Hydroizolace staveb – závady a poruchy
Článek si klade za cíl přiblížit čtenáři složitost problematiky ochrany staveb před účinky vody, hlavně v kapalném stavu. Hydroizolace staveb, to není jen ochrana střech, ale rovněž spodní stavby.
Nejdůležitějším okamžikem je vědomí skutečnosti, že zatímco hydroizolace střechy je obvykle přístupná, tak v případě hydroizolace spodní stavby je tato vždy velmi složitě přístupná a jakákoliv její oprava je finančně velmi náročná. Z tohoto pak vyplývá, že návrh a použití pouze jednoho systému bez využití dalších systémů, a to přímých i nepřímých, je velmi rizikový a jako takový nelze doporučit.
Pro začátek trochu terminologie
Hydroizolace je izolace chránící stavební konstrukci nebo její část před nežádoucím vnikáním vody do této konstrukce.
Závadou se označuje takový stav, který není změnou proti původnímu stavu, ale vznikl nevhodným, či nedokonalým provedením, nebo vyplývá z přehodnocení objektu, konstrukce nebo prvku podle soudobých předpisů a norem. Snižuje se užitná jakost, zhoršuje se vzhled apod.
Nevýznamná porucha způsobuje nepatrné nebo žádné snížení spolehlivosti a bezpečnosti, nepodstatně znehodnocuje hospodárnou životnost a jakost.
Významná porucha, která podstatně snižuje spolehlivost a bezpečnost, hospodárnou životnost a užitnou jakost budovy nebo její části, objekt však není bezprostředně po stránce bezpečnosti ohrožen.
Havarijní poruchou je vážně ohrožena spolehlivost nebo bezpečnost stavby a užitná jakost jako celku nebo jejich podstatných částí.
Praxe bez znalostí v několika příkladech
V současné době jsme svědky při výstavbě velkých obchodních center (jejich výměry jsou v řádech desítek tisíc metrů čtverečních), že zvyklostí bývá vybudování podzemních stání pro auta, a to i ve více podlažích. Stejně to platí u bytových domů, v tom případě s garážovými stáními. Odpovědný investor požaduje co nejvyšší kvalitu za co nejmenší finance. Velké projekční firmy jsou na takové projekty připraveny a disponují i velmi zdatnými odborníky na hydroizolace. V takovém případě je pak riziko poruchových nebo vadných hydroizolací nižší. Rozhodujícím prvkem kvality je pak realizace hydroizolací. Podívejme se na skutečný případ.
Stavba obchodního centra (dále jen OC) s hloubkovým založením, základová spára v hloubce cca −10,5 m, naražená hladina spodní vody (po řádném hydrogeologickém průzkumu) v hloubce cca −8,0 m. Projekt řešil stavbu s ochranou proti tlakové vodě a navrhl dvě vrstvy asfaltových modifikovaných pásů a dále s ohledem na výskyt radonu byla součástí projektového návrhu i izolace proti radonu – polyetylenová fólie, zhotovená s monitorovacím systémem s další možností dodatečné izolace – injektáží. Projektová dokumentace byla dále rozpracovaná do všech nejmenších podrobností, s rozdělením do mnoha izolačně zcela samostatných sektorů. Vlastní realizace vodorovné hydroizolace byly ihned na počátku zatíženy navazujícími pracemi – betonáři, tesaři, železáři a skládkou veškerého dále používaného materiálů a rovněž stroji a zařízeními. Zde bychom chtěli zdůraznit, že tak obrovská plocha vyžaduje maximální koordinaci všech řemesel a toto je jen jeden z předpokladu kvalitní práce na spodní stavbě. Není rovněž potřeba zdůrazňovat, že existovala trvalá, denní kontrola zástupci jednotlivých dodavatelů a rovněž kontrola technického dozoru investora, se současným konáním kontrolních dnů 1× týdně.
Neméně důležitá je však „úcta k práci jiných specializací“. Jak lze potom jinak vysvětlit, když na dokončené hydroizolační vrstvě s ochrannou vrstvou – geotextílií si železáři a tesaři postaví své provizorní pracovní stoly a prostředky a rovněž si zde skladují materiál – viz fota č. 1–3. Tento přístup předznamenává další poruchy, a to jak vodorovných, tak i svislých hydroizolací. I za poruchami a poškozením svislých hydroizolací s rozsáhlými škodami bývá neúcta k práci jiných.
Foto č. 1 – zábrana z ocelové výztuže jako trojnožka
Foto č. 2 – zřízení pracoviště – tesaři a železáři
Foto č. 3 – skládka výztuže v blízkosti dilatace a poškozená krycí vrstva hydroizolace
Foto č. 4 – viditelné poškození dilatace
K objasnění všech okolností je nutné čtenáře seznámit s dalšími technickými parametry projektu. Vodotěsný železobeton s možným pronikem vlhkosti do 35 mm, hladký povrch bez jakýchkoliv trhlin nebo prasklin, svislá hydroizolace ze dvou asfaltových modifikovaných pásů (po předchozí penetraci železobetonu), chráněná lepenými deskami z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm a geotextilií. Technologicky předpis určoval zásyp struskou v maximální výšce 500 mm a pak hutnění. Skutečnost? Co se asi stane s celou hydroizolací a její ochranou, když tatra plně naložená spustí do hloubky až 10,0 m zásyp? Pro hydroizolační práce jsou vždy nejvíce nebezpečné dodatečné práce, a to zejména betonářů, ocelářů s jejich technologickými postupy a dále samozřejmě i dodatečnými prostupy, viz fota č. 4–10.
Foto č. 5 – vrtačka v nejméně vhodném místě napojení vodorovné a svislé hydroizolace
Foto č. 6 – voděodolný železobeton s hlubokou kavernou
Foto č. 7 – armatura v železobetonu proniklá přes svislé vrstvy hydrozoizolace
Foto č. 8 – armatura z vnitřní svislé stěny – o proniku vnější vrstvy svislé hydroizolace nemůže být pochyb
Foto č. 9 – poškození měkké ochrany svislé hydroizolace včetné díry do hydroizolace
Foto č. 10 – počty opravených míst svislé hydroizolace na promilech plochy
V podstatě už v době před dokončením hrubé stavby bylo zřejmé, že se na stavbě vyskytují řádově stovky míst, kde v budoucnosti může zatékat do stavby. Jakmile se přestala uměle snižovat hladina spodní vody, tak došlo k mnohačetnému zatečení do hrubé stavby. Hovoří se, že očekávané nemůže překvapit, avšak v tomto konkrétním příkladě došlo k něčemu, co se ani v nejčernějším scénáři neočekávalo. Do objektu OC začalo pronikat obrovské množství vody, nejvíce v momentu kontroly jednotlivých sekcí, po otevření uzávěrů kontrolního systému. To dosvědčuje to, že zde byla, a to značně, narušena hydroizolace vodorovná ze dvou povlakových systémů. Docházelo v menší míře k proniku vody ze svislých stěn z voděvzdorného železobetonu s povlakovou hydroizolací z asfaltových pásů. Fota č. 11–16.
Foto č. 11 – pronik vody okolo injektážního otvoru – hadice uzavřeny
Foto č. 12 – dtto u vnější stěny
Foto č. 13 – pronik vody u vnější stěny mimo injektážní otvory. Číslo znamená pořadí nalezeného místa zatékání
Foto č. 14 – pronik vody u injektážního otvoru u vnitřního sloupu
Foto č. 15 – zatečení u svislé dilatace
Foto č. 16 – na obrázku není vodovodní potrubí s uzávěrem, ale injektážní potrubí
Ještě před dokončením celé stavby hlavní dodavatel musel přijmout opatření k dosažení zamezení jakéhokoliv zatékání do dvou podzemních podlaží, zejména toho, které bylo v přímém styku se základovou spárou. Předpokládalo se zatečení do některého z mnoha desítek kontrolních sektorů, ale nalezený rozsah v podstatě určil, že téměř všechny sektory byly injektovány polyuretanovou pryskyřicí (za cenu mnohamilionové částky), a tím bylo zabráněno zatékání do prostoru OC.
Další fota č. 17–21 ukazují, kde všude se injektáž musela dodávat a rovněž tak skutečnost, že prakticky až do doby dokončení stavby byly a tentokráte již takřka u povrchu terénu nutné neustálé izolatérské opravy.
Foto č. 17 – nutnost opakovaných úprav hran svislé a vodorovné hydroizolace v úrovni terénu
Foto č. 18 – dtto foto č. 17
Foto č. 19 – v úrovni terénu se nelze spoléhat ani na ochranu pomocí betonové mazaniny
Foto č. 20 – injektáž polyuretanovými pryskyřicemi svislých stěn, voděodolného žb, místo parcovní spáry
Foto č. 21 – stav svislých stěn z foto č. 11 a 12 po zhotovené injektáži polyuretanovými pryskyřicemi
Závěr
Náš odborný závěr ze zatékání do OC může být v podstatě jednoduchý. Navrhovat tzv. „blbovzdorné“ technologie a materiály (v posuzovaném případě např. ochranou hydroizolační konstrukci pomocí ochranné zdi z betonu nebo cihel). Zajistit řádné proškolení ostatních řemesel (pokud větší firmy pracují s certifikáty kvality dle ISO a EN, tak by toto mělo být automatické i pro střední management) s ohledem na možné narušení hydroizolace vodorovné i svislé. Striktní dodržování všech technologických postupů jednotlivých navazujících prací. Důsledné stanovení odpovědnosti za každý úsek stavby, důsledné přejímky postupně dokončovaných prací s dnes velmi potřebnou fotodokumentací a eventuálními zkouškami těsnosti všech hydroizolací (u hydroizolací by měly být součástí každého technologického postupu).
The article aims to familiarize the reader with the complexity of the issue of the protection of buildings against the effects of water, especially in the liquid state. Waterproofing of buildings, it is not only the protection of roofs, but also the substructure, ie that part of the building, which may, in some cases, be deep underground.
The most important moment is awareness of the fact that meanwhile repairing the roof waterproofing is always accessible, in case of the substructure waterproofing the accessibility is always very complicated and any of its repair is very expensive. From this it follows that the design and use of only one system without the use of other systems, both direct and indirect, is very risky and as such can not be recommended.
