Partneři projektu Regenerace domů

logo Weber
logo Thomsit Ceresit
logo PCI



Příklady rekonstrukcí, které splnily podmínky programu NZÚ

Datum: 25.8.2014  |  Autor: Ing. Jan Antonín, Ing. Zdeněk Ročárek, Ing. Petr Kotek, Ph.D., EnergySim s.r.o.  |  Recenzent: Jakub Hrbek

Výška podpory v NZÚ a technické podrobnosti pro oblast A (renovace obálky stávajících budov) a analýza 16 rodinných domů, které splnily všechna kritéria pro příjem podpory z dotačního titulu NZÚ 2013.

Jaké stavby mohou získat podporu z dotačního titulu Nová zelená úsporám, jak vysoká podpora může být a jaké technické podrobnosti obnáší zpracování energetického posudku? Těmto otázkám se specificky pro oblast A (renovace obálky stávajících budov) věnuje následující příspěvek. Dále je popsán a analyzován vzorek 16 rodinných domů, které splnily všechna kritéria pro příjem podpory z dotačního titulu Nová zelená úsporám, vyhlášeném v roce 2013.

Tab. 1 Přehled žádostí v programu Nová zelená úsporám (zdroj: SFŽP)
Oblast podporyPočet žádostíPočet žádostíFinanční objem
A.1 – zateplení1 4382 40159 %
A.2 – zateplení806
A.3 – zateplení157
B.1 – výstavba RD31946621 %
B.2 – výstavba RD147
C.1 – zdroje se zateplením6693 8634 %
C.2 – zdroje bez zateplení6354 %
C.3 – solární kolektory2 39210  %
C.4 – rekuperace1672 %
D – podpora na projekt5 0895 089
E – kombinační bonus369369
Celkový součet12 188

1 Úvod

V roce 2013 probíhal příjem žádostí do programu Nová zelená úsporám. V rámci tohoto programu mohli majitelé rodinných domů žádat mimo jiné o finanční podporu na realizaci energeticky úsporných opatření. Podporovanými opatřeními byla především renovace obálky (tedy zateplení a výměna oken), ale také instalace nových účinných, alternativních nebo obnovitelných zdrojů tepla pro vytápění, případně ohřev teplé vody. Podporována byla rovněž instalace nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperace).

 

2 Podpořené budovy v roce 2013

Obr. 1 Přehled žádostí v programu Nová zelená úsporám (zdroj: SFŽP)
Obr. 1 Přehled žádostí v programu Nová zelená úsporám (zdroj: SFŽP)

V předchozí výzvě programu (Nová zelená úsporám 2013) bylo celkem administrováno 12 188 žádostí ve všech podoblastech podpory (prezentace SFŽP, Aquatherm 2014). Tab. 1 a graf na obr. 1 uvádějí rozdělení počtu žádostí a finanční alokace do jednotlivých podoblastí podpory.

3 Parametry budov v původním stavu

Klíčovou vlastností budovy z pohledu energetické náročnosti i možnosti získání finanční podpory je průměrný součinitel prostupu tepla Uem. Ten se hodnotí jak v původním, tak navrhovaném stavu. Zároveň je hodnocen poměr hodnoty Uem v navrhovaném stavu po renovaci budovy a tzv. referenční hodnoty Uem. Tento poměr je potom jedním z hlavních kritérií přiznání dotace.

Obr. 2 Součinitel prostupu tepla obvodových stěn budovy v původním stavu
Obr. 2 Součinitel prostupu tepla obvodových stěn budovy v původním stavu
Obr. 3 Četnost hodnot součinitele prostupu tepla pro stěny a střechy (původní stav)
Obr. 3 Četnost hodnot součinitele prostupu tepla pro stěny a střechy (původní stav)
Obr. 4 Četnost hodnot součinitele prostupu tepla pro podlahy a výplně otvorů (původní stav)
Obr. 4 Četnost hodnot součinitele prostupu tepla pro podlahy a výplně otvorů (původní stav)

Pro stanovení hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla je třeba nejprve stanovit hodnoty součinitelů prostupu tepla U jednotlivých konstrukcí na systémové hranici ochlazované obálky budovy. Graf na obr. 2 ukazuje, jak se pohybují hodnoty U pro ochlazované stěny 16 analyzovaných rodinných domů. Na těchto budovách se vyskytuje celkem 62 různých skladeb svislých ochlazovaných konstrukcí. Jak je zřejmé, konstrukce ve stávajícím stavu vykazují velmi různou kvalitu, přičemž rozptyl hodnot součinitele prostupu tepla se pohybuje od 0,31 do 2,60 W/(m2.K).

Lépe charakteristiku konstrukcí vystihuje rozdělení četnosti výskytu konstrukce podle hodnoty U (viz obr. 3). Je zřejmé, že zatímco konstrukce střech a stropů jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny v celém rozsahu hodnot (od 0,28 do 2,79 W/(m2.K)), obvodové stěny potom nejčastěji vykazují 3 konkrétní hodnoty. Toto je způsobeno častým výskytem zdiva z plných pálených cihel, které se prakticky provádělo v tloušťkách 300 a 450 mm, a dále častým výskytem stěn z plynosilikátu v obdobných tloušťkách. V jiných, méně častých případech se jedná například o stěny ze škvárobetonu, původních děrovaných cihel, kamene, různých dřevěných konstrukcí, či stěn již dříve rekonstruovaných s použitím novějších materiálů.

Obdobně jako stěny, střechy a stropy lze vyhodnotit konstrukce ochlazovaných podlah a výplně otvorů. Zde je rovněž zřejmé vysoké zastoupení konkrétních typů konstrukcí, kde v případě výplní otvorů se jedná o původní dřevěná špaletová či zdvojená okna (s normovou hodnotou U = 2,35 až 2,40 W/(m2.K)),
okna dřevěná s jednoduchým zasklením (U = 4,50 W/(m2.K)) či původní vstupní dveře. V méně častých případech se ve stávajícím stavu budov vyskytují výplně již renovované. Co se týče podlah, je zde rovněž zřejmý značný rozptyl izolačního standardu konstrukce s výrazně zastoupenou hodnotou U = 3,00 W/(m2.K), která je definována metodickým pokynem jako hodnota pro budovy uvedené do provozu před rokem 1964, u nichž nelze původní projektovou dokumentací či provedeným průzkumem doložit skladbu konstrukce.

Obr. 5 Součinitel prostupu tepla konstrukcí ochlazované obálky – průměr pro budovu
Obr. 5 Součinitel prostupu tepla konstrukcí ochlazované obálky – průměr pro budovu
Tab. 2 Porovnání hodnot součinitele prostupu tepla před a po zateplení
Tab. 2 Porovnání hodnot součinitele prostupu tepla před a po zateplení

Výsledný přehled parametrů konstrukcí ochlazované obálky jednotlivých hodnocených budov uvádí obr. 5. Zde je uvedena vždy průměrná hodnota dané konstrukce (vážený průměr podle plochy konstrukce pro stěny, střechy, podlahy a výplně) pro každou budovu.

Je zřejmé, že rozptyl hodnot součinitele prostupu tepla konstrukcí v původním stavu budovy je značný. Na druhou stranu lze konstatovat, že v případě dostatečného zateplení konstrukce je její původní kvalita prakticky nepodstatná. Toto lze ukázat na příkladu původní obvodové stěny z plných pálených cihel v různých tloušťkách. Při porovnání hodnoty U ve stávajícím stavu pro obvodovou stěnu tloušťky 300 a 600 mm dojdeme k rozdílu 68 %. V případě zateplení kontaktním zateplovacím systémem (např. EPS) tloušťky 150 mm potom výsledný rozdíl klesá z 68 % na 8 %. Při použití vyšších tlouštěk izolantu se následně tento rozdíl dále snižuje na 6 %, resp. 4 % (pro 200, resp. 300 mm ETICS). Tomuto rozdílu přímo odpovídá i například rozdíl v návrhové tepelné ztrátě prostupem danou konstrukcí, a částečně i rozdíl ve výsledné potřebě tepla na vytápění. Jak ukazuje tab. 2, tak pro splnění například hodnoty doporučené normou ČSN 73 0540 je v případě stěny tloušťky 600 mm třeba zateplení o tloušťce 150 mm. Splnění stejné hodnoty dosáhneme u stěny poloviční tloušťky se zateplovacím systémem pouze o 1 cm širším. Z výše uvedených informací vyplývá, že splnění potřebných hodnot je prakticky možné nezávisle na kvalitě původní konstrukce. Pro aplikaci potřebné tloušťky izolantu (z pohledu dosažení parametrů požadovaných dotačním titulem Nová zelená úsporám) bývá zpravidla výrazně důležitější řešení návaznosti konstrukcí a možnost provedení detailů (dostatečný přesah střechy atd.).

Tab. 3 uvádí pro řešený soubor 16 rodinných domů vedle hodnot pro stávající stav také hodnoty po realizaci úsporných opatření, tedy zateplení, případně výměny konstrukce nebo výplně otvoru. Pro dosažení různé úrovně podpory (A.1/A.2/A.3) je potom zřejmé, jakých parametrů musí jednotlivé konstrukce dosahovat. Vzhledem k tomu, že program Nová zelená úsporám má za cíl podpořit komplexní rekonstrukci celé budovy, je nutno již pro dosažení nejnižší hladiny podpory (A.1) uvažovat se zásahem do většiny konstrukcí na budově (pokud nebyly již dříve zrenovovány). Maximální hodnota součinitele prostupu tepla konstrukcí, při které jsou splněny potřebné parametry, se pohybuje přibližně mezi hodnotami požadovanými a doporučenými normou ČSN 73 0540. Pro dosažení vyšších hladin podpory (A.2, A.3) je potom nutné uvažovat s lepšími, nežli doporučenými hodnotami. Je třeba poznamenat, že se jedná o průměrnou hodnotu pro dané konstrukce (stěny, střechy atd.). V případě, že zásah do určitých částí konstrukcí není možný, je potom nutné navýšení tlouštěk izolací na zbylé části obálky, která zateplována je (případně použití „lepších oken“). Toto se týká především ochlazované podlahy na terénu (případně podlahy nad nevytápěným suterénem), kde je zpravidla rekonstrukce velmi problematická (nedostatečná světlá výška, rekonstrukce za současného užívání budovy atd.). Přes to, jak je vidět z uvedených hodnot, je v mnoha případech možné alespoň částečné zateplení podlahy. Zde se jedná minimálně o ty části budov, které jsou podsklepeny. Co se týče hodnoceného vzorku budov, zásah do podlahy byl možný ve 12 z 16 případů, přičemž v průměru bylo dosaženo zlepšení izolačního standardu přibližně o polovinu.

Tab. 3 Parametry 16 řešených staveb v kategorii podpory A
Tab. 3 Parametry 16 řešených staveb v kategorii podpory A

4 Potřebné parametry renovace budovy

Obr. 6 Příklady budov, které splnily podmínky dotačního titulu pro oblast podpory A (modře je uvedena procentuální úspora v potřebě tepla na vytápění, červeně výše dotace, napravo podoblast podpory)
Obr. 6 Příklady budov, které splnily podmínky dotačního titulu pro oblast podpory A (modře je uvedena procentuální úspora v potřebě tepla na vytápění, červeně výše dotace, napravo podoblast podpory)

Pro dosažení finanční podpory na rekonstrukci v kategorii podpory A je nutné splnit hned několik technických parametrů. Jednak dosažení kvalitního cílového stavu po renovaci budovy, zároveň však také procentuální úspory mezi původním a novým stavem. Jedná se o celkovou kvalitu izolace obálky (průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem), a dále měrnou (výpočtovou) potřebu tepla na vytápění. Z pohledu úspory mezi původním a novým stavem může být dosažení podpory velmi problematické pro budovy, které již byly v minulosti částečně rekonstruovány. Možnost získání podpory pak záleží na konkrétním řešení budovy; v takových případech je vždy nutné provést přesné energetické hodnocení budovy. Obr. 6 ukazuje příklady budov, které splnily podmínky dotačního titulu (podrobné parametry těchto budov jsou popsány v předcházející kapitole). Pro každou budovu je modře uvedena procentuální úspora v měrné potřebě tepla na vytápění, červeně výše získané dotace (pouze na obálku) a nakonec podoblast podpory A.

Z uvedených 3D modelů je zřejmé, že podmínky pro čerpání dotace může získat stavba prakticky jakéhokoliv tvaru. Tab. 4 uvádí výsledné hodnoty pro jednotlivé budovy. Jedná se o budovy o energeticky vztažné ploše od 173 do 343 m2 (průměrná hodnota 242 m2). Z výsledků je vidět, že například poměrného parametru obálky budovy Uem/Uem,R (vůči referenční hodnotě) je možné dosáhnout až např. 57 %, tedy bohatě pod hodnotou požadovanou pro nejvyšší hladinu podpory. Při kvalitní renovaci, včetně instalace nuceného větrání, lze dosáhnout měrné potřeby na vytápění až např. 31 kWh/(m2·a), přičemž výpočtové snížení této potřeby se pohybuje mezi 49 % a 93 %. Poslední sloupce tabulky ukazují výslednou výši podpory pouze na úpravu obálky budovy, včetně měrné hodnoty (vztaženo na tzv. celkovou vnitřní podlahovou plochu).

Tab. 4 Výsledné hodnocení a výše podpory pro 16 hodnocených rodinných domů
Tab. 4 Výsledné hodnocení a výše podpory pro 16 hodnocených rodinných domů

5 Závěry

Tab. 5 Celková možná výše dotace pro jednu z 16 hodnocených budov při využití dalších oblastí podpory
Tab. 5 Celková možná výše dotace pro jednu z 16 hodnocených budov při využití dalších oblastí podpory

Jak je zřejmé z předešlého textu (viz tab. 4), výsledná výše podpory u 16 hodnocených budov se pouze v obálce pohybuje mezi 112 tis. a 544 tis. Kč. Pro srovnání je rovněž uvedena měrná hodnota na celkovou vnitřní podlahovou plochu (podle stavu, jak byla stanovena podpora v původním programu Zelená úsporám mezi lety 2009 a 2010). V původním programu Zelená úsporám byla měrná podpora stanovena na 1550 nebo 2200 Kč/m2, podle kategorie podpory. V programu Nová zelená úsporám 2013 se při srovnání 16 hodnocených domů tato hodnota pohybovala mezi 690 a 3280 Kč/m2 (přičemž podmínky pro rok 2014 jsou velmi podobné). V porovnání s původním dotačním titulem tedy může být míra podpory jak výrazně nižší, tak vyšší. Vzhledem k tomu, že za aktuálně nastavených podmínek je podpora vázána přímo na plochu renovované konstrukce, a přímo tedy souvisí s odpovídajícími finančními náklady, lze konstatovat, že podmínky dotačního titulu jsou nastaveny „spravedlivěji“, nežli tomu bylo v období předcházejícím. Celková výše podpory na renovaci obálky závisí pak především na velikosti budovy a dosažené podoblasti podpory. Pokud se navíc ve stavbě naskytne příležitost k instalaci solárních kolektorů, nového zdroje tepla či nuceného větrání s rekuperací, může být celková výše podpory i výrazně vyšší (jak ukazuje tab. 5).

Obr. 7 Počty rodinných domů v ČR podle velikostních kategorií a období výstavby
Obr. 7 Počty rodinných domů v ČR podle velikostních kategorií a období výstavby

Jak bylo řečeno v úvodu, z programu Nová zelená úsporám bylo v roce 2013 podpořeno přibližně 2 400 rodinných domů v oblasti A (zateplení). Celková výše finančního objemu podpory byla pro tuto oblast přibližně 59 % z celkové alokace 1 mld. Kč, tedy přibližně 590 mil. Kč. S uvážením celkové minimální míry podpory 30 % se jedná o maximální uznatelný náklad (tedy přibližnou investici do zateplení) v hodnotě přibližně 2 mld. Kč. Jak vyplývá ze studie Průzkum fondu budov ČR a možností úspor energie ([1] Jan Antonín a kolektiv, Šance pro budovy, 2013–2014), čeká v České republice přibližně 1,2 mil. rodinných domů na komplexní rekonstrukci (celkový počet budov je na základě podrobných statistických dat přibližně 1,5 mil., viz obr. 7, přičemž přibližně 25 % je nějakým způsobem zrenovováno). V roce 2013 bylo tedy z programu Nová zelená úsporám podpořeno přibližně 0,2 % těchto budov.

Na kvalitní komplexní renovaci obálky těchto budov do doporučeného standardu je podle výše uvedené studie potřeba přibližně 580 mld. Kč (cca 670 mld. do standardu pasivního). V roce 2011 vykazovala Česká republika spotřebu energie na vytápění rodinných domů ve výši přibližně 31 GWh (zdroj: Oddělení datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu). V případě renovace na doporučené hodnoty (včetně renovace systému vytápění) lze očekávat úsporu ve spotřebě tepla ve výši přibližně 13 GWh, při renovaci na pasivní standard potom přibližně 25 GWh.

Z výše uvedeného je zřejmé, že potenciál úspory energie v sektoru rodinných domů je významný. Obdobně je tomu však i s potřebnou investicí. Program Nová zelená úsporám má pomoci domácnostem k dosažení lepšího energetického standardu bydlení. O pozitivním dopadu energetických úspor na rozpočet domácností a firem, ale také na zaměstnanost, energetickou bezpečnost, kvalitu bydlení, ochranu staveb před degradací a v neposlední řadě ochranu životního prostředí není nejspíše nutné příliš polemizovat. Doufejme tedy, že státní podpora formou tohoto a podobných programů bude nadále stabilní, a do budoucna ještě intenzivnější, aby se v České republice alespoň v následujících padesáti letech dalo hovořit o kvalitním a úsporném bydlení.


Kolektiv autorů:
Jan Antonín, Zdeněk Ročárek, František Duda, Petr Kotek, EnergySim, Jablonec nad Nisou

 
English Synopsis
Examples of reconstructions that met conditions of the New Green Savings Programme (NZÚ)

Which buildings can receive grants from the Green Savings Programme, amount of the grants and what technical details cover the energy audit? Part A in this article covers the specific questions (building’s envelope rennovation). A sample of 16 family houses that comply with all the required conditions of the New Green Saving Programme from 2013 is further described in this article.

 

Hodnotit:  

Datum: 25.8.2014
Autor: Ing. Jan Antonín   všechny články autoraIng. Zdeněk Ročárek   všechny články autoraIng. Petr Kotek, Ph.D., EnergySim s.r.o.   všechny články autoraRecenzent: Jakub Hrbek



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czRada bude v pátek schvalovat nové Pražské stavební předpisyPřirozené světlo v interiéru - úvodSprávný čas pro modernizaci podkroví