Odborné recenzované články

Příspěvek popisuje úvodní část zatím dvouletého výzkumu využití tuhých odpadních materiálů vznikajících při výrobě minerální vlny. Cílem celkem čtyřletého výzkumu je ověřit nejvhodnější způsob zapracování upraveného odpadního materiálu do stavebních hmot a stanovit maximální množství jeho přídavku, které nebude mít nežádoucí vliv na sledované zejména fyzikálně mechanické a ekologické vlastnosti výsledného výrobku.

Článek se zabývá analýzou závad v bytovém domě v Praze včetně návrhu sanačních opatření. Základová spára se nachází z velké části pod hladinou spodní vody, a je proto nutné počítat s tím, že bude i s ohledem na inženýrskogeologický průzkum působit jako voda tlaková a agresivní.

V současné době není možné jednoznačně stanovit, který izolační systém je nejméně a který naopak nejvíce poruchový. Lze specifikovat, co je rizikové a které systémy riziko poruch maximálně eliminují.

Seznámení se základními normami a zákonnými předpisy, jimiž se řídí zpracování kotevních plánů systémů mechanicky kotvených pružných střešních hydroizolačních povlaků (MEFAWAME). Hlavní důraz je kladen na nejčastější chyby při stanovení hodnot sání větru a posouzení odolnosti kotevního systému.

Velké logistické a výrobní haly se začaly v České republice stavět od poloviny devadesátých let minulého století, boom jejich výstavby vrcholil v letech 2000–2009. Některé ploché střechy těchto staveb vykazují mnoho defektů a je nutné přistupovat k rozsáhlým opravám i celkovým rekonstrukcím.

Koncepce střechy s opačným pořadím vrstev přináší ve srovnání se skladbou s klasickým pořadím vrstev určité výhody. Především se jedná o příznivější difuzní tok skladbou střechy a ochranu hydroizolační vrstvy před teplotním namáháním a možným mechanickým poškozením jak při realizaci, tak při užívání. Materiálové řešení střech s opačným pořadím izolačních vrstev umožňuje spektrum kombinací použitých materiálů a typu stabilizační a provozní vrstvy.

V současné době se stále více setkáváme s nutností komplexních stavebních úprav u objektů, které s ohledem na jejich stáří v podstatě považujeme za novostavby a takové opatření bychom u nich nepředpokládali. V drtivé většině případů souvisejí tyto stavební úpravy s poruchami nebo vadami izolací střešních konstrukcí.

Hydroizolace střechy je obvykle přístupná, zatímco hydroizolace spodní stavby je vždy velmi složitě přístupná a jakákoliv její oprava je finančně velmi náročná. Rozhodujícím prvkem kvality je pak realizace hydroizolací.

Článek je úvodem hlavních zásad návrhu šikmých střech především z pohledu tepelné ochrany budov. Zabývá se skladbou těchto konstrukcí s ohledem na polohu tepelněizolační vrstvy a probírá zásady, jejichž dodržení je nezbytné pro kvalitní návrh jednotlivých vrstev i střešního souvrství jako celku.

Obnovou plochej strechy panelových bytových domov sa zabezpečia základné požiadavky na hygienu, zdravie, životné prostredie, teplotnú ochranu a zníženie energetickej náročnosti. Článok je venovaný tejto problematike, a to s poukázaním na súčasný stav plochých striech, ako aj so zásadami riešenia obnovy.

Lze říct, že střešní plášť je asi nejvíce namáhanou konstrukcí obálky budov. Hlavním úkolem je chránit objekt před většinou klimatických jevů, především však před srážkovou vodou v obou v úvahu připadajících skupenstvích. Zajímavou variantou je použití tzv. extrudovaného polystyrénu, který díky vypěňování pod vysokým tlakem má uzavřenou buněčnou strukturu, tím pádem velmi nízkou nasákavost. Může být tedy použit v tzv. obrácených skladbách.

Ve stavebnictví lze stále více pozorovat snahu využívat ekologické stavební materiály. Tento trend úzce souvisí se snížením energetické náročnosti budov a také se snižováním ekologické zátěže průmyslu vůči životnímu prostředí. Jednou z možností snížení energetické náročnosti budov je využití přírodních materiálů. Příspěvek je věnován studiu vlhkostního chování vláknitých tepelně izolačních materiálů na bázi vláken, modifikovaných chemickými přísadami, s cílem vylepšit jejich vlhkostní citlivost, případně i požární odolnost.

Článek popisuje projekt zaměřený na vývoj speciálních kompozitních materiálů, které by díky své skladbě a struktuře umožnily dobré vedení, uložení a následné uvolnění tepla zvláště v oblasti infračerveného záření.

Předmětem řešení bylo navrhnout solárně aktivní prvky, jejichž výroba a montáž bude spojena s nižšími náklady při zachování očekávané účinnosti a životnosti jako standardně realizované solární a fotovoltaické panely.

Aktuální poznatky o přetvoření mechanicky upevňovaného izolantu v ETICS vycházejí z nových zkoušek protažení hmoždinek izolantem a ukazují na omezený rozsah funkce plastových hmoždinek. Jedná se především o zkoušky dynamického zatěžování simulujícího dlouhodobé působení větru na zateplené fasády.

Měření krátkodobé nasákavosti a součinitele tepelné vodivosti proběhlo na vzorcích klasické izolace a na vzorcích izolace z přírodních vláken. Dále byla změřena změna tepelné vodivosti po nasáknutí a následném vysušení na původní hmotnost. Výsledky ukázaly, že tepelné izolace z přírodních materiálů si zachovávají původní vlastnosti – součinitel tepelné vodivosti, tvar, oproti klasickým izolacím.

Pod pojmem „příslušenství ETICS“ se nachází značné množství výrobků (lišty, profily apod.), které mají významný vliv na kvalitu konečného díla. Jelikož legislativa obvykle žádné ověřování parametrů nevyžaduje a relevantní normy prakticky neexistují, ověřování a deklarace parametrů se neprávem opomíjejí. Reakcí na to je vytipování parametrů a metod ověřování pro konzistentní a přiměřené ověřování vlastností v rámci nepovinné certifikace.

Recenzovaný Rok 2013 byl v EU vyhlášen rokem ovzduší. Ke zlepšení jeho stavu přispívají i výrobci plastů, včetně EPS pro izolace budov. Jsou popsány přístupy k řešení environmentálních a zdravotních problémů aplikací EPS.

Příspěvek se zaměřuje na popis technologie výstavby rodinného domu z betonových skořepinových tvárnic se systémem vnitřního zateplení. Důraz je kladen na obálku budovy. Je zde popsána technologie zhotovení obvodového zdiva a provedení zateplení, které je odlišné od běžné výstavby. Dále se zde zabývám popisem hlavních detailů, které se musí řešit jiným způsobem než u běžného zděného domu.

Změna ČSN 73 0810/Z1 z 1. 6. 2012 zavedla nový termín tzv. „ekvivalent DP1“. Ten představoval výjimku v zatřídění do nehořlavých konstrukčních částí pro některé výrobky. Tuto výjimku zrušila změna normy ČSN 73 0810/Z3 s platností od 1. 7. 2013.