EUROCELL: eko-panely ze slámy zamíří na evropský trh

Datum: 24.1.2014  |  Autor: Mgr. Radomír Dohnal  |  Recenzent: Ing. arch. Oldřich Rejl

Sláma byla dosud považována za stavební materiál, po kterém sáhnou jen ekologičtí nadšenci. Jenže desítky úspěšných alternativních projektů, při kterých našla rostlinná biomasa uplatnění, přesvědčily nakonec i neoblomné úředníky. Brusel v předloňském roce (26. 6. 2012) vydal pokyn k zafinancování projektu, který měl vyhodnotit celkový potenciál slámy ve stavebnictví. Jedním z výstupů, které se nyní dostávají na trh, jsou i eko-panely z lisované slámy, EUROCELL.

Projekt EUROCELL („EU ModCell“) přišel daňové poplatníky na 1,6 milionu euro, ale jeho výsledky jsou příslibem nadějné budoucnosti nového trendu, levného, ekologického a energeticky úsporného bydlení. Vývoj zaměstnával inženýry na univerzitě v britském Bathu (UB) celý loňský rok. Za cíl si totiž nestanovili nic menšího, než přepracovat alternativní materiál – drcenou/lisovanou slámu – do takové podoby, aby mohla plně vyhovět požadavkům technické parametrizace, tak jako jiné konvenční stavební materiály. S tím se pojilo i „finále“ v podobě získání certifikace pro ModCell a vstup tohoto nového staviva na oficiální trh. K výsledku si mohou gratulovat.

Patentovaný systém ModCell, využívající „přírodních“ tepelně-izolačních vlastností slámy, sériově produkovaný v podobě prefabrikovaných panelů, nakonec veškeré technické požadavky splnil a certifikaci získal. „Počítáme, že do roku 2020 bude jeho zastoupení na evropském trhu se stavebninami mezi třemi až pěti procenty,“ sebejistě tvrdí tisková zpráva z UB. „Stojíme na předělu, kdy si musíme říct, jakým způsobem chceme skutečně bojovat s emisemi oxidu uhličitého v atmosféře. Není to jen o dopravě nebo bodových zdrojích znečištění v podobě komínů továren. Beton, běžně využívaný ve stavebnictví, je také odpovědný za emise CO2 do ovzduší. Celosvětově se podílí na emisích skoro deseti procenty.“

Podstatná část práce UB týmu spočívala nejen na bedrech materiálových inženýrů, ale odehrávala se také na počítačích architektů a designérů. „Vyrobit jen „novou cihlu s trochou slámy“ nebylo naším cílem,“ říká profesor Pete Walker. „Potřebovali jsme vyvinout materiál v takovém tvaru a provedení, aby mohl okamžitě sloužit svému účelu, a ne jen substituoval stávající stavebniny. Příčinou zafinancování byla také skutečnost, aby byl celý výrobní proces ekologický, inovativní oproti konvenčním přístupům.“ Času přitom neměli inženýři z Bathu nazbyt. „Měli jsme méně než rok času na to, abychom prošli celým schvalovacím procesem a vyhodnocením průmyslových vlastností výrobku, aby ModCell mohl získat certifikaci.“

Výsledkem jsou dřevěné rámy, naplněné tenkými balíky lisované slámy, poslepované prodyšným vápnitým tmelem. První panely byly montovány ručně, až později při jejich výrobě nastoupila technika. Tento pozvolný nástup také umožnil optimalizovat celý výrobní proces pro průmyslovou výrobu. V ModCell se snoubí vynikající izolační vlastnosti slámy se snadnou/lokální dostupností tohoto materiálu. Teoreticky si tedy může továrna na slámové panely vysázet suroviny hned ve svém okolí. Výhodou také je, že sláma patří jednoznačně mezi obnovitelné zdroje, které navíc během svého růstu přirozeně absorbují oxid uhličitý. Díky tomu je výsledný eko-panel výrobkem s nulovou uhlíkovou stopou.

Práce se slámou ve stavebnictví by pomohla Velké Británii dosáhnout na ambiciózní cíl – snižování emisí prakticky ve všech průmyslových sektorech. Každý podobný projekt ale vyžaduje i „ukázkovou“ praktickou aplikaci, která pomůže otestovat funkčnost materiálu v praxi. V případě ModCell se jím stal jednoduchý dvoupatrový dům BaleHaus, vystavěný přímo v univerzitním kampusu. „Náš tým se soustředil na měření vlhkosti, na povrchu i uvnitř materiálu, v interiéru i exteriéru domu, abychom zjistili, jak sláma reaguje na proměny vnějších podmínek,“ popisuje sérii testů Walker. „Potřebovali jsme skutečně vědět, že budova splní veškeré standardy a slámový materiál bude odolným a trvalým řešením.“ Právě tato měření jsou nezbytná, pokud se má nový stavební materiál skutečně sžít s tržním prostředím. Kromě vědců a inženýrů musí slámovým eko-panelům uvěřit i pojišťovny.

„Výsledný produkt výrazně přispěje ke snižování emisí oxidu uhličitého ve stavebnictví,“ říká Walker. „Pokud vyhodnotíme budovy na území států Evropské unie z hlediska jejich příspěvku k uhlíkové bilanci, zjistíme, že se na ní podílí skoro 50 %.“ Oproti konvenčním stavebním řešením by prý mohly slámové eko-panely snížit emise ve stavebnictví až o 80 %. Zároveň by rozvoj tohoto segmentu výroby podpořil lokální zemědělství a snížil i závislost na neobnovitelných zdrojích. Projekt EUROCELL bude pokračovat až do léta roku 2014. Z univerzitního kampusu v Bathu se ale přesune do Holandska, kde na finalizaci výstupů a také na přípravě výrobní technologie pro průmyslovou výrobu zapracují technici a designéři ze studia BB – Architecten.

Použité zdroje

 
Komentář recenzenta
Ing. arch. Oldřich Rejl
Tato materiáová varianta se jeví jako vhodná pro modulovou výstavbu – panely i třeba kontejnery. Ideální pro sestavení v halách. Pak je skutečně možné dobře zajistit veškeré detaily, především problematiku napojení na terén – spíše počítám se zakládáním na průlezných roštech. K použití materiálu jsou nutné technické detaily: např. katalogový list slaměné stěny a deklarované vlastnosti potvrzené certifikáty.
 

Hodnotit:  

Datum: 24.1.2014
Autor: Mgr. Radomír Dohnal   všechny články autora
Recenzent: Ing. arch. Oldřich Rejl



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama


Partneři oboru

logo KNAUF
logo FEMONT
logo HELUZ logo KALKSANDSTEIN

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czTepelné čerpadlo: Jaké jsou náklady na pořízení a je nutné měnit radiátory?Zdravé řešení pro každý dům - to je VELUX systémTepelné čerpadlo Carrier je chytřejší, než jsme čekali