Trhliny v průmyslových betonových podlahách se vsypovou úpravou jsou poměrně častým jevem. Jejich hodnocení závisí převážně na subjektivním názoru daných posuzovatelů. Nebývá výjimkou, že trhliny se objevují až po delším čase v řádech týdnů až měsíců po zhotovení podlahy. V čase se projevuje tendence jejich rozšiřování, a to až do tří let po zhotovení. Trhliny mají zásadní vliv na životnost průmyslové betonové podlahy. Pro stanovení způsobu údržby a opravy je rozhodující znalost důvodu vzniku trhlin a jejich přesná diagnostika.
Podlahy jsou dlouhodobě jednou z nejčastěji reklamovaných konstrukcí. Popsané příklady průmyslových podlah zde předkládám pro upozornění na stále se opakující závady a na jejich příčiny a zejména pro poučení se z provedených chyb, aby se na stavbách čtenářů pokud možno nevyskytovaly. Text uvádí tři příklady podlah, které autor v nedávné době posuzoval, buď na podnět uživatele objektů, nebo na podnět dodavatele stavby.
Rozvoj stavebnictví vyžaduje vývoj zlepšených vlastností různých materiálů. Inovace vlastností materiálů přinášejí nákladové výhody oproti konvenčním řešením a mohou přinést i větší flexibilitu při realizaci výstavby. Ve stavebnictví se uplatňuje celá řada tradičních materiálů, mezi které patří i překližkové desky. Používají se jako konstrukční i jako pomocné stavební materiály. Jejich spotřeba ve stavebnictví a v jiných odvětvích neklesá, právě naopak - roste. Proto je zlepšování vlastností překližovaných desek a stabilizace vlastností v celé vyrobené sérii překližových desek v zájmu jak výrobců, tak i odběratelů.
Využívání lepených dřevěných prvků se dostává do popředí zájmů u projektantů navrhujících dřevěné konstrukce, a to hned z několika aspektů. Kromě estetického hlediska lepených nosných prvků lze zmínit především dobré parametry únosnosti při relativně nízké objemové hmotnosti, dále možnost provádět atypické tvary konstrukcí a v neposlední řadě hledisko vyšší objemové stálosti prvků v porovnání s rostlým dřevem. Pro splnění všech těchto zmíněných aspektů je důležitá samotná výroba těchto lepených prvků, při které se kontroluje splnění technických požadavků dané výrobcem lepidla...
Recenzovaný Technické konopí je velice perspektivní surovina, která se díky svým dobrým mechanickým a tepelně-technickým vlastnostem dostává do popředí zájmů při výrobě stavebních prvků. Velkou výhodou je především rychlá obnovitelnost a výtěžnost konopného pazdeří. Článek pojednává o použití pazdeří technického konopí jakožto náhrada plnivové složky cementotřískových desek.
Příspěvek pojednává o možnosti zužitkování recyklovaných lepených skel pocházejících z automobilů při výrobě obkladů a dlažeb ze spékaného skla. Tyto nalézají mimo jiné uplatnění jako finální povrchy podlah jak pro běžné užití v interiéru, tak i aplikace v náročných podmínkách (exteriéru, chemické provozy, plavecké bazény atd.). Konkrétně je v článku podrobně analyzován soubor některých základních parametrů těchto deskových materiálů (pevnost v ohybu, nasákavost, pórovitost, délková teplotní roztažnost, povrchové opotřebení aj.).
V příspěvku, který jsme rozdělili na dvě části, uvádíme nejčastější dotazy, týkající se problematiky keramických obkladů. Ing. Hana Kotorová z Technického a zkušebního ústavu stavebního v Plzni upozorňuje na nejčetnější problémy, kterými může keramický obklad překvapit, pokud se podcení základní pravidla od specifikace až po dokončení práce, a také pokud teorie není v souladu s praxí.
V příspěvku, který jsme rozdělili na dvě části, uvádíme nejčastější dotazy, týkající se problematiky keramických obkladů. Ing. Hana Kotorová z Technického a zkušebního ústavu stavebního v Plzni upozorňuje na nejčetnější problémy, kterými může keramický obklad překvapit, pokud se podcení základní pravidla od specifikace až po dokončení práce, a také pokud teorie není v souladu s praxí.
Podkladní vrstva podlahy, ať už z betonové mazaniny či na bázi anhydritů, sice není na první pohled vidět, ale může významným způsobem ovlivnit konečný estetický dojem i funkčnost a životnost nášlapné vrstvy podlahy. V dnešní uspěchané době se technologické přestávky zkracují na minimum, často dochází k pokládce nášlapné vrstvy, ačkoliv podklad ještě není připraven. Je proto důležité zkontrolovat jeho připravenost (tj. vlhkost) před pokládkou finální vrstvy vhodným způsobem. Příspěvek představuje metody používané u nás i v zahraničí ke zjištění vlhkostního stavu podkladní vrstvy podlahy. U každé metody jsou představeny jak jejich výhody, tak i nevýhody a omezení.
Zajistit ekologickou likvidaci a případnou recyklaci starého a poškozeného oblečení je v praxi poměrně problematické. Problémem při likvidaci textilního odpadu je skutečnost, že oděvní odpad je směsicí přírodních a syntetických vláken. Příspěvek se věnuje možnostem vývoje a výroby izolačních materiálů na bázi odpadních textilních vláken a jejich následného uplatnění v novodobých podlahových konstrukcích.
Problematika přenosu kročejového hluku mezi místnostmi v horizontálním směru je bohužel někdy opomíjena. Chybný návrh nebo provedení mohou mít zásadní vliv na užitnou hodnotu bytů. K přenosu kročejového hluku může docházet jak mezi přímo sousedícími prostory, tak také mezi prostory oddělenými další místností. Oprava může být velice nákladná a v některých případech obtížně realizovatelná, např. napojení podlahy u schodiště a výtahové šachty uvedené v příkladu. Ve fázi návrhu tak lze doporučit konzultovat řešení se zkušeným akustikem.
Příspěvek se zaměřuje na vysvětlení příčin vad keramických obkladů, které byly aplikovány na zdánlivě stabilní podkladní konstrukce či vrstvy. Upozorňuje na objemové změny i pružné a plastické deformace železobetonových stropních konstrukcí, které mohou vyvolávat taková napětí v povrchových vrstvách tvořených keramickými obklady či dlažbou, která vedou ke vzniku trhlin nebo delaminaci.
Cílem příspěvku je ukázat na problematiku navrhování podlahových konstrukcí v garážových podlažích budov. Zpravidla tyto konstrukce jsou poškozeny trhlinami a umožňují průsaky vody, které omezují jejich používání a životnost. Obvyklým důvodem pro vznik trhlin jsou nedostatečné rozteče dilatačních spár nebo nedostatečné vyztužení těchto konstrukcí. Na příkladu dvou konstrukcí je ukázán charakter poškození a analyzovány příčiny, které k němu vedly.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
