofilace betonového prvku (tedy obnovení původního tvaru). Základními používanými materiály pro reprofilaci betonu jsou PC hmoty (PolymerConcrete), které jsou na bázi výhradně epoxidových reaktivních pryskyřic s přísadami, PCC hmoty (PolymerCementConcrete), jejichž pojivem je cement zušlechtěný polymerními přísadami a CC hmoty (CementConcrete), vyrobené na bázi hydraulických pojiv s malým obsahem zušlechťujících přísad. Jako nepříznivější pro oblast pozemních staveb se projevují PCC reprofilační betony, resp. malty. Reprofilační hmoty se nanášejí v jedné vrstvě (v případě omezených hloubek doplňovaných částí) nebo ve více vrstvách. Zde je třeba upozornit na to, že pro průřezy betonových konstrukcí plnících nosnou statickou funkci (vodorovné stropní panely, nosné stěny) je nezbytné použití reprofilačních hmot nejméně třídy R3 dle ČSN EN 1504-3.

  • Posledním krokem je sjednocení povrchu reprofilovaného betonového prvku a aplikace nátěrového systému povrchové ochrany. Nejdříve se provádí přestěrkování povrchu jemnou reprofilační maltou (nejčastěji se využívají PCC malty s menší zrnitostí). Ochranné nátěrové systémy na povrch betonových prvků se musí vyznačovat vysokou difuzní odolností proti pronikání CO2 tak, aby byla účinně zpomalena další karbonatace betonového prvku, a současně s malým difuzním odporem při prostupu vodní páry. Samozřejmě nátěrový systém může být nahrazen rovněž omítkovým souvrstvím nebo zateplovacím systémem (samozřejmě při současném zajištění vysoké odolnosti proti pronikání CO2).

Při aplikaci sanačních opatření je nezbytné dodržení požadovaných technologických postupů stanovených výrobcem navrhovaných technologií a materiálů.

Náhrada nášlapných vrstev

Horní povrch lodžiových nebo balkonových desek je opatřen podlahovými souvrstvími umožňujícími pochůznost a zároveň zajišťujícími ochranu nosné konstrukce před působením dešťových srážek. Původní souvrství bylo převážně realizováno dvojím způsobem:

  • V prvním případě se jednalo keramickou dlažbu lepenou cementovým tmelem na spádovou mazaninu. Hlavní hydroizolační vrstvu tvořil oxidovaný živičný pás (většinou s hadrovou vložkou) umístěný beze spádu na povrchu hlavní nosné konstrukce pod spádovou mazaninou. Typický příklad poškození těchto podlahových souvrství je patrný na fotografiích.
  • Druhým typickým příkladem podlahových vrstev jsou stěrkové nebo nátěrové systémy na bázi epoxidů nebo akrylátů. Ve výjimečných případech nebyl povrch dílců opatřen žádným ochranným systémem.

Bylo by samozřejmě možno nalézt i jiné případy systémových řešení.


Obr. 3 - Příklad rozpadu čela spádové betonové mazaniny a oddělování dlažby od podkladu
 
Obr. 4 - Příklad poškození epoxidového nátěrového systému vedoucího k degradaci betonu a korozi výztuže lodžiového stropního panelu

Při provedení podlahového souvrství lodžií je možno volit z vícero materiálových a technologických variant, důležité je však mít na paměti tyto zásady:

  • Je nezbytné provedení hydroizolačního souvrství včetně důsledného vodotěsného napojení na okolní konstrukce, aby nedocházelo k degradaci jednotlivých prvků vlivem srážek nebo dokonce k zatékání do interiéru. Je vhodné provést hydroizolační vrstvu ve spádu, osvědčilo se její umístění těsně pod nášlapnou vrstvou.
  • Povrch nášlapné vrstvy podlahy musí být proveden ve spádu směrem od obvodového pláště, aby zajišťoval odvod dešťových srážek a nedocházelo k tvorbě kaluží. Zároveň je třeba na okraji lodžie provést takové opatření, aby nedocházelo ke stékání dešťových srážek na podhled lodžiové / balkonové desky (např. osadit okapní plech nebo "chrliče" nebo provést okapní hranu apod.). Je samozřejmě nezbytné, aby odvod dešťových srážek z okraje lodžie nebo balkonu byl proveden v úrovni hydroizolační vrstvy a byl na ni napojen.
  • Veškerá aplikovaná opatření (nově prováděné systémové vrstvy) je třeba posoudit s ohledem na únosnost stávající balkonové či lodžiové desky, aby nedošlo k jejich přetížení.

Samozřejmě veškeré výše uvedené souvislosti by měly být řešeny nejlépe projektem, přičemž je třeba respektovat technické rozměrové souvislosti stávajících a navazujících konstrukcí.

Výměna případně oprava konstrukcí zábradlí

Další nedílnou součástí oprav lodžií a balkonů je výměna či případná oprava konstrukce zábradlí. Při tom je třeba respektovat požadavky ČSN 74 3305 - na geometrii, mechanickou odolnost (bezpečnost a použitelnost) při statickém zatížení, odolnost výplní při rázovém zatížení a požadavky požární bezpečnosti.

Při návrhu zábradlí je třeba z důvodu životnosti a údržby se vyvarovat celé řady nevhodných detailů. Je nutno funkčně i staticky spolehlivě řešit detaily kotvení zábradlí, kotvení výplně, navrhnout odpovídající protikorozní ochranu, atd.

Návrh konstrukce zábradlí je dán:

  • architektonickým řešením,
  • technickým řešením z hlediska:
    • statického schématu,
    • použitého materiálu,
    • kotvení do nosné konstrukce,
    • prostorového zasazení do obvodových konstrukcí objektu (obvykle po zateplení),
    • rozměrů nosné konstrukce dané technickým řešením opravy a samotným rozměrem zábradlí,
  • materiálovými a konstrukčními variantami výplní.

Právě konstrukce zábradlí a zejména jejich výplně zásadním způsobem ovlivňují výsledný architektonický dojem nejen rekonstruované lodžie či balkonu, ale objektu jako celku. Z tohoto důvodu je vhodné využít příležitosti při výměně zábradlí k vytváření osobitého dojmu jednotlivých objektů.

Jelikož je celá řada možných variant pro realizaci nových konstrukcí zábradlí (případně repasi těch původních), nelze nalézt jeden paušální náhled na danou problematiku. I přes toto všechno jsou určité body, které je třeba při návrhu a následné realizaci sledovat:

  • Tvar a výška zábradlí musí splňovat požadavky dané vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (standardní výška madla nad podlahou je 1000 mm, 1100 mm, popř. 1200 mm podle výškového umístění na budově). Vždy je třeba zohlednit případné výškové změny úrovně podlah lodžií (balkonů) při zamýšlených a následně realizovaných rekonstrukcích. Důležité je, aby i mezery mezi jednotlivými prvky tyčové výplně a taktéž mezery mezi konstrukcí zábradlí a ostatními konstrukcemi (podlahou lodžie (balkonu) a stěnami) nepřekračovaly požadované rozměry. Bezpečnost při užívání je základním požadavkem, který musí být splněn.

  • Kotvení zábradlí je vhodné provádět rozebíratelné, zajištěné proti povolení šroubovými spoji. Výhodou je snadná demontáž pro případnou údržbu nebo opravu zábradlí a následná montáž. Kotevní prvky připevněné k nosným konstrukcím, u nichž je předpoklad, že budou prostupovat systémem dodatečného zateplení a tudíž bude v budoucnosti velmi problematická jejich výměna, by měly být provedeny z nerezové, minimálně však žárově zinkované oceli. Zároveň by měly umožňovat dilataci zábradlí.

  • Při upevnění zábradlí k nosným konstrukcím se osvědčuje pouze zakotvení do stěn, bez kotvení do podlahy. Tím odpadá náročný detail průniku kotevního prvku podlahovým souvrstvím (z hlediska zjištění vodotěsnosti). V případě zábradlí o větších rozponech nebo prostorových tvarů u balkonů je možno uplatnit opěrné nohy s kluznou podložkou, které jsou volně položeny na podlaze lodžie (balkonu), případně podpěrné prvky kotvené do čela stropní desky (pokud to technické řešení okapní hrany umožní).

  • Nejčastějším konstrukčním prvkem zábradlí jsou kovové materiály. Ocelové prvky je třeba realizovat s účinnou antikorozní ochranou (žárovým zinkováním). V současnosti se stále více uplatňují i další kovy, zejména hliník. Finální povrch může být buď v přírodním provedení, v případě hliníku s jeho eloxovaným povrchem, nebo opatřen vhodným nátěrovým systémem či práškovou vypalovací barvou.

  • Výplně zábradlí musí vyhovovat rázovému zatížení. Jejich uchycení musí být řešeno s ohledem na umožnění dilatace a zároveň bránit akumulaci dešťových srážek, které by mohly způsobovat rychlejší degradaci konstrukce zábradlí. Je nutno zdůraznit, že pro požární výšku větší než 12 m nelze provádět výplně z hořlavých materiálů ani plastů.

V současné době se na trhu objevuje celá škála systémových zábradlí, která však musí být individuálně posouzena a hodnocena z hlediska vhodnosti použití pro daný konkrétní případ.

Příště: Podrobný návrh a požadavky na kotvení různých druhů zábradlí

V souvislosti s využíváním lodžií a s návrhem a realizací nových zábradlí je vhodné se zmínit o zasklívání lodžií. Někteří investoři se rozhodnou pro aplikaci plošné skleněné výplně a uzavření lodžií. To s sebou přináší celou řadu problémů. Je nutno prověřit osvětlení a proslunění přilehlého obytného prostoru, posoudit možnost přirozeného větrání přilehlého obytného prostoru i vlastního prostoru zasklené lodžie s ohledem na vyloučení rizika kondenzace vodní páry na povrchu konstrukcí a s tím spojeného výskytu plísní, a v neposlední řadě posoudit nebo spíše navrhnout architektonické ztvárnění domu.

V souvislosti s plánovaným prosklením lodžií musí být navrženo i zábradlí, které je obvykle využito jako podpůrná konstrukce. Při statickém návrhu konstrukce zábradlí zasklené lodžie musí být zohledněno i nemalé klimatické zatížení větrem, které musí zábradlí po uzavření lodžie bezpečně přenést, včetně zatížení nejméně z poloviny zasklené plochy nad zábradlím. Je nutno poznamenat, že standardně navržené zábradlí dle platných norem rezervu únosnosti, popř. tuhosti, na toto zvýšené zatížení větrem nemá.

Taktéž je nutné řešit kotvení zábradlí tak, aby se nestalo překážkou pro následnou montáž zasklívacího systému lodžií.

Prosklená lodžie není trvale uzavřeným vnitřním prostorem. Podlahu je třeba řešit ve spádu a s hydroizolační vrstvou jako u otevřených lodžií. Současně se nesmí zapomenout na odvodnění podlahy lodžie do exteriéru, např. chrliči.

 

Obr. 5 - Výsledek provedené sanace lodžie a balkonu v kontextu komplexní sanace obálky budovy

V textu byly použity pasáže z knihy Dr. Ing. Leoše Červenky Obvodové konstrukce panelových budov, Poruchy staveb.

1. Červenka L.: Obvodové konstrukce panelových budov, Poruchy staveb; Grada; Praha; 2008;
2. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
3. ČSN EN 1504, část 1 - 10 (73 2101): Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí
4. ČSN EN ISO 8501-1 (03 8221): Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků - Vizuální vyhodnocení čistoty povrchu - Část 1
5. Cupal R., Červenka L.: Oprava panelového domu - investice před kterou neutečete, část 3. (seriál článků), časopis Družstevní bydlení, 3/2006
6. Cupal, R.; Ficenec, J.: Sanace betonových konstrukcí; časopis Povrchové úpravy; č 3/2009
7. Archiv společnosti TERMO + holding, a.s.

Poznámky recenzenta:

S ohledem na stále rostoucí počet závad v konstrukci teras, balkonů a lodžií je uvedený příspěvek vhodným návodem, jak poruchám v těchto konstrukcích předcházet. Proto jeho zaměření je pro současné stavebnictví aktuální a přínosné.

Partneři projektu TZB-info 2010 - Regenerace bytových domů
logo REGULUS logo DANFOSS logo IVAR CS logo KORADO
logo GEMINOX logo SUNPUR logo YTONG

 
English Synopsis
Repairing balconies and loggias in residential buildings

Loggias and balconies are external structures designed for recreation and other activities, which increase the value and the surface of the property. They are positioned as part of the cladding of the building. Actually, these structures are perhaps the most exposed components of a building's cladding, and for this reason, the most degraded. This is why the repairing of these structures should certainly be included in any comprehensive renovation of a building, even though it might not have any financial effect for the owners and tenants, unlike, for example, changing fillings or additional insulation.

 

Hodnotit:  

Datum: 8.12.2014
Autor: Ing. Jan Ficenec, Ph.D., Ing. Roman Cupal, Dr. Ing. Leoš Červenka
Recenzent: doc. Ing. Václav Kupilík, CSc, Stavební fakulta ČVUT Praha



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czČernobílý interiér obývacího pokoje je vyladěn do posledního detailuPraha zapracuje do územního plánu podzemní železniční tratěNový bezbariérový práh EasystepOdborná porota vybrala vítěze „Soutěže o nejlepší projekt“ společnosti Wienerberger