Energetická náročnost průmyslových budov – ČÁST 1 – LEGISLATIVA

Datum: 10.4.2017  |  Autor: Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.  |  Recenzent: Ing. Juraj Hazucha, Ing. Miroslav Urban, Ph.D.

Téma energeticky úsporných průmyslových budov není příliš časté. Kvalita návrhu je však zakotvena v platné české legislativě a technických normách. Požadavek na dosažení co nejnižší energetické náročnosti je stále častěji kladen na projektanta a energetického specialistu přímo od investora – stavebníka, developera.

Úvod

V laické i odborné praxi je značně rozšířen názor, že požadavky na energetickou náročnost se průmyslových budov netýkají. Pojmy jako pasivní nebo nízkoenergetický dům, budova s téměř nulovou spotřebou energie jsou daleko častěji skloňovány v souvislosti s rezidenční nebo občanskou výstavbou. Platná legislativa však definuje naprosto přesně, jaké požadavky mají být na průmyslové a komerční budovy kladeny. Při návrhu těchto budov však narazí i specialisté na významná specifika. Prvním krokem při návrhu nové i hodnocení stávající budovy je obálka budovy tvořená konstrukcemi na systémové hranici.

Souvislosti a rozbor legislativy

Požadavek na nízkou energetickou náročnost budov obecně je zakotven v těchto předpisech uvedených v přehledné tabulce.

Tab. 1 – Přehled předpisů souvisejících s povinností nízké energetické náročnosti budov
PředpisČást předpisu, komentář
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon§ 156 Požadavky na stavby, odst. 1
Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
V tomto paragrafu jsou jednoznačně definovány úspora energie a ochrana tepla jako základní vlastnosti stavby Požadavky na stavby jsou potom upraveny samostatné v prováděcí vyhlášce.
Vyhláška č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby§ 8 Základní požadavky, odst. 1
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou

  1. mechanická odolnost a stabilita,
  2. požární bezpečnost,
  3. ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
  4. ochrana proti hluku,
  5. bezpečnost při užívání,
  6. úspora energie a tepelná ochrana.
K písmenu f) je připojen přímý odkaz na zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a již zrušenou vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, kterou nahradila vyhláška č. 78/2013 Sb.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií§ 7 Snižování energetické náročnosti budov odst. 1 – nové budovy
V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu…
§ 7 Snižování energetické náročnosti budov odst. 2 – větší změny dokončených budov
V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu…
V těchto dvou odstavcích je zakotvena povinnost pro výstavbu nové budovy i renovace – větší změny dokončených budov. Nástroj pro prokazování souladu s legislativními požadavky je Průkaz energetické náročnosti budovy.
Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budovVyhláška stanovuje vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a metodu výpočtu energetické náročnosti budovy.
ČSN 730540-2Technická norma, která je v tomto případě závazná, stanovuje mimo jiné požadavky na návrh hraničních konstrukcí a metodu hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla obálkou Uem, který je závazným ukazatelem energetické náročnosti budovy.

V rámci rozboru a definování pojmů je vhodné vymezit pojem „budova“, který je dán v § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 406/2000 Sb. Budovou je nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí.

Uvedená definice je shodná s definicí v § 2 písm. l) zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Je tedy vhodné vnímat budovy v souladu pohledem katastrálního zákona a metodikou zapisování budov do katastru.

Zákon č. 406/2000 Sb. ani zákon č. 256/2013 Sb. nerozlišují primárně budovy podle účelu, proto nerozhoduje, zda je posuzovaná budova obytnou, občanskou či průmyslovou.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně plyne, že průmyslové budovy podléhají v plném rozsahu požadavkům na energetickou náročnost. Nepřímo tuto skutečnost potvrzuje i výjimka týkající se průmyslových budov (zmíněná v dalším textu), ze které vyplývá, že na ostatní průmyslové budovy, než ve výjimce uvedené, se požadavky na energetickou náročnost vztahují.

Možná aplikace výjimek zákona č. 406/2000 Sb.

Určitou možností, jak se zbavit povinností, představují výjimky uvedené v § 7 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb. Výjimky, které by se v některých případech mohly aplikovat, jsou uvedeny v tabulce.

Tab. 2 – Výjimky z povinností aplikovatelné při návrhu a provozu průmyslových budov
Požadavky na energetickou náročnost budovy nemusí být splněny:
VýjimkaKomentář
a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2Výjimka může být aplikována na průmyslové provozy, které nemají navržen systém pro úpravu vnitřního prostředí – tedy vytápění nebo chlazení. Za úpravu vnitřního prostředí se nepovažuje pouze osvětlení (například nevytápěné sklady) nebo nucené větrání (např. garáže).
U budov bez úpravy vnitřního prostředí je zpravidla zázemí, které má vnitřní prostředí upravováno, ale které v některých případech nemusí přesáhnout 50 m2.
Celková plocha stavby potom může být libovolná, ale pohledem zákona č. 406/2000 Sb. se jedná o budovu s energeticky vztažnou plochou pod 50 m2 a je možné výjimku aplikovat.
e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok.Výjimka může být aplikována na budovy, které mají spotřebu energie nižší než je stanovená hranice. Do této spotřeby je však nutné zahrnout všechny spotřeby, které jsou realizovány uvnitř systémové hranice, tedy i spotřebiče a technologie.
Mělo by se jednat o celkové energetické vstupy, tak jak je chápe např. energetický audit.
V praxi samozřejmě nastává problém tuto spotřebu doložit při výstavbě nové budovy. Průkaz energetické náročnosti budovy není pro tento účel vhodný, protože se spotřebami na spotřebiče a technologie neuvažuje. Vhodné je vypracování Energetického posudku dle § 9a zákona č. 406/2000 Sb., který je definován volněji a je možné provést kalkulaci očekávané celkové spotřeby, která bude podkladem pro aplikaci výjimky.
Hranice 700 GJ (194,4 MWh) je poměrně nízká, proto většina novostaveb průmyslových budov, by při korektním výpočtu tuto hodnotu překonala.

Na tento legislativní rozbor budou navazovat další dvě části vztahující se k výpočtu energetické náročnosti průmyslových budovy:
ČÁST 2 – NÁVRH OBÁLKY BUDOVY
ČÁST 3 – BUDOVA S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE

Závěr

Rozbor platné legislativy prokázal, že průmyslové budovy je nutné navrhovat s ohledem na požadavky příslušné legislativy. Možnosti výjimek jsou poměrně omezené a aplikovatelné pouze na malé procento nových nebo renovovaných budov.

Použitá literatura

  1. ČSN 730540: 2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky, ČNI 2011
  2. Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006;
  3. Vyhláška 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006;
  4. Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2000;
  5. Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2013;
  6. www.cevre.cz.
 
English Synopsis
Energy performance of industrial buildings – PART 1 – LEGISLATION

Energy efficiency of industrial buildings in not very common topic. However, the quality of design must be based on valid national legislation and technical standards. Task to achieve best energy ratings is more and more frequently laid on building designer and energy specialist directly from investor – developer.

 

Hodnotit:  

Datum: 10.4.2017
Autor: Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.   všechny články autora
Recenzent: Ing. Juraj Hazucha, Ing. Miroslav Urban, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - NZEB

logo HELUZ
logo KNAUF INSULATION
logo FENIX

logo BUDERUS

Odborný garant

Odborná spolupráce

 
 

Aktuální články na ESTAV.czXXL ocelové haly LLENTAB mohou poskytnout klientovi i úžasnou reklamuVinylová podlaha: Podklad, pokládka a netradiční aplikaceNa pečovatelské byty nebo bezbariérové domy půjde 300 mil. KčPostup odvzdušnění otopné soustavy