Redakční návštěva: Plzeňské divadlo ve stylu jižanské moderny

Datum: 27.3.2014  |  Autor: Vlastimil Růžička, redakce

Divadelní budova se dvěma sály, prostorným hledištěm, restaurací, baletní školou, studiovou scénou a podzemním parkováním je ojedinělým projektem, který je zajímavý nejen z hlediska architektury, ale i po stránce stavební. Novostavba by měla uzavřít dosud nedokončený městský blok, který se nachází mezi ulicemi Pobřežní, Jízdeckou, Palackého náměstím a Sady Pětatřicátníků.


Vizualizace

Hluk z přilehlých komunikací se podařilo vyřešit tím, že provozní budova plzeňského divadla oddělí hlavní objekt s divadelními sály, a vytvoří tak potřebnou zvukovou bariéru. Ideový návrh pochází z portugalské architektonické kanceláře Lda Manuel Graca Dias & Egas José Vieira Arquitectos. Dále jej rozpracovala česká projekční kancelář Helika společně s dodavatelem stavby firmou Hochtief CZ. „Vítězný návrh jsme upravili ve spolupráci s Portugalci s ohledem na požadavky města. Snížili jsme především finanční náročnost celého projektu,“ uvedl architekt Vladimír Kružík a stavbu popsal jako dva vzájemně funkčně i stavebně propojené objekty – provozní a vlastní budovy divadla, kde provozní budova zároveň slouží jako jakýsi štít, který chrání divadelní budovu před nadměrným hlukem. „Členění odpovídá provozní logice schématu objektu, jehož podoba vznikla i na základě zkušeností samotných divadelníků,“ pokračoval Vladimír Kružík a jmenoval mezi spoluautory studie i ředitele Divadla J. K. Tyla v Plzni Jana Buriana, který vycházel z potřeb a poznatků ze světových divadelních a kulturních scén.




Velkolepý projekt počítá s pětipodlažní provozní budovou, kde se nachází zázemí divadla – kanceláře, šatny uměleckých souborů a technického personálu. Vlastní divadelní budova pojme dva divadelní sály – velký s hledištěm pro 500 diváků a menší studiovou scénu s kapacitou 200 míst. Samozřejmostí jsou moderní zkušebny, orchestřiště, sklady rekvizit nebo nahrávací studio. Vstupní foyer je třípatrový – v prvním podlaží na úrovni vchodu nalezneme recepci, prodejny vstupenek a hudebních nosičů, šatnu a divadelní restauraci. V druhém podlaží bude k dispozici výstavní prostor a ve třetím pak hlavní vstupní foyer do velkého sálu. „Protože nová budova přímo nahradí stávající Komorní divadlo, je logické, že se sem přestěhuje hlavně činohra a muzikál. Což ale neznamená, že v novém divadle nebudeme uvádět i další inscenačně náročné hudební žánry, například opery 20. století a moderní balety. V této chvíli není důležité, zda za třicet let bude mít plzeňské divadlo čtyři, osm nebo dva divadelní soubory, ale že zde budeme schopni technicky a akusticky hrát prakticky jakýkoli repertoár,“ uvedl Jan Burian na tiskové konferenci. Moderní divadelní technologie tak bude připravena pro čtyři žánry – činohru, operu, muzikál i balet.




Zástupci společnosti Hochtief CZ představují hlavní nosný systémem stavby jako monolitickou železobetonovou prostorovou konstrukci stěn, desek a sloupů, kde na plášť budovy tvořený betonovou litou monolitickou fasádou navazuje střešní plášť, navržený jako obrácená střecha se spádovou vrstvou z lehkého betonu s hydroizolační a tepelně-izolační úpravou. Dominantním materiálem v exteriéru je litý pohledový beton zabarvený do červeného odstínu. Výrazným architektonickým prvkem je jižní vstupní fasáda evokující divadelní oponu. „Bílá opona (bublinková fasáda) se v mírném úhlu naklání nad příchozího a vyzývá ke vstupu do vnitřních prostor divadla. Její jedinečnost spočívá hlavně v negativním odklonu od svislice,“ vysvětlují zástupci společnosti Hochtief CZ a dále podrobně osvětlují realizaci této fasády se specifickými nároky na bednění. Musela splnit přísné požadavky architektů na kontinuální odlití, tj. bez viditelné pracovní spáry. Zástupci Hochtief CZ uvádějí, že na základní bednění bylo nutné přesně vynést polohu a tvar budoucích oválných otvorů v počtu 40 ks za účelem správného prostorového umístění vázané výztuže. Jejich konečný tvar byl definován přesně vyřezanou polystyrenovou vložkou, u které bylo nezbytné precizně zajistit její polohu proti posunu. Následné kontinuální lití trvalo 40 hodin, pouze s malými přestávkami na přepojení hadic mezi plnicími otvory. Plnicích otvorů bylo na ploše opony celkem 29 a zajišťovaly kompaktní dobetonování všech zákoutí a velmi hustě vázané výztuže. Záměrem bylo naplnit bednění bez viditelné pracovní spáry, ale i dosáhnout prvních počátečních pevností betonu, aby byl eliminován hydrostatický tlak na spodní části bednění. To se beze zbytku podařilo a poté následovalo připojení betonové opony k nosné části hlavního objektu, který přebírá část sil vznikajících od šikmo skloněné betonové opony.




Z uvedených informací je patrné, že co do rozsahu použití technologie barevných betonů je Nové divadlo Plzeň první stavbou svého druhu v tuzemsku. Realizátor dokazuje i to, že beton je stavební materiál neomezených tvarových možností – může mít libovolný tvar v podobě fasády, stěny, stropu, schodiště, podlahy či kuchyňské linky. A nemusí být jenom nudně šedý. Trendům moderní architektury vychází vstříc stále častěji barevný beton v široké škále odstínů. Opona divadla doslova září na červeném pozadí fasády z pohledového betonu. „Při plánování realizace barevných betonů je zásadní mít naprosto přesnou představu o požadovaném odstínu. Sytě červeného zbarvení fasády divadla bylo dosaženo pomocí anorganického pigmentu na bázi červeného oxidu železa. Dosavadní výzkumy ukázaly, že tyto anorganické pigmenty mají velmi dobré vlastnosti s ohledem na dlouhodobou stálost barevného odstínu. Jsou odolné i při dlouhodobém vystavení povětrnostním vlivům, UV záření i dalším negativně působícím faktorům,“ uvedl Ing. Stanislav Smiřinský, jednatel a vedoucí zkušební laboratoře ze společnosti Betotech, člen skupiny Českomoravský beton.




Na semináři Beton Univerzity pak zájemci mohli vyslechnout podrobnější informace k dodávanému betonu. Beton využitý na novostavbě plzeňského divadla (XC4, XD1, XF1), může být trvale vystaven srážkám s ohledem na riziko koroze vlivem karbonatace (XC4), odolá také vlivu chloridů rozptýlených ve vzduchu (XD1, koroze vlivem chloridů) i působení mrazu. Beton byl navržen jako samozhutnitelný, tedy nevyžadující hutnění během zpracování, schopný téci působením vlastní tíhy, vyplnit dokonale bednění a docílit dokonalého zhutnění i v místech hustého vyztužení. Konzistence byla ověřena zkouškou sednutí – rozlitím kužele. Rozliv byl ověřován po každé druhé záměsi a pak z celého mixu. Receptura respektuje maximální povolený obsah chloridů v betonu na úrovni kategorie Cl 0,4.

„Dosažení vysoké pohledové kvality červeného betonu pozitivně ovlivnilo použití samozhutnitelných betonů. Ty se díky zvýšené tekutosti lehce roztékají po bednění a vyplní bez problémů všechny záhyby konstrukce do nejmenších detailů,“ dodal Ing. Stanislav Smiřinský. U pohledových betonů pak dále ocenil vynikající kvalitu, nízký počet a malou velikost pórů.

Dále se na semináři hovořilo o spárách a dilatacích, které se řídí zásadami pro standardní betony. Je třeba brát ohled na typ konstrukce, konzistenci, maximální velikost zrna a složení betonu a této problematice se věnovat již v návrhu konstrukce. Při nedodržení technických podmínek ukládky a ošetřování betonu, případně při podcenění tvorby smršťovacích spár, může dojít ke vzniku tzv. divokých trhlin v povrchu. Ale i tyto trhliny je možné sanovat vhodnými postupy. Povrchové trhliny například tzv. sponkováním a opravnými maltami. Nicméně dobrou přípravou před betonáží a správným rozvržením prací je možné vadám v konstrukci předejít. Pro ukládání betonu do konstrukce (bednění, výkopy apod.) a jeho ošetřování, platí zásadně ustanovení ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí a požadavky uvedené směrnice.




Na internetových stránkách www.colorcrete.cz je možné získat další informace o různých konzistencích betonu, které se hutní běžnými prostředky (vibrátory) a intenzita hutnění je závislá na typu konstrukce. Například betony v konzistencích F2–F6 buď slabou vibrací (svislé, štíhlé prvky), nebo rozvlněním nivelačními hrazdami (deskové prvky), a to ve dvou na sebe kolmých směrech (při prvním vlnění se nivelační hrazda ponořuje celým průřezem do celé tloušťky vrstvy čerstvého betonu a pohyby hrazdy mají být intenzivní, při druhém vlnění ve směru kolmém na první směr se nivelační hrazda ponořuje jen zhruba na polovinu průřezu a upravuje se jen povrch betonu). Betony v konzistenci SF1–3 jsou samozhutnitelné a nehutní se. Nedoporučuje se betonovat v zimním období při trvalejším poklesu teploty okolí pod −5 °C, do promrzlého bednění či výkopu a v letním období v úsecích dne, kdy teploty okolí překračují +30 °C. Pro krátkodobé překlenutí extrémních teplot je třeba zajistit potřebná opatření. Pochůznost, případně odbedňovací pevnost je závislá na třídě betonu a okolních podmínkách. Vyšší tekutost betonu Colorcrete SF1–SF3 může přechodně způsobit vyšší hydrostatické tlaky na bednění, proto je nutné s tímto faktorem počítat při jeho návrhu.

Obestavěný prostor:
Objekt divadla84 000 m3
Objekt garáží16 000 m3
Zastavěná plocha:
Objekt divadla4 350 m2
Objekt garáží1 558 m2
Pozemky staveniště12 985 m2
Finance:
Divadlo bez divadelní technologie514,48 mil. Kč
Divadelní technologie203,65 mil. Kč
Parkovací objekt45,50 mil. Kč
Komunikace a parkoviště15,82 mil. Kč
Přeložky, přípojky sítí, HTU, demolice39,07 mil. Kč
Celkem818,52 mil. Kč

Zajímavosti projektu:

  • Divadelní a provozní budovy spojeny komunikačními krčky (mostky)
  • Hlavní sál s hledištěm pro cca 500 diváků
  • Studiová scéna s hledištěm pro cca 200 diváků
  • Čtyřžánrová divadelní technologie – činohra, opera, muzikál a balet
  • Založení na pilotách o průměru 800 mm s proměnnou hloubkou
  • Nosným systémem je monolitická železobetonová prostorová konstrukce stěn, desek a sloupů
  • Plášť budovy tvoří betonová litá monolitická fasáda, hlavní střešní plášť budovy je navržen jako obrácená střecha se spádovou vrstvou z lehkého betonu, hydroizolačním souvrstvím vytaženým nad úroveň střechy, tepelnou izolací do vlhka a ochrannou vrstvou z vymývaného kačírku
  • Speciální akustické obložení izolující hluk z ulice
  • Bezprostřední kontakt herců činohry s publikem, od kterého je dělí pouhých 1,5 m

Investor: město Plzeň (součást projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015)

Autor projektu: architektonická a projekční kancelář HELIKA, a.s. Návrh projektu vychází z původního návrhu portugalské architektonické kanceláře Lda Manuel Graça Dias & Egas José Vieira Arquitectos, vítěze architektonické soutěže vyhlášené městem Plzeň.

Dodavatel stavby: stavební společnost Hochtief CZ. Veškeré betony dodala společnost TBG Plzeň Transportbeton, člen skupiny Českomoravský beton.

 

Hodnotit:  

Datum: 27.3.2014
Autor: Vlastimil Růžička, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czCeny bytů od začátku roku do konce května vzrostly o 6,7 procentaNekoupejte se v chlóruDoupě osamělého vlka: Loftový byt naplnil představy starého mládenceNovinka Liapor Mix final – skvělý systém pro rekonstrukce podlah