Náklady na vytápění

Náklady na bydlení představují významnou položku v rodinných rozpočtech obyvatel ČR. Platby za teplo na vytápění potom tvoří často nejvýznamnější jejich součást. Je tedy přirozené, že každý hledá cesty, jak je minimalizovat. Jestliže roční náklady na vytápění jsou dány jednotkovou cenou tepla a množstvím spotřebovaného tepla, a toto množství přímo ovlivňuje energetická účinnost otopné soustavy a průměrná vnitřní teplota, na kterou dům vytápíme, potom máme celkem tři oblasti, na které se lze při hledání úspor soustředit:

  • Jednotková cena tepla – vychází z kalkulace dodavatele tepla a promítají se do ní různé parametry – druh paliva, objem vyráběného a prodávaného tepla a výše dalších položek fixních nákladů (odpisy, údržba, mzdové náklady, správní a výrobní režie, apod.). Tuto cenu sice vždy kontroluje a odsouhlasuje ERÚ, ale jsou případy, kdy je zcela nekonkurenceschopná. Tehdy majitelům domů nezbývá, než hledat výhodnější alternativu. Vhodným ukazatelem, pomyslným bodem zlomu, může být cena tepla vyrobená pomocí elektrických přímotopů korigovaná vedlejším efektem v podobě nižší sazby pro všechny domácí elektrické spotřebiče. Všechny dražší alternativy by z principu měly být neakceptovatelné.

  • Energetická účinnost otopné soustavy – je tím vyšší, čím méně tepla z otopné soustavy spotřebujeme na dosažení projektovaných parametrů vnitřního prostředí (vnitřní teplota, intenzita výměny vzduchu) při stanovené venkovní teplotě. Jinými slovy řečeno: čím více se nám podaří zapojit do tepelné bilance působící tepelné zisky. Za tímto účelem byla zkonstruována kvantitativní regulace (termostatické ventily s hlavicemi). Ta je sice dle naší legislativy povinná, nicméně způsob, jakým k ní obyvatelstvo přistupuje, neumožňuje plné využití jejího potenciálu. Problém tkví v zakořeněném přesvědčení, že ručními zásahy do regulace lze dosáhnou lepšího výsledku, než když bude regulace fungovat automaticky.

  • Výše průměrné vnitřní teploty – vychází z normových požadavků a jsou na ni projektem dimenzována otopná tělesa. Nicméně návrh se provádí vždy na stav bez působení tepelných zisků, protože jejich působení nelze předjímat. V praxi to znamená, že výkon otopné soustavy má vždy určitou rezervu, a to právě ve výši působících tepelných zisků. Pokud zisky neumíme, anebo nechceme, zapojit do tepelné bilance, způsobí tato rezerva zvýšení vnitřní teploty. Znamená to, že spotřebováváme více tepla ohříváním vzduchu na vyšší teplotu a rovněž vlivem vyšších tepelných ztrát objektu. Zamezením takovémuto přetápění lze proto získat významnou finanční úsporu.

Pokud se setkáváte s názorem, že úsporou tepla je i vypínání otopných těles v době nepřítomnosti nebo plošné snížení vnitřní teploty v noci (tzv. noční útlumy), je třeba mít na paměti, že každé přechodné snížení teploty znamená, že ji někdy v blízké budoucnosti budeme muset zvýšeným výkonem opět dohnat. Současně platí, že snížením teploty v jednom bytě narůstají tepelné ztráty bytům sousedním, čímž roste i jejich spotřeba tepla. Snižování vnitřní teploty pod projektovanou hodnotu, tedy za úsporu tepla považovat nelze, protože výsledkem je buďto snížení teplotního komfortu, což je v rozporu s legislativou, nebo přenesení nákladů na sousední bytovou jednotku, což je nejen etický, ale i technický problém.

Články k tématu
Zásadní změny v novele zákona o hospodaření energií
Demagogie nezná mezí
Měření tepla a šetření zbavené iluzí
Zase o krok blíže propasti
Technické prostriedky na rozpočítanie nákladov na vykurovanie
Návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků rozúčtování nákladů na vytápění
Termostatický ventil na radiátorech jako přístroj regulující i registrující dodávku tepelné energie
SVJ a SBD - spotřeba tepla a její vyhodnocení
Babylonské zmatení jazyků, aneb "hodiny = měřák"
Energetická liga, či "promyšlená" demagogie?
Názor na povinné osazování "měřičů tepla"
Fatální omyly novely vyhlášky č. 372/2001 Sb.
Nejčastější chyby při montáži měřičů tepla
Pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo pro vytápění - novela vyhlášky č. 372/2001 Sb.
Cena tepla pro bytové domy je stále aktuální téma

Počet kotlů a vysoký stupeň kondenzace

Při výběrovém řízení se bohužel někdy nezkoumá, jakou životnost kotel v praxi zaručí, jaká bude spotřeba energií a finanční náročnost údržby. Není stejné, když se potřebný výkon sestaví z 6 kotlů malých výkonů primárně vyráběných pro rodinné domy, nebo když se použijí 3 kotle odpovídajících vyšších výkonů. Logika předchozích generací topenářů má stále smysl i v době nových technologií.

Kondenzační kotle a praxe

Kondenzační kotel maximalizuje využití energie obsažené v zemním plynu a tím snižuje náklady na vytápění a přípravu teplé vody. Na trhu jsou dostupné kondenzační kotle různých konstrukcí. Skutečně úsporný provoz lze ale očekávat jen od kotle, který je správně vybrán. Podobně jako se liší životnost a užitné vlastnosti osobního auta pro občasné hobby a technicky nejodolnější kategorie pro provoz v distribuční firmě. Zatímco v prvním případě je dožití auta 250 000 km, u profi je to limit pro první zásadní servis. Stejně tak odlišné jsou i plynové kondenzační kotle. V praxi je přehlížení tohoto faktu časté. Výsledkem je zbytečně drahý provoz.
 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk 

 
 

Aktuální články na ESTAV.czNemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutímVinyl – materiál pro podlahoviny. Jak se vyrábí a recykluje?Jak vybrat a správně instalovat filtraci k bazénuRekonstrukce okálu s použitím technologie Activ´Air®