Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vady v navrhování a montáži oken a dveří

Výsledkem přetlaku dodavatelských kapacit, nedostatku kvalifikovaných montážníků a spěchu budou opravy, rekonstrukce i výměny již nově namontovaných oken a dveří. Chyby jsou v projektech, při zpracování výrobních podkladů i při montáži. Kvalitní montáž vyžaduje patřičnou odbornost, zkušenost a zejména pečlivost.

V oblasti výplní stavebních otvorů, tj. jejich výroby a dodávek, přetrvává a s krizí se ještě prohlubuje výrazný přetlak dodavatelských kapacit. Zároveň obor trpí nedostatkem kvalifikovaných montážníků. To vše v kombinaci s dalším faktorem, kterým je spěch, vede k poměrně velkému objemu chybně navržených, vyprojektovaných, vyrobených a v té neposlední řadě i špatně namontovaných výplní stavebních otvorů. Výsledkem této snahy „ušetřit“ budou opravy, rekonstrukce a dokonce i výměny již nově namontovaných prvků - hlavně tedy další peníze a čas.

Základní rozdělení vzniku potenciálních vad

  1. vady a chyby z projektové činnosti při zpracování projektové dokumentace a konstrukční přípravy
  2. vady a chyby (z neznalosti) při montážních procesech

Pro obojí může platit častý jmenovatel známý nejen ze stavebnictví, a to prosté odfláknutí při provádění dané etapy. Ve výčtu záměrně neuvádím chyby z vlastní výroby, neboť kvalitní strojní vybavení „nepřipustí“ zásadní chyby při výrobě. Zásadní podíl má tedy ve finále lidský faktor.

Obr. 1 Vlivy působící na osazovací spáru
Obr. 1 Vlivy působící na osazovací spáru

Obr. 2 Chybně navržený detail napojení prosklené stěny na vodorovnou konstrukci v oblasti podlahy. Celá stěna „visí“ ve vzduchu, není zakotvena (u tohoto případu pás 1 m široký má hmotnost cca 280 kg).
Obr. 2 Chybně navržený detail napojení prosklené stěny na vodorovnou konstrukci v oblasti podlahy. Celá stěna „visí“ ve vzduchu, není zakotvena (u tohoto případu pás 1 m široký má hmotnost cca 280 kg).

Obr. 3 Detail u podlahy správně provedený, hmotnost celé konstrukce se přenáší do hrubé konstrukce, jasně oddělené roviny exterier – interier, přerušený tepelný most, rovina pro připojení izolace proti zemní vlhkosti, řešená dilatace u plovoucí konstrukce podlahy.
Obr. 3 Detail u podlahy správně provedený, hmotnost celé konstrukce se přenáší do hrubé konstrukce, jasně oddělené roviny exterier – interier, přerušený tepelný most, rovina pro připojení izolace proti zemní vlhkosti, řešená dilatace u plovoucí konstrukce podlahy.

1.1 Chyby a vady při projekčních pracích

Projektant dokáže zanést hrubé chyby do dokumentace tak, že již v dalším procesu (investor, dodavatel stavby, výrobce a dodavatel prvků) není dost dobře možné tyto chyby eliminovat. V postavení uchazeče o pozici dodavatele není ani taktické na tyto chyby poukazovat a vedle odvahy to vyžaduje výraznou erudovanost v daném oboru takovou situaci zvládnout a chyby se pokusit napravit. Ovšem výrazné a téměř notorické chyby z projektové dokumentace lze v hrubém souhrnu pojmenovat následovně:


  • Chybné, až nesmyslné členění prosklených okenních ploch z hlediska omezení nejen technických, ale zpravidla i manipulačních a údržbových prací, bezpečnosti, možnosti staticky zajistit apod.
  • Chybná poloha osazení vůči ostění obvodového pláště (zejména při sendvičové konstrukci obvodového pláště), snaha „dostat“ okno až na líc fasády přináší tepelně-technické problémy.
  • Vrstva tepelné izolace ETICS nesmí probíhat pod rámem okna – vlastní okno musí být vždy osazeno vůči nosné, seriozní konstrukci obvodového pláště a tepelná izolace musí v souladu s ČSN „doběhnout“ a překrýt profil rámu z vnější strany. Prověřit tyto detaily z hlediska požadavku na minimální vnitřní povrchové teploty.
  • U prosklených elementů ve styku s čistou podlahou není tento detail řešen a zpravidla tyto těžké prvky visí ve vzduchu; vzniká zde problém statiky elementu, tepelné mosty a problém připojení vodotěsné izolace. Výkresová norma bohužel neřeší v tabulkách prvků tuto část, která při dnešních skladbách podlah s integrovaným vytápěním dosahuje běžné výšky 150–200 mm.
  • Jasné deklarování a popis jednotlivých parametrů prosklené výplně – U, Rw, násobnost minimální hygienické výměny vzduchu (jak ukázaly zkušenosti posledních let – velice významný parametr v případě plynových spotřebičů v místnosti), reflexe sestavy skel apod. Na internetových stránkách sdružení Cerpadu (www.cerpad.cz) naleznete souhrn kritérií a požadavků na výplně pro projektanty a investory.
  • Při výměnách výplní u objektů starší, tradiční zástavby (záměrně nepíši historických budov) jasně požadovat max. průřezy paketů rám-křídlo, křídlo-poutec, detail klapačky a neponechat vše pouze na vyřčeném požadavku „hlavně dodržet původní členění oken“. Řešit detail osazení jednoduché konstrukce okna do ostění v místě původní špalety.
  • V rámci sanací bytových, panelových domů jsou chyby zejména ve vazbě na obvodní konstrukce, které vedle tradičních staveb vyžadují nestandardní přístup projektanta; jedná se zejména o meziokenní dílce (například jejich požadovaná požární odolnost a řešení spár z hlediska požární bezpečnosti v místě požárních pásů ), náhrady lehkých lodžiových stěn apod.; dále je nutné respektovat provádění těchto prací v zabydleném prostředí.

Tento výčet by mohl dále pokračovat při řadě specifických případů. Zde se spíše jedná o nejrozšířenější nedostatky, a to v přístupu k rozsahu zpracování projektové dokumentace.

1.2 Chyby a vady při zpracování výrobních podkladů u dodavatele výplní

Každá větší firma vyrábějící výplně má, respektive měla by mít oddělení výrobní přípravy, nebo oddělení pro zpracování podrobné dokumentace. Ta musí jasně řešit veškeré výrobně – technologické postupy, parametry požadovaných vlastností, jejich jasný způsob osazení ve stavbě, řešení připojovacích spáry a řadu dalších vlivů (např. transport velkých elementů a manipulaci s nimi, jejich průchodnost stavbou apod.). Zde může nastat vážný konflikt technických parametrů a zadání z projektové dokumentace od projektanta stavby, zároveň však poslední možnost tato pochybení řešit.

Na tomto místě si nemohu odpustit upozornit na naivitu některých investorů, kteří ve snaze o finanční úspory a z mylného pocitu, že vše je stejné, objednávají prvky ze zahraničí u různých levných prodejců (ti však zpravidla nemají ani dostatečné technické znalosti, ale ani zábrany a zodpovědnost za své výroby). Bohužel toto se veřejně dostatečně nepublikuje.

Nicméně při rozboru chyb je evidentní, že právě tento mezičlánek přípravy (tj. zpracování podrobné výrobní a montážní dokumentace) může být příčinou řady problémů, často později těžko napravitelných. Bohužel zde je personální osazení orientované spíše na znalost počítačového zpracovávání dat a stavební vzdělání je zastoupeno u těchto lidí velmi zřídka a v nedostatečné podobě. Mezi zásadní chyby a vady v tomto kroku celého výrobního procesu patří:


Obr. 6 Různé způsoby a formy utěsnění vnější připojovací spáry k fasádě
Obr. 6 Různé způsoby a formy utěsnění vnější připojovací spáry k fasádě

Obr. 5 Různé formy, principy a způsoby provedení vnitřní difúzní uzávěry
Obr. 5 Různé formy, principy a způsoby provedení vnitřní difúzní uzávěry
  • Špatné řešení připojování spáry z hlediska splnění celé řady požadavků (kotvení - zejména způsob a proveditelnost, protihlukové opatření ve spáře její správná skladba, difusní uzávěry, utěsnění vůči dešťové vodě – hnané větrem, poloha rámu vůči zdivu obvodového pláště, detaily v napojení na oplechování apod.)
  • Neřešení systémového připojení, vazby a doplňkové prvky, které nemají charakter „oken“, ale provádějí se současně; jedná se zejména o provádění sanací panelových domů a jejich nestandardní prvky (např. meziokenní dílce, lehké lodžiové stěny apod.); zde je nezbytně nutná celá řada dalších stavebně-technických odborných znalostí (od tepelně-technických parametrů přes statické až po znalosti zásad montovaných staveb); největším problémem je ponechání „dořešení“ detailů na montážníky, kteří nejen že nemají tyto znalosti, ale navíc jsou pod tlakem času (obydlená bytová jednotka musí být večer uzavřena). Právě systémové detaily by měly být hlavním požadavkem na tuto přípravnou složku u výrobců.
  • Velice častá necitlivost při přípravě oken z hlediska proporcí, zejména pro starší, tradiční zástavbu; přitom systémy plastových profilů u hlavních výrobců disponují štíhlými druhy profilů (výrazně štíhlejšími než u lepených dřevěných Europrofilů) a je pouze na erudovanosti konstruktéra u výrobce, aby dokázal takovou „repliku“ vyprojektovat. Bohužel, ten častý jev náhrady okna dvoukřídlého s nadsvětlíkem oknem jednokřídlým neděleného meziokenní příčkou patří k tomu největšímu barbarství na krásných fasádách starých domů, k vytváření negativního názoru a odborně-společenské averze vůči plastovým náhradám špaletových oken. Pokud jsou navíc použity standardní kombinace rám/křídlo s ohromnou masou plastu, pak… Přitom lze vyprojektovat poměrně dokonalá okna, která jsou svými proporcemi někdy štíhlejší než předloha. Jednoznačná chyba a absence odbornosti je na straně přípravy, i když je nutno přiznat častý tlak investora ve smyslu „co nejlevnější“.
  • Řešení splnění kontroverzních požadavků na výplně (například výrazný požadavek na akustický útlum a přitom zajištění infiltrace; zajištění infiltrace a povrchových teplot atd.); to vyžaduje opět řešení ostění, části pod parapetem z hlediska tepelných mostů; zároveň musí disponovat zpracovaný systém řadou technických prvků a deklarovaných parametrů; zcela jistě u protihlukových opatření běžná konstrukce okna (zejména dovezeného) nevyhoví, pokud pasivní zajištění výměny vzduchu je alibisticky dokladováno nastavením tzv. čtvrté polohy kliky.
  • Členění prosklené plochy ve vztahu a omezení max. velikostí křídel ke statice; podcenění, ba záměrné „úsporné“ opatření (které navíc není jednoduché rozkrýt) v použití jiné, slabší a tudíž levnější ocelové výztuže vede při užívání k trvalým a téměř neodstranitelným vadám. U barevných profilů jsou tato velikostní omezení výraznější než u bílých profilů, navíc vyžadují převážně použití výztuže tl. 2 mm. To vede k často slýchaným poznámkám typu – okno je měkké, kroutí se jako papír apod.
  • Příprava musí zcela jasně definovat dilatační roviny u rozsáhlejších ploch, případně pásových oken; tento jasný požadavek musí korespondovat ve vazbě na ostatní konstrukce stavby (modulové nosné členění, vlastní dilatace stavby, dělení oplechování, apod.)
  • Při sestavě velkých elementů např. prosklených výkladců, rozsáhlejších stěn je nutné provést vyztužení spojů v souladu s předpisy pro zatížení větrem a z hlediska bezpečnosti užívání (zajistit max. přípustný průhyb pro sklo 1/300 l). Tzn. použít výztužný prvek vyhovující daným požadavkům a tento prvek musí být zakotven do nosné konstrukce stavby, což je prováděno velice zřídka.
Obr. 7
Obr. 7 Příklad umístění nosných podložek pro přenesení vlastní hmotnosti elementu do nosné konstrukce, nutnost provedení ukotvení výztužného spojovacího prvku dvou elementů
Obr. 8
Obr. 8 Detail osazení okna do ostění u panelové soustavy suchou cestou s napojením na ETICS.
 

2 Vady a chyby z vlastního provádění montáže

Pro přesné a jasné provádění montáží jednotlivých elementů platí směrnice, která je společná pro veškeré materiálové provedení (plast, dřevo, hliník). V roce 2004 byla Cechem německých firem, které provádí montáže a vyrábí okna, zpracována příručka pro tyto zásady provádění. Jsou v ní shrnuté téměř veškeré situace a varianty, které mohou na stavbách nastat. Samozřejmě že podchytává všechny etapy procesu – projektování, přípravu, výrobu, ale zejména se koncentruje na proces vlastního provádění na stavbách. V poslední době v ČR je právě tento článek silně poddimenzován. Rozumějme jak kapacitou, tak profesní odborností. V důsledku nárůstu poptávky jsou dodavatelské firmy často dotlačeny k nestandardním řešením, kdy zaměstnají neprověřené a zpravidla neprofesionální uskupení lidí, kteří v tomto oboru nemají nejen základní znalosti, ale ani vybavení. Zcela jistě „montážník“ s jednou vrtačkou a starou stopětkou bude levný, ale také často bez základních vědomostí a potřebného vybavení. Přitom právě tato poslední závěrečná operace vlastního osazování oken do stavby způsobuje řadu komplikací a vad, které plynou nejen z neodbornosti. Práce jsou ve spěchu odbyté, přímo odfláknuté. V souhrnu se zde navíc projeví veškeré chyby z předchozích etap projektování a přípravy. Tragickým omylem a naivitou je domnívat se, že se „to“ na stavbě „nějak vyřeší“. Opak je totiž pravdou, stačí nedodržení několika základních zásad:


Obr. 4 Rozmístění kotevních bodů po obvodě prosklené výplně
Obr. 4 Rozmístění kotevních bodů po obvodě prosklené výplně
  • Jsou přesně stanoveny kotvicí body po celém obvodu výplně, jejich maximální vzdálenosti, min. odstupové vzdálenosti od rohů a spojů. Zejména je důležitý správně zvolený druh kotvicího materiálu (například nelze použít napěťové kotvy – tzv. düble do voštinového zdiva, je nutné dodržet odstupové vzdálenosti od okraje betonové konstrukce apod.). Pro jednotlivé materiály jsou různě vhodné kotvící prostředky (např. chemické kotvy pro beznapěťové kotvení např. v lehčených materiálech).
  • Kotvení pomocí kotev musí být provedeno i v oblasti parapetní části okna, což v mnoha případech není prováděno. Přičemž provrtání rámu ve spodní části okna je nežádoucí a lze ho provést pouze v krajním případě, kdy byly ostatní možnosti již vyčerpány.
  • Spáry musí být v patřičných šířkách (10–30 mm) a velice pečlivě vyplněny montážní pěnou). Pěna není kotvicí prostředek. V případě složitějších spár dle projektové dokumentace musí být prováděno pečlivě – jedná se např. o speciální kompriband-pásky z titulu zvýšeného útlumu hluku (často drahé protihlukové opatření na vlastním elementu je degradováno na chybně provedené spáře – od požadavku 37 dB je nutné řešit z hlediska protihlukového též spáru). Spáry je nutno řešit z řady dalších hledisek, např. u meziokenních dílců na pozici požárních pásů, a to z hlediska utěsnění proti prohoření spárou – podotýkám, že pro tyto práce musí mít pracovníci zvláštní osvědčení.
  • Nedodržení rovinnosti v ploše osazeného rámu, exaktní proměření úhlopříček a pravoúhlosti; okenní dílce musí být opatřeny pevnými podložkami, které trvale přenáší zatížení od vlastní váhy prvku a dalších sil. V žádném případě nesmí zůstávat dřevěné podložky v osazovací spáře, nýbrž na bázi např. plastu.
  • Ostění musí být zbaveno prachu a navlhčeno, jinak se montážní pěna od ostění separuje.
  • Z vnější strany musí být spára dokonale systémově utěsněna proti dešťové vodě, jedná se hlavně o svislé spáry a zejména veškeré detaily u parapetního plechu. Tady tuny silikonu nic neřeší!
  • Všechny konstrukce ve styku s čistou podlahou (prosklené stěny, balkonové a vchodové dveře, …) musí být v oblasti podlahy doplněny o vhodné rozšiřovací profily. Celá konstrukce musí být montážní firmou opět dle předpisu zakotvena, nelze tyto stěny ponechat ve vzduchu na cihlách.

Veškeré tyto a další montážní úkony vyžadují patřičnou odbornost, zkušenost a zejména pečlivost. Spěch je jedna z hlavních příčin nekvalitních výsledků práce. Profesionální montážní firmy zpravidla disponují skříňovými dodávkami s patřičným profesionálním vybavením. Zvládají i jiné práce, jako např. sádrokartonářské, provádění zateplovacích prací, mají oprávnění montovat požárně dělící konstrukce apod. Určitě takovéto montážní firmy nebudou patřit na první pohled k nejlevnějším, ale mnozí investoři se již přesvědčili o opaku.

Závěrem mi dovolte poznamenat, že v České republice existuje celá řada špičkových projekčních ateliérů, kterým takovéto detaily nečiní žádné potíže, ba naopak, jsou vyhledávány právě pro svoji specializaci pro konstrukce obvodových plášťů. Existuje řada výrobních firem v oblasti výplní stavebních otvorů, které disponují špičkovými konstruktéry v přípravě a zvládají velice náročná zadání. Existují montážní firmy, které s hrdostí mohou ukazovat mnoho úspěšných a technicky zdařilých montáží s precizně a čistě odvedenými detaily. Bohužel, tato část dle mého názoru nepřevažuje. Dosažení těchto úrovní zpravidla vyžaduje neustálé zdokonalování se a snahu stále se vzdělávat a studovat nové trendy a poznatky. Věřím, že s průběhem času tato skupina převáží.


REHAU s.r.o.
logo REHAU s.r.o.

Firma REHAU nabízí prémiová řešení na bázi polymerů. Pro oblast TZB dodáváme podlahové a stěnové vytápění/chlazení – trubky a technika spojování, systémové desky, regulace, rozdělovače; rozvody studené a teplé vody - instalace pitné vody, odhlučněná ...