Plovoucí podlaha – základ zvukové pohody v interiéru

Hluk a ochrana proti hluku v budovách

Hluk a zvuk jsou mechanickým vlněním vzduchu, který se přenáší jako vibrace k lidskému uchu. Měří se pomoci hladiny intenzity nebo hladiny akustického tlaku a udávají se v decibelech [dB]. Hluk snižuje naši schopnost soustředit se na práci, zhoršuje kvalitu odpočinku, při dlouhodobější expozici způsobuje ztráty sluchu a vyvolává stres a podrážděnost. Při dlouhodobém působení hluku dochází k poškození zdraví. Prevenční opatření řeší nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a ve znění pozdějších předpisů.

Zvukově izolační vlastnosti stropu s podlahou

Posuzovaní vodorovných konstrukcí, tj. stropů a podlah, můžeme rozdělit na dvě části. Na požadavky na zvukovou izolací stanovenou pro zvuk šířící se vzduchem, tj. vzduchová neprůzvučnost, a na zvuk kročejový, tj. kročejová neprůzvučnost.

Kročejová neprůzvučnost

Tam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku, mluvíme o kročejové neprůzvučnosti (týká se výhradně podlah). Kročejový hluk vzniká v důsledku dynamického zatížení mechanickými nárazy do konstrukce budovy (při chůzi, nahodilým nárazem předmětu na podlahu nebo při manipulaci např. s nábytkem).

Graf intenzity zvuku [dB]

Směrná křivka pro kročejovou neprůzvučnost pro třetinooktávová pásma (pásma měřené v 16 frekvencích). Měřené hodnoty se mají pohybovat pod touto křivkou.

V důsledku nárazů vzniká chvění (vibrace), které je přenášeno do nosné konstrukce objektu. Chvějící se konstrukce vyzařuje zvukové vlny do vzduchu ve vnitřních prostorách objektu (chvění definujeme jako mechanické vlnění v oboru slyšitelného zvuku, tj. 16 až 16 000 Hz). Pro kročejovou neprůzvučnost je charakteristické, že zdroj hluku (na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti) je v přímém kontaktu s dělící konstrukcí. Zvuková energie, která vzniká mechanickým nárazem na konstrukci, se přenáší ve formě vibrací a má charakter impulsů. Schopnost konstrukce tento typ hluku tlumit se nazývá kročejová neprůzvučnost. Pro její kvantifikaci se používají kmitočtová pásma v rozsahu 100 až 3 150 Hz v třetinooktávových pásmech a v rozsahu 125 až 2 000 Hz v oktávových pásmech. Ukazatelem je vážená hladina kročejového zvuku L_nw [dB]. Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší kročejovou neprůzvučnost mezi dvěma prostory můžeme očekávat. Změřené hodnoty se porovnávají se směrnými hodnotami (viz tabulka 1). Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí obecně, je velmi nízká a zpravidla je třeba k její skladbě navrhnout adekvátní podlahovou konstrukci, která zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělící horizontální konstrukce, zejména s ohledem na zmíněnou kročejovou neprůzvučnost. Posuzujeme dle vážené normalizované hladiny kročejového hluku (L’_nw ≤ L’_wp, ČSN 73 0532).

Vzduchová neprůzvučnost

Tam, kde dochází k přenosu zvuku z místnosti do místnosti působením zdroje z vysílací místnosti do příjmové místnosti, mluvíme o vzduchové neprůzvučnosti. Zvuková energie vzniká v prostorovém zdroji hluku a přenáší se stěnou, stropem, spárami a okolními konstrukcemi. Vlastnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného vzduchem se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Jednočíselné charakteristiky vážená neprůzvučnost R_w (laboratorní) nebo vážená stavební neprůzvučnost R’_w se stanovují z kmitočtově závislých charakteristik. Platí obecné pravidlo, čím větší plošná hmotnost daného prvku, tím lepší zvukově izolační vlastnosti.

Referenční křivka pro vzduchovou neprůzvučnost pro třetinooktávová pásma. Měřené hodnoty se mají pohybovat nad touto křivkou.

Neprůzvučnost R

Dříve vzduchová neprůzvučnost – logaritmická míra podílu energie zvuku dopadajícího na stěnu a prošlého stěnou. Je kmitočtově závislá a udává se v třetinooktávových pásmech od 100 do 3 150 Hz.

Vážená vzduchová neprůzvučnost

Laboratorní R_w, [dB] nebo stavební R’_w [dB] – jednočíselné charakteristiky odvozené z neprůzvučnosti pomoci tzv. směrné křivky. Platí přibližný vztah:

R’_w = R_w − C [dB]
R’_w ≥ R’_wp (ČSN 73 0532)
C – korekce závislá na přenosu zvuku bočními cestami (pro jednoduché dělící konstrukce z tradičních materiálů C = 2 − 3 dB, v případě obvodových konstrukcí je C = 0 dB).

Vážená hladina kročejového zvuku

L_nw (laboratorní), L’_nw (stavební) – např. charakterizuje chování stavební konstrukce z hlediska kročejového hluku. Stanoví se pomoci normalizované hladiny kročejového zvuku L_n a jejího porovnání se směrnou křivkou pro kročejovou neprůzvučnost. Popisuje chování stavební konstrukce z hlediska přenosu kročejového hluku z jednoho prostoru do druhého prostoru.

Snížení hladiny kročejového zvuku

Δ L

– zlepšení neprůzvučnosti – rozdíl stavu před akustickou úpravou a po akustické úpravě
Δ L = L_nweqo − L_nw − K [dB]

L_nweqo

– hladina kročejového zvuku holého stropu (bez akustické úpravy)

L_nw

– hladina kročejového zvuku stropu s akustickou úpravou

Δ L

– zlepšení kročejové neprůzvučnosti

K

– korekční faktor, který závisí na druhu stropní desky

Plovoucí podlaha – základ zvukové pohody v interiéru

Termín plovoucí podlaha představuje takovou podlahu, která je oddělena od ostatních konstrukcí pružným materiálem, tzn. že podlaha „plave“ v jakési vaně z tohoto materiálu. Obvodové stěny je nutné akusticky po celém obvodě oddělit pružným dilatačním páskem. Lehké stropní konstrukce trpí rezonančním efektem, který odstraňují akusticky izolační desky STEPROCK HD. Desky pokládáme přímo na rovnou stropní konstrukci z betonových panelů nebo na dřevěný trámový strop.

Těžká plovoucí podlaha

Těžká plovoucí podlaha má zpravidla roznášecí vrstvu z armovaného cementového potěru či anhydritu. Roznášecí vrstva je oddělena od nosné stropní konstrukce pružnou akusticky izolační vrstvou.

Lehká plovoucí podlaha

Lehká podlaha obecně je charakterově i materiálově jednodušším typem podlahy než podlaha těžká. Lépe a lehčeji se montuje a kompletuje pomocí velkoplošných panelů systémem suché výstavby, což urychluje cely proces i zahájení doby užívání. Výhodná je tedy hlavně u rekonstrukcí na dřevěných či betonových stropech, ale i u nových dřevostaveb. Lehká plovoucí podlaha má roznášecí vrstvu z velkoformátových lehkých desek o více vrstvách spojovaných obvykle na pero a drážku, uložených volně na akustické desky, které tvoří pružnou akusticky izolační vrstvu.

Skladba podlahy AKUFLOOR^®

Lehká plovoucí podlaha AKUFLOOR^®

Akufloor^® – systém lehké plovoucí podlahy s certifikovanými akustickými a statickými vlastnostmi: vynikající akustické vlastnosti; dosažení lepšího kročejového útlumu než u těžké plovoucí podlahy; lehká, staticky únosná podlaha; snadná a rychlá montáž bez potřeby mokrých procesů.

Systémy plovoucích podlah sestávají ze tří základních vrstev – izolační, roznášecí a nášlapné. V případě systému AKUFLOOR bývá roznášecí vrstva i vrstvou nášlapnou, tím se počet základních vrstev zmenší na dvě: nášlapnou a akusticky izolační. Odlišnosti tento systém má ve skladbě v ploše a při okraji podlahy.

Skladba vrstev v ploše:

• Nášlapná vrstva – OSB SUPERFINISH lakované nebo laminát, vlysy, parkety, PVC, koberec, keramická dlažba apod.
• Roznášecí vrstva – velkoformátové desky OSB SUPERFINISH, plošná hmotnost > 15 kg.m⁻²
• Akusticky izolační vrstva – deska Steprock HD, tl. 20–50 mm, požadovaná dynamická tuhost s’ < 30 MPa.m⁻¹
• Další vrstvy v závislosti na druhu a způsobu použití podlahy – např. hydroizolační, pojistná hydroizolační a separační vrstva

Detail skladby při okraji:

• Dilatační pásek – tvořen páskem z minerální vlny STEPROCK tl. 12 mm jako akustická izolace oddělující podlahy od okolních svislých převyšujících konstrukcí
• Pásek z dřevovláknité desky měkké (např. STEICO standard) – tvořen dvěma pásky v šířce 100 mm skládaný na výšku izolační desky STEPROCK:
  
  • Pásek z desky OSB SUPERFINISH
  • Pásek z měkké dřevovláknité desky (Hobra)

Okrajový pásek zvyšuje únosnost podlahy po obvodě při soustředěném zatížení (skříně apod.).

STEPROCK HD

Akusticky izolační vrstva – STEPROCK HD

Výrobky společnosti ROCKWOOL, a.s. pro akustiku jsou vyráběny s vysokou objemovou hmotností z minerálních vláken, která dokáží svými vlastnostmi pohlcovat široké spektrum zvukových frekvencí, snížit odraz zvuku a přeměnit jeho energii na teplo. Proto jsou velmi vhodné pro akustické izolace. Výrobní společnosti ROCKWOOL dokázaly ve světě, že vlákna z kamenné vlny jsou ideálním tepelně, požárně a zvukově izolačním materiálem pro aplikace, kde je potřeba absorbovat přicházející zvuk z okolních bytů, ulic apod.