Konstrukční principy hrázděných staveb (2. část)

Datum: 14.8.2017  |  Autor: Ing. Jan Vinař, MURUS, monumenta renovamus, s.r.o.  |  Recenzent: doc.Ing. Bohumil Straka, CSc., VUT FAST Brno

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představujeme geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Druhá část seriálu se věnuje funkcím a využití rámových a hrázděných konstrukcí.

Hamr na Jezeře - Konstrukční principy hrázděných staveb
Hamr na Jezeře - Konstrukční principy hrázděných staveb

Úvod

Hrázděné konstrukce se vyskytují v průběhu celé historie stavitelství v různých oblastech světa. Čtyřdílný seriál se zabývá konstrukčními principy a vlastnostmi hrázděného zdiva, jeho způsoby užívání i souvislostmi s jinými typy konstrukcí. Problematika je na základě zkušeností s průzkumem, opravami a jejich navrhováním podána z hlediska konstruktéra; cílem není přehled o historickém vývoji, výskytu a genetických souvislostech této konstrukce, ale poučení pro stavaře.
První díl seriálu Konstrukční principy hrázděných staveb naleznete zde.

Část II. Funkce a využití rámových a hrázděných konstrukcí

V předchozí části jsme rozlišili rámové konstrukce bez výplně, konstrukce bedněné a hrázděné (vyzdívané). Podle účelu stěny se dále volí druh výplně, která může mít funkci oddělující, ochrannou, tepelnou, statickou a podobně. Pokud má rámová konstrukce pouze funkci podpůrnou, zůstane bez výplně, příkladem jsou stěny otevřených přístřešků, tržnic, otevřených zvonic, věží. Pokud je nutná funkce oddělující nebo ochranná a stavba má být lehká a levná, opatří se rámová stěna bedněním (zvonice, dřevěné kostely, vikýře).

Často je bedněná stěna omítnuta a prezentuje se jako zděná (příkladem je světlíkové patro zámku v Horní Polici, jehož jedna stěna je zděná, druhá, která stojí na stropech spodního patra, je bedněná). Charakter bedněných rámových konstrukcí mají také stavby se stěnou vyplněnou násypem nebo novodobou tepelnou izolací vláknitou nebo z pěněného polymeru, které jsou tradiční v USA, Kanadě, Skandinávii a v Rusku, ale dnes se staví po celém světě.

Bedněné stěny střešního světlíku. Horní Police, zámek
Bedněné stěny střešního světlíku. Horní Police, zámek
Konstrukce bedněné stěny. Horní Police, zámek
Konstrukce bedněné stěny. Horní Police, zámek

Bedněné stěny vyznačené trhlinami. Horní Police, zámek
Bedněné stěny vyznačené trhlinami. Horní Police, zámek

Bedněné stěny vyznačené trhlinami. Horní Police, zámek

Termínem hrázděné zdivo (das Fachwerk, the framework) se označuje rámová konstrukce s výplní, která může mít různou podobu i různé vlastnosti. Výplně pletené, laťkové a podobně se užívaly u chudých staveb nebo u konstrukcí, které měly být lehké nebo které sloužily jako příčka. Zděné výplně se užívaly tam, kde staticky spolupůsobily s dřevěnou konstrukcí nebo tam, kde stěna měla mít funkci tepelně izolační.

S hrázděným zdivem se setkáváme od starověku do současnosti. Genesi hrázděných konstrukcí můžeme sledovat u primitivních staveb, například u tak zvané murus gallicus, kterou Caesar popisuje jako zeď' z kamenů kladených nasucho prokládanou vodorovnými trámy. Bójové v našich zemích stavěli hradby s kamennou plentou v líci vyztuženou svislými kůly zapuštěnými do země, o plentu se opíral násyp z kamení a hlíny prokládaný příčnými břevny. Kůly ztužující suché zdi se užívaly i u obytných domů (Hrazany).

Hrázděné domy v  Praze. Schedelova kronika, 1493
Hrázděné domy v Praze. Schedelova kronika, 1493
Hrázděné domy v Praze. Václav Hollar, 17. století
Hrázděné domy v Praze. Václav Hollar, 17. století
Hrázděné budovy v Praze. Rekonstrukce Slepé brány
Hrázděné budovy v Praze. Rekonstrukce Slepé brány

Na příkladech z Damašku i ze Střední Asie jsme ukázali využití hrázděného zdiva u staveb chudých, takových staveb bylo jistě mnoho i u nás. Hrázděné stavby jsou doloženy například na starých vyobrazeních Prahy. Většinou se jedná o stavby podružné nebo o doplňky staveb, jako jsou podsebití věží, vikýře, arkýře, štíty a podobně. Do současnosti se z nich zachovala zřejmě jen nepatrná část. Ze 70. let 20. století pocházejí fotografie vnitřních stěn ochozu novoměstské radniční věže, dodnes se zachovala hrázděná konstrukce vikýře domu na Pohořelci, většinou až podrobný průzkum odhalí hrázděné vnitřní zdi a příčky domů, se kterými se můžeme setkat především na Malé Straně. Vzácné jsou v pražském prostředí hrázděné vnější stěny obytných staveb, donedávna byly například zachovány v domě U zlaté studně, kde jejich autentická podoba zanikla při nekvalifikovaně vedené rekonstrukci. V našich zemích rozšíření hrázděného zdiva zřejmě nedosáhlo takové míry jako v zemích západní Evropy, kde je běžně užíváno u obytných domů a je konstrukcí typickou pro některé oblasti a některá období.

Hrázděné budovy v Praze. Novoměstská radnice
Hrázděné budovy v Praze. Novoměstská radnice
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna

Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna
Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna

Rozšíření obytných hrázděných staveb se do jisté míry kryje s hranicí oceánského pásma, kterou překračuje jen v oblastech západoevropských kulturních vlivů (u nás německých). Zjevně se zde uplatnil vliv klimatu – zatímco v západní Evropě tepelné vlastnosti hrázděného zdiva vyhovují, v našich podmínkách nebyl tepelný odpor tenkého zdiva dostatečný. Proto se u nás s hrázděnými vnějšími stěnami setkáváme u staveb hospodářských, nástaveb, střešních štítů a podobně,to je patrné i na starších vyobrazeních Prahy.

Hrázděný štít. Strakonice, hrad
Hrázděný štít. Strakonice, hrad
Hrázděný štít. Hrad Klenová
Hrázděný štít. Hrad Klenová
Užití hrázdění v 19. století. Kutná Hora, arciděkanství
Užití hrázdění v 19. století. Kutná Hora, arciděkanství

Hrázděnou konstrukci mívají samonosné stěny a stěny podpírající nebo vynášející stropy. V této funkci byly hrázděné stěny užity například při Pacassiho přestavbě Pražského hradu (kde byly jejich součástí i železná táhla) nebo příčky stojící na stropech 1. patra zámku v Červeném Poříčí, ve špitále v Hrádku nad Nisou a jinde. Samonosné hrázděné zdi uplatnil i architekt Mocker v královském paláci na Karlštejně.

Hrázděná vnitřní stěna. Červené Poříčí, zámek
Hrázděná vnitřní stěna. Červené Poříčí, zámek
Hrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitál
Hrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitál

Hrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitálHrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitálHrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitálHrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitál

Hrázděné zdivo, pokud není zakryto omítkou, je výrazným dekorativním prvkem. V této funkci se uplatňuje v celé řadě oblastí, stalo se slohotvorným prvkem i v nové době, kdy ovlivnilo vnější tvář architektury i u nás, kde hrázdění nepatří k tradičním prvkům. Příkladem mohou být vily v Bubenči, hotel v Hamru na Jezeře, ale i Navrátilova dekorativní malba interiérů zámku na Klenové. Hrázdění jako architektonický prvek bylo dokonce napodobováno v omítce, příkladem je holešovický přístav nebo romantický Artušův hrad na Sychrově.

Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře
Hamr na Jezeře

Malované hrázdění v interiéru (19. století). Klenová, zámek
Malované hrázdění v interiéru (19. století). Klenová, zámek
Hrázdění napodobené ve zdivu (19. století). Praha, holešovický přístav
Hrázdění napodobené ve zdivu (19. století). Praha, holešovický přístav

V 19. století bylo hrázděné zdivo běžnou konstrukcí, která se uplatňovala pro své výhodné vlastnosti i jako výrazný architektonický prvek. Byly vypracovány vzorové detaily, konstrukční principy hrázděného zdiva se vyučovaly, byla vydána řada příruček.

V souvislosti s naším tématem je třeba připomenout, že od 19. století až do současnosti se u staveb, které mají být lehké a levné, například u zemědělských nebo průmyslových hal, hojně užívalo hrázděné zdivo i opláštěné rámové stěny s ocelovou konstrukcí.

Žatecko
Žatecko
Žatecko
Žatecko

Odkazy na literaturu se nacházejí na konci čtyřdílného seriálu. V třetí následující části se budeme věnovat poruchám a opravám hrázděných konstrukcí. Foto: archiv autora.

 
English Synopsis
Structure of framework (part 2)

The paper deals with the principles of structure, function, use, disfunction and repairs of framework (part 1 to 4).

 

Hodnotit:  

Datum: 14.8.2017
Autor: Ing. Jan Vinař, MURUS, monumenta renovamus, s.r.o.   všechny články autora
Recenzent: doc.Ing. Bohumil Straka, CSc., VUT FAST Brno



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeský kraj rozdělí v kotlíkových dotacích od 4. října přes 500 mil.Jak vyčistit vzduch ve městech? Stěna z mechu může pomociJak bezpečněji bydlet se dozvěděli účastníci konference ESTAV.czDruhý den právní poradny zdarma na stánku ESTAV.cz