Bilance a predikce šetrného stavebnictví v ČR pohledem České rady pro šetrné budovy
V souvislosti s naplňováním směrnice EU na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie se o šetrné výstavbě hovoří stále častěji i v Česku. Jsou pro budoucí udržitelný rozvoj opravdovou nutností?
Česká rada pro šetrné budovy, sdružující téměř 80 společností a organizací z celého hodnotového řetězce oboru šetrného stavebnictví (projektanti, architekti, dodavatelé materiálů a technologií, stavební firmy, developeři), bilancuje svou činnost v uplynulém roce a predikuje další tuzemský vývoj v oblasti šetrného stavebnictví.
„V minulých měsících jsme dokončili proces přípravy strategie Rady do roku 2023 a jasně tak určili směr rozvoje šetrného stavebnictví a postupně naplňování Vize Nula, kterou považujeme pro šetrné stavebnictví v ČR za zásadní. K této vizi chceme posouvat nejen výstavbu budov, ale i rozvoj celých měst a regionů,“ uvedl Leoš Vrzalík (Skanska), předseda představenstva Rady. Strategie 2023 se v odborné části soustředí na pět základních témat: budovy s nulovou spotřebou energie, udržitelné materiály a nulové odpady, šetrné hospodaření s vodou, udržitelné vnější prostředí projevující se v naplňování myšlenky tzv. „chytrých měst“ a v neposlední řadě komfortní a zdravé prostředí uvnitř budov.
K energeticky šetrné výstavbě zavazuje Českou republiku legislativa EU v rámci směrnice EPBD II od roku 2020. „O rozvoji šetrného stavebnictví v ČR v souvislosti s blížícím se rokem 2020 svědčí také rostoucí počet certifikovaných budov. Zatímco v roce 2009 byla v Česku jediná certifikovaná budova, nyní jich evidujeme (v rámci systémů LEED, BREEAM, DGNB a SBToolCZ) již více než 120,“ říká Petr Vogel (EkoWATT CZ), člen představenstva Rady.
Jedním z klíčových témat je zadávání veřejných zakázek na šetrné budovy. Rada ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj připravila pro zadavatele veřejných zakázek na stavby speciální příručku.
