Na vápno se zapomnělo

"Omítka, byť je barokní nebo dokonce gotická, není podle našeho památkového zákona uměleckořemeslné dílo. S omítkou pracují běžní zedníci, kteří s opravou památek nemusejí mít žádnou zkušenost, takže je to velmi ohrožená skupina materiálů. Navíc jsou omítky na každé stavbě na první dobrou vidět", říká v rozhovoru s památkářkou a vedoucí technologické laboratoře NPÚ Ing. Dagmar Michoinovou, Ph.D., která se celoživotně věnuje vědeckému výzkumu, ochraně a vzdělávání v oblasti historických omítek.

Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D.: Člověk může zachránit jen to, co zná

Problém starých budov:
"Většina firem není vyškolena v tradičních postupech, stavaři a architekti tyto prostředky znají jen zcela ojediněle. Navíc, lidé se postupně odtrhávají od údržby domu. Koupili si starou chalupu, logicky nebyli u toho, když se stavěla, a na opravy si objednají firmu, která problematiku starých domů nezná", říká Ing. Dagmar Michoinová. Ph.D. a pokračuje mimo jiné s konkrétními radami:

• Proč vápennou omítkou?
  Vápno má antibakteriální vlastnosti, také se jím dříve bílilo, aby byli lidi i dobytek v čistém prostředí. Vápenné omítky zlepšují vnitřní klima, takže začínají být moderní, mnozí si totiž vyměnili okna za plastová a rázem mají doma plíseň. Když budete vařit a vznikne hodně páry, vápenná omítka ji pojme, a až bude sucho, zase ji pomalu odpaří. Vápno jako pojivo je energeticky méně náročné na výrobu než cement, část CO₂, který vznikne při výrobě, zase spotřebují chemické procesy při tvrdnutí vápenných malt. Vápno má velký potenciál, na druhou stranu se s ním musí umět pracovat – jako se vším.
• Kde koupit vápno a vápennou omítku?
  Vápno se u nás dá sehnat snadno, jsme vápenná velmoc. Téměř v každých stavebninách lze koupit vápenný hydrát a není těžké sehnat ani pytlovanou vápennou omítku. Není to ideální, ale když člověk zná technologické fígle a kejkle, zvládne namíchat kvalitní vápno nebo maltu i ze zcela dostupných materiálů.
• Fígle?
  S vápnem se například může stavět jen od sv. Jiří do sv. Václava. Než se vápenná malta použije, měla by projít procesem zrání. Když suchý vápenný hydrát namočíte, vznikne vápenná kaše – pojivo, které s pískem a vodou tvoří maltu. Když namočenou kaši necháte pár měsíců odležet, zlepší se její vlastnosti. Na pytli hydrátu nebo malty to ale napsané není a ve stavebninách vám to nedoporučí.